ELIPSA, ZEUGMA Petra Libíková 14.4.2010 ELIPSA • Z řeckého slova ellipsis = nedostatek, chyba, vynechání • Označována též výpustka (výpustek) ELIPSA = vynechání takových slov nebo vět, které označují skutečnosti známé ze situace nebo z kontextu, a které si proto můžeme bez deformace smyslu doplnit. • Příčinou elipsy bývá silné citové vzrušení nebo snaha vyjadřovat se stručně a neopakovat se ELIPSA — Rozlišujeme tyto druhy: • elipsa aktuální – závislá na kontextu projevu a lexikalizovaná • elipsa ustálená – např. „Je šest.“ — Eliptické věty jsou běžné v hovorovém stylu, zejména v dialogu nebo v rozkaze (také nápisy, nadpisy, telegramy, drobné zprávy) — Uplatňuje se také v publicistických projevech a v uměleckém stylu (v řeči autorské i v řeči postav) ELIPSA - příklady Dialog číšníka a hosta: číšník: „Dáte si?“ host: „Guláš se šesti a malé světlé.“ Po jídle: host: „Platit.“ číšník: „Okamžíček! Sedmdesát šest.“ host: „Osmdesát.“ — Zajisté poznáváte, co vyplynulo ze situace, a jaká slova ještě mohla být užita. ELIPSA - příklady — Nevím, kam dřív. — Zítra musím do Londýna. — tělo jeho – skála na skále ležící (K. J. Erben) — Kolik je? — Prodavač při placení: Kartou nebo hotově? — Po zkoušce se zeptáme studenta: Za kolik? — Hodie mihi, cras tibi (dnes mně, zítra tobě.) — Aut Caesar, aut nihil. (Chci být buď Caesarem, nebo ničím) — Et tu, mi fili? (I ty, můj synu?) ELIPSA — Běžné použití elipsy je v pořádku. Nevhodná elipsa – patří k chybám ve větné stavbě. Vypustíme část sdělení, které známe. Adresát však tuto skutečnost nezná a text nemusí správně pochopit. Např. — Policista byl poškozeného navštívit. Stále ještě nemohl vypovídat. (Kdo nemohl vypovídat?) ZEUGMA — Přejato z řečtiny = spojení Zeugma – chybné spřežení vazeb = odchylka od pravidelné větné stavby. Vzniká spojením jednoho pádu se dvěma různovazebnými slovesy. Mluvnicky správné je tak pouze poslední spojení. — Dochází k němu někdy v překladech pod tlakem syntaxe originálu. Např: „.. nesnáším, bojím se, nenávidím vás.. “ (český překlad Anny Kareninové) – splývá vazba akuzativní s genitivní ZEUGMA Za spřežení různých vazeb se také považuje: • Navázání výrazu na řídící větný člen pomocí dvou předložek, z nichž každá vyžaduje různý pád: např. Výsledky nelze očekávat před nebo během mírových rozhovorů. • Souřadné spojení přívlastků neshodných, které vyžadují jiné navázání na řídící jméno: např. Pro podobný typ chování a boje s vnějším nepřítelem není v zákoně opora. ZEUGMA - příklady — Starala se a vyučovala svého syna.(strarat se o koho, co, vyučovat koho co). — Přednesl a diskutoval svůj referát. (přednášet koho co/příp. komu, čemu a diskutovat koho co) Správné znění: — Starala se o svého syna a vyučovala ho. — Přednesl svůj referát a diskutoval o něm. → pomůžeme si tím, že předmět ve druhé větě nahradíme zájmenem. ZEUGMA - příklady — Sylvestr Stallone našel a ujal se velmi chlupatého psa, kterému dal jsméno Charlie. — vyskakování a naskakování do tramvaje — ničení a šlapání po trávníku — zneužívání a plýtvání přírodními zdroji — A tak jsem osobně viděla a mluvila s naším jubilantem. ZEUGMA v AJ a NJ Angličtina: — V tomto jazyce je spřežení vazeb zcela běžné, ba stylisticky elegantní: Např: They love and take care of their children. (= Milují své děti a starají se o ně.) Němčina: — Podobně jako ČJ v tomto ohledu méně pružná: Např. Sie lieben und kümmern sich um ihre Kinder. Správně: Sie lieben ihre Kinder und kümmern sich um sie. ZEUGMA — Stylistika dnes připouští užití takových zeugmat, jejichž odstranění by vedlo k přesnému, ale těžkopádnému vyjádření. Např: Existuje řada faktorů, které hovoří pro i proti vstupu do EU. — Toleruje se i spřežení jmen, jejichž koncovky jsou ve 2 pádech náhodou shodné, ale pouze pokud jde o konkurenci 1. a 4. pádu. Např: Lze uskutečnit a jsou divadelně životné i takové věci, které… ELIPSA, ZEUGMA - vlastní příklady elipsa: • Jak je? Kdo to? Přejete si? Opovaž se! Tempo! • Dē quandō? (Od kdy?) • Cūr nōn? (Proč ne?) • Nōn dīcēte! (Neříkejte!) Zeugma: • Časté používání a plýtvání vodou je nežádoucí. Nemůžeme chodit po nebo přes cizí pozemek. Chápu a souhlasím s tímto názorem. • Caedere et laedere bestiae nōn hūmānum est. (Bít a ubližovat zvířatům je nelidské) • Currere in et ex scholā nōn licitus est. (Běhání do a ze školy není dovoleno) Zdroje: — Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV. Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984 — KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2002 — PECH, Jaroslav. Schůzky s češtinou aneb hezky česky. Praha: NS Svoboda, 2007 — ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, Božena. Rétorika. Grada Publishing, 2006 — http://www.mojecestina.cz