125
Hned z počátku řečeného nařízení jest naznačeno, které důvody pohnuly radu ministrov k tomuto ustanoveni« Nerozhodla při tom pouze potřeba, aby se poklad« státnímu zaopatřily nové pomicky5 nýbrž nadvládala pří tom hlavně i ta livaha, že pro pospolitou živnost, pro oběh peněz i pro národní výrobnictví, cíli produkci, obzvláště v těžkých časech vznikají hlavní škody, když značné summy hotových peněz cesto na dlouho odjaty jsou obchodu, a že i pro vlastníka «ložené u soudu summy jest io jenom užitečné, když inu % peněz be& užitku ležících, které on opominul, kde jinde uložiti na úroky, dávány budou aspoň 3pro~ centové ároky (interessy)*
'Neleží to ani ve slovech, ani ve smyslu dekretu ode dne 29, května 1848, & 1068/M. F., že by se proti vůli toho, jemni přísluší právo k ukládání sloze-fiýcli u soudu hotových peněz na úroky, a jenž jest s k>, aby vymohl uložení fěch peněž na jiném místě nebo vydání jích ie skladu soudního, peníze- tylo odváděti -měly do fondu pro spláceni dluhů? státních, Povšechným prohlášením ručeného ministeriálniho nařízení mohl se každý o tom dověděti) že uložené u soudu hotové peníze, nebylo-U o nich ve čtyřech nedělích ustanoveno, že se «nají kde jinde uložiti, odvádějí se do fondu ku spláceni státních diehóv; musí s«* tedy měli sa Uh, že ůčastmc'f5 kteří se nmú um nepričinili k uležení deposit-r:!?h p~""r* ^Ma mirU cro?,nrrmrn mnu r- ttiammm uch íí íomiÍií pro mmmml státních dtuhův, pročež jest tím uiéne p^třehRc fthy úeasf.níeí nebo zástupcove jejích byli napřed předvoláni a v té věci vysiechuuti, an deposklm peníze üdvo-flftoé ílfi fbndii v>ro splácení státních dluhu, kdyby se stalo, žeby oJ soudu právo K nim majícím mety bytí vyiúm u^bo nikdo jiíidc na úroky uloženy, ks každou žádost účastníkův h&ä pvodlení, a síce v stejném druhu (sortě) peněz, sase na« vráceny budou.
Od odvádění do fondu pro splácení státních dluhu v nejsou sice die§§. í.
«   ^   nnihmm^nmnt   iííiíiiŔtfeí'iáklUlo   UmtlZZTll   2,111  SiuŽ6!ie   íi   SOUlíň*'   *>e>m>,<?   *í*-»>;.*uv
, r^r:řrnTT^nrňv fy^vnhn?Pif}y noněvadž se pod určením těchto peněi k ukládáni na úroky,  o němž se v §.  1.  stala zmínka, nikterak   nevyrozumívá všeobecný
predpis?, že se takové jmění má ukládati na úroky, nýbrž pod tím jen určité (speciální) vynaloženi určité hotovostí, sirotkům neb opatrovancům náležející, vyrozumívati se má, jako, též paohé očekávání, že se brzo zakročí u soudu o vydání
nebo uložení na jiném místě takových peněz z neodbytných ještě pozůstalostí, m «!ro!£i>h: knratelních nebo jiných u soudu  «ložených   majetnosti  (mass)5  nedává
ještě k tomu práva, aby se proto nestalo odvedení spôsobilé k tomu hotovostí peněžně, nýbrž jen tehda, když se již vyjednává o uložení takových u soudu složených peněz na jiné místo, má se dle §. 9, ministeriálniho nařízení ode dne 23* května 1848, číslo 1066/M. F., čekati na rozhodnutí; o nějakém nebezpečenství,
do kterého by tím sirotci neb opatrované! přišli, může při tom tím méně býti řeč, an ukládání podobných peněž do verejných fondův i bes zvláštního pojištění bylo vždy zákonité, a ostatně uložení řečených peněz do fondu pro splácení diu-