výborn¬á pr¬áce, spr¬ávn¬é pochopen¬í a dosahov¬án¬í c¬ílů, c¬ílů pro ¬úspěch, hodnocen¬í √£A√í Masarykova univerzita Pr¬ávnick¬á fakulta Katedra finančn¬ího pr¬áva a n¬árodn¬ího hospod¬ářstv¬í logo_law Semin¬árn¬í pr¬áce C¬íle a jejich dosahov¬án¬í Semin¬árn¬í skupina MV420K Osobn¬í management Datum zad¬án¬í pr¬áce: 14.4. 2010 Datum odevzd¬án¬í: 30.4. 2010 Pr¬ávnick¬á fakulta Masarykovy univerzity Katedra finančn¬ího pr¬áva a n¬árodn¬ího hospod¬ářstv¬í Semin¬árn¬í pr¬áce C¬íle a jejich dosahov¬án¬í Roman Ž¬ákovský 2009/2010 Prohlašuji, že jsem semin¬árn¬í pr¬áci na t¬éma: C¬íle a jejich dosahov¬án¬í zpracoval s¬ám. Vešker¬é prameny a zdroje informac¬í, kter¬é jsem použil k seps¬án¬í t¬éto pr¬áce, byly citov¬ány v pozn¬ámk¬ách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Resum¬é Tato semin¬árn¬í pr¬áce se zabýv¬á psychologii ¬úspěchu a jej¬í aplikac¬í v praxi. Je rozdělena na dvě č¬ásti, teoretickou a praktickou. V teoretick¬é jsou vyj¬ádřena nutnost pro stanoven¬í c¬íle a vysvětlen způsob dosahov¬án¬í c¬íle. V praktick¬é č¬ásti jsou představeny př¬íklady z osobn¬ího života autora, na kterých se daj¬í teoretick¬é principy uveden¬é v předešl¬é č¬ásti pr¬áce aplikovat v praxi. Kl¬íčov¬é pojmy Psychologie ¬úspěchu, c¬íl, coaching, mozek, bohatstv¬í, spokojenost Obsah Resum¬é............................................................................................ ............................. 3 Kl¬íčov¬é pojmy.............................................................................................. ............... 4 Obsah.............................................................................................. ............................. 5 1. √≤vod.............................................................................................. ........................ 6 2. Teoretick¬á č¬ást.............................................................................................. .... 7 2.1. Proč si stanovit c¬íl?.............................................................................................. .................................... 7 2.2. Dosahov¬án¬í stanoven¬ého c¬íle.............................................................................................. ................ 8 3. Praktick¬á č¬ást.............................................................................................. .... 10 3.1. √≤vod do praktick¬é č¬ásti pr¬áce............................................................................................. ............. 10 3.2. Zkouška z Filozofie pro pr¬ávn¬íky......................................................................................... ........... 10 3.3. Inspirace v rodině............................................................................................. .................................... 11 3.4. Cesta do USA................................................................................................ ............................................ 11 3.5. Martinovy bubny.............................................................................................. ..................................... 11 4. Z¬ávěr............................................................................................. ...................... 13 Použit¬á literatura......................................................................................... ........ 14 1. √≤vod Semin¬árn¬í pr¬áci na t¬éma c¬íle a jejich dosahov¬án¬í jsem si vybral na z¬ákladě toho, že c¬íl je slovo, kter¬é zn¬á každý a všichni by r¬ádi něj¬ákých c¬ílů dosahovali. Přesto si mnoho lid¬í často ani neuvědomuje důležitost stanoven¬í něj¬ák¬ého, ať už dlouhodob¬ého nebo kr¬átkodob¬ého, c¬íle. V m¬é pr¬áci bych se, pomoc¬í metody analýzy a komparace, r¬ád věnoval v prvn¬í, teoretick¬é č¬ásti, ot¬ázk¬ám: Proč je důležit¬é stanovit si c¬íl? a Jakým způsobem je možn¬é takov¬ého stanoven¬ého c¬íle dos¬áhnout? V druh¬é, praktick¬é č¬ásti, bych se pak věnoval př¬íkladům z m¬ého osobn¬ího života, kdy jsem se, ať už j¬á s¬ám nebo lid¬é v m¬ém bl¬ízk¬ém okol¬í, setkali problematiko stanovov¬án¬í c¬ílů a jejich dosahov¬án¬ím. 2. Teoretick¬á č¬ást 2.1. Proč si stanovit c¬íl? Stanoven¬í c¬íle je jednou z nejdůležitějš¬ích věc¬í na cestě k dosažen¬í ¬úspěchu a to ať už pod pojmem ¬úspěch ch¬ápeme nelezen¬í ide¬áln¬ího životn¬ího partnera, naučit se plavat nebo jezdit na kole, vydělat 10 milionů korun, nebo si koupit sportovn¬í auto. Je to z¬ároveň, podle m¬ého n¬ázoru, jedna z nejjednoduš¬ích věc¬í, kter¬é na t¬éto cestě můžeme udělat. Ot¬ázkou ale st¬ále zůst¬áv¬á: Na co ten c¬íl? Jedna z nejlepš¬ích věc¬í a jistě ten nejlepš¬í n¬ástroj k dosahov¬án¬í čehokoli na světě, který použili a použ¬ívaj¬í všichni největš¬í vyn¬álezci naš¬í historie i lid¬é, kteř¬í dos¬áhli všeho o čem ostatn¬í pouze sn¬í, nen¬í v bance ani na nejprestižnějš¬í univerzitě. Je to lidský mozek, který n¬ás děl¬á t¬ím kým jsme. Dok¬áže ovl¬ádat naše tělo. Nař¬ídit ¬ústům aby vyslovila naše jm¬éno, kter¬é si moc dobře pamatuje. Cokoliv si n¬áš mozek pomysl¬í tak může pomoc¬í těla, kter¬é ovl¬ád¬á, vykonat. Když však tento geni¬áln¬í ř¬íd¬íc¬í a kontroln¬í apar¬át nev¬í co m¬á dělat, tak neděl¬á nic a nebo děl¬á co ho napadne. Když se uč¬íme plavat, tak n¬ám někdo sděl¬í trochu teorie, co bychom měli dělat až se octneme ve vodě, ale je to hlavně podvědom¬á touha mozku nepotopit se, kter¬á n¬ás žene kupředu tak dlouho dokud to nedok¬ážeme a nejsme schopni se udržet nad hladinou. Ve chv¬íli kdy m¬á n¬áš mozek c¬íl, kter¬ého chce dos¬áhnout a plně se na něj soustřed¬í, před¬á tento c¬íl do podvědom¬í a to začne přizpůsobovat všechno naše chov¬án¬í tomu co mu vědomě mozek přik¬ázal. Jestliže m¬á mozek strach, že se tělo utop¬í, tak co nejrychleji přizpůsob¬í t¬éto situaci i naše chov¬án¬í. Začne tak bez dalš¬ího hýbat všemi končetinami a časem si i vzpomene na vysvětlenou teorii, jak končetiny ovl¬ádat tak aby tělo začlo plavat. Kdyby, ale mozek neměl c¬íl udržet se nad hladinou, tak by se tělo jen bezvl¬ádně potopilo. Metafora, kterou spousta life koučů použ¬ív¬á pro demonstraci nutnosti c¬ílu na naš¬í cestě životem, je že je to jako j¬ízda autem. Spousta lid¬í nem¬á životn¬í ani kr¬átkodobý c¬íl a pouze se nech¬áv¬á životem odr¬ážet z jedn¬é situace do druh¬é. Je to jako kdybychom pouze nastartovali auto a vyjeli na nejbližš¬í silnici s t¬ím, že nev¬íme kam chceme jet. Pojedeme tak dlouho, dokud nenaraz¬íme na křižovatku. Na t¬é pak n¬áhodně rozhodneme o cestě, kterou se d¬ál vyd¬áme a takhle budeme pokračovat až do t¬é doby než n¬ám dojde benzin (do konce života). Na druhou stranu, když v¬íme přesně, kam chceme dojet. M¬áme něj¬áký c¬íl naš¬í cesty. Nen¬í sebemenš¬í probl¬ém dojet tam kam chceme. Přestože jsme danou cestu nikdy nejeli a nev¬íme kudy přesně jet, jsme schopni se zeptat na cestu, sledovat cedule pod¬él silnice a do c¬íle se i navzdory probl¬émům dostat.[1] 2.2. Dosahov¬án¬í stanoven¬ého c¬íle Za Sokratem jednoho dne přišel jeden z jeho ž¬áků a prosil ho o radu: ,,Chtěl bych být výborným řečn¬íkem, ale kdykoli m¬ám mluvit na veřejnosti raději uteču a stanu se terčem posměchu, než abych musel před davem promluvit.√í Sokrates ho vzal k řece a n¬ásil¬ím potopil jeho hlavu podhladinu. Ve chv¬íli, kdy sebou ml¬átil tak, že to vypadalo, že se brzy utop¬í, Sokrates povolil a pustil ho. N¬ásledně se ho zeptal:,,Když jsem tě držel pod hladinou o čem si přemýšlel, co byl tvůj c¬íl, co sis nejv¬íc na světě př¬ál?√í Jeho odpověď byla jasn¬á. Jedin¬é co v tu chv¬íli chtěl, bylo dostat se nad hladinu a to za každou cenu, ať to stoj¬í, co to stoj¬í. Sokrates mu tedy předal tuto radu:,,Až se budeš cht¬ít st¬át řečn¬íkem stejně, jako si se chtěl teď dostat nad hladinu, tak to pro tebe nebude probl¬ém.√í[2] Opakem lid¬í, kteř¬í nemaj¬í c¬íle jsou lid¬é, kteř¬í si stanovuj¬í velmi ambici¬ózn¬í c¬íle jako koupit si ferarri, vilu za 15 mil. a podobně. Po vystudov¬án¬í vysok¬é školy, by r¬ádi nastoupili do zaměstn¬án¬í a aniž by prvně prok¬ázali jak¬ékoli schopnosti, tak požaduj¬í platov¬é ohodnocen¬í v ř¬ádech stovek tis¬íců měs¬íčně. Nedok¬áž¬í se sm¬ířit s t¬ím, že než dos¬áhnou na takto vysok¬é, přesto ale splniteln¬é, c¬íle tak to něj¬áký čas zabere. Snaž¬í se hledat cesty jak v co nejkratš¬í době a nejl¬épe bez jak¬ékoli pr¬áce ,,vydělat√í co největš¬í obnos peněz. Často tak hledaj¬í cesty jak rychle zbohatnout a neboj¬í se tak překročit i hranici z¬ákona. N¬ásledně doufaj¬í, že jim takov¬é jedn¬án¬í projde. Chtěli by svůj c¬íl okamžitě a hned. Jsem přesvědčen, že každ¬ého c¬íle se d¬á dos¬áhnout. Mus¬íme pouze zjistit cestu, kter¬á n¬ás postupně k tomuto c¬íly dovede. Jedeme-li autem na dovolenou z Prahy do chorvatsk¬ého města Split, taky se nemůže už v Praze na křižovatce koukat na cedule a čekat, že mezi nimi bude i jedna ukazuj¬íc¬í cestu do Splitu. Mus¬íme nejprve hledat cedule na Brno. Až když dojedeme do Brna, mus¬íme být v pozoru abychom nepřehl¬édli ukazatel na V¬ídeň. Těmito postupnými kroky se dř¬íve či později dostaneme na silnici, kde uvid¬íme ceduli s n¬ápisem Split. Při cestov¬án¬ím autem je takový postup zcela logický a nikoho by ani nenapadlo poč¬ínat si jinak. Naproti tomu při cestě životem, by každý chtěl být hned bohatým pr¬ávn¬íkem, který m¬á drah¬é auto. Ale chodit do školy, nebo na praxi, či zač¬ínat s horš¬í prac¬í, s kterou i tento pr¬ávn¬ík zřejmě jednou zač¬ínal, n¬ám mnohdy přijde zbytečn¬é. Nejlepš¬í cestou se zd¬á rovnou otevř¬ít kancel¬ář a zač¬ít vyb¬írat pen¬íze. Mnoho lid¬í s t¬ímto pohledem na věc pak rychle zjist¬í, že to zřejmě nen¬í zcela podle jejich představ. Někteř¬í se přesto nevzdaj¬í a začnou hledat uličky, kterými by přece jen šlo rychle zbohatnout a dos¬áhnout všeho co si vysnili a to přes noc. 3. Praktick¬á č¬ást 3.1. √≤vod do praktick¬é č¬ásti pr¬áce Čten¬í knih o osobn¬ím rozvoji, psychologii ¬úspěchu, neurolingvistick¬ém programov¬án¬í a absolvov¬án¬í předmětů Managment a Osobn¬í managment mě donutilo přemýšlet o těchto t¬ématech. Při rekapitulaci některých důležitých momentů m¬ého života jsem zjistil, že tyto pravidla důvěrně zn¬ám. Pouze jsem si jich nikdy dř¬ív nebyl vědom. Naprost¬á většina věc¬í, kterých jsem se v m¬ém životě doposud snažil dos¬áhnout, jsem zat¬ím s ¬úspěchem dos¬áhl. Teprve teď si však uvědomuji principy, kter¬é mi k tomu pomohli. Ať už to byla moje cesta do USA, z¬ísk¬án¬í diplomu s vyznamen¬án¬ím z americk¬é středn¬í školy, složen¬í složitých jazykových zkoušek pro z¬ísk¬án¬í certifik¬átů z Camridge ESOL Examination, za všechny tyto ¬úspěchy vděč¬ím tomu, že jsem si vždy daný c¬íl pevně stanovil a nepřipustil si možnost jin¬ého výsledku než uspět. 3.2. Zkouška z Filozofie pro pr¬ávn¬íky Dnes už v¬ím, proč jsem musel zkoušku z Filozofie pro pr¬ávn¬íky opakovat, přestože jsem nepodcenil př¬ípravu. Na zkošku jsem byl tehdy velmi dobře připraven. Určitě dostatečně na to, abych prospěl. Chyba byla pouze v myšlenkov¬ém postupu. Snažil jsem se nervozitu před zkouškou i při zkoušce vytěsnit t¬ím, že jsem si neust¬ále v duchu opakoval:,,Jestli se to nepovede, tak to vůbec nevad¬í. Je tu možnost zn¬ámku F napravit.√í Zkouškou jsem nakonec ¬úplně pohrdal, jakoby mě vůbec nezaj¬ímalo jak dopadne a jestli uspěju. Ve chv¬íli, kdy jsem dostal zad¬án¬í ř¬íkal jsem si:,,Stač¬í přece, když to nap¬íšu takto stručně. Nebudu to zbytečně rozepisovat a když to nebude stačit, tak si při nejhorš¬ím zkoušku zopakuji.√í Po vyhodnocen¬í mi bylo vysvětleno, že nedostatečně jsem hodnocen, protože jsem sv¬é řešen¬í v¬íce nerozvedl a nen¬í z toho tedy jasn¬é jak dan¬é problematice rozum¬ím nebo nerozum¬ím. Tehdy jsem byl zcela nad věc¬í a ř¬íkal si, že je přeci jedno co m¬ám za zn¬ámku, můžu si přece zkoušku klidně zopakovat. Dnes už, ale v¬ím, že F z t¬éto zkoušky jsem dostal, ještě dř¬ív než sem viděl zad¬án¬í pr¬áce. Kapituloval jsem na výsledek už před zač¬átkem zkoušky. Jinak to vlastně ani nemohlo dopadnout. 3.3. Inspirace v rodině M¬ám to štěst¬í, že moje matka se už v¬íc než 20 let profesně zabýv¬á rozvojem osobn¬ího potenci¬álu a to přes školen¬í, executive i life coaching a mentoring, a mnoho jiných služeb, kter¬é jej¬í firma nab¬íz¬í. Už když sem byl mladš¬í snažila se mě pro život vybavit, některými radami, kter¬é nyn¬í potk¬áv¬ám v knih¬ách, jež četla tehdy ona. Pamatuju si jako dnes, jak mi ř¬íkala, že mi zat¬ím nedok¬áže vysvětlit proč to tak je, ale pokud si kdykoliv cokoliv budu př¬át a budu si to př¬át ,,hrozně moc√í tak, že se mi to určitě spln¬í. Jedin¬é co mus¬ím udělat je př¬át si to. I když se mi dlouho nebude dařit sv¬ého c¬íle dos¬áhnout, i přesto prý nesm¬ím polevit a st¬ále si to ,,př¬át√í a ono se to jednou spln¬í. Tehdy mi to připadalo ze zač¬átku jako bl¬áznovstv¬í, ale když jsem vyc¬ítil v¬ážnost s jakou mi to ř¬ík¬á, tak sem si řekl, že na tom zřejmě něco bude a jistě by st¬álo za to alespoň tuto jej¬í podivnou ,,techniku√í vyzkoušet. 3.4. Cesta do USA Když mi bylo 16 let dostal jsem n¬ápad. Ve škole n¬ám učitelka anglick¬ého jazyka vypr¬ávěla o tom, že nejlepš¬í cesta jak se naučit jazyk je dlouhodobý pobyt v ciz¬í zemi a rozpov¬ídala se, že ona v našem věku takov¬éto možnosti neměla. Doslova řekla: ,,Ani se n¬ám tehdy nesnilo o tom, vyjet někam do Ameriky.√í Do t¬é doby takov¬á možnost pro mě byla tak¬é pouze snem a při pomyšlen¬í, že bych takový n¬ápad prezentoval rodičům sem si představoval pouze sm¬ích z jejich stranny. Zhruba po týdnu přemýšlen¬í, jak skvělý by takový z¬ážitek byl, a jak moc r¬ád bych dos¬áhl vysok¬é ¬úrovně angličtiny, sem si dodal odvahy a jen tak mezi řeč¬í jsem se o t¬é možnosti zm¬ínil. Setkal jsem se s nečekanou odezvou. ,,Tak se na to schv¬álně pod¬ívej, jak¬é jsou možnosti,√í řekl otec. Asi po půl roce propoč¬ít¬áv¬án¬í finančn¬ích n¬ákladů, absolvov¬án¬í semin¬ářů s lidmi, kteř¬í takto na rok pomoc¬í agentury vycestovali, vyplňov¬án¬í forrmul¬ářů a z¬ísk¬áv¬án¬í nejrůznějš¬ích potvrzen¬í, se mi tento sen splnil a odl¬étal jsem na ročn¬í studium do země, kterou jsem do t¬é doby znal jen z filmů. Zpětně tak zjišťuji jak velkou př¬íležitost a životn¬í zkušenost bych promarnil, kdybych za t¬ímto c¬ílem nešel, přestože se tehdy zd¬ál být pouhým snem. 3.5. Martinovy bubny Můj kamar¬ád Martin, který se mnou chodil na středn¬í školu nikdy nebyl moc dobrý student. Přestože byl inteligenčně dostatečně vybaven, škola ho nebavila a učit se donutil vždy až na posledn¬í chv¬íli a to ještě jen maxim¬álně na 2 hodiny. Ve druh¬ém ročn¬íku pak přišel n¬áhlý zvrat. Začal se učit i když neměl být zkoušen a aniž by byla hl¬ášena p¬ísemn¬á pr¬áce. Byly to sice pouze dva předměty a to ciz¬í jazyky, ale cel¬á tř¬ída se shodla na tom, že s Martinem nen¬í něco v poř¬ádku. Poř¬ád se jen uč¬í. Odm¬ítal pozv¬án¬í do kina nebo jakoukoli jinou aktivitu, kter¬á se netýkala zdokonalov¬án¬í se v německ¬ém a anglick¬ém jazyce. Jeho zn¬ámky se v obou předmětech ohromně zlepšily. Byl jsem zvědavý co je t¬ím, co ho žene kupředu, přestože učen¬í nesn¬áš¬í. Martin hr¬ál v rockov¬é kapele a za jedničky na vysvědčen¬í z obou ciz¬ích jazyků, mu jeho rodiče sl¬íbili nov¬é bubny v hodnotě 20 000 kč. Tyto bubny si strašně př¬ál a dobře věděl, že s¬ám ze svých př¬íjmů by si je nikdy nemohl dovolit. Proto nab¬ídka rodičů byla ,,jednoduchou√í cestou jak sv¬ého c¬íle dos¬áhnout. Když jsem se s Martinem ned¬ávno bavil, řekl mi, že se mu nikdy nestudovalo tak snadno a nikdy se, od t¬é doby, k tak intezivn¬ímu studiu nedonutil. Co bylo t¬ím, co mu pomohlo? Z¬ískal snad novou vlastnost? Měl k dispozici n¬ástroj, který do t¬é doby neměl? Ne! Pouze si stanovil c¬íl. Věděl jak ho dos¬áhnout a proto ho tak snadno dos¬áhl. 4. Z¬ávěr Ve sv¬é pr¬áci jsem analyzoval jak se věděn¬í načerpan¬é z literatury a předn¬ášek prom¬ítalo a d¬ále prom¬ít¬á v m¬ém životě. Jediný rozd¬íl je, že nyn¬í jsem si těchto pravd vědom a d¬íky tomu jsem schopen je do budoucna použ¬ívat ve svůj prospěch. Studium psychologie ¬úspěchu a pravidel jakými se d¬á ¬úspěchu a spokojenosti v životě dos¬áhnout doporučuji všem, kteř¬í chtěj¬í zlepšit kvalitu sv¬ého každodenn¬ího vn¬ím¬án¬í okol¬í a kvalitu sv¬ého životn¬ího stylu. Použit¬á literatura Napoleon Hill. √≤spěch. 1. vyd. Praha : PR√ßH 2009. ISBN 978-80-7252-282-8 Napoleon Hill. Myšlen¬ím k bohatstv¬í. Praha : Pragma 1989. ISBN 80-85213-00-1 Dr. Joseph Murphy. Moc podvědom¬í. Praha : Knižn¬í klub-EMG 1999. ISBN 80-85634-08-2 Jack Canfield, videopředn¬áška √ê Dream Big, přeložil: Roman Ž¬ákovský Brian Tracy, videopředn¬áška √ê Psychology of Achievment, přeložil: Roman Ž¬ákovský ________________________________ [1] Jack Canfield, videopředn¬áška √ê Dream Big, přeložil: Roman Ž¬ákovský [2] Brian Tracy, videopředn¬áška √ê Psychology of Achievment, přeložil: Roman Ž¬ákovský