Prameny mezinárodního práva • čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora: „Dvůr rozhoduje podle MP.“ • Bere za podklad: – 1. mezinárodní smlouvy – 2. mezinárodní zvyklosti přijaté za právo – 3. obecné zásady právní – 4. soudní rozhodnutí – 5. nauku nejkvalifikovanějších znalců Mezinárodní smlouva jako pramen MPV Definice mezinárodní smlouvy • 1. souhlasný projev vůle stran • 2. strany: subjekty mezinárodního práva v této kvalitě • 3. právní účinky: – kontraktuální – vznik, změna, zánik mezinárodně právních vztahů – pravotvorné – vznik právní úpravy – pravidel chování • 4. právní režim: mezinárodní právo Označení mezinárodní smlouvy • - úmluva: významná mnohostranná pravotvorná smlouva, • - smlouva: významná dvoustranná nebo mnohostranná smlouva, • - charta: mnohostranná smlouva politicky významná, • - dohoda: nejčastěji mezivládní dvoustranná smlouva nepolitického charakteru, někdy ovšem i významná hospodářská mnohostranná smlouva, • - protokol: různě, označení dodatkového, revizního nebo prováděcího smluvního dokumentu ke smlouvě jiné apod., • - ujednání: méně významná mezivládní nebo meziresortní dvoustranná smlouva upravující otázky technické povahy, • - statut: smlouvy, jimiž se zřizují mezinár. organizace nebo orgány, • - pakt: zřídka užívané označení pro mnohostr. politickou smlouvu Závěrečná ustanovení smlouvy - 1 Čl. 48 Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem členským státům OSN nebo některé odborné organizace nebo účastníkům Statutu MSD, a jakémukoliv jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním OSN, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1961 u Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska a poté, do 31. března 1962 v sídle OSN v New Yorku. Čl. 49 Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka OSN. Čl. 50 Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoliv státu, jenž náleží do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka OSN. Závěrečná ustanovení smlouvy - 2 Čl. 51 Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po datu uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka OSN. (= objektivní platnost smlouvy) Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. (= subjektivní platnost smlouvy) Závěrečná ustanovení smlouvy - 3 Čl. 52 Generální tajemník OSN bude informovat všechny státy náležející…: o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 48, 49 a 50; o datu, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle čl. 51. Čl. 53 Originál této Úmluvy, jehož anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka OSN, jenž zašle její ověřené kopie všem státům, náležejícím… Na důkaz čehož níže podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno ve Vídni dne osmnáctého dubna roku tisíc devět set šedesát jedna. Právní úprava smluvního práva • Mezinárodní – Vídeňská úmluva o smluvním právu mezi státy (1969), platnost pro ČSSR (ČR) 1987 – Vídeňská úmluva o smluvním právu mezi mezinárodními organizacemi (1986 - neplatí) • Vnitrostátní: Ústava ČR • EU: Smlouva o fungování EU Třídění mezinárodních smluv • počet smluvních stran • možnost přístupu (mnohostranné) • forma • úroveň sjednání • normativní obsah (kontraktuální, pravotvorné) • působnost (inter partes x erga omnes) Zásady mezinárodního smluvního práva • 1. zásada pacta sunt servanda • 2. zásada dobré víry • 3. zásada smluvní volnosti a svobodné vůle stran • 4. zásada nezávaznosti smluv pro třetí strany • 5. vyloučení zpětné působnosti • 6. lex posterior derogat priori • 7. lex specialis derogat legi generali Vznik mezinárodní smlouvy • sjednání textu smlouvy • přijetí a autentifikace textu smlouvy • vnitrostátní schválení smlouvy • vyjádření definitivního souhlasu – podpis, ratifikace, přístup • vstup smlouvy v platnost – mezidobí mezi podpisem a ratifikací • prozatímní provádění smlouvy • text a jazyk smlouvy Zánik smlouvy, ukončení platnosti • vlastní ustanovení • dohoda stran • jednostranný projev vůle jedné strany – výpověď, odstoupení: – smlouva předpokládá, (automatické prodlužování,) úmysl stran, povaha smlouvy, – dovolání se ukončení platnosti: • hrubé porušení druhou stranou • dodatečná nemožnost plnění • podstatná změna okolností (rebus sic stantibus) • objektivní skutečnost (nové pravidlo ius cogens) Výhrady ke smlouvám • jednostranné prohlášení smluvní strany • zamýšleno vyloučení určitého ustanovení pro tento stát • kdykoliv (při podpisu, ratifikaci…) • slučitelnost s předmětem a účelem smlouvy • přípustnost: – výslovně, výlučně dovolené nebo zákazané – ostatní: souhlas ostatních stran • prohlášení: povaha podle obsahu Mezinárodní smlouva ve vnitrostátním právu Závaznost smlouvy v oblasti vnitrostátního práva: tam, kde se sféry MP a VP prolínají • vznik (zánik) smlouvy • provádění smluv určených jednotlivcům taková smlouva se musí dostat do pozice práva vnitrostátního Zásahy smlouvy do vnitrostátní sféry – smlouva požaduje • minimální standard práv jednotlivce • uložení povinnosti jednotlivci • unifikaci vnitrostátních právních předpisů • vytvoření určitých podmínek pro cizince Uvedení smlouvy do vnitrostátního práva ústavní nebo legislativní akt • zvláštní akt (zákon) pro každou smlouvu • akt obecné povahy (čl. 10 Ústavy) • vydání prováděcího vnitrostát. předpisu • uvedení vnitrostát. úpravy do souladu Čl. 10 Ústavy ČR • Vyhlášené mezinárodní smlouvy, • k jejichž ratifikaci • dal Parlament souhlas a • jimiž je ČR vázána, • jsou součástí právního řádu. • Stanoví-li mezinár. smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinár. smlouva. Odkaz na smlouvy v čl. 10 Ústavy • řádné schválení vnitrostátní i mezinárodní • „self-executing“ – přímá použitelnost • vnitrostátní vyhlášení • poměr smlouvy k vnitrost. právní normě: postavení smlouvy ve vnitrostátním právu • právní účinky vyhlášení smlouvy ve Sb.m.s. Výklad mezinárodních smluv podle MPV Kdo vykládá: smluvní strany (nebo pověřený subjekt) Výklad podle mezinárodního práva: Vídeňská úmluva o smluvním právu Jak vykládat: - v dobré víře - rovnocennost různých typů výkladů (jazykový, systematický, historický, teleologický) - doplňkové metody výkladu: dokumentace o vzniku smlouvy - vícejazyčné texty, jazykový problém: hledání smyslu textu Výklad mezinárodních smluv vnitrostátními orgány státu Při vnitrostátní aplikaci smlouvy Kdo vykládá: orgány aplikující smlouvu (např. soudy) Pomoc ministerstva zahraničních věcí (zná okolnosti uzavření smlouvy) Jak vykládat: podle mezinárodního práva, nikoli podle vnitrostátního práva - platí pravidla Vídeňské úmluvy o smluvním právu