Úvodní výklady Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 5. 3. 2010 BT405Z Historické typy trestního procesu ØVznik a vývoj inkvizičního trestního řízení ØAngloamerické trestní řízení ØVývoj trestního procesu v českých zemích ØSoučasný český trestní proces Pojem, druhy a funkce trestního práva procesního a trestního řízení ØVztah trestního zákoníku a trestního řádu ØPředmět a účel trestního řízení ØZákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů ØFunkce trestního práva procesního, trestního řízení Prameny trestního práva procesního 1.Základní právní předpisy: – ØZákon o trestním řízení soudním – trestní řád (č. 141/1961 Sb., ve znění p.p.) ØTrestní zákoník (č. 40/2009 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o státním zastupitelství (č. 283/1993 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o Policii ČR (č. 273/2008 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o advokacii (č. 85/1996 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o výkonu trestu odnětí svobody (č. 169/1999 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o výkonu vazby (č. 293/1993, ve znění p.p.) – ØZákon o znalcích a tlumočnících (č. 36/1967 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o Ústavním soudu (č. 182/1993 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o Probační a mediační službě (č. 257/2000 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (č. 137/2001 Sb., ve znění p.p.) ØZákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (č. 279/2003 Sb., ve znění p.p.) Prameny trestního práva procesního 2.Základní mezinárodní dokumenty: – ØVšeobecná deklarace lidských práv (usnesení č. DE 01/48, 1948) ØEvropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950, 14 protokolů) ØEvropská úmluva o vydávání (1957, dodatkové protokoly 1975, 1978) ØEvropská úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech (1959, dodatkové protokoly 1978, 2001) ØEvropská úmluva o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli (1964) ØEvropská úmluva o mezinárodní závaznosti trestních rozsudků (1970) ØEvropská úmluva o předávání trestního řízení (1972) ØEvropská úmluva o potlačování terorismu (1977, doplňující protokol 2003) n ØÚmluva o předávání odsouzených osob (1983, dodatkový protokol 1997) ØEvropská úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1988, dodatkové protokoly 1993) ØÚmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (1990) ØTrestněprávní úmluva o korupci (1999, dodatkový protokol 2003) ØÚmluva Rady Evropy o trestných činech spáchaných prostřednictvím počítačů (2001, dodatkový protokol 2003) ØÚmluva Rady Evropy o prevenci terorismu (2005) ØÚmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988) ØÚmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (2000) n ØSchengenská prováděcí úmluva (1985) ØRámcová rozhodnutí Rady po r. 1999 ØÚmluva o právní pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie (2000) Struktura českého trestního řádu ا 1 - § 156 - Společná ustanovení ا 157 - § 179h - Přípravné řízení ا 180 – § 365 - Řízení před soudem ا 366 - § 460zp - Některé úkony souvisící s trestním řízením ا 461 - § 471 - Přechodná a závěrečná ustanovení § 1 - § 156 – Společná ustanovení ØHlava 1 – Obecná ustanovení ØHlava 2 – Soud a osoby na řízení zúčastněné ØHlava 3 – Obecná ustanovení o úkonech trestního řízení ØHlava 4 – Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot ØHlava 5 – Dokazování ØHlava 6 – Rozhodnutí ØHlava 7 – Stížnost a řízení o ní ØHlava 8 – Náklady trestního řízení n § 157 - § 179h – Přípravné řízení ØHlava 9 – Postup před zahájením trestního stíhání ØHlava 10 – Zahájení trestního stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení n § 180 - § 365 – Řízení před soudem ØHlava 11 – Základní ustanovení ØHlava 12 – Předběžné projednání obžaloby ØHlava 13 – Hlavní líčení ØHlava 14 – Veřejné zasedání ØHlava 15 – Neveřejné zasedání ØHlava 16 – Odvolání a řízení o něm ØHlava 17 – Dovolání ØHlava 18 – Stížnost pro porušení zákona a řízení o ní ØHlava 19 – Obnova řízení ØHlava 20 – Zvláštní způsoby řízení ØHlava 21 – Vykonávací řízení ØHlava 22 – Zahlazení odsouzení n § 366 – § 460zp – Některé úkony souvisící s trestním řízením ØHlava 23 – Udělení milosti a použití amnestie ØHlava 24 – zrušena ØHlava 25 – Právní styk s cizinou (mezinárodní justiční spolupráce) n § 461 – § 471 – Přechodná a závěrečná ustanovení Reforma trestního práva procesního ØOsnova trestního řádu ØSoučasný stav prací n Funkce základních zásad (vůdčích právních idejí) ØInterpretační – prostřednictvím základních zásad trestního řízení provádí OČTŘ interpretaci příslušného ustanovení trestního řádu a tím je zajištěn předpoklad pro jednotnou interpretaci; ØAplikační – funguje obdobně jako interpretační, přičemž se projevuje v rozhodovacím procesu OČTŘ; ØZákonodárná – zákonodárce při tvorbě práva musí důsledně vycházet ze základních zásad, na nichž je příslušná norma vybudována; ØPoznávací – z charakteru základních zásad a jejich uplatnění v trestním procesu lze usuzovat na charakter trestního procesu (inkviziční, adversární, smíšený); ØKontrolní – zaměřena na dodržování zákonnosti. Ø n Základní zásady trestního práva procesního ØRozhodování o vině a trestu nezávislým soudem Øčl. 81, čl. 90 věta druhá, čl. 92 Ústavy, Øčl. 38 odst. 1, čl. 40 odst. 1 LZPS ØVázanost soudů jen zákonem Øčl. 95 odst. 1 Ústavy ØPrávo na zákonného soudce Øčl. 38 odst. 1 LZPS ØPrávo na soudní ochranu Øčl. 36 LZPS ØZásady vyplývající z mezinárodních smluv Øčl. 10 Ústavy Ø n Základní zásady trestního řízení ØSpolečné zásady ØStíhání jen ze zákonných důvodů ØSpolupráce se zájmovými sdruženími občanů ØZásada obhajoby ØZásady zahájení trestního řízení ØZásada oficiality ØZásada legality ØZásada obžalovací ØZásada veřejnosti ØZásady dokazování ØZásada vyhledávací ØZásada bezprostřednosti a ústnosti ØZásada presumpce neviny ØZásada volného hodnocení důkazů ØZásada materiální pravdy – Ø n Základní zásady trestního řízení ØZásada stíhání jen ze zákonných důvodů ØPodle čl. 8 odst. 2 LZPS „nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon“. Obdobnou definici obsahuje § 2 odst. 1 TŘ. Procesním vyjádřením této zásady je presumpce neviny (čl. 39 LZPS a § 2 odst. 2 TŘ – „dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na jednotlivce hledět jako by byl vinen“). – ØZásada legality ØPodle § 2 odst. 3 TŘ je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. n Základní zásady trestního řízení ØZásada oficiality ØPodle § 2 odst. 4 TŘ OČTŘ (policejní orgán, státní zástupce a soud) postupují z úřední povinnosti, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného; trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Ústavou. – ØZásada zjišťování skutkového stavu bez důvodných pochybností (zásada materiální pravdy) ØPodle § 2 odst. 5 TŘ OČTŘ postupují ve věcech tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje OČTŘ povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. n Základní zásady trestního řízení ØZásada volného hodnocení důkazů ØPodle § 2 odst. 6 TŘ OČTŘ hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Soudy rozhodují na základě přímých i nepřímých důkazů, tzn. že žádný druh důkazu není upřednostňován. Všechny důkazy soud posuzuje jednak jednotlivě a jednak ve vzájemném vztahu. – ØZásada obžalovací ØPodle § 2 odst. 8 TŘ trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem. n Základní zásady trestního řízení ØZásady veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti ØPodle § 2 odst. 10 TŘ se trestní věci před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání může být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v TŘ. Veřejnost může být vyloučena z řízení před soudem, jestliže by veřejné projednávání případu mohlo ohrozit tajemství, které je chráněno zákonem, morálku nebo nerušený průběh řízení nebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědků. Veřejnost může být vyloučena také jen pro část řízení. ØPodle § 2 odst. 11 TŘ jednání před soudem je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají. ØPodle § 2 odst. 12 TŘ při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny. – n Základní zásady trestního řízení ØZásada zajištění práva na obhajobu ØKaždý, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit obviněnému plné uplatnění jeho práv. – ØPrávo užívat mateřský jazyk ØKaždý je oprávněn používat před OČTŘ svého mateřského jazyka. Tyto orgány vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Jestliže je zapotřebí provést překlad obsahu písemného dokumentu nebo jestliže obviněný prohlásí, že neovládá jazyk, ve kterém se řízení vede, bude přizván tlumočník. n Základní zásady trestního řízení ØZásada vyhledávací ØKonkretizuje zásadu oficiality, pokud jde o důkazní řízení. Podle § 2 odst. 5 jsou OČTŘ povinny zjišťovat závažné skutečnosti, ať svědčí v neprospěch či ve prospěch obviněného, z úřední povinnosti. Novela trestního řádu č. 265/2001 Sb. odlišila v tomto ohledu povinnosti OČTŘ na přípravné řízení a řízení před soudem. – ØZásada presumpce neviny ØJe vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 2 TŘ tak, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vyslovena vina, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. n Základní zásady trestního řízení ØZásada rychlosti a šetření občanských práv zaručených ústavou, přiměřenosti a zdrženlivosti ØPodle § 2 odst. 4 TŘ se trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených LZPS a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána; při provádění úkonu trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. – ØZásada nepřípustnosti zásahu petic do činnosti OČTŘ ØJe vyjádřena v § 2 odst. 4 věta poslední TŘ tak, že k obsahu petic zasahujících do plnění povinnosti orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí. n Subjekty trestního řízení Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 5. 3. 2010 BT405Z Subjekty trestního řízení ØSubjekty trestního řízení rozumíme ty činitele (státní orgány, fyzické a právnické osoby), kteří mají a vykonávají vlastním jménem vliv na průběh řízení a kterým zákon dává k uskutečnění tohoto vlivu určitá procesní práva nebo určité procesní způsobilosti. Druhy subjektů v trestním řízení ØOrgány činné v trestním řízení: ØSoud ØStátní zástupce ØPolicejní orgán ØOsoba, proti níž se řízení vede (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený) ØObhájce obviněného ØPoškozený ØZúčastněná osoba ØOsoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy ØOrgán pověřený péčí o mládež v řízení proti mladistvým ØDalší osoby jako např. svědek, znalec, tlumočník, pokud uplatňují návrhy na svědečné, znalečné nebo tlumočné ØStrany jako subjekty trestního řízení ØProcesní způsobilost subjektů v trestním řízení Podezřelý ØZadržená osoba (§ 76 odst. 1 TŘ) ØOsoba, které bylo sděleno pozření ve zkráceném přípravném řízení (§ 179b odst. 3 TŘ) ØPráva podezřelého n Obviněný ØObviněným je osoba, proti které bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 TŘ). n Øpoučovací povinnost OČTŘ Ømusí jí být oznámeno, pro jaký trestný čin je stíhána Ømá právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí kladou za vinu a k důkazům o nich Ønemá povinnost vypovídat Ømá právo na tlumočníka (může používat mateřského jazyka) Ømá právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti Ømůže podávat opravné prostředky Øpo podání obžaloby má právo být přítomen při projednávání věci n Obhájce Øobhájce poskytuje obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívá k hájení jeho zájmů prostředky a způsoby obhajoby uvedené v zákoně, zejména dbá na to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují a tím přispívat ke správnému a spravedlivému rozhodnutí ve věci (z. č. 85/1996 Sb., o advokacii) n Øobhájcem v trestním řízení může být jen advokát Øadvokát a obhájce v trestním řízení Øobhájce vystupuje jménem svého klienta, pokud nejde o úkony trestního řízení, které se vztahují k jeho vlastním právům a povinnostem (uplatnění odměny advokáta) Øčiní za obviněného návrhy, žádosti, opravné prostředky n n Ømá právo nahlížet do spisů Ømůže se účastnit vyšetřovacích úkonů Ømůže mluvit s obviněným, jenž je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody bez přítomnosti třetí osoby ØŘada dalších procesních oprávnění (klást otázky vyslýchaným osobám, vést výslech, právo na závěrečnou řeč, doručují se mu písemnosti, vyrozumívá se o úkonech …) n Øobhájce zvolený a ustanovený ØRozlišovacím znakem je způsob, kterým je obhájce pověřen vykonávat obhajobu n nJiné osoby s obhajovacími právy: n Øosoby jednající jménem obviněného (zákonný zástupce obviněného – rodič, osvojitel, poručník, kolizní opatrovník, opatrovník) Øosoby jednající jménem vlastním (zejm. osoby obviněnému blízké – příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh) Øorgán sociálně právní ochrany dětí n Poškozený ØVznik a vývoj institutu poškozeného v trestním řízení ØTrestní řád z roku 1873 předpokládal existenci soukromého účastníka (tzv. vedlejší procesní strana, vybavená žalobním právem) ØŘízení o nároku poškozeného bylo již tehdy označováno jako adhezní ØSoučasný institut poškozeného vznikl na základě ustanovení § 48 trestního řádu z roku 1950. n n n Český trestní řád č. 141/1961 Sb. přiznal obdobně jako trestní řády z roku 1950 a 1956 výlučné žalobní právo jen státnímu orgánu v postavení veřejného žalobce, i když určitá kategorie poškozených může zabránit zahájení trestního stíhání nebo jeho pokračování. n ØPoškozeným je ten (fyzická nebo právnická osoba), komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda (§ 43 odst. 1 tr. ř.) n Ødefinice poškozeného není totožná s pojmem „ oběť“ Øoprávnění poškozeného nemůže vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný (§ 44 odst. 1 tr. ř.) Øpoškozeným může být jak fyzická tak právnická osoba Znaky: ØŠkodou podle § 43 odst.1 tr. ř. se rozumí majetková škoda, škoda na zdraví, morální i jiná škoda. ØMajetková škoda je škoda, kterou došlo ke zmenšení nebo úbytku majetku poškozeného a kterou lze vyjádřit v penězích. ØŠkodou na zdraví se rozumí ztráta na výdělku, bolesti a ztížení společenského uplatnění, jakož i úhrada nákladů spojených s léčením, resp. v případě úmrtí náklady spojené s pohřbem. ØJinou škodou má zákon na mysli například škodu na dobré pověsti, dobrém jménu s následky pro činnost obchodní společnosti jako například v případě spáchání trestných činů poškozování cizích práv podle § 209 tr. zák. či nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. apod. ØMorální škoda může vzniknout v souvislosti se spácháním trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných (§ 153 až § 177 tr. zák.), trestných činů hrubě narušujících občanské soužití (§ 196 až § 209 tr. zák.) nebo trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti (§ 241 až § 246 tr. zák. apod.). n ØPráva poškozeného: ØPoškozený má především právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání, konaného o odvolání, a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Poškozený, jemuž náleží nárok na náhradu škody způsobené trestným činem, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost škodu nahradit. Takový návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájení dokazování (§ 43 odst. 3 tr. ř.). n ØTrestní řád rozlišuje mezi dvěma skupinami poškozených: Øpoškozený, který může žádat náhradu škody, jež mu byla způsobena trestným činem a navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku obžalovanému povinnost nahradit škodu uložil (§ 43 odst. 3 tr. ř.). Tento poškozený má kromě všeobecně stanovených práv podle ustanovení § 43 odst.1 tr. ř. právo být subjektem adhezního řízení, to znamená právo uplatnit své nároky přímo v trestním řízení. Bude se jednat zejména o poškozeného, jemuž trestným činem vznikla újma na zdraví nebo majetková škoda. Øpoškozený, jenž není subjektem adhezního řízení. Tomuto poškozenému v podstatě náleží jen procesní oprávnění podle § 43 odst.1 tr. ř. Půjde zejména o poškozeného, jemuž trestným činem byla způsobena morální nebo jiná škoda. n ØZa poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Ø ØMožnost uplatnění práv mimořádně vysokého počtu poškozených prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Společný zmocněnec vykonává práva poškozených, které zastupuje, včetně uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení. n n ØZajištění nároku poškozeného: ØObvinění se často pokoušejí zbavit se majetku a navzdory konečnému rozhodnutí soudu, kterým přizná nárok na náhradu škody, tak může dojít ke zmaření nebo ztížení jejího uspokojení. Proto trestní řád obsahuje ustanovení o zajištění nároku poškozeného (§ 47 - § 49 tr. ř.). Ø ØPoškozený a odklony: ØVýznamným nástrojem uspokojení poškozeného jsou ustanovení trestního řádu o některých tzv. odklonech, tedy o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 – § 308 tr. ř.) a narovnání (§ 309 - § 314 tr. ř.). n n ØPoškozený a konečné rozhodnutí: n ØPravomocný rozsudek, kterým byl poškozenému přiznán nárok na náhradu škody, má povahu exekučního titulu podle předpisů občanského práva. ØProti rozsudku, v neprospěch obžalovaného, může podat poškozený, jenž uplatnil nárok na náhradu škody, odvolání. Může tak učinit však jen proti výroku o povinnosti k náhradě škody (§ 247 odst. 1 tr. ř.). • n Zúčastněná osoba ØVznik a vývoj institutu zúčastněné osoby v trestním řízení Østarší právní úpravy až do r. 1950 ustanovení o zúčastněné osobě neobsahovaly n ØZúčastněná osoba je ten, jehož věc byla zabrána (§ 42 odst. 1 tr. ř., § 73 tr. zák.) nebo podle návrhu být zabrána má. Øje stranou v řízení (§ 12 odst. 6 tr. ř.) Øjde o osobu odlišnou od obviněného n ØPráva zúčastněné osoby ØZúčastněná osoba má především právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka (§ 55 odst. 2 tr. ř.), činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí (§ 65 odst. 1 tr. ř.). Ø Ø n n n Zákonný zástupce a zmocněnec poškozeného a zúčastněné osoby ØPoškozený a zúčastněná osoba mohou být v trestním řízení zastoupeni. Ø Ø Ø n n n Policejní orgán v trestním řízení ØPolicejní orgán ØV trestním řízení se tak označují útvary Policie ČR, resp. útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost n ØOrganizace a působnost policie ØZákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění p.p. n ØÚkoly policie související s trestním řízením: ØOchrana bezpečnosti osob a majetku, ØBoj proti terorismu, ØOdhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, ØVedení vyšetřování o trestných činech. Ø Ø n n n ØÚkony trestního řízení koná zpravidla samostatně, ale pod dozorem státního zástupce. V některých případech (zejména má-li být úkonem zasahováno do občanských, resp. lidských práv a svobod) je k provedení úkonu třeba předchozího souhlasu státního zástupce nebo soudce. n Ø Ø n n n nÚloha policie v rámci jednotlivých částí přípravného řízení: Ø ØPrověřování: Øšetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele Øzahájení trestního stíhání n ØVyšetřování – Služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR: Øvyhledávání důkazů k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu, Øpředkládá státnímu zástupci návrh na podání obžaloby + seznam navrhovaných důkazů –Vyšetřování, které provádí státní zástupce n ØZkrácené přípravné řízení n Státní zastupitelství v trestním řízení ØHistorie veřejné žaloby ØSoustava úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. ØOrgán veřejné žaloby v trestním řízení, plní i další úkoly vyplývající z trestního řádu, podílí se na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů. ØSoustava státního zastupitelství: •Nejvyšší státní zastupitelství (Brno) •Vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouc) •Krajská státní zastupitelství (Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Plzeň, Brno, Ostrava) •Okresní státní zastupitelství Ø Ø n n n ØPostavení ve vztahu k Ministerstvu spravedlnosti n ØÚloha státního zástupce v přípravném řízení: Øorgán činný v trestním řízení Øpovinnost stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví Øodpovídá za zákonnost průběhu přípravného řízení Ødozor státního zástupce v přípravném řízení Øvýlučná oprávnění státního zástupce Øvypracovává a podává obžalobu n ØÚloha státního zástupce v řízení před soudem: Øpostavení strany (na rozdíl od přípravného řízení) Øpovinnost účastnit se hlavního líčení – Ø Ø n n n Úkoly a soustava soudů v trestním řízení ØHistorický vývoj ØPoslání soudů ØStruktura soudů: •Nejvyšší soud (Brno) •Vrchní soudy (Praha, Olomouc) •Krajské soudy (Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Plzeň, Brno, Ostrava) •Okresní soudy •Zvláštní postavení – Ústavní soud ØÚkoly soudů ØRozhodují o vině a trestu za trestné činy Ø Ø n n n ØPravomoc a příslušnost soudů ØObsazení soudů Øsoudci Ødalší úřední osoby – vyšší soudní úředník, justiční čekatel, asistent soudce, zapisovatel a protokolující úředník, tlumočník, probační úředník Ø Ø n n n Zajištění osoby obviněného a podezřelé Opatření osob a věcí pro trestní řízení Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 5. 3. 2010 BT405Z Obecně o zajišťovacích úkonech ØPodstata zajišťovacích úkonů ØOmezení lidských práv ØAbsolutní práva ØMinimální práva v trestním řízení ØZásada přiměřenosti ØZásada zdrženlivosti ØZásada subsidiarity ØZásada soudní kontroly Ø Ø n n n ØZákladní právní úprava ØMezinárodní pakt o občanských a politických právech ØEvropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (zejména čl. 5 o vazbě, čl. 7 o nedotknutelnosti osoby a soukromí nebo čl. 8 o ochraně listovního tajemství, tajemství dopravovaných zpráv, ochrana obydlí, atd.), ØÚstava ØListina základních práva a svobod (např. čl. 7 o nedotknutelnosti osoby a soukromí, čl. 8 o vzetí do vazby, čl. 12 o nedotknutelnosti obydlí, čl. 13 o ochraně listovního tajemství a tajemství jiných písemností a záznamů, čl. 14 o ochraně pohybu a pobytu, atd.) ØTrestní řád (hlava čtvrtá – zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot - § 67 a násl.) • Ø Ø n n n Prostředky zajištění osob a věcí v trestním řízení ØZajištění osob ØPředvolání, předvedení ØPříkaz k zatčení, mezinárodní zatykač, evropský zatýkací rozkaz ØZadržení podezřelého, zadržení obviněného ØVazba n ØZajištění věcí ØVydání a odnětí věci ØZajištění peněžních prostředků na účtu banky ØZajištění zaknihovaných cenných papírů ØZajištění nemovitostí, jiné majetkové hodnoty, náhradní hodnoty ØVrácení a další nakládání s věcí a jinou majetkovou hodnotou ØProhlídky (domovní, osobní, atd.) ØProvádění důkazů v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku Ø ØJiné úkony ØZadržení a otevření zásilek, záměna a sledování ØOdposlech a záznam telekomunikačního provozu n Ø Ø Ø Ø n n n Zajištění osoby obviněného a podezřelého ØPotřeba zajistit přítomnost osob důležitých pro trestní řízení n ØPředvolání a předvedení obviněného (§ 90) ØZadržení obviněného a podezřelého (§§ 75-77) ØVazba (§§ 67-74a) ØPříkaz k zatčení (§ 69) ØMezinárodní zatýkací rozkaz (§§ 384-387) ØEvropský zatýkací rozkaz (§§ 403 - 422) ØZadržení, předběžná vazba, vydávací vazba (§§ 395-397) ØZadržení, předběžná vazba a předávací vazba (§§ 410-411) n Ø Ø Ø Ø n n n ØPředvolání ØNejběžnější způsob zajištění účasti obviněného, svědka apod. na procesních úkonech, provádí se zpravidla písemně do vlastních rukou obviněného ØPořádková pokuta (do 50 000,-- Kč) n ØPředvedení ØZpravidla po předchozím předvolání, upozornění ØNedostavení se bez dostatečné omluvy ØMá formu opatření ØNelze předvést znalce a tlumočníka ØOdlišné od předvedení ke zjištění totožnosti podle § 63 odst. 3, 4, § 64 odst. 1, 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (max. 24 hodin!) n Ø Ø Ø Ø n n n ØZadržení ØZadržení obviněného (48 hodinová lhůta pro odevzdání soudu!) ØZadržení podezřelé osoby (kýmkoli, policejním orgánem) ØForma opatření, při propuštění soudem usnesení Ø Ø ØVazba ØInstitut trestního řízení, kterým je obviněný na základě rozhodnutí soudu dočasně zbaven osobní svobody, aby mu bylo zejména zabráněno vyhýbat se trestnímu stíhání nebo trestu, mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání nebo pokračovat v trestné činnosti. n Ø Ø Ø Ø n n n Důvody vazby ØObecné (důvodná obava): Øvazba útěková - § 67 písm. a) Øvazba koluzní - § 67 písm. b) Øvazba předstižná - § 67 písm. c) Ø ØZvláštní (§ 68 odst. 1, 2): ØÚmyslný trestný čin, se sazbou nad 2 roky TOS ØNedbalostní trestný čin, se sazbou nad 3 roky TOS ØVýjimka (naplnění důvodné obavy) (§ 68 odst. 3): ØObviněný uprchl nebo se skrýval, nedostavuje se na předvolání, neznámá totožnost, působil na svědky, atd. a pokračoval v trestné činnosti ØRozhodnutí o vazbě (§ 73b) Øpouze soud ØV přípravném řízení na návrh státního zástupce ØO dalším trvání vazby soud a v přípravném řízení státní zástupce ØO propuštění z vazby v přípravném řízení státní zástupce ØForma rozhodnutí je usnesení – n Ø Ø Ø Ø n n n ØDélka trvání vazby (§ 71) Ølhůta se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení nebo k omezení osobní svobody přímo vzetím do vazby Øvazební věci jsou vyřizovány přednostně Øvazba může trvat pouze nezbytně nutnou dobu Økoluzní vazba max. do 3 měsíců Øcelková doba vazby nesmí přesáhnout: Ø1 rok (řízení u samosoudce) Ø2 roky (senát okresního nebo krajského soudu) Ø3 roky (zvlášť závažný úmyslný trestný čin Ø4 roky (hrozí výjimečný trest) Øvýjimka z maximální doby vazby (§ 71a) Ørozvržení vazby mezi přípravné řízení a hlavní líčení (1/3 přípravné řízení, 2/3 řízení před soudem) – n Ø Ø Ø Ø n n n ØPovinnost prověřovat trvání vazby Øvšechny OČTŘ průběžně (každé 3 měsíce povinnost kontrolovat trvání vazby a rozhodnout) Øpomine-li důvod vazby, musí být obviněný ihned propuštěn Ønepovede-li trestní stíhání k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, musí být obviněný ihned propuštěn Øobviněný má právo kdykoli žádat o propuštění ØNahrazení vazby Øzáruka, slib nebo dohled Øpeněžitá záruka n Ø Ø Ø Ø n n n Zajištění věcí ØPovinnost k vydání věci (§ 78) ØOdnětí věci (§ 79) ØZajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a - § 79b) ØZajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c) ØZajištění nemovitosti (§ 79d) ØZajištění jiné majetkové hodnoty (§ 79e) ØZajištění náhradní hodnoty (§ 79f) ØVrácení a další nakládání s věcí a jinou majetkovou hodnotou (§ 80 - § 81b) ØDomovní prohlídka (§ 82 - § 83) ØProhlídka jiných prostor a pozemků (§ 83a) ØOsobní prohlídka (§ 83b) ØVstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek (§ 83c) – pozor na nové ustanovení § 83c odst. 2! Øprovádění důkazů v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku (§ 85c) – rekonstrukce, rekognice, prověrka na místě, vyšetřovací pokus Ø Ø Ø Ø n n n Jiné úkony ØZadržení zásilky (§ 86) ØOtevření zásilky (§ 87) ØZáměna zásilky (§ 87a) ØSledovaná zásilka (§ 87b) ØOdposlech a záznam telekomunikačního provozu (§ 88) – pozor na nové ustanovení § 88 odst. 8 o kontrole Nejvyšším soudem! Ø Ø Ø Ø Ø n n n Dotazy ? Děkuji za pozornost.