Spolupachatelství

§ 9 odst. 2 tr. zák

K naplnění pojmu spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. není třeba, aby se všichni spolupachatelé zúčastnili trestné činnosti stejnou měrou. Stačí i částečné přispění, třeba i v podřízené roli, jen když je vedeno stejným úmyslem jako činnosti ostatních pachatelů, a je tak objektivně i subjektivně složkou děje, tvořícího ve svém celku trestné jednání. Spolupachatelé tedy nemusí jednat stejně a jejich činnost nemusí být stejně významná. Z těchto důvodů je zcela bez významu, zda je v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně vyjádřena konkrétní míra účasti jednotlivých spolupachatelů na trestné činnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1433/2009)

 

Rekognice

§ 104b tr. ř.

Jelikož je provedení rekognice podle fotografie je podmíněno nemožností ukázání osoby, která má být poznána (§ 104b odst. 1 odst. 4 tr. ř.), je zásadně vyloučeno provedení takové rekognice zaměřené na identifikaci obviněného v rámci hlavního líčení, jemuž je obviněný přítomen. Výsledky takto provedené rekognice nelze využít pro závěry o vině obviněného.

(Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 6 To 12/2009)

 

Promlčení

§ 67 odst. 3 písm. a) § 160 odst. 1 tr. ř.

Účinky spočívající v přerušení promlčecí doby podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. má i takové sdělení obvinění (resp. usnesení o zahájení trestního stíhání) učiněné ve smyslu § 160 odst. 1 tr. ř., které bylo zatíženo určitými formálními nedostatky a bylo z tohoto důvodu později nahrazeno novým sdělením obvinění (usnesením o zahájení trestního stíhání) pro týž skutek.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 5 Tdo 1469/2008)

 

Provozování nepoctivých her a sázek

§ 250c odst. 1 tr. zák.

Pro posouzení, zda jsou naplněny zákonné pojmy „hra“ a „výhra“ ve smyslu § 250c odst. 1 tr. zák. o trestném činu provozování nepoctivých her a sázek, nelze vycházet z jejich vymezení v ustanovení § 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, neboť předmětem trestního postihu podle citovaného ustanovení trestního zákona jsou jen takové hry (sázky), které pachatel neprovozuje (a ani nemůže provozovat) podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách, protože jejich pravidla nezaručují všem účastníkům rovné možnosti výhry.

Provozováním nepoctivé hry (sázky) ve smyslu § 250c odst. 1 tr. zák. se rozumí buď přímo provádění takové hry (např. činnost tzv. bankéře při hře označované jako „skořápky“ nebo „placičky“), anebo i širší činnost spočívající v organizování, zařizování, vytváření vhodných podmínek atd. hry, která vyžaduje spolupráci více osob, pokud je její provozování organizačně složitější.

O nepoctivou peněžní hru se jedná i v případě tzv. pyramidové hry, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům. Podstatou takové hry je především získání nových účastníků, z jejichž vkladů (vstupních poplatků) je financován pyramidový systém, přičemž těmto novým (pozdějším) účastníkům s ohledem na jejich počet nejsou zaručeny rovné možnosti výhry, a to především ve srovnání osobami již provozujícími tuto hru. Za uvedených předpokladů jde o tzv. pyramidovou hru i v případě, když je její existence a podstata navenek zastřena např. získáváním nových účastníků jako obchodních zástupců pro provádění údajné obchodní činnosti, poskytováním různých nepodstatných slev či výhod apod. Povahu „výhry“ zde může mít i tzv. provize poskytovaná za získání dalších účastníků takové hry.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. 8 Tdo 1237/2009)

 

Vyloučení orgánů činných v trestním řízení, Beneficium cohaesionis

§ 30 odst. 2 a § 261, § 265k odst. 2 tr. ř.

Po podání obžaloby na obviněného, o jehož vazbě rozhodoval soudce v přípravném řízení, nemůže podle § 30 odst. 2 tr. ř. tentýž soudce vykonávat úkony trestního řízení ohledně takového obviněného v žádném stadiu jeho dalšího trestního stíhání, tedy ani v případě ukládání trestu za situace, pokud již bylo o vině obviněného pravomocně rozhodnuto v jiném řízení.

Jestliže se obviněnému ukládá souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák., který je trestem za dva nebo více sbíhajících se trestných činů, je soudce podle § 30 odst. 2 tr. ř. vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, pokud rozhodoval o vazbě obviněného v kterémkoli přípravném řízení konaném o každém ze sbíhajících se trestných činech.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1298/2009)

 

 

Přijímání úplatku, Pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím

§ 160 odst. 2 a § 256b odst. 3 tr. zák

I. Skutková podstata trestného činu pletich při řízení konkursním a vyrovnacím podle § 256b odst. 3 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007) je ve vztahu speciality vůči skutkové podstatě trestného činu přijímání úplatku podle § 160 odst. 2 tr. zák. Proto je jejich jednočinný souběh vyloučen a jednání správce konkursní podstaty, který si nechal slíbit úplatek za to, že dodatečně uzná již dříve popřenou pohledávku věřitele, lze posoudit pouze jako trestný čin pletich při řízení konkursním a vyrovnacím ve smyslu § 256b odst. 3 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007).

Veřejný činitel

§ 89 odst. 9 tr. zák.

II. Správce konkursní podstaty (resp. insolvenční správce) není veřejným činitelem ve smyslu § 89 odst. 9 tr. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu za dne 10. 12. 2009, sp. zn. 8 Tdo 708/2009)

 

Porušování povinnosti při správě cizího majetku

§ 255 odst. 1 tr. zák.

Společníka, a to i když je jediným společníkem ve smyslu § 132 odst. 1 obch. zák., nelze ztotožňovat se společností s ručením omezeným jako právnickou osobu coby poškozeným v trestním řízení, neboť jde o dva rozdílné subjekty.

Jestliže obviněný, který je zároveň jednatelem a jediným společníkem poškozené společnosti s ručením omezeným (§ 105 a násl. obch. zák.), způsobil trestným činem škodu této společnosti, nelze s ohledem na oddělení majetku obchodní společnosti s ručením omezeným od majetku jejích společníků, resp. i jediného společníka, vyplývající ze zákona ( § 6 odst. 1 a § 105 a násl. obch. zák.), dovozovat, že by nemohl ve funkci jednatele při porušení povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře způsobit škodu této společnosti. Za způsobení takové škody lze dovozovat jeho trestní odpovědnost podle § 255 tr. zák. a stejně tak mu lze uložit i povinnost tuto způsobenou škodu společnosti s ručením omezeným nahradit (§ 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 věta třetí obch. zák.).

(Usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 15 Tdo 294/2009