Pracovní sešit smluvního obchodního práva (rok 2009) 1. OBECNÉ ZADÁNÍ 1) Mezi podnikateli, kdy při vzniku závazku je zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti, mohou vznikat za zákonem stanovených podmínek a) smlouvy obchodněprávní b) smlouvy občanskoprávní c) smlouvy pracovněprávní d) nepojmenované smlouvy občanskoprávní a obchodněprávní Řešení je v ustanovení § 261/1, 261/7 obch. zák. 2) Kogentní ustanovení ve třetí části obchodního zákoníku jsou zásadně ta, která jsou uvedena a) v § 263 b) v § 261 a 274 c) v § 261 a 275 d) v ustanoveních, z nichž jejich kogentnost vyplývá § 263 obch. zák. 3) Obsah smlouvy lze určit odkazem na a) obchodní podmínky b) všeobecné obchodní podmínky c) obchodní zvyklosti d) užívaná vykládací pravidla § 264, 273, 274 obch. zák. 4) Návrh smlouvy lze obecně a) zrušit b) odvolat c) vypovědět d) ztratí závaznost uplynutím času § 43 – 51 občan. zák. 5) Smlouva může vzniknout, aniž byla výslovně provedena akceptace oferty a) poskytnutím plnění, a to i bez dohody s kupujícím b) vyplývá-li to z obsahu návrhu smlouvy zaplacením c) event. vyplývá-li to z obsahu návrhu smlouvy poskytnutím zboží d) event. v důsledku praxe, kterou mezi sebou strany zavedly, zaplacením § 275/4 obch. zák. 6) V kupní smlouvě cena a) může být dohodnuta pevnou částkou b) může být dohodnuta pevnou částkou s cenovou doložkou c) může být dohodnut jen způsob stanovení ceny d) může být dohodnuto, že smlouva vzniká bez dohody o ceně § 409, 473 obch. zák. 7) Při sjednávání ceny a) může být sjednána měnová doložka jen při použití referenční měny Kč b) může být sjednána měnová doložka jen při použití referenční měny Kč, Sk c) nemůže být sjednána měnová doložka d) může být sjednána měnová doložka s jakoukoli referenční měnou § 744 obch. zák. 8) Závazek zanikne, je-li splněno včas a řádně. Přitom a) zboží nebo dílo nemůže mít žádné vady a nedodělky b) zboží nebo dílo nemůže mít vady, může mít ojedinělé nedodělky c) zboží nebo dílo nemůže mít nedodělky, může mít ojedinělé vady d) zboží nebo dílo může mít ojedinělé vady a ojedinělé nedodělky § 324 obch. zák. 9) Při splnění zboží podle kupní smlouvy, není-li dohodnuto místo dodání zboží platí podle zákona a) zásada odnosnosti b) zásada donosnosti c) zásada odnosnosti i donosnosti d) žádná z těchto zásad § 412 obch. zák. 10) Při úplatě za zboží podle kupní smlouvy platí podle zákona a) zásada odnosnosti b) zásada donosnosti c) zásada odnosnosti i donosnosti d) žádná z těchto zásad § 337 – 339 obch. zák. 11) Leasingová smlouva (nikoli leasingová operace) znamená a) smlouvu o koupi najaté věci b) nájemní smlouvu a smlouvu o koupi najaté věci c) nájemní smlouvu a smlouvu o budoucí smlouvě d) smlouvu o nájmu dopravního prostředku a smlouvu o koupi najaté věci § 269/2 obch. zák. 2. OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY 1) Lze úspěšně dosáhnout uspokojení nároků z vad zboží uplatněním nároku na náhradu škody u smluvených dodávek zboží, pokud nebyly uplatněny nároky z vad zboží? § 440/2 obch. zák. 2) Vysvětlete, jaké vady a nároky může uplatnit kupující (objednatel) u vadných dodávek, a) pokud sjednanou záruku nemá b) pokud má sjednanou záruku a) § 429 – 431 obch. zák. b) § 422 – 428 obch. zák. 3) Jaké jsou předpoklady odpovědnosti za škodu a rozsah náhrady škody? § 373 – 386 obch. zák. 4) Kupující oznamoval vadu zboží e-mailem. Prodávající okamžitě vyslal odborníky k odstranění vady a uvedl zařízení do požadovaného stavu. Tuto skutečnost lze prokázat. Později kupující uplatnil u prodávajícího smluvní pokutu sjednanou pro případ výskytu vady. Prodávající úhradu smluvní pokuty odmítl s tím, že e-mailové sdělení není řádnou reklamací. Kupující naopak tvrdil, že oznámení bylo nepochybně doručeno. Potvrzení dopisem považoval za zbytečnou formalitu. Uveďte svoji představu o řešení sporu. § 428 obch. zák. 5) Objednatel písemně upozornil zhotovitele na vady zboží ještě před okamžikem splnění. Zhotovitel slíbil, že po splnění vyšle své odborníky „k odstranění nedostatků“. To se také stalo. Specialisté zhotovitele zařízení dlouhodobě seřizovali, ale vady neodstranili. Po uplynutí doby 3 let od smluvně sjednaného termínu plnění sdělil zhotovitel, že za vady již neodpovídá a že "v záruce" nebylo řádně reklamováno. a) Jak byste případný spor rozhodli? b) Byl by výsledek sporu jiný, pokud by nebyla sjednána záruka? § 324 obch. zák. 6) Ve smlouvě prodávající zaručil a smluvní pokutou kupující zajistil tolerance přesnosti zboží. Garantované tolerance nebyly dodrženy. Když kupující uplatnil smluvní pokutu, zjistili techničtí pracovníci prodávajícího, že dosažená přesnost výrobků (byť neodpovídá poskytnuté garanci) je pro kupujícího naprosto dostačující. Přiznáte kupujícímu smluvní pokutu? § 300 – 302 obch. zák, § 544 – 545 občan. zák. 3. OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY 1) Byla vám předložena k posouzení smlouva, která byla uzavřena právními předchůdci dnešních akciových společností. Smlouva je nazvána “Smlouva o dodávce souboru strojů a zařízení pro výstavbu elektrárny” a byla uzavřena dne 1.1.1983. Výstavba byla ukončena; v současné době se provádějí závěrečné zkoušky. Dne 1.1.1993 uzavřely smluvní strany dodatek č. 10 k citované smlouvě a dohodly se v něm, že se smlouva “transformuje na současnou právní úpravu”. Zdůvodněte, kterým právním předpisem se bude smluvní vztah řídit. § 763 obch. zák. 2) Byly vám předloženy k posouzení (1) “smlouva o vkladovém účtu” a (2) “smlouva o běžném účtu”. Obě smlouvy byly uzavřeny mezi koncernem (který má právního nástupce) a bankou na dobu neurčitou dne 1.1.1988. Není jasné, kdy skončila nebo má skončit "účinnost smluv". Je správné, že se podle obou smluv ještě dnes postupuje? Je možno využívat při neplnění smluvních povinností hospodářskoprávních institutů penále a poplatků z prodlení? § 763 obch. zák. 3) Dne 1.1.1991 byla uzavřena smlouva o sdružení. Smluvními stranami byly dvě tuzemské socialistické organizace (tehdejší subjekty hospodářského práva) a francouzská akciová společnost. Bylo dohodnuto, že se smlouva řídí československým právem. Čím se právní vztah založený touto smlouvou v jednotlivých letech od r. 1991 řídil? Existuje dnes tento smluvní vztah? Kdy zanikl? § 763 obch. zák. 4) Smluvní strany uzavřely dne 1.1.2003 smlouvu, v níž uvedly, že se řídí vyhláškou č. 13/1985 Sb. (jde o základní podmínky dodávky tuzemských investičních celků). Byla tato dohoda v souladu se zákonem? Své stanovisko zdůvodněte. § 772 obch. zák. 5) V kupní smlouvě uzavřené dne 1.1.1996 mezi českou a.s. (kupující) a slovenskou a.s. (prodávající) bylo dohodnuto, že se smlouva bude řídit českým právem. Jakým pramenem práva (českým, slovenským či jiným) se bude vzniklý právní vztah řídit? § 756 obch. zák. 4. ZAJIŠTENÍ ZÁVAZKŮ A ZÁNIK ZÁVAZKŮ 1) Uveďte případy, které mohou podle Vašeho názoru nastat při hodnocení sjednané výše smluvní pokuty. § 300 – 302 obch. zák. 2) Uveďte možnosti smluvního řešení smluvní pokuty, které budou mít vztah k náhradě škody. Jaký vztah smluvní pokuty a náhrady škody vznikne, nebude-li v této záležitosti nic smluvně upraveno? § 544 – 545 občan. zák., § 373 – 386 obch. zák. 3) Jak vzniká ručení v obchodním právu a jak vzniká bankovní záruka? Uveďte, čím se tyto instituty od sebe liší. § 303 – 322 obch. zák. 4) Byla sjednána bankovní záruka. Věřitel, aniž by vyzval dlužníka k plnění (zdá se mu, že “dlužník se k plnění moc nemá”), chce čerpat z bankovní záruky. Ptá se Vás, zda mu banka musí vyhovět. Co mu sdělíte? § 313 – 322 obch. zák. 5) Na základě smlouvy o dílo mělo dojít k vybudování účelového zařízení. Zhotovitel předložil projekt a uzavřel v březnu 2002 smlouvu o dílo s objednatelem, a to s termínem plnění do 31.10.2004. V průběhu výstavby projevili o stavbu zájem uživatelé. Začali poskytovat smluvním stranám svá doporučení (podle zkušeností) na jiné dispoziční řešení stavby. Smluvní strany jejich doporučení respektovaly a v průběhu stavby operativně přepracovávaly projekt tak, aby byl celek lépe funkčně schopný. Neuzavřely však dodatek ke smlouvě, a když v říjnu 2004 uplynula doba plnění, stavba nebyla celá dokončena. Od 1.4.2005 začal u objednatele působit nový generální ředitel. K tomuto datu byla stavba hotova téměř z 97 %. Uvedený generální ředitel provedl okamžitě 2.4.2005 písemně úkon “odstoupení od smlouvy pro její porušení podstatným způsobem”. Posuďte tento postup. § 344 – 351 obch. zák. 6) Zhotovitel za provozu rekonstruoval osm pater administrativní budovy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že bude probíhat dílčí plnění po patrech a na dílčí přejímky nemají vliv ojedinělé drobné vady nebránící provozu, např. malé škrábance na laku. Za nesplnění provedení celé rekonstrukce ve sjednaném termínu, tj. do konce r. 2003, byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z celkové ceny díla. Zhotovitel předal postupně všechna rekonstruovaná patra do 15.12.2003. V každém dílčím zápisu byla uvedena nepatrná vada, která nejenže provozu vůbec nebránila, ale ani jej neztěžovala (např. zasklít okno – je prasklé, vyleštit mramorovou desku, uklidit drobné zbytky stavebních hmot apod.). Po čase se na vady zapomnělo a kolaudace proběhla úspěšně. Po třech letech nastoupil k objednateli do právního oddělení absolvent právnické fakulty. V rámci svého “zapracování” měl studovat dokumentaci v právním útvaru objednatele, mj. měl číst i „staré smlouvy“. Když se seznámil s tímto případem, dal pokyn k vyúčtování smluvní pokuty za 1000 dní prodlení, což je celá cena díla. Vyjádřete se, zda postupoval správně. § 324 obch. zák., § 300 – 302 obch. zák., § 544 – 545 občan. zák. 5. KUPNÍ SMLOUVA 1) Kupující objednal (vystavil návrh smlouvy) 10 ks čerpacích agregátů NCU 80 s dobou plnění I/2006. Prodávající reagoval faxem obsahujícím text: “Vede se v evidenci na rok 2006.” Kupující agregáty velmi potřeboval a proto si v I/2006 koupil náhradou agregáty ZPG 8 Js80. Ve II/2006 prodávající agregáty NCU 80 odeslal kupujícímu. Byl je kupující povinen odebrat, "když objednávku neodvolal"? § 43 – 51 občan. zák. 2) Pro TV vysílač byla sjednána dodávka zboží – náhradního zdroje. Ve smlouvě bylo sjednáno, že doprava proběhne nákladním autem. Prodávající dokončil zboží 3 dny před koncem dodací lhůty. Nejbližší dopravce “měl auto na cestách po světě”. Zboží bylo proto zasláno jako vagónová zásilka. Bylo řádně splněno? § 324 – 340 obch. zák. 3) Mezi kupujícím a prodávajícím byla sjednána dodávka přímých filtrů Js 50. Pro nedostatek přímých odlitků vyrobil prodávající filtry rohové a dodal je s obloukem, které však šly k účelu smlouvy výborně použít. Kupující tyto filtry nevrátil a ponechal si je. Po měsíci však chtěl kupující filtry vrátit. Musel mu prodávající vyhovět? § 324 obch. zák., § 420 obch. zák. 4) Kupující uvedl v objednávce termín IV/2006. Prodávající reagoval potvrzením. Napsal, že potvrzuje celou objednávku a že „termín není sporný – souhlasíme do 31.12.2006“. Posléze po kontraktaci, a to dne 1.7.2006 prodávající zboží expedoval. Kupující byl ochoten si zboží ponechat, neměl však peníze na úhradu. Strany se nemohly dohodnout. Byli jste požádáni o mediaci. Jak byste posoudili tento rozpor? § 43 – 51 občan. zák. 5) Prodávající ve svém katalogu uváděl, že poskytuje záruku 18 měsíců. Ve smlouvě se posléze o záruce ani o katalogu nemluvilo. V jaké délce bude moci kupující záruky využít bude-li podnikatel a v jaké délce, pokud je nepodnikatelským subjektem. § 262 odst. 4 obch. zák. 6) Ve smlouvě uvedl kupující: “Přepravní dispozice sdělíme dodatečně.” Ani po urgencích je však nesdělil. Prodávající zaslal zboží do sídla kupujícího. Postupoval správně? § 370 – 372 obch. zák., § 526 obch. zák. 6. KUPNÍ SMLOUVA 1) Ve smlouvě označené “Kupní smlouva na dodávku dřezových uzávěrů” bylo kromě přesného označení smluvních stran a uzávěrů uvedeno: “Prodávající se zavazuje dodat 3000 ks dřezových uzávěrů. Kupující se zavazuje zaplatit 100,-- Kč za 1 ks dřezového uzávěru, tj. celkem 300.000,-- Kč + DPH.” Více textu ve smlouvě nebylo. Prodávající posléze odmítl zboží dodat. Uváděl, že smlouva nevznikla, že není jasná a srozumitelná, zejména chybí doba plnění. Jak byste posoudili tento spor? § 409 obch. zák. 2) V kupní smlouvě v článku Cena bylo uvedeno: “Byl dohodnut způsob stanovení ceny, a to tak, že do 1 měsíce od uzavření smlouvy stanoví oběma stranám určená osoba kalkulační vzorec, podle kterého pak bude cena určena.” Je takové určení ceny podle obchodního zákoníku v souladu se zákonem? § 409 obch. zák. 3) Dodavatel uzavřel s odběratelem Kupní smlouvu o dodávce klimatizační jednotky, včetně její instalace, tj. včetně jejího napojení na zdroj elektrické energie. Je to správné a neměla být uzavřena v tomto případě smlouva o dílo? § 409, 410, 536 obch. zák. 4) Mezi kupujícím a prodávajícím byla řádně uzavřena kupní smlouva s termínem plnění “do konce března 2006”. Kupující vyjádřil dne 5.4.2006 telefonicky prodávajícímu údiv, že mu zboží ještě nepřivezl. Prodávající namítl, že ve smlouvě nic takového nebylo dohodnuto a vyzval kupujícího, aby si pro zboží přijel. Posuďte tento případ. § 412 obch. zák. 5) Ve smlouvě bylo mj. uvedeno: “Doba plnění zboží se sjednává ve prospěch kupujícího na září 2006”. Kupující požadoval plnění v srpnu 2006 a prodávající mu sdělil, že mu nemůže vyhovět. Kupující však tvrdil, že mu vyhovět musí, že totiž tato kupní smlouva je smlouvou ve prospěch kupujícího a že má právo žádat plnění kdykoli dříve. Mezi prodávajícím a kupujícím došlo ke sporu. Jak byste záležitost posoudili? § 342 obch. zák. 6) Mezi stranami byla uzavřena smlouva o dodávce omítkového písku, v níž bylo smluveno, že prodávající dodá písek postupně, a to padesátkrát, vždy každý týden jedno nákladní auto o dodávce 10 tun. Rovněž byla dohodnuta smluvní pokuta, a to takto: “Pro případ nesplnění dodávky zaplatí prodávající smluvní pokutu ve výši 300.000,-- Kč”. Všechny dodávky byly uskutečněny. Jednotlivá auta byla vážena a bylo zjištěno, že celkové plnění je netto 499 tun. V jaké výši bude muset prodávající uhradit smluvní pokutu? § 421 obch. zák. 7) Prodávající podle smlouvy použil statické výpočty a odlitky pro konstrukci stroje od kupujícího. V okamžiku předání stroje bylo zřejmé, že konstrukce praská. Kupující odmítá stroj převzít. Prodávající trvá na převzetí a hájí své stanovisko tím, že výpočty i odlitky pro nosnou konstrukci dodal kupující. Jak byste posoudili tento případ? § 423 obch. zák. 8) V kupní smlouvě si prodávající s kupujícím sjednali obecnou cenovou doložku slovy: Sjednává se cenová doložka. Prodávající byl v prodlení s dodáním zboží. Mezitím ceny zboží klesly o 5 %. Kterou cenu má kupující zaplatit prodávajícímu – cenu nižší nebo cenu, která byla dohodnuta ve smlouvě? § 473 – 474 obch. zák. 7. KUPNÍ SMLOUVA, SMLOUVA O DÍLO 1) Jaký význam má uvedení článku „Význam a účel“ ve smlouvě? mj. § 300 – 302, § 373 – 386 obch. zák. 2) Je možná limitace náhrady škody ve smlouvě? § 373 – 386 obch. zák. 3) Jaká je odpovědnost za vady zhotovitele za věci převzaté od objednatele (jako „protiplnění“)? § 540 obch. zák. 4) Jaké může být spolupůsobení objednatele? mj. § 539 obch. zák. 5) Je či není závaznost právních předpisů o jakosti - technických norem (ČSN)? § 759 obch. zák. 6) Jaké vady může uplatnit objednatel, není-li sjednána záruka a jaké, je-li záruka sjednána? V jakých lhůtách je vady možno oznámit? § 329 – 441 obch. zák. 7) Má ve smlouvě význam uvedení článku „Základní pojmy“? § 1 odst. 2, § 264 obch. zák. 8) Jaký význam má sjednání tzv. „neúplného rozpočtu“? § 547 obch. zák. 9) Jaký význam má sjednání tzv. „nezávazného rozpočtu“? § 547 obch. zák. 10) Ve smlouvě o dílo bylo (kromě přesného označení smluvních stran a závazku k provedení díla a k zaplacení ceny) mj. uvedeno: Čl. II Předmět plnění: “Zdravotní středisko v Novém Dubí”, Čl. IV Cena: “280 mil. Kč”, Čl. V Záruka: “Záruka se sjednává v délce 48 měsíců”. V Čl. II, IV a V nebylo více textu uvedeno ani se těmto otázkám nevěnovaly přílohy smlouvy. Máte k některému článku smlouvy výhrady? § 536 obch. zák. 11) Při přejímce provozního souboru upozorňoval objednatel na vady (viditelné poréznosti – netěsnosti) v potrubním řádu (rozvodu) a nechtěl dílo převzít. Zhotovitel tvrdil, že objednatel dílo převzít musí, neboť v daném případě potrubí poskytl pro dílo objednatel. Jak byste posoudili danou situaci? § 561 obch. zák. 12) Objednatel nepředal včas stavební připravenost k 1.8.2004 a byl s plněním této povinnosti v prodlení 1 měsíc (byla v tu dobu povodeň). Doba plnění byla ve smlouvě stanovena “do 31.12.2006“ a byla zajištěna smluvní pokutou slovy: "Nebude-li dílo dokončeno do 31.12.2006, bude vyúčtována smluvní pokuta." Bude se hradit smluvní pokuta, pokud došlo k dokončení až 10.1.2007? § 300 – 302 obch. zák., § 544 – 545 občan. zák. 13) V rozpočtu došlo při jeho sestavování "k chybě" v neprospěch zhotovitele o 900.000,-- Kč. Poslední suma rozpočtu byla 150 mil. Kč. Rozpočet měl číslo P4-14974 a byl ze dne 1.10.2004. Ve smlouvě bylo uvedeno: Čl. IV Cena: “150 mil. Kč”. Na "chybu" v rozpočtu se posléze přišlo. Dílo je dokončeno. Jakou částku bude zhotovitel účtovat odběrateli díla? § 547 obch. zák. 14) Cena díla byla kontrahována podle tzv. rozpočtu s nezaručenou úplností. Přitom je cena subdodávky uvedené v rozpočtu (jde o odlučovač par) při jejím dodání vyšší než je cena uvedená v rozpočtu. Má zhotovitel právo na účtování vyšší ceny? § 547 obch. zák. 15) Objednatel konkrétního díla tvrdí, že pokud je součástí plnění zkušební provoz, musí zhotovitel prokázat, že dílo je schopno pracovat nikoli jen ve zkušebních, ale už také v provozních podmínkách. Je jeho názor správný? obchodní zvyklost podle § 1 odst. 2 obch. zák. 16) Společnost se zavázala ve smlouvě zhotovit "koncepční projekt". Objednatel tvrdí, že jeho součástí je i realizační projekt a dokumentace skutečného provedení stavby. Zhotovitel to popírá a uvádí, že tyto projekty jsou jinými druhy plnění. Došlo ke sporu. Jak tento spor posoudíte? obchodní zvyklost podle § 1 odst. 2 obch. zák. 8. BANKOVNÍ SLUŽBY 1) Smluvní strany sjednaly smlouvu o úvěru, ve které dohodly úrok 0 %. Věřitel namítá, že smlouva sice vznikla, ale s úrokem ve výši podle § 502 obchodního zákoníku. Dlužník rovněž nezpochybňuje vznik smlouvy, tvrdí však, že úrok byl dohodnut ve výši 0 %. Jaký je Váš názor? § 497 obch. zák. 2) Prodávající při uzavírání kupní smlouvy žádá placení tzv. inkasním způsobem a tvrdí, že pokud byl dlužník v prodlení s placením u dřívější smlouvy, má na tento způsob placení nárok. Kupující s Vámi záležitost konzultuje. Co mu poradíte? zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku 3) Na semináři o obchodněprávních otázkách jste se dostali do diskuse o fakturaci. V diskusi zazněl názor, že z hlediska naprosté právní čistoty by se částka bezdůvodného obohacení neměla fakturovat, ale vyúčtovat. S jakým názorem se “vmísíte” do hovoru? obchodní zvyklost podle § 1 odst. 2 obch. zák. 4) Banka poskytla dlužníkovi úvěr. Dlužník tuto částku poskytl jako úvěr další společnosti. Banka pro porušení tzv. zásady přímosti odstupuje od smlouvy. Dlužník se na vás obrací s dotazem. Co je pro posouzení záležitosti důležité? Na co se dlužníka budete ptát? § 501 obch. zák. 5) Bylo dohodnuto placení nekumulativním, ale revolvingovým akreditivem. Prodávající nesplnil v daném měsíci celou dodávku zboží. Pokud nedodané zboží poskytne s plněním v následujícím měsíci, dostane celé toto zvýšené plnění uhrazeno podle tohoto akreditivu? obchodní zvyklost podle § 1 odst. 2 obch. zák., § 264 obch. zák. 6) Banka prováděla inkaso podle smlouvy o inkasu. Dohodnuté částky se jí nepodařilo vyinkasovat, přestože postupovala s maximálním úsilím. Klient hodlá u banky uplatnit náhradu škody za nesplnění smlouvy. Co mu poradíte? § 692 – 699 obch. zák. 7) Podle smlouvy o běžném účtu, v níž se o úroku nemluví, vyplácí banka klientovi jednou za rok úrok 1 %. Klient se s Vámi radí, neboť se mu to zdá poněkud málo. Co mu poradíte? § 714 obch. zák. 9. PRŮMYSLOVÁ PRÁVA 1) Sjednaná licenční smlouva byla smlouvou o poskytnutí know-how při získávání zákazníků Nabyvatel tvrdí, že taková smlouva vůbec nevznikla. Má pravdu^? § 269 odst. 2, § 508 obch. zák. 2) Ve sjednané licenční smlouvě na ochrannou známku nebylo sjednáno území k výkonu práv. Nabyvatel s Vámi záležitost konzultuje a uvádí, že jde tedy o území České republiky. Jak se vyjádříte k jeho stanovisku? § 508 a násl. obch. zák. 3) Ve sjednané licenční smlouvě k ochranné známce bylo dohodnuto, že nabyvatel neposkytne poskytovateli peněžitou úplatu, ale 105 000 ks injekčních stříkaček na jedno použití. Vznikla řádně tato smlouva? § 508 obch. zák. 4) Vznik licenční smlouvy k ochranným známkám nebyl oznámen Úřadu průmyslového vlastnictví. Poskytovatel se domnívá, že nabyvatel tedy nemůže provádět výkon práva. Je jeho stanovisko správné? § 509 obch. zák. 5) Byla uzavřena licenční smlouva na výkon práva označení původu. Poskytovatel se Vás dotazuje, zda se k výkonu práva vyžaduje zápis do příslušného rejstříku. Jaká bude Vaše odpověď? zákon o označení původu a zeměpisném označení 6) V části oblasti Pomoraví lidově nazývané Holé Mučany se rodí vynikající hrozno pro výrobu vína. Vlastník pozemku (družstvo) v části Pomoraví lidově nazývané Holé Mučany označuje svá vína z této i jiných oblastí (již 10 let) označením „Holé Mučany“. Tento vlastník podal návrh na zápis ochranné známky „Holé Mučany“. Vinařské závody, a.s., Havířov, Podlesí 1a, podaly proti zápisu této ochranné známky námitku, současně navrhují zápis označení původu „Holé Mučany“ (v uvedené oblasti vlastní většinu pozemků). Předseda družstva Vás žádá o stanovisko, zda bude mít v této záležitosti úspěch. Co mu sdělíte? zákon o označení původu a zeměpisném označení, zákon o ochranných známkách 7) V roce 1988 existoval státní podnik Hydrostatik, Dolní Hamry, Pod lipou 2. V roce 1989 se rozdělil a vznikl: 1) Hydrostatik engineering, s. p., Dolní Hamry, Pod lipou 2 2) Hydrostatik služby, s. p., Dolní Hamry, Pod lipou 2a. V roce 1990 se oba státní podniky transformovaly na akciové společnosti. V roce 1992 si společnost Hydrostatik služby a. s, Dolní Hamry, Pod lipou 2a zapsala ochrannou známku HYDROSTATIK. V roce 1997 podala žalobu na společnost Hydrostatik engineering, a. s., Dolní Hamry, Pod lipou 2 z titulu nekalé soutěže a žádá, aby soud vydal rozhodnutí, že žalovaná společnost zasahuje do známkových práv a musí změnit své obchodní jméno. Je žaloba nadějná? Pokud ano, jak byste u soudu argumentovali? zákon o ochranných známkách 8) Byla uzavřena smlouva o převodu kolektivní ochranné známky, a to mezi podnikateli k označování zboží nabyvatele. Uveďte, kterým právním předpisem a jakými ustanoveními se smlouva bude řídit. zákon o ochranných známkách 10. Další otázky 1) Obec rozestavěla kulturní dům. Posléze zjistila, že nebude mít dostatek finančních prostředků na jeho dostavbu. Místní podnikatel projevil o pozemek s rozestavěným kulturním domem zájem (hodlal si v něm zřídit motel). Obec uzavřela s tímto podnikatelem smlouvu o budoucí smlouvě kupní dne 1.1.2005. Podnikatel měl podle této smlouvy vyzvat obec k uzavření kupní smlouvy 1.2.2005 a smlouva kupní měla být uzavřena do 31.7.2005. Dne 1.2.2005 podnikatel o uzavření smlouvy požádal, obec však z obavy, že podnikatel nemá dost finančních prostředků, smlouvu neuzavřela. Dne 1.4.2006 sdělila obec podnikateli, že smlouvu uzavře s jinou osobou. Podnikatel se okamžitě obrátil na soud s žádostí o uzavření kupní smlouvy. Obec ve svém vyjádření k žalobě namítala promlčení. Uveďte, kdo měl úspěch ve sporu a proč. § 261 odst. 2 obch. zák., § 289 – 296 obch. zák. § 50a občan. zák. 2) Kupující zaplatil platbu za dodávku zboží a úrok u promlčeného závazku k platbě za dodávku zboží. Má právo žalovat na vrácení tohoto úroku s poukazem na to, že plnil úrok u promlčeného závazku? § 389 obch. zák. 3) Dne 1.1.2005 došlo u podnikatele k poruše na zařízení. Dispečer operativně přivezl náhradní díl od obchodní společnosti, aniž s ní uzavřel smlouvu. Dne 15.2.2005 poslala obchodní společnost fakturu za tento náhradní díl. Faktura nebyla uhrazena. Dne 20.1.2007 zažalovala obchodní společnost o zaplacení faktury. Jste rozhodce a na zítřejší den jste svolal ústní jednání. Jak spor rozhodnete, když kupující namítá promlčení? § 397 obch. zák. Údaje o autoru Karel Marek kmarek@law.muni.cz, www.law.muni.cz