Maastrichtské kritérium inflace a jeho záludnosti František Cvengroš Smilovice, prosinec 2006 Maastrichtské kritérium inflace uTrochu teorie nikoho nezabije uPraktické zkušenosti s uplatňováním uPřípad ČR uKřišťálová koule Legislativa uSmlouva o EU (Maastrichtská smlouva), čl. 121, odst. 1 : –„… je požadováno dosažení vysokého stupně cenové stability patrné z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše 3 členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.“ uProtokol (o kritériích konvergence), čl. 1 –„Kritérium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu 1 roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše 3 členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“ uPramen : „Sladěnost …“ u Praktická aplikace a implementace uDlouhodobě udržitelná cenová stabilita : nevyjasněno, většinou nuplatňováno uPrůměrná míra inflace měřená v průběhu 1 roku před provedeným šetřením = klouzavá míra inflace z HICP (KMI z HICP) v daném období uNepřekročení míry inflace nejvýše 3 členských států o více než 1,5 p.b. = KMI z HICP testovaného státu <= 1,5 p.b. + nevážený aritmetický průměr KMI z HICP za právě 3 ČS uNejlepší výsledky v oblasti cenové stability = nejnižší nezáporná klouzavá míra inflace z HICP u Maastrichtské kritérium inflace je tedy splněno tehdy a jen tehdy, jestliže KMI z HICP testovaného státu v testovaném období <= 1,5 p.b. + nevážený aritmetický průměr KMI z HICP za 3 ČS s nejnižší nezápornou KMI z HICP. HICP uZaveden : Regulace EC č. 2494/95 – říjen 1995 uCílem zajištění mezinárodní srovnatelnosti indexů spotřebitelských cen a hodnocení kritéria cenové stability uPokrývá národně účetní peněžní výdaje na konečnou spotřebu domácností podle domácího konceptu uStejný rozsah zboží a služeb, ale váhy určeny SÚ ČS, což odráží rozdíly ve struktuře spotřeby uZávazný systém agregace, ošetření změny kvality, záměny reprezentantů uHlavním rozdílem proti českému CPI je, že neobsahuje imputované nájemné ve vlastnickém bydlení uMěsíční bazické indexy dostupné až od 1/1996, KMI z HICP od 12/1997, což způsobuje problémy při zpětné analýze u Původní motivace : snížení inflace Pramen : Eurostat Původní motivace : snížení variability inflace Pramen : Eurostat, vlastní propočty KMI z HICP v EA-12 a inflační kritérium Pramen : Eurostat, vlastní propočty Vady na kráse z pohledu ekonoma a statistika uJednorázovost kritéria (jednou a dost) – možnost ovlivnění nestandardními operacemi uRovné zacházení (DE, UK, FR nebo LV, EE, MT) uOkolo nuly se dějí věci uNecitlivost k rozšíření uProblém zaokrouhlování u Determinanty inflace uNabídkové : –Administrativní opatření (nepřímé daně, regulované ceny) –Vnější šoky (ropa, …) –Kvalita konkurenčního prostředí (dlouhodobé) –Chování velkých hráčů („incumbenti“ v téměř monopolních oblastech) –Chování odborů (mzdové náklady) –Náhodné jevy (přírodní katastrofy, …) uPoptávkové : –Pozice v cyklu (? – malá otevřená ekonomika) –Měnová politika (ovlivňování expektací a poptávky) –Fiskální politika (?) –Náhodné jevy (? – těžko představitelné) u Vláda a CB mohou inflaci jednorázově snížit. Jednorázovost kritéria – případ Řecka Pramen : Eurostat, vlastní propočty Jednorázovost kritéria – případ Španělska Pramen : Eurostat, vlastní propočty Rovné zacházení s ekonomikami různé velikosti Pramen : Eurostat Okolo nuly se dějí věci … (1) Pramen : Eurostat, vlastní propočty Okolo nuly se dějí věci … (2) Pramen : Eurostat, vlastní propočty Rozšíření v některých měsících zpřísnilo kritérium Pramen : Eurostat, vlastní propočty Problém zaokrouhlování uUvedení problému : •2,749 > 2,651 •2,7 <= 2,7 uZaokrouhlování HICP •Upraveno „Eurostat news release 146/2005“ •Aplikováno od ledna 2006 při přechodu na bazický rok 2005 zpětně na celou časovou řadu (v některých případech došlo ke korekcím údajů) •Bazický index publikován na 1 či 2 desetinná místa v souladu s národními statistickými zvyklostmi •Odvozené indexy (MoM, YoY, KMI) spočítány z publikovaných bazických indexů a publikovány v zaokrouhlení na 1 desetinné místo u Problém zaokrouhlování (2) uZaokrouhlování inflačního kritéria •Pokud je autorovi příspěvku známo, není upraveno ani legislativně ani zvykově uDůsledky : •HICP publikováno na 1 desetinné místo •Inflační kritérium jako průměr 3 hodnot zaokrouhlených na 1 desetinné místo může dosahovat těchto hodnot koncového rozvoje : X,Y0000; X,Y3333 a X,Y6667 •Může nastat sporná situace např.: •Testovaná hodnota 2,9 %, hodnota kritéria 2,86667 •Z matematického hlediska by to neměl být problém, protože neplatí, že 2,9 = 2,90000, ale 2,9 <=> á 2,85001 ; 2,94999 ñ, a proto nelze jednoznačně rozhodnout, že kritérium není splněno. •Je otevřenou otázkou, jak budou postupovat hodnotitelé !?!? •Sporná situace tohoto typu zatím při hodnocení nenastala. Celkově v historii nastala 13x z 1905 pozorování, tedy v 0,7 % případů. u Test Slovinska – úspěšně prošlo Pramen : Eurostat, vlastní propočty Test Litvy – neprošla Pramen : Eurostat, vlastní propočty Česko : KMI z HICP a z CPI Pramen : Eurostat, ČSÚ Česko : KMI z HICP a CPI rozdíl; průměr = 0,2 p.b., max. = 0,5 p.b. v 10/06 Pramen : Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty Česko : od roku 2003 kritérium převážně plněno Pramen : Eurostat, vlastní propočty Česko : křišťálová koule na závěr nejistotou je očekávané zavedení ekologických daní v roce 2008 Pramen : Eurostat, vlastní propočty Shrnutí uPravidla jsou (většinou) daná. uMaastrichtské kritérium inflace může být volatilní ve smyslu výrazného ovlivnění náhodnými jevy. uSplnění kritéria Českou republikou je reálné, nikoli však zaručené. u Děkuji všem, kdo neusnuli, za jejich pozornost. F.C.