Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215 - 1 Právo jako společenský jev • regulativní normativní systém • zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) • definice: soubor pravidel chování stanovených a vynutitelných státem • jiné normativní systémy • „společnost“ států: mezinárodní rozměr práva (mezinárodní společenství) • Evropská unie: ani stát, ani mezinárodní společenství Právo jako společenský jev - 2 • mnohoznačnost práva v obecném pojímání – výsledek: • 1. vnitrostátní (národní) právo – má každý stát – reguluje vnitrostátní vztahy (uvnitř jednotlivých států) • 2. mezinárodní právo – reguluje mezinárodní vztahy (mezi státy) • 3. právo Evropské unie – reguluje vztahy k EU Vnitrostátní právo 1 • subordinační povaha v rámci státu • vertikální hierarchizace: právní síla – ústavní pořádek (ústava, ústavní zákon, Listina základních práv a svobod) – zákony – nařízení vlády – vyhlášky ministerstev – předpisy s omezenou místní působností Vnitrostátní právo 2 • horizontální členění: odvětví – právo veřejné – právo soukromé – ostatní (procesní) Mezinárodní právo 1 • vztahy mezi státy + podobnými subjekty • mezinárodní společenství • zásada svrchované rovnosti - suverenita • koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) • státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují Mezinárodní právo 2 • mezinárodní právo veřejné • vztah mezinárodního a vnitrostátního práva • Ústava ČR: zejm. čl. 1 odst. 2, čl. 10 • mezinárodní právo soukromé: odvětví vnitrostátního práva Právo Evropské unie • EU = zcela zvláštní mezinárodní organizace • členské státy podřízeny • neplatí zásada svrchované rovnosti • charakter subordinační • upravuje vztahy mezi EU a členskými státy a mezi EU a jednotlivci • není to mezinárodní právo Mezinárodní právo: specifika a subjekty Zvláštnosti mezinárodního práva - 1 • ošidnost srovnávání s právem vnitrostátním • „rané“ stadium vývoje • působí v jiném prostředí • projev vůle více států Zvláštnosti mezinárodního práva - 2 • 1. Základ: zásada svrchované rovnosti států – KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP • 2. Není centralizovaná normotvorba • 3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce Zvláštnosti mezinárodního práva - 3 • 4. Není centralizované donucení • Donucovací prostředky: – bez použití síly (retorze, přerušení styků) – s použitím síly (sebeobrana, akce RB) • 5. Prameny – právo nepsané • 6. Subjekty – jednotlivci? Subjektivita v mezinárodním právu • způsobilost k právům a povinnostem • způsobilost k právně relevantnímu chování • normotvorná způsobilost (ne vždy) Rozsah: • plná subjektivita (stát) • částečná subjektivita (mezinárodní org.) • marginální subjektivita (jednotlivec) Subjektivita – 2 • trvalost (dočasnost) • zdroj (obecné nebo partikulární MP) • původnost: – původní (primární): státy, povstalci, n-o hnutí – odvozená: mezinárodní organizace,jednotlivci – podle okolností: zvláštní politické útvary, města Stát jako subjekt MPV Pojmové znaky státu: • území • obyvatelstvo • veřejná moc (státní moc) • způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (smluv) Zásada svrchované rovnosti • SVRCHOVANOST (SUVERENITA) – nezávislost na jiné moci unvitř i vně – přirozené vymezení – dobrovolné omezení – územní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky • ROVNOST – rovná práva, výjimky Třídění států v MPV • podle rozsahu suverenity – plně suverénní – s programově omezenou suverenitou (EU) – závislé (kolonie apod.) • podle učlenění (vnitřní struktury) – jednotné (event. autonomní útvary) – federace vnitrostátní a mezinárodní – konfederace Uznání státu • de iure • de facto • účinky: – konstitutivní – deklaratorní Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva - monismus - dualismus Výčet subjektů MP • státy • povstalci a národně-osvobozenecké hnutí • zvláštní politické útvary, města • mezinárodní (mezivládní) organizace • jednotlivci Sukcese státu • Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu k mezinárodním smlouvám – 1978 (platnost 1996) • Vídeňská úmluva o sukcesi ve vztahu k majetku, aktivům, dluhům – 1983 (neplatí) • Mezinárodní smlouvy: obecně přechod na sukcesora, kromě: – lokalizovaných – polouzavřených a uzavřených – dočasných Sukcese smluv - pokračování • mnohostranné: otevřené – notifikace, ostatní – souhlas protistran • dvoustranné: sukcese singulární, nikoli univerzální – musí být akceptace prohlášení druhou stranou (dohoda o nástupnictví) • plná volnost nového státu naložit se smlouvami (tabula rasa) Mezinárodní organizace • členové: státy nebo mezinárodní organizace • Pojmové znaky: – zřízeny mezinárodní smlouvou – odvozená subjektivita – relativně trvalé – vlastní orgány – usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy Organizační struktura mezinárodních organizací • „Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc • „Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace • sekretariát – výkonně technický orgán • (orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako subjekt MP Získání subjektivity: - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) Státní občanství - získání: - ius sanguinis, ius soli - opce, osvojení, manželství (naturalizace) - dvojí občané (bipatridé), apatridé Mezinárodní smlouva: pojmové znaky • dohoda (souhlasný projev vůle) • strany = subjekty mezinárodního práva • právní účinky • řídí se mezinárodním právem