Mediální právo

Ochrana osobnosti - střípky pro mediální právo

 

Obrázek z filmu Rasputin and the Empress (1932 - Richard Boleslawski)Téma je zaměřeno na uvedení do problematiky tzv. osobnostních práv (ochrany osobnosti). Klíčovým je v této oblasti střet ochrany osobnosti a svobody projevu. V rámci zpravodajství jsou limity ochrany osobnosti svázány s veřejnými zájmy:

"Zpravodajství představuje hájení veřejných zájmů pouze tehdy, týká-li se oprávněného veřejného zájmu, a jestliže tomuto oprávněnému veřejnému zájmu také slouží."


Můžeme rozlišit tyto prvky ochrany osobnosti -život a zdraví, občanskou čest a lidskou důstojnost, soukromí, jméno, projevy osobní povahy, atd.
 
"Rasputin and the Empress - Rasputin: The Mad Monk" režiséra Richarda Boleslawského (1932)

 

Ochrana cti a důstojnosti

 Zajímavé (pro srovnání) je v této souvislosti rozhodnutí, ke kterému se pojí na začátku podosnovy obrázek k filmu "Rasputin and the Empress - Rasputin: The Mad Monk" režiséra Richarda Boleslawského (1932)

 

Youssoupoff‚ v. Metro-Goldwyn-Mayer Pictures Ltd (1934) 50 TLR 581

 

 V této souvislosti jsme se dotkli i možnosti zásahu do osobnostních práv skrze skutková tvrzení. K tomu lze doplnit rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 923/2004.

S tím souvisí i tzv. převzaté informace (tj. informace od třetích osob). O tomto tématu rozhodoval i Ústavní soud ČR ve věci III. ÚS 73/02 a obdobně i Nejvyšší soud ČR ve věci 30 Cdo 214/2000.


 

Ochrana jména

V této oblasti jsme zmínili například tzv. "hašlerkový" spor o jméno, které mohlo být zasaženo v reklamě na tyto bombóny. Výtah rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR Rv I 1591/38

Kritika

Problém kritiky a její přípustnosti či nepřípustnosti by náplní další části přednášky.

V případě, že se zaměříme na její personální zvláštnosti, dostaneme se k tzv. "osobám veřejného zájmu". Této problematiky se dotýká např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci III. ÚS 11/04, I. ÚS 453/03, nebo Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 923/2004.

Z věcného hlediska se kritika reflektuje v rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci II.ÚS 357/96, nebo I.ÚS 156/99, nebo opět Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 2573/2004.

Možné formě kritiky se věnuje Ústavní soud ČR ve věci III.ÚS 359/96.

Evropský soud pro lidská práva tuto problematiku zmiňuje například rozhodnutích Feľdek proti Slovensku (2001) - česky zde - a Hrico proti Slovensku (2004) - česky zde.