Pl. ÚS 18/06 z 11.07.2006



                   K návrhu na zrušení § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích


Na vztahy v rámci soudní správy nelze aplikovat princip „kdo jmenuje, odvolává“ a není možné ani
konstruovat dvojakost právního postavení předsedy soudu jako úředníka státní správy na straně jedné
a soudce na straně druhé. Proto prostřednictvím maximy vyjádřené v čl. 82 odst. 2 Ústavy České
republiky je nutno poměřovat rovněž způsob odvolávání předsedů soudů, tedy i předsedy Nejvyššího
soudu; nejen právní úprava zakotvující odvolávání soudců, ale i právní úprava odvolávání předsedů
a místopředsedů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci.

Funkce předsedů a místopředsedů soudů, jakož i předsedů kolegií by měla být, kromě jiného,
považována za profesní postup (podobně jako je tomu v případě jmenování předsedou senátu), a proto
by neměli být odvolatelní jinak než pro zákonem předvídaný důvod a na základě rozhodnutí soudu.



                                               Výrok


Ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 6/2002 , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 , se
zrušuje ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.