179 ZÁVAZNÝ POKYN policejního prezidenta ze dne 27. listopadu 2006, kterým se stanoví postup příslušníků Policie České republiky v případech domácího násilí K zajištění jednotného postupu příslušníků Policie České republiky (dále jen „policista”) v případech domácího násilí a při užití oprávnění podle § 21a až 21d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 135/2006 Sb., s t a n o v í m : ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Výklad pojmů Pro účely tohoto pokynu se rozumí a) domácím násilím jednání, které má znaky uvedené v čl. 2, b) násilnou osobou osoba, která ohrožuje ohroženou osobu na životě, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti a žije s ohroženou osobou ve společném obydlí, a je či byla spolu s ohroženou osobou v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu, a lze důvodně předpokládat, že se tato osoba bude dopouštět i nadále domácího násilí vůči ohrožené osobě, c) ohroženou osobou osoba, proti které směřuje domácí násilí ze strany násilné osoby, d) společným obydlím byt nebo dům, který násilná a ohrožená osoba obývají společně, přičemž se vyžaduje jen faktický stav společného bydlení, nikoliv vedení společné domácnosti; právním titulem společného bydlení může být např. vlastnictví nemovitosti, nájemní či podnájemní vztah, ale i faktické společné bydlení na základě rodinných i jiných vztahů, e) vykázáním zásah do vztahu mezi násilnou a ohroženou osobou v podobě rozhodnutí policisty o tom, že násilná osoba musí na dobu 10 dnů opustit společné obydlí a jeho bezprostřední okolí, f) vykázanou osobou násilná osoba, vůči které bylo rozhodnuto o vykázání nebo o zákazu vstupu do společného obydlí. Čl. 2 Znaky domácího násilí Domácí násilí má tyto charakteristické znaky: a) opakovanost - jde o jednání, které má svůj vývoj a dochází opakovaně k jeho projevům, často i po velice dlouhou dobu; domácím násilím není ojedinělý a jednorázový incident, byť se závažnými následky, b) postupný nárůst intenzity - domácí násilí začíná zpravidla psychickým násilím a zpravidla se přidává násilí fyzické; útoky jsou zpočátku vedeny proti lidské důstojnosti, posléze proti zdraví, a mohou vyústit v útoky proti životu, c) jasné role - k násilí dochází mezi blízkými osobami, kde lze diferencovat roli násilné a ohrožené osoby, jejich vzájemné postavení je nerovné a role se v průběhu incidentů nemění, d) páchání násilí v soukromí - k násilí dochází zpravidla beze svědků, nejčastěji v soukromí společného obydlí, ale i na jiných místech, např. chata, hotel apod.; jednotlivé útoky zapadající do schématu domácího násilí se však mohou vyskytnout i na veřejnosti. Čl. 3 Příslušnost (1) Rozhodnout o vykázání[1]^) je oprávněn policista služebně zařazený u Policie České republiky obvodního (místního) oddělení a Policie České republiky oddělení železniční policie vyjma policistů zařazených u hlídkové služby. (2) Je-li konáno prověřování nebo vyšetřování věci[2]^) policejními orgány služby kriminální policie a vyšetřování, rozhoduje o vykázání policista služebně zařazený u tohoto policejního orgánu. (3) Nejblíže nadřízeným orgánem k řešení řádných a mimořádných opravných prostředků[3]^) jsou u policistů uvedených v odstavci 1 a 2 Policie České republiky správy krajů a správa hl. m. Prahy; jde-li o policisty služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky správ krajů a správy hl. m. Prahy je tímto orgánem Policejní prezidium České republiky. (4) Policisté uvedení v odstavcích 1 a 2 jsou při rozhodování o vykázání úředními osobami oprávněnými konat úkony správního orgánu[4]^). Čl. 4 Zásady pro úkony a zákroky policisty v případě domácího násilí (1) Úkolem Policie České republiky (dále jen „policie”) je nejen vyšetřování trestného činu nebo přestupku, ale i ochrana ohrožené osoby. (2) Pozornost policisty v případech domácího násilí musí být přednostně zaměřena na pomoc ohrožené osobě a zastavení dalšího násilí. (3) Žije-li ve společném obydlí nezletilá osoba, je policista povinen zabývat se otázkou, zda jednání násilné osoby současně nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu týrání svěřené osoby[5]^), případně trestného činu ohrožování výchovy mládeže[6]^). (4) Rozhodnutí o vykázání je opatřením netrestního charakteru, které je preventivní reakcí na nebezpečné chování násilné osoby z hlediska rizika hrozby budoucích útoků, a které nenahrazuje sankci za chování násilné osoby. (5) Vykázání je přípustné pouze tehdy, je-li to nezbytné k ochraně života, zdraví, práv a svobod ohrožené osoby, a je přípustné i proti její vůli. (6) Při vykázání je upřednostněno právo na ochranu života, zdraví a lidské důstojnosti před právem vlastnickým (užívacím) a právem na nedotknutelnost obydlí. (7) Policista je povinen jednat s násilnou i ohroženou osobou tak, aby v souvislosti s policejním zákrokem nevznikla bezdůvodná újma a byla zachována přiměřenost zásahu do ústavně zaručených práv a svobod. ČÁST DRUHÁ POSTUP V PŘÍPADECH DOMÁCÍHO NÁSILÍ Čl. 5 Postup policisty na místě incidentu se znaky domácího násilí (1) Policista je vždy povinen přijmout oznámení incidentu se znaky domácího násilí (dále jen „incident”) a zajistit provedení všech nezbytných úkonů. Policista, který přijme telefonické oznámení, je povinen získat k incidentu maximum potřebných informací, které neprodleně předá policistům vyslaným na místo incidentu. (2) Po provedení nezbytných úkonů provede policista přijímající oznámení incidentu lustraci v dostupných evidencích a informačních systémech (zejména v informačních systémech ZIS 2000, ETŘ, KSÚ, Událost a D-Zbraně) za účelem zjištění, zda ohrožená nebo násilná osoba nejsou držiteli střelných zbraní, zjištění jejich trestní minulosti a předchozích evidovaných incidentů. Zjištěné informace neprodleně předá policistům vyslaným na místo incidentu. (3) Je-li to možné, policista kontaktuje oznamovatele za účelem získání aktuálních informací o situaci na místě incidentu a o násilné a ohrožené osobě. (4) Je-li oznamovatelem incidentu přímo ohrožená osoba nebo jiný uživatel obydlí, pokusí se policista zkontaktovat tuto osobu a vyžádat si její souhlas se vstupem do obydlí. V případě více uživatelů postačí ke vstupu do obydlí souhlas kteréhokoliv z nich. (5) Pokud ke vstupu do obydlí nebude dán souhlas podle odstavce 4, policista posoudí možnost užití oprávnění podle právních předpisů[7]^). Pokud nebude možné učinit závěr o existujícím ohrožení, kontaktují policisté na místě incidentu operační středisko policie, které se pokusí navázat kontakt s ohroženou osobou. (6) Policista zasáhne okamžitě v případě trvajícího násilného jednání, aby zamezil dalšímu bezprostřednímu napadání ze strany násilné osoby. V případě zranění osoby zajistí lékařské ošetření. (7) Budou-li splněny podmínky podle právních předpisů[8]^), policista přijme opatření k omezení osobní svobody násilné osoby. V opačném případě se pokusí před započetím komunikace s násilnou a ohroženou osobou tyto od sebe oddělit, co do viditelnosti i slyšitelnosti, aby násilná osoba nemohla ovlivňovat výpověď ohrožené osoby. (8) Policista zjistí, zda v domácnosti žijí nezletilé osoby, kde se nacházejí a zda jsou v pořádku. Policista dbá vždy na to, aby nezletilé osoby byly odděleny od násilné osoby. (9) Policista ověří totožnost násilné a ohrožené osoby a svědků incidentu a požádá je o podání vysvětlení. Pokud to situace umožní, osoby podají vysvětlení odděleně. Účelem komunikace je kladením vhodných otázek rozpoznat, zda se jedná o domácí násilí, a zjistit další skutečnosti z hlediska jeho závažnosti či hrozících rizik. Při komunikaci s násilnou a ohroženou osobou policista použije zejména instrukční kartu s 15 otázkami podle dotazníku SARA DN (příloha č. 1), kterou je povinen mít u sebe. Hodnocení rizikových faktorů podle čl. 7 policista v této fázi neprovádí. (10) Zjistí-li policista v průběhu podání vysvětlení, že násilná osoba setrvává v obydlí ohrožené osoby neoprávněně, vyzve násilnou osobu, aby obydlí opustila. Zároveň násilnou osobu poučí, že neoprávněným setrváním v obydlí ohrožené osoby se může dopustit trestného činu[9]^). (11) V rámci shromažďování poznatků o incidentu policista požádá operační středisko policie o lustraci násilné osoby v dostupných evidencích a informačních systémech za účelem zjištění, zda v minulosti došlo ze strany násilné osoby k útoku vůči ohrožené osobě, pokud nebylo možné, aby policista přijímající oznámení sdělil policistům vyslaným na místo incidentu informace o předchozích útocích. (12) Policista vyslaný na místo incidentu je povinen zadokumentovat informace o incidentu za použití strukturovaného „Úředního záznamu o výjezdu k incidentu se znaky domácího násilí” (dále jen „úřední záznam o výjezdu k incidentu”), jehož vzor je uveden v příloze č. 2. Tento policista je odpovědný za následné zanesení informací o incidentu do informačního systému (čl. 18). Čl. 6 Identifikace domácího násilí (1) Na základě shromážděných poznatků policista posoudí, zda v konkrétním případě vykazuje jednání násilné osoby všechny znaky domácího násilí uvedené v čl. 2. Přítomnost či nepřítomnost znaků domácího násilí je policista povinen zaznamenat v části A úředního záznamu o výjezdu k incidentu. (2) Dojde-li policista k závěru, že se jedná o domácí násilí a mohlo by přicházet v úvahu vykázání, je povinen vyrozumět policistu příslušného k vydání rozhodnutí o vykázání podle čl. 3, který se dostaví na místo incidentu a přijme adekvátní opatření. (3) Adekvátním opatřením podle odstavce 2 se rozumí zejména a) vykázání, b) zajištění násilné osoby[10]^) na dobu nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody, c) umístění násilné osoby, která je pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, do záchytné stanice[11]^), d) zadržení násilné osoby, která je podezřelá ze spáchání trestného činu[12]^), e) zajištění převozu ohrožené osoby do bezpečí (azylové domy, přátelé, příbuzní apod.). (4) Jsou-li splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o vykázání podle čl. 7, policista rozhodne o vykázání bez ohledu na to, zda zároveň přijme některé z dalších opatření uvedených v odstavci 3. ČÁST TŘETÍ VYKÁZÁNÍ Čl. 7 Podmínky pro vydání rozhodnutí o vykázání a hodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku (1) Policista rozhodne o vykázání, pokud útok násilné osoby vykazuje znaky domácího násilí, násilná a ohrožená osoba obývají společné obydlí a po zhodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti (dále jen „budoucí nebezpečný útok”) lze důvodně předpokládat, že k takovému útoku dojde[13]^). (2) Policista hodnotí riziko budoucího nebezpečného útoku zejména podle a) počtu uskutečněných výjezdů či hlášených útoků, tzn. zda se jedná o opakované útoky či nikoli, přičemž předchozí útoky mohou dosahovat i nižší intenzity, b) aktuální situace na místě incidentu, tzn. zajištěných stop a jiných důkazů, informací získaných zejména od násilné i ohrožené osoby nebo svědků incidentu, c) intenzity všech předchozích útoků, d) reálné hrozby stupňování násilného jednání, tzn. rizika hrozby dalších útoků po odjezdu policie – vyhodnocení stupně nebezpečnosti násilné osoby, e) závěrů učiněných na základě použití diagnostické metody SARA DN. (3) Pro zhodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku je policista povinen použít soubor otázek SARA DN a vyhodnotit stanovené rizikové faktory. Vyhodnocení policista zapracuje do úředního záznamu o výjezdu k incidentu. (4) Informace potřebné pro vyhodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku získává policista zejména z vysvětlení podaných ohroženou osobou, násilnou osobou a svědky incidentu a z dostupných evidencí a informačních systémů (čl. 5 odst. 2). Čl. 8 Postup při vydávání rozhodnutí o vykázání (1) Při provádění úkonů souvisejících s rozhodnutím o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení[14]^). (2) Před vydáním rozhodnutí o vykázání je policista povinen ústním prohlášením oznámit násilné osobě, že vůči ní zahajuje řízení o vykázání. Oznámení, které policista poznamená do úředního záznamu o výjezdu k incidentu, obsahuje a) označení správního orgánu, b) předmět řízení, kterým je vykázání podle § 21a až 21d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 135/2006 Sb., c) jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby (policisty). (3) Policista je povinen poučit ohroženou osobu o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. (4) Rozhodnutí o vykázání vydá policista bez projednání věci a z úřední povinnosti[15]^); předpokladem pro jeho vydání je zjištění stavu věci. (5) Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Desetidenní lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni vydání rozhodnutí a končí ve 24.00 hodin desátého dne. (6) Před vydáním rozhodnutí o vykázání policista nepřihlíží k právní kvalifikaci již spáchaného jednání z pohledu právních předpisů[16]^); rozhodnutí o vykázání je na právní kvalifikaci skutku nezávislé. (7) Pokud to vyžaduje bezpečí ohrožené osoby, může být násilná osoba vykázána nejen ze společného obydlí, ale i z jeho bezprostředního okolí. Policista jasně specifikuje prostor, na který se vykázání vztahuje, a to včetně rozsahu bezprostředního okolí společného obydlí, s přihlédnutím k potřebám ohrožené osoby. O takto stanoveném prostoru poučí vykázanou i ohroženou osobu. (8) Policista rozhodnutí o vykázání vyhlásí zvlášť násilné i ohrožené osobě. Vyhlašované rozhodnutí obsahuje a) výrokovou část, ve které uvede 1. že násilná osoba se vykazuje ze stanoveného prostoru na dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí o vykázání, 2. že stanovenou lhůtu nelze zkrátit, 3. právní ustanovení, podle něhož bylo postupováno[17]^), b) podstatné části odůvodnění rozhodnutí o vykázání, jimiž jsou skutečnosti, na základě kterých policista dospěl k závěru, že existuje důvodný předpoklad budoucího nebezpečného útoku, c) poučení o opravném prostředku, tj. možnost podání odvolání do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o vykázání, informace o orgánu, u kterého se odvolání podává, a o odvolacím orgánu, a zejména o vyloučení odkladného účinku odvolání s uvedením příslušného ustanovení právního předpisu[18]^). (9) O ústním vyhlášení rozhodnutí o vykázání policista na místě incidentu vždy vydá písemné potvrzení násilné a ohrožené osobě. Písemné potvrzení, jehož vzor je uveden v přílohách č. 3 a 4, obsahuje pouze výrokovou část rozhodnutí o vykázání a další náležitosti[19]^). (10) Policista před vyhlášením rozhodnutí o vykázání upozorní násilnou i ohroženou osobu, že rozhodnutí bylo učiněno bez ohledu na vůli ohrožené osoby a je nutné jej pod hrozbou sankce respektovat, přičemž případné námitky lze uplatnit v rámci odvolání. (11) Poté, co bylo rozhodnutí o vykázání prokazatelně sděleno násilné osobě, je tato povinna sbalit si věci osobní potřeby, osobní cennosti a doklady a neprodleně opustit prostor, na který se rozhodnutí o vykázání vztahuje. (12) Věcmi osobní potřeby podle odstavce 11 jsou zejména a) hygienické potřeby, b) běžné oděvní součásti, c) léky a zdravotní pomůcky, které osoba užívá, d) mobilní telefon. (13) Odmítne-li vykázaná osoba opustit prostor, na který se rozhodnutí o vykázání vztahuje, je policista oprávněn použít po předchozím poučení donucovacích prostředků za účelem prosazení rozhodnutí o vykázání. (14) Není-li násilná osoba v době zákroku policisty přítomna ve společném obydlí, postupuje policista podle právního předpisu[20]^) a vydá rozhodnutí o zákazu vstupu do společného obydlí. Rozhodnutí policista vyhlásí násilné osobě po jejím návratu do společného obydlí nebo na jiném místě, kde se násilná osoba zdržuje, např. v zaměstnání. Informace o místě pobytu násilné osoby, případně o jejím návratu do společného obydlí může policista získat od ohrožené osoby, jiných osob nebo z vlastních poznatků. Nepodaří-li se rozhodnutí o zákazu vstupu násilné osobě ústně vyhlásit, doručí se jí písemné vyhotovení rozhodnutí spolu s písemným oznámením o zahájení řízení (příloha č. 5). Čl. 9 Postup při vydávání rozhodnutí o vykázání ve zvláštních případech (1) V případě, že násilná osoba má ve společném obydlí místo svého podnikání, je možné vykázáním postihnout jen ten prostor, který slouží k bydlení, za podmínky, že tento prostor lze prakticky oddělit od prostoru určeného pro podnikání násilné osoby (např. uzavřením průchodu mezi těmito prostory apod.). Není-li takové oddělení možné, a pro vykázání jsou dány podmínky, vykáže policista násilnou osobu i z míst, která využívá ke svému podnikání. (2) Pokud je vykázání spojeno s ohrožením provozu objektu nebo znemožněním výkonu zaměstnání vykázané osoby, postupuje policista podle právního předpisu[21]^). (3) Dojde-li k násilnému jednání mimo společné obydlí, např. v hotelu, na chatě apod., a jsou-li splněny podmínky pro vykázání, policista vykáže násilnou osobu ze společného obydlí^20), které tato osoba spolu s ohroženou osobou dlouhodobě obývá, nikoliv z prostoru, ve kterém tyto osoby pobývají pouze přechodně či krátkodobě, např. hotelový pokoj. (4) Je-li násilnou osobou mladistvý nebo osoba mladší 15 let a jsou-li dány podmínky pro vykázání, policista rozhodne o vykázání pouze v případě, že bezpečnost ohrožené osoby nelze zajistit jinak. Přitom je povinen ustanovit takové osobě opatrovníka, kterým může být nezúčastněná osoba nebo jiná úřední osoba (další přivolaný policista). Dále je povinen neprodleně vyrozumět orgán sociálně-právní ochrany dětí, který zajistí umístění mladistvého nebo osoby mladší 15 let v diagnostickém ústavu. (5) Je-li ohroženou osobou stará, nemohoucí nebo nemocná osoba, která je odkázána na péči či pomoc násilné osoby, jež má být vykázána, a nemůže-li péči či pomoc ohrožené osobě poskytnout jiná vhodná osoba, je policista povinen uvědomit příslušný odbor sociální péče obecního (městského) úřadu. Nelze-li např. v nočních hodinách zajistit péči či pomoc ohrožené osobě jinak, policista zajistí převoz ohrožené osoby do zdravotnického zařízení a uvědomí o tom příslušný odbor sociální péče obecního (městského) úřadu. Čl. 10 Činnost policisty po vydání rozhodnutí o vykázání Po vydání rozhodnutí o vykázání policista a) vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vydá jí potvrzení o vydání klíčů (příloha č. 6), b) umožní vykázané osobě, aby si vzala v okamžiku vykázání ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě (čl. 8 odst. 12), osobní cennosti a dokumenty, c) poskytne vykázané osobě informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost, zejména předá seznam ubytovacích zařízení v místě bydliště a nejbližším okolí, za jehož vyhotovení je odpovědný nadřízený služební funkcionář s personální pravomocí, dále např. umožní vykázané osobě, aby si z policejní služebny telefonicky zajistila jiné ubytování, d) poučí vykázanou osobu (příloha č. 7), přičemž jedno vyhotovení poučení podepsané vykázanou osobou přiloží ke spisu a jedno vyhotovení předá vykázané osobě, e) poučí ohroženou osobu (příloha č. 8), přičemž jedno vyhotovení poučení podepsané ohroženou osobou přiloží ke spisu a jedno vyhotovení předá ohrožené osobě, f) předá ohrožené osobě informace o institucích, které poskytují pomoc obětem domácího násilí (příloha č. 9), včetně intervenčního centra[22]^), a to i v případě, že nebylo rozhodnuto o vykázání; za vyhotovení seznamu institucí v místě bydliště a nejbližším okolí, včetně kontaktů na tyto instituce je odpovědný nadřízený služební funkcionář s personální pravomocí, g) vyžádá si informace o telefonickém spojení od ohrožené i vykázané osoby, včetně adresy, kam si vykázaná osoba přeje doručovat poštu od policejního orgánu v době platnosti vykázání; na tuto adresu jí bude doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí o vykázání (dále jen „písemné rozhodnutí”). Čl. 11 Písemné rozhodnutí a jeho náležitosti (1) Policista, který v souladu s čl. 3 rozhodl o vykázání, vyhotoví písemné rozhodnutí[23]^) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí. (2) Písemné rozhodnutí obsahuje náležitosti uvedené v právním předpise[24]^). Odůvodnění písemného rozhodnutí bude vedle popisu skutkových zjištění obsahovat zejména hodnocení kritérií rizika budoucího nebezpečného útoku (čl. 7 odst. 2), která vedla policistu k závěru, že ze strany násilné osoby takový útok hrozí. Vzor rozhodnutí o vykázání je uveden v příloze č. 10 a vzor zákazu vstupu je uveden v příloze č. 11. (3) Policista, který vyhotovil písemné rozhodnutí, zajistí doručení jeho opisu vykázané a ohrožené osobě. V případě, že není známa adresa, na které se bude vykázaná osoba v době platnosti vykázání zdržovat, může jí být písemné rozhodnutí doručeno kdekoliv bude zastižena, jinak se doručí veřejnou vyhláškou[25]^). Vykázaná osoba si může vyzvednout písemné rozhodnutí po uplynutí lhůty 24 hodin na příslušné policejní služebně. Policista dále zajistí, aby ve lhůtě a za podmínek stanovených právním předpisem^23) byl opis písemného rozhodnutí spolu s opisem úředního záznamu o výjezdu k incidentu doručen příslušnému intervenčnímu centru a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Čl. 12 Další povinnosti policisty v souvislosti s vydaným rozhodnutím o vykázání (1) Na základě žádosti vykázané osoby je policista pověřený služebním funkcionářem povinen umožnit vykázané osobě, aby si ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání vzala za jeho přítomnosti z obydlí, z něhož byla vykázána, další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání. (2) Policista pověřený služebním funkcionářem dohodne s vykázanou osobou termín vyzvednutí věcí tak, aby byla dodržena lhůta podle odstavce 1. Přitom přihlédne k oprávněným zájmům vykázané osoby, nebude-li tím ohrožen důležitý zájem služby. Čl. 13 Kontrola dodržování rozhodnutí o vykázání (1) Ve lhůtě 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provede policista, který rozhodl o vykázání, alespoň jednou kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná i ohrožená osoba. Hrozí-li s přihlédnutím k okolnostem vykázání nebezpečí, že vykázaná osoba nebude rozhodnutí o vykázání respektovat, provede policista kontrolu ve lhůtě 10 dnů od vydání rozhodnutí opakovaně. Ke kontrole dodržování rozhodnutí o vykázání policista může též využít informací od intervenčního centra^22) či osob žijících v místě bydliště vykázané a ohrožené osoby. (2) Nemůže-li kontrolu podle odstavce 1 provést policista, který rozhodl o vykázání, pověří jeho nadřízený služební funkcionář provedením kontroly jiného policistu. (3) O kontrole vyrozumí policista ohroženou osobu až bezprostředně před samotným provedením kontroly, přičemž ji požádá o součinnost, zejména v souvislosti se vstupem do obydlí. (4) Cílem kontroly je získání informace, zda se vykázaná osoba přes vydané rozhodnutí o vykázání nezdržuje ve společném obydlí nebo do něj nedochází. Tyto informace získá policista zejména z výpovědi ohrožené osoby, případně jiných osob v místě bydliště vykázané a ohrožené osoby. (5) Zjistí-li policista, že se vykázaná osoba nachází v prostoru, odkud byla vykázána, vyzve ji, aby tento prostor opustila. Pokud tak vykázaná osoba neučiní, je policista oprávněn použít po předchozím poučení donucovacích prostředků za účelem prosazení rozhodnutí o vykázání. (6) Policista, který se dozví o porušení rozhodnutí o vykázání, dá s ohledem na závažnost či opakovanost takového jednání podnět k zahájení trestního řízení pro trestný čin[26]^). Bylo-li na základě jednání násilné osoby, pro které byla vykázána, zároveň zahájeno trestní řízení, informuje policista zpracovatele spisu o porušení vykázání. (7) Policista není oprávněn za účelem kontroly otevírat uzavřené společné obydlí a vstupovat do něj, nejsou-li současně splněny podmínky uvedené v právním předpise^7). (8) O provedené kontrole a jejích výsledcích je policista povinen sepsat „Úřední záznam o provedení kontroly dodržování rozhodnutí o vykázání” (dále jen „úřední záznam o provedení kontroly”), jehož vzor je uveden v příloze č. 12. ČÁST ČTVRTÁ ČINNOST POLICISTY PO UKONČENÍ VÝJEZDU K INCIDENTU Čl. 14 (1) Po ukončení výjezdu k incidentu policista bez ohledu na to, zda došlo k vykázání, neprodleně sepíše úřední záznam o výjezdu k incidentu. Policista je povinen sepsat úřední záznam o výjezdu k incidentu i v případě, dospěl-li v průběhu zákroku nebo úkonu prováděném v soukromí zúčastněných osob k závěru, že v konkrétním případě nebyly naplněny všechny znaky domácího násilí ve smyslu čl. 2. (2) Služební funkcionář policisty, který se zúčastnil výjezdu k incidentu, zajistí zaslání zprávy o výjezdu na příslušný orgán sociálně - právní ochrany dětí[27]^), jsou-li v domácnosti nezletilé osoby; součástí zprávy je opis úředního záznamu o výjezdu k incidentu. (3) Policista, který vydal rozhodnutí o vykázání, a) uloží klíče převzaté od vykázané osoby na místě určeném nadřízeným služebním funkcionářem; klíče se ukládají v zapečetěné obálce označené příslušným číslem jednacím, b) vyhotoví písemné rozhodnutí (čl. 11); podkladem je zejména úřední záznam o výjezdu k incidentu, další informace získané od ohrožené a násilné osoby či jiných osob, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o vykázání, záznamy o předchozích incidentech apod. Čl. 15 Obsah úředního záznamu o výjezdu k incidentu (1) Úřední záznam o výjezdu k incidentu kromě předepsaných údajů obsahuje a) informace o situaci na místě incidentu, b) okolnosti, za nichž byly úkony či zákrok provedeny, c) výpovědi zúčastněných osob k incidentu a jeho vzniku, předešlé útoky udávané ohroženou osobou, případně svědky incidentu, d) další skutečnosti, které mohou mít význam z hlediska dalšího šetření trestného činu či přestupku. (2) Pokud bylo rozhodnuto o vykázání, obsahuje úřední záznam o výjezdu k incidentu též a) důvody, proč policista případně nezajistil přítomnost nezúčastněné osoby (skutečnosti vedoucí policistu k závěru, že hrozí nebezpečí z prodlení), b) důvody vedoucí policistu k závěru o nebezpečnosti situace a násilné osoby (čl. 7); součástí úředního záznamu o výjezdu k incidentu je podepsané písemné poučení ohrožené a vykázané osoby a potvrzení o vydání klíčů. (3) Náležitosti uvedené v odst. 1 a 2 písm. a) a b) uvede policista do kolonky úředního záznamu o výjezdu k incidentu „Další významné skutečnosti a poznámky k průběhu zákroku”. Čl. 16 Obsah úředního záznamu o provedení kontroly (1) Úřední záznam o provedení kontroly kromě předepsaných údajů obsahuje a) informace o situaci na místě incidentu, b) okolnosti, za nichž byly úkony či zákrok provedeny, c) informace o tom, zda vykázaná osoba dodržuje rozhodnutí o vykázání - na základě výpovědi ohrožené osoby, případně jiných osob v místě bydliště násilné a ohrožené osoby, d) další skutečnosti, které mohou mít význam z hlediska dalšího šetření trestného činu či přestupku. (2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 uvede policista do kolonky úředního záznamu o provedení kontroly „Další významné skutečnosti a poznámky k průběhu kontroly”. Čl. 17 Evidence (1) Pro účely plnění úkolů stanovených právním předpisem[28]^) policie zpracovává osobní údaje a) ohrožené osoby, b) násilné (vykázané) osoby, c) nezletilé osoby, která bydlí s osobami uvedenými v písmenech a) a b) ve společném obydlí, d) oznamovatele, e) nezúčastněné osoby^14). (2) Zpracování osobních údajů podle odstavce 1 se provádí v informačním systému ZIS 2000, resp. ETŘ podle zásad spisové služby pod čísly jednacími. V modulu JEDNACÍ PROTOKOL se použije položka PŘÍPAD, v modulu PROTOKOL UDÁLOSTÍ položka POZNÁMKA, kde se vyznačí heslo pro dokumentaci ”DOMÁCÍ NÁSILÍ”. (3) Osobní údaje podle odstavce 1 se zpracovávají v rozsahu úředního záznamu o výjezdu k incidentu, který je součástí spisu. Jako případy s prvky domácího násilí se evidují na základě úředního záznamu o výjezdu k incidentu i případy, kdy nedojde k naplnění všech znaků domácího násilí. (4) Uschovací lhůty osobních údajů podle odstavce 1 zpracovávaných v informačních systémech uvedených v odstavci 2 jsou a) u násilné (vykázané) osoby 10 let; dopustí-li se násilná (vykázaná) osoba v této lhůtě opětovně jednání, které má znaky domácího násilí, běží tato lhůta od data posledního incidentu, b) u ostatních osob 1. 10 let, byl-li incident šetřen jako trestný čin, 2. 3 roky, byl-li incident šetřen jako přestupek, 3. 1 rok, byl-li incident veden pod běžným číslem jednacím. Čl. 18 Spolupráce policie s jinými subjekty (1) Při plnění úkolů podle právního předpisu^28) a tohoto závazného pokynu policie spolupracuje se státními orgány, orgány samosprávy, obecní policií, intervenčními centry a dalšími právnickými a fyzickými osobami. (2) Policie přijímá od subjektů uvedených v odstavci 1 oznámení případů domácího násilí, dále je zpracovává a příslušné údaje vkládá do informačního systému v souladu s čl. 17. V rozsahu stanoveném právním předpisem[29]^) poskytuje policie subjektům uvedeným v odstavci 1 informace o případech domácího násilí. Čl. 19 Tento závazný pokyn nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Č. j PPR-279/RPZP-2006 Policejní prezident plk. Mgr. Vladislav HUSÁK v. r. Obdrží: M, N, odb. leg., insp. MV, odb. int. auditu a supervize, odb. bezp. pol., odb. vzděl. a správy pol. školství, SPŠ MV, Policejní akademie ČR, PP, KPP, NPP, BO, OVK, ALO, SSKOÚ, OPP, OSŘI, PIS, HHS, OMPS, OPER, SVSPS, SKŘ, OSKH, PO, OSPČV, ŘSPPSŽP, ŘSDP, ŘSSČP, ÚSKPV, ÚONVDK, ÚZČ, ÚSČ, ÚOKFK, ÚOOZ, NPC, ÚOÚČ, ÚOP, LS, CPP, ÚRN, KÚP, ÚDV, P ČR správy krajů a správa hl. m. Prahy Z á z n a m : S pokynem byli seznámeni (dne-kým): ......................................................................... Opatření učiněná k provedení pokynu: ......................................................................... Kontrolou pověřen: ................................................................................................... .... Datum: ....................... Podpis vedoucího pracovníka: ................................................. Doporučené heslo pro dokumentaci: - domácí násilí ________________________________ [1]^) § 21a odst. 1 a 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [2]^) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. [3]^) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. [4]^) § 15 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. [5]^) § 215 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 290/1993 Sb. [6]^) § 217 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [7]^) § 21 zákona č. 283/1991 Sb. § 83c zákona č. 141/1961 Sb. [8]^) Např. § 14 zákona č. 283/1991 Sb. a § 76 zákona č. 141/1961 Sb. [9]^) § 238 zákona č. 140/1961 Sb. [10]^) § 14 zákona č. 283/1991 Sb. [11]^) § 17 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. [12]^) § 76 zákona č. 141/1961 Sb. [13]^) § 21a odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. [14]^) § 21a odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb. [15]^) § 21b odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. [16]^) Zákon č. 140/1961 Sb. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. [17] § 21a odst. 1 nebo 2 zákona č. 283/1991 Sb. [18]^) § 21b odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb. [19]^) § 67 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. [20]^) § 21a odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb. [21]^) § 21a odst. 4 zákona č. 283/1991 Sb. [22]^) § 74a a 74b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 135/2006 Sb. [23]^) 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb. [24]^) § 68 a 69 zákona č. 500/2004 Sb. [25]^) § 25 zákona č. 500/2004 Sb. [26]^) § 171 odst. 1 písm. e) zákona č. 140/1961 Sb. [27]^) § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. [28]^) § 21a až 21d zákona č. 283/1991 Sb. [29]^) Např. § 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb. a § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.