Částka XII. — Čís. 64.                                           159
.mslcu rozděliti tekoucí vody země v rybářské revíri (vlastni  a   složené   revíry), .:v.»/dčlení  toto   nemusí   pro  všechny vodní obvody zároveň nastati, nvbrž může
. .-o jednotlivá poříčí podle řady provedeno býln
Za tou nříeínou ni á c. k. místodržitelství uvádějíc  jméno a ostatní bližší
ľOĽíieľv vodních drah zjistiti:
1.   které vodní dráhy, počítajíc k mru stará řečiště, vvloky odbočné a umělá -a rojená) koryta, jakožto vlastní revíry se uznávají, přesné uvádějíc jejích hraníce;
2,   které sousední rybní   vody vlastního revíru od jeho majitele dle §~ 12. /símna  rybarslveno do svélio revíru pojaty bvti niajř by v nich zároveň rybářství
cb s kterými   vodními   drahami,   počítajíc k nim  stará řečiště, výtoky od-■ •   n umělci korvla. nakladanú b\ It má jako se složenými (pachtovními, druž-
íhOJ nebo společenskými) revíry — přesné uvádějíc jejích hranice;
h v přičme klerych vod odpadá ustanovení revírů dle ■§ 9, alinea 3. zá-
£ hi.
í *iVdj>t'j\hid;i j'h\     /V     \»M.ííti     dtíďu'     i>uAauw vtujft    jcjku    \LtauJl    IVA n    odpOVÍdá
\'  nkí^lo   hnspodMirl-ém   pnzndyvliútjí   * 9. rybářského zákona ze dne  6, června
1wt*JV v í{:l /.. ;c z z Í.H96, má místodržitelství dotyčnou dráhu vodní, pokud ripcMH m _t)íirok na základě £ ab rybářského zákona (§ 12« tohoto nařízení) přikázali jakožto  vlastní  revír:
1.   tornu, který dle § 6,  pokud -se tyče 6, tohoto nařízení vykáže se  list-
kern rvIiárslvViíi pro tuto vodní dráhu, předpokládajíc, že v jednotlivém případě /vlastni okuinosü věruhudriufrU  tohoto průkazu nejsou na újmu;
2,   ve   všech   ostatních   případech   tomu, ktere.hu   míshadržttelsbl   uvažujíc nadaný průkaz uzná držitelem práva rybářského v dotyčné dráze vodní.
§ 12.
Vznesen-li byl nárok na uznání některé dosud volnému rybolovu pod« k kající vodní dráhy za vlastní revír, má místodržitelství rozhodnouti o tom dle --í--by ustanovení předcházejícího § 11., berouc za základ předpisy § 4/zákona ív ísmského ze dne 6. června 1895, č. 62, z, z, z r. 1896, a § 7. tohoto nařízeni