Římské právo II Ladislav Vojáček Recepce římského práva Obsah 1. Dvě linie uplatnění ŘP na počátku středověku 2. Termín recepce 3. První středověké právnické školy, studující ŘP 4. Uplatnění recipovaného ŘP 1. Vývoj římského práva po zániku Západořímské říše n přežívání v západoevropských germánských říších • nepovažuje se za součást recepce • personalita práva • leges Romanae barbarorum • „Ecclesia vivit lege Romana“ n kontinuální vývoj v Byzatské říši • objevení Digest ve 2. polovině 11. století 2. Termín recepce n „přejímání, přijetí, přebírání, převzetí“ n terminus technicus, protože „jen“ pronikání jednotlivých prvků ŘP: institutů, pojmů, zásad, logických konstrukcí = akulturace středověkých právních řádů = romanizace práva 3. Počátek vlastní recepce n od 11. století systematické studium orientované na budoucnost, na vytvoření nové právní vědy n nález justiniánských Digest n pozitivní vztah k antické tradici n univerzalistické tendence štaufovských císařů Glosátoři n Bologna n IRNERIUS + jeho žáci MARTINUS, BULGARUS, JACOBUS, HUGO n glosy n ACCURSIUS: Glossa ordinaria (magna) n Vulgata a Friedrich Barbarossa se svými syny Komentátoři (postglosátoři, konsiliátoři, civilisté) n ekonomické zájmy severoitalských měst n volnější přístup, ohled na platné právo n zpracovali, zobecnili a uspořádali obsah ŘP s použitím nových pojmů = mos italicus n BARTOLUS de Saxoferrato, BALDUS de Ubaldis n výsledek: ius commune a 4. Uplatnění recipovaného ŘP n (Itálie) n Francie n Anglie n Nizozemí n země Koruny české n hlavní pozornost římsko-německé říši Mos gallicus (16. století) n vliv humanismu n politické tlaky n návrat k původnímu římskému právu n kriticko-historická metoda n Andreas ALCIATUS n vydávali sbírky pramenů n Dionysius GOTHOFREDUS: poprvé CIC a Anglie n přerušení procesu recepce n zákazy již ve 12. a 13. století (důvod: specifický právnický stav, uchování jednoty práva, …) n v 16. a na zač. 17. století podpora panovníky (X revoluce) Nizozemí (16. století) n před a v průběhu revoluce n Leyden n „škola elegantní jurisprudence“ • historicko-kritická metoda • jasný systém • vytříbený styl • Gabriel van den MUYDEN, Arnold VINNIUS, Johann de VOET, Gerhard NOOTH • uplatnění v koloniích Romanizace práva v českém státě n kanonické právo n městské právo a horní právo n Maiestas Carolina n pražská univerzita n apelační soud n „Justiniána ciesaře ustanovenie a naučenie“ (1562) a a Recepce v Německu n jednorázové převzetí (= recepce v pravém slova smyslu, ale ius commune) n zřízení říšského komorního soudu 1495 n Řád říšského komorního soudu • žaloby proti zeměpánům + odvolání od zemských a městských soudů • soudit především podle „obecného práva říše“ (+ domácí právo) Právnické školy n kameralistika • sepjetí s Říšským komorním soudem • Joachim von MYNSINGER von Frundeck, Andreas GAIL n škola právníků – systematiků • vliv humanismu n saská právní věda (východiskem Konstituce, zákoník ovlivněný římským právem; 1572) • Benedict CARPZOV (1595 – 1666) n usus modernus pandectarum MYNSINGER, Joachim a Frundeck Institutiones iuris civilis Venetiis, 1569 a Usus modernus pandectarum n zejména 17. a 18. století n „moderní užití římského práva“ • Samuel STRYK: Usus modernus pandectarum • Georg Adam STRUVE: Iurisprudentia Romano-Germanica forensis („Malý Struve“) • Johannes SCHILTER: Praxis iuris Romani in foro Germanico n nejdříve lotharská legenda, pak: ŘP platí silou právního obyčeje a a a Věda pandektního práva v 19. století (pandektistika) n v širším rámci historické školy n návrat k CIC (glosátorům) n přesné pojmové učení n dotvořila obecnou teorii občanského práva (viz BGB) n Carl Ludwig ARNDSE, Friedrich Carl von SAVIGNI, Georg Friedrich PUCHTA n kritici: Rudolf von IHERING Friedrich Carl von Savigny (1779 -1861) Caspar Rudolf von Ihering (1818 - 1892) Závěry (1) n na základě studia ŘP vyrostlo ius commune a pak věda soukromého práva n recepce sehrála specifickou roli zejména v německých státech Závěry (2) n staré ŘP právní řády • modernizovalo • unifikovalo n ovlivnilo i veřejné právo • opírala se o ně universalistická koncepce středověké římské říše • opíraly se o ně centralizační a unifikační snahy panovníků • zásluhou kanonického procesu se modernizovalo a unifikovalo soudní řízení Závěry (3) n odstraňování překážek podnikání: • personality práva ve franské říši • primitivní úpravy obligačních poměrů u Germánů (a Slovanů, …) • ekonomické nejednotnosti Německa • feudálních omezení v disponování s majetkem • nedávných představ o důsledné státní regulaci