119 Půda 2 vátého písku nebo z hlíny záležející«.
fb 10, Záleži-li půda, na které se má silnice dělati z vátého pisku, mají se obě krajnice až po spodek příkopu /-budovati ĺ hlíny nebo z jílu, aby kameni na  eefetu navozené na obou hliněných hrázích nalezlo podpory a nemohlo uhnouti«
V krajinách hlinalýeh nebo písčitý clo kde není ani kameni ani stěrku, a kde b> «»bojí v daloka dovážet;: oo mučelo, má se n^áilo vrb^b by í/hndovárií a  spravování silnice cihlové nebvio lacinější nezdi Bilnlee s kamenným  nákladem.
%iak se upevňují hráze a úbočí (škarpy) silnic.
§. IL Kdyby se hráze nebo ůboéí (škarpy) silníce v kypré půdě sesouti (nesypali) nebo kdyby blízko vod splaveny bytí mohly, třeba je upevniti buďto drnem, 'hatěmi z proutí vrbového nebo tarasy kamennými. Ochranné stavby ze dřeva nelze schvalovati proto,  že rychle hnijí.
Jaké má býti kamení k budování silnie.
§„ 12, K budování silnic má bo, pokud možná, bráti j on tvrdé kamení. Třeba se tedy postarati o to, aby jen tvrdé kamení, byt í a vetší vzdálenosti^ k základům cesty a na štěrk opatřeno bylo i abj' z lomů bylo kamení &ž na tvrdší kamenné vrstvy náležitě vybráno, aby materiálu k budování silníce »}*£<*-nému nebylo přínušeno měkké kamení z  vyklizených dílíiVc
§ jaktiti kamení.
§.   13. Áěkolív to, jaké kamení se má zvoliti, závisí od. geognostické (země-
znaleeké) povahy té krajiny, ve které se ■ silníce zříditi -má, tož se má z různých drfihu kamení ku stavbě upotřebiti onoho, které jest poměrně nejlepší.
V krajinách sopečný cli (vulkanických) poskytují cedíc (basalt), trachyt a porfýr nejvýbornější material.
K nim Be přidružují žula cíli granit a síenít složení ci útvaru hustého i zrna' drobného, pak křemen, pravápnco drob (hornina) a starší pískovec. — Jinoraz, rula,   vápenec   lasturný,   svaliny   -čili   konglomeráty a pískovec  útvaru mladšího
buďte   louko % nedostatku   výše   uvedených   lepších   druhův kamení upotřebeny.