výborná práce, hodnocení "A" Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství „Osobní management“ Zásady úspěchu 3 K Zpracovala: Vendula Rosová Seminární skupina: č. 1 Datum zadání práce: 14. 4. 2010 Datum odevzdání: 29. 4. 2010 Obsah 1. Resumé............................................................................................. ....................................... 2 2. Klíčová slova.............................................................................................. .............................. 2 3. Úvod............................................................................................... ......................................... 3 4. Zásady úspěchu – 3 K.................................................................................................. ............ 4 5. Zásada Konsekvence........................................................................................ ........................ 4 6. Zásada Koncentrace........................................................................................ ......................... 5 7. Zásada Kontroly........................................................................................... ............................ 6 8. Závěr.............................................................................................. .......................................... 7 9. Seznam použité literatury......................................................................................... .................. 8 Resumé: Svou seminární práci jsem se rozhodla zpracovat na téma: „Zásady úspěchu“. Nejprve se budu snažit osvětlit co je to úspěch, proč ho chci dosáhnou, ale hlavně jakým způsobem ho dosáhnout. K tomu mi pomůžou právě 3 K, jedná se o zásadu konsekvence, koncentrace a kontroly. Uvedený zásady se pokusím definovat, ale hlavně se na zaměřím na jejich význam po mě samotnou. Výstupem této práce by mělo být zjištění, které zásady já osobně dodržuji, které se mi daří dodržovat více či méně a co dělat pro to, abych je dodržovala pokud možno všechny a co nejlépe. Zásady úspěchu považuji za nedílnou součást cesty, k tomu abych se propracovala na špičku a byla úspěšná. Klíčová slova: úspěch, zásady úspěchu, konsekvence, cílevědomost, koncentrace, kontrola, Pro zpracování seminární práce do předmětu Osobní management jsem jsi zvolila téma „Tři zásady úspěchu neboli 3 K.“ Uvedené téma jsem si vybrala, protože asi jako každý i já chci být ve svém životě úspěšná a uvědomuji si, že v dnešní době se nejvíc prosadí ti, kteří vezmou život do vlastních rukou a dopracují se ke svému úspěchu. Podle mého názoru jsou to právě zásady úspěchu, které pokud si osvojím a budu je dodržovat, nebude má cesta k úspěchu tolik trnitá. Cílem seminární práce je rozbor všech třech zásad úspěchu, jejich definování a především mé zamyšlení nad každou zásadou. Chci sama zjistit, podle kterých zásad se ve svém životě řídím a podle kterých ne. Díky této seminární práci ji uvědomím své nedostatky a pokusím se je v blízké době začít napravovat. Považuji za důležité zdůraznit, že rozbor a zamyšlení nad třemi zásadami úspěchu chci soustředit především na svůj budoucí profesní úspěch. Je to hlavně z toho důvodu, že už v blízké době vstoupím do právní praxe a je dobré začít na sobě pracovat již nyní. Když si teď osvojím zásady úspěchu v pozdější době mi to jen prospěje a budu mít na trhu práce větší šanci stát se úspěšným právníkem. Profesním úspěchem se chci zabývat také proto, že v soukromém i studijním životě se mi daří dobře, nemám tudíž v současnosti potřebu dosahovat v těchto oblastech větších úspěchů. Při psaní seminární práce budu používat především metodu srovnávací, budu srovnávat to jak se chovám a jaké mám vlastnosti, s tím jak by to správně mělo být, aby konkrétní zásada byla naplněna. Při tomto tématu se nevyhnu ani zamýšlením nad jednotlivými zásadami a v podstatě nad svým životem. Uvědomuji si, že je nezbytné brát do úvahy, že úspěch může být relativní v čase, to co se jevilo jako úspěšné se může v průběhu času jevit jako neúspěšné a naopak. Kromě toho se může jednat i o subjektivní dojem, to co se jeví někomu jako úspěch, jinému člověku se může zdát neúspěšné a naopak. Posuzování úspěšnosti není tedy nikdy zcela absolutní a vždy záleží na hledisku pozorovatele a na celkové společenské situaci. „Každý člověk chce něco dokázat, chce být úspěšný, jak v soukromém životě, tak v podnikání. Po úspěchu touží jednotlivci, podniky, ale i celé národy. Úspěch v životě je základem pro úspěch v podnikání. Úspěchy jednotlivců jsou předpokladem pro úspěch národů.“[1] Podle mého názoru může každý dosáhnout úspěchu a zbohatnout, neboť každý má své osobité, kdesi dřímající schopnosti. Úspěch bychom mohli definovat jako pozitivní výsledek snahy jednotlivce nebo skupiny o dosažení určitého cíle. Úspěch závisí především na tom, jak o sobě a druhých smýšlíme, jaké máme postoje, návyky a hodnoty. Všichni hledáme své cesty k úspěchu. Toto hledání však není vůbec jednoduché, naopak je plné slepých uliček. „Miliony lidí hledaly cesty k úspěchu před námi, mnozí je našli, ale jen někteří našli cesty opravdové, spolehlivé a trvalé, tedy cesty hodné sdílení s ostatními.“[2] Já chci tu svou cestu k úspěchu nalézt pomocí zásad 3 K. Jedná se o zásadu Konsekvence, Koncentrace a Kontroly. Konsekvence (Důslednost) První z klíčových zásad úspěchu je zásada konsekvence neboli důslednosti. Podle mého názoru je tato zásada nejdůležitější, protože pokud budu ve svém životě důsledná, mám dobře našlápnuto k tomu abych byla i úspěšná. Důslednost je osobní rys každého člověka, který souvisí se schopností sebekontroly, dotahování věcí dokonce. Já osobně chci být úspěšná ve své budoucí profesi právníka popřípadě advokáta, proto musím pojmout za nezbytnou vlastnost být samostatná a nést odpovědnost za dořešení práce ať už vlastní nebo týmové. Snažím se pracovat na tom být samostatná, ale není to jednoduché. Potřebuji k tomu výbornou znalost toho právního odvětví, kterému se v budoucnosti budu věnovat, především proto, abych se v práci pak nemusela nikoho ptát na věci, které jsou předmětem výuky na naší fakultě a které mám tudíž ovládat. V současné době mi napomáhá k samostatnosti právě škola. Co se týká odpovědnosti za dořešení práce, tak v této oblasti můžu mít problémy. Souvisí to s tím, že jsem ochotná být odpovědná za vlastní práci, ale momentálně nemám žádné pracovní zkušeností, proto si ani nedovedu představit, že bych byla odpovědná za práci týmu. Podle mého názoru kazí úspěch především nerozhodnost. „Když se do něčeho nepustíte hned, dramaticky se snižuje pravděpodobnost, že vůbec někdy začnete.“[3] Toto vnímám i jako svůj nedostatek, ale zaleží na situaci, jsou situace, ve kterých se dokáži rozhodnout okamžitě z minuty na minutu, a toto své rozhodnutí v tu chvíli považuji za správné. Naopak jsou v mém životě i situace, kdy opravdu nevím jak se mám rozhodnout, zvažuji klady a zápory možných řešení. V horším případě se nerozhodnu vůbec, protože opravdu nevím, v lepším případě se rozhodnu, ale nejsem vůbec přesvědčená o tom, že mé rozhodnutí je správné. Pak dochází k situacím, že svých rozhodnutí lituji. Především nerozhodnost mi ztěžuje cestu k úspěchu, což si uvědomuji. Nedávno jsem se bavila o své seminární práci s naším rodinným přítelem, který má kolem padesátipěti let a pracuje jako manažer. Zajímalo mě, kdyby se zpětně ohlédl za svou kariérou, co by udělal jinak, jeho odpověď mě nepřekvapila, odpověděl mi, že by jednal mnohem důsledněji a cílevědoměji než kdysi. Díky tomuto rozhovoru s ním, se právě tomu chci ve své kariéře vyvarovat, chci důsledně plnit zadané úkoly, důsledně si vybírat spolupracovníky a nebýt k nim příliš tolerantní, být důsledná v osobním životě i vůči vlastní rodině. Hlavně chci vždy poslechnout svůj vnitřní hlas, který mi často říká něco jiného. Důležité je pro mě neuhnout ze stanoveného směru, nevymlouvat se na objektivní příčiny, neodklánět se při prvních překážkách, neměnit strategii. Přemýšlela jsem nad tím, co je vlastně tak těžkého na tom být důsledná? Myslím si, že být důsledná stojí úsilí a sílu, kterou nemám pokaždé, a také jde o to pracovat na sobě, což se mi často nechce. To jsou podle mého názoru faktory, které mi ztěžují cestu k tomu abych byla důsledná. „Můžete měnit svět a stavět na hlavu základní pravidla úspěchu, jen musíte postupovat cílevědomě. Mnozí hovoří dokonce o tom, že velmi úspěšní lidé byli až tvrdošíjně cílevědomí.“[4] V každém případě cítím potřebu postupovat důsledně za všech okolností, i když se mě ostatní budou snažit svést z cesty. Koncentrace (Soustředění) Koncentraci aneb soustředěnost můžeme charakterizovat jako stupeň úmyslné pozornosti, kdy veškeré myšlenkové procesy soustředíme k vnímání určitého objektu. Zjistila jsem, že soustředění je důležité při jakékoliv činnosti, kterou provádím. Ať je to učení, sport nebo práce. Myslím si, že bez koncentrace to nejde. Stav kdy dojde k absenci koncentrace, bych označila jako lidská zbrklost. Zásadu koncentrace vystihuje věta: „Nemůžete sedět jedním zadkem na dvou koních současně.“ jejímž autorem je Woody Allen. Je pro mě těžké se soustředit, protože na mě působí mnoho vlivů např. hluk, spěch, čas, lidé okolo mě, ale také vnitřní faktor, kterým je stres. Je logické, že pokud všechny tyto vlivy co nejvíce eliminuji, budu soustředěná. Stres eliminuji zřejmě nejvíce tím, že zjistím jeho příčinu a tu se musím snažit odstranit. Zamýšlím se nad tím proč někdo potřebuje při učení absolutní klid a nesmí být nikým rušen, jiný si třeba pustí hudbu, nebo se učí v totálním hluku. Asi je to dáno tím, že každý má jiné vlastnosti a potřeby. Vím, že je pro mě těžké koncentrovat se jen na určitou věc, protože mě ruší již výše zmíněné vlivy. Může to být právě hluk, ticho, lidé, počasí, nevyřešené problémy, nedostatek času, vždy záleží na konkrétní situaci. Zřejmě bych musela eliminovat všechny tyto vlivy, abych se mohla plně soustředit. Přemýšlím nad tím proč se špatně soustředím, významným faktorem je v mém případě únava, vznikající nedostatkem spánku, přetížením, trávením spoustu času u monitoru počítače nebo u televize. Také se mi nedaří koncentrovat jen na jednu jedinou věc, např. při učení sleduji televizi a tím ztrácím čas, který bych mohla věnovat učení. Nyní si uvědomuji, že den má 24 hodin pro každého, jde jen o to jak si čas uspořádám, nesmím dělat zbytečné věci na nechat se ovlivňovat jinými činnostmi. Cílem k tomu je uvědomit si, co dělám dobře, co špatně a co bych chtěla dělat jinak, bude to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to. Důležitá je také koncentrace na přítomnost. Pokud budu v práci, pak bych neměla myslet na osobní problémy a naopak. Klíčové je věnovat se na sto procent tomu, co právě dělám, a ostatní zcela vypustit z mysli. Soustředit se na cokoliv je těžké, ale myslím si, že se to dá naučit, a sice tak, že se naučím vnímat sama sebe a přestanu při koncentraci na něco vnímat cokoliv jiného. „Naučte se soustředit, neboť kdo se soustředí roste. A naopak chřadne ten, kdo se utápí v podružnostech.“[5] Koncentrace je neméně důležitý faktor jak dosáhnout úspěchu. Kontrola Kontrola je soustavné kritické hodnocení dějů a jevů, stavů a činností, již nastalých, nastávajících nebo budoucích se zřetelem k dynamické rovnováze systému nebo jeho části. Pokud kontrola chybí, dochází k situaci, kdy každý člověk zkouší, kam až může zajít, a snaží se tuto hranici překročit. „Když chybí kontrola, chybí i výkonností laťka. Když chybí výkonnostní laťka, klesá ochota podávat patřičný výkon“.[6] Je důležité kontrolovat svůj pokrok, denní úspěch nebo dosažení dílčího cíle. Extrémní případ nastane, když člověk nekontroluje vůbec nic a jen doufá, že všechno poběží samo od sebe. Správná kontrola začíná sebekontrolou, neboť i ta patří k cestě nahoru, byť je nepříjemná. Kdo se rád kontroluje, nasazuje laťku a zpochybňuje se? Zjistila jsem, že mi nepomáhá si pouze přikázat to dělej a tohle ne. Potřebuji mít kontrolu, jak se mé zvyky (zlozvyky) vyvíjejí, jestli se jim dokáži postupně bránit. Člověk není tvor dokonalý a bezchybný, ale měl by se o dokonalost a odstranění svých chyb snažit. Člověk by se měl snažit hledat v sobě chyby, protože je tak jako každý má. Až tyto chyby nalezne, měl by se snažit je odstranit. Mnohem horší než nehledat v sobě chyby, je své chyby nalézt, vědět o svých chybách, ale nic s tím nedělat. Právě sebekontrola mi pomáhá k tomu abych dávala pozor na to, aby se mé chyby už nikdy neopakovaly. Uvědomuji si, že potřebuji mít vlastní funkční kontrolní systém pro svou kariéru, pokud si takový systém nevytvořím, nějakou dobu budu moct bez kontroly žít, ale jednoho dne zjistím, že byly napáchány nenapravitelné škody. A to už by bylo pozdě. „Jsou lidé, které nepřemohl ani neúspěch, ani nepřátelé, ale kteří podlehli úspěchu. Jedině stálá sebekontrola buduje charakter. Lidí se nebojme, ale sebe.“ – Tomáš Baťa. Považuji za nutné objasnit, že úspěchu rozhodujícím způsobem brání když chybějí tři K – Konsekvence, koncentrace a kontrola. Zjistila jsem, jaké asi má šance proniknout na špičku ten, kdo je nedůsledný a řídí se dobře míněnými radami svých přátel, kolegů a známých. Pokud se tak chová je to začátek jeho sestupu. Tím, že usiluji o profesní úspěch se proviňuji vůči lidské přirozenosti, neboť člověk je v podstatě líný tvor. „Odmítá se změnit a je nadevše rád, když se může do něčeho pouštět pěkně pomalu. Také se mu nechce tolik pracovat a ze všeho nejraději by ještě chvíli vyčkával.“[7] Myslím si, že mnoho lidí nedokáže nikdy začít právě proto, že se takto chovají. Znamená to také mít životní plán, v němž si stanovím, čeho chci dosáhnout za pět, deset, dvacet let. Co chci v těchto časových úsecích dokázat? Kolik peněž budu potřebovat? Které úkoly budu mít splněné? Na závěr mé seminární práce bych ráda podotkla, že její zpracování pro mě bylo velkým přínosem, hlavně protože jsem si uvědomila, že vlastní snahou a pílí můžu dosáhnout požadovaného úspěchu, jako kdokoliv jiný. Také se domnívám, že se mi podařil splnit cíl který jsem si v úvodu vytyčila, uvědomila jsem si sama pro sebe do jaké míry jsem důsledná, soustředěná a jaká je míra mé sebekontroly. Dospěla jsem k zjištění, že ve všech těchto třech oblastech mám ještě značné mezery, které se i díky této seminární práci pokusím vyplnit. Tato práce je pro mě impulsem, abych na sobě začala více pracovat, a to mi napomohlo být úspěšná ve svém budoucím profesním životě. O úspěšných lidech velmi často slýcháváme větu: „Měl štěstí“, to je však nejjednodušší řešení, protože ten kdo tuto větu vysloví, tím v podstatě naznačuje, že je to právě on kdo měl smůlu a proto se nevypracoval na špičku. Štěstí je systém, jde o to, uvědomit si, že všichni lidé mají stejné šance, neboť jsou vybaveni stejným systémem. Je velmi důležité věřit sám sobě a uvědomit si, že úspěchu lze také dosáhnout pouze ve společnost, nikoli mimo ni. Seznam použité literatura: 1. ZELENÝ, M., Cesty k úspěchu, Zlín: Nakladatelství Čintámani, 2005, s. 1, ISBN 80-239- 4969-1. 2. ZELENÝ, M., Cesty k úspěchu, Zlín : Nakladatelství Čintámani,2005, s. 1, ISBN 80-239- 4969-1. 3. GEFFROY, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 43, ISBN 80- 7261-057-0. 4. GEFFROY, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 44, ISBN 80- 7261-057-0. 5. GEFFROY, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 45, ISBN 80- 7261-057-0. 6. GEFFROY, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 45, ISBN 80- 7261-057-0. 7. GEFFROY, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 46, ISBN 80- 7261-057-0. ________________________________ [1] Zelený M., Cesty k úspěchu, Zlín : Nakladatelství Čintámani, 2005, s. 1. [2] Zelený, M., Cesty k úspěchu, Zlín: Nakladatelství Čintámani, 2005, s. 1. [3] Geffroy, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 43. [4] Geffroy, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 44. [5] Geffroy, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 45. [6] Geffroy, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 45. [7]Geffroy, E., Chci nahoru, Praha : Nakladatelství Management Press, 2001, s. 46.