"Člověka není nic nehodno tak jako život v násilí, neboť jim přestává být člověkem. Kdo nám násilí působí, upírá nám lidství samo, kdo je zbaběle trpí, své lidství zahazuje."

   Friedrich Schiller

Rwanda

Rwanda a genocida v roce 1994

Jako Rwandská genocida je označováno masové vyvražďování rwandských etnik Tutsiů a Hutuů na jaře 1994. Vyvražďování bylo řízeno Hutuy a bylo uplatňováno na Tutsiích a politicky umírněných Hutuech.Za počátek, který genocidu spustil, je považován atentát na oba prezidenty zemí Rwanda a Burundi 6. dubna 1994. V období zhruba 100 dní bylo vyvražděno přinejmenším 0,5 milionu lidí, převážně Tutsiů. Podle většiny odhadů však čísla dosahují hodnoty 800 tisíc až 1 milion mrtvých, což by představovalo 20% celé populace

Rwandský prezident Juvenal Habyarimana se rozhodl k radikálnímu řešení vleklých etnických sporů. Podněty k plánování masových vražd tutsijského obyvatelstva mu dala politická jednání ze začátku 90. let, která zdůrazňovala nutnost demokratických reforem v zemi. Demokratické reformy žádala i řada rwandských Hutuů. Ve snaze odvrátit pozornost od své autoritářské vlády a hospodářských těžkostí země začal Habyarimana plánovat genocidu od roku 1992 v rámci skupiny Akazu („malý dům“), jejímiž členy byla jeho manželka a několik blízkých spolupracovníků.

Genocida:

Hlavními aktéry genocidy byly hutuské milice Interahamwe (v překladu: „Ti, kdo bojují spolu“) řízené Národním republikánským hnutím pro demokracii a rozvoj (vládní strana) a menší Impuzamugambi (v překladu: „Ti, kdo mají společný cíl“)

Symboly genocidy ve Rwandě jsou bezpochyby rádio a mačeta. Rádio hrálo důležitou roli, protože prostřednictvím rádia byla řízena většina masakrů.

Masakr ukončili až tutsijští povstalci ze Rwandské vlastenecké fronty (FPR), kteří postupovali od Ugandy směrem na jih a v červnu 1994 dobyli hlavní město Kigali. Postupně ovládli celou zemi a vytlačili poraženou rwandskou (hutuuskou) armádu, tzv. Ozbrojené síly Rwandy - FAR a hutuské milice do Zairu. V červenci 1994 tutsijská FPR prohlásila válku za ukončenou a na znamení usmíření dosadila hutuského předáka Pasteura Bizimungua za prezidenta. Hutuové se ale obávali represí a houfně začali opouštět Rwandu a utíkali do Zairu, Tanzánie, Ugandy a v menší míře do Burundi. Takto odešlo možná až 2 mil. lidí a stali se tak po Afgáncích druhou nejpočetnější skupinou uprchlíků mimo svoji vlast. Do Rwandy se ale vrátilo až 1 mil. tutsijských uprchlíků z ciziny.

OSN byla opakovaně kritizována za neschopnost vyřešit a vůbec jakkoliv zareagovat na situaci v etnicky rozvrácené zemi. Po předchozím neúspěchu mírových sil v Somálsku nebyla politická vůle zakročit a uklidnit situaciv zemi. Ve fázi, kdy se situace ve Rwandě zvrhla v masakrování obyvatelstva a došlo i k zabití belgických modrých přileb, odvolala OSN zbývající mírové jednotky ze země i přes nesouhlas jejih velitele Romeo Dallaira. Středoafrická země tak byla nechána na pospas občanské válce, jejíž brutalita nemá v novodobých afrických dějinách obdoby.

Proč zabili své sousedy? / Why Did They Kill Their Neighbors?

Host: JUDr. Robert Fremr

nar. 1957, absolvent PF UK v Praze, od roku 1983 působí v české justici jako trestní soudce, z toho od r. 2004 na trestním kolegiu Nejvyššího soudu,
Ve své praxi se zaměřoval především na rozhodování násilné trestné činnosti. Aktivity na poli mezinárodního práva - od r. 1995 reprezentant ČR v různých výborech Rady Evropy, v letech 2006-2008 soudce ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (rozhodoval případy Nchamihigo a Bikindi).

Doporučené hrané filmy k tématu: