áS5 Dle toho rozšiřuje se cholera obzvláště lidmi, již svůj příbytek opon« síějí a zárodek cholery pouhým okem nepozorovatelný již v sobě mají — uprchlíky před cholerou —jakož i nakaženými p ředině ty. Obzvláště nebezpečno jest práti nákazy nezbavené prádlo cholerou nemocného. Cholerová plíseň může totiž různými prostředky umořena býti. což jmenujeme odnákažlivěním nebo desinfekcí. Desinfekci dosáhneme tím, že nakažený předmět po delší dobu v suchém horku, dosahujícím 100 stupňů teplových, ponecháme, aneb ve vřící vodě vyvaříme, dále, když jej na několik hodin do roztoku nejméně 5 dílů kyseliny kar-holové na 100 dílů vody (5%-ový roztok kyseliny karbolové) aneb do roztoku' jiných lučebných prostředků dáme, jichž upotřebení jest méně pohodlným a '> .új-i--.:.-.-. - ... - -. - - ■" -r"( ->v:.ii f n.u'Li se "v niCii za následujících. zjevů: Dostaví se mdloba, slabost a zmatátnělost, buh-ui m^y. ,k-, , úzkosť, tlak v srdeční dolině, mráz střídavě se studeným potem, neustálé krocení v břiše se vzdýmáním, ošklivosť a dávení s pocitem přesycení. Rychle následují potom při sporém močení řídké .a časté výtrusy, obsahující tekutinu syrovátce podobnou v konečníku pálící, a' časté zvrácení vodnaté, slíz-naté, ponejvíce málo žlučí obsahující, tekutiny bez chuti« Z toho vyprazdňování nastane pocit vysíienosti, k němuž se druží pocit stísněnosti a sevřeností v okolí žaludkovém a těžké dýchání. K tomu. tu jest neúhasná žízeň, pálení .v břiše,'5' ústa vysýchají, okonciny chladnou,* nastane v nich trhání, škubání a křeče, zejména v prstech a lýtkách, kteréž zmocní se konečně též svalů břišních a prsních, rušíce oběh krve a vědomí. Smrť se dostaví často během 12 hodin. V jiných případech nastane rychlé uzdravení, v jiných vyvíjí se nemoc pozdější, hlavníěce podobná, tak zvaný cholerový tyíbid. Vlastnímu onemocnění -cholerou předcházívají za času epidemického'její rozšíření po delší dobu průjmy, jichž důkladně všímati si máme, poněvadž pomoc při začátku -jako při každé nemocí nejvydatnější jest. Oholera se stěhovala již opětně z místa svého vzniku v Indii po mnohých pásech země, tak roku 1830 a 1331, kde se ponejprve v Evropě objevila a též ■z Halíce do Moravy vnikla, pak v roku 183tí, kde do Tyrolska z Itálie-zavlečena byla, i\ 1847, kde opět od východu do naší země se dostala, pak v letech 1853 - 55 (m války Krimské), kde zuřila blíž východních hranic Rakouských,