ˇ Průmyslová zóna CTP má být 2x větší než samotné Šlapanice.
* Vedle Šlapanic vyroste další ,,město" s cca 15 000 obyvateli (zaměstnanci).
* Tito noví ,,sousedé" s sebou přivezou cca 12 000 aut denně, z toho polovinu nákladních.
* Kromě aut zde budou průmyslové provozy. Většina zplodin od nového ,,souseda"
povane díky převládajícím severozápadním větrům do ,,šlapanického ďolíku".
Dnes Šlapanice, zítra plech, beton a asfalt
pod taktovkou CTP!
Proč občanům doposud tyto informace nebo jiné studie a plány neukázal ani investor ani obec?
Proč nejsme vyzváni, abychom se vyjádřili k záměru této velikosti?
Vážení spoluobčané,
Slyšeli jste o tom, že poblíž Šlapanic má vyrůst průmyslová zóna?
Ale věděli jste, že tato zóna se bude rozprostírat od Hraniček po letiště a až na samou hranici obytné
zástavby Šlapanic? Viděli jste už někdy nějaký obrázek této zóny, abyste si mohli udělat představu?
Opravdu to tak chceme? Myslíte si, že už se s tím nedá nic dělat? Dá, ale musí to být TEĎ
V současné době vznikají Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje - ZUR JMK. Jedná se
o územně plánovací dokument, ve kterém bude závazně pro celý Jihomoravský kraj stanoveno, jaké
stavby a záměry budou v následujících letech na území kraje realizovány.
Součástí Zásad JMK je i schválení velké průmyslové zóny v těsné blízkosti Šlapanic.
Pokud nevyjádříme svůj názor právě nyní, kdy vznikají Zásady územního rozvoje kraje, bude po
schválení tohoto dokumentu jen málo možností, jak realizaci průmyslové zony ovlivnit.
" Největší chybu dělá ten, kdo nedělá nic v domnění,
že to málo, co udělat může, je bezvýznamné."
(E. Burke)
III.fáze
Pozemky pod plánovanou průmyslovou zónou vlastní cca 300 lidí. Není však možné, aby pouze cca 300
vlastníků půdy rozhodlo o budoucí kvalitě bydlení všech 6 600 občanů Šlapanic. Za normálních okolností by
obec vyzvala své občany, aby se na tomto rozhodování podíleli.
Ve Šlapanicích ale zastupují zájmy nás všech právě vlastníci těchto pozemků! Tuto skutečnost lze rozhodně
považovat za střet zájmů a nemorální chování. Při jednáních s investorem CTP naše Město, ale hlavně naše zájmy,
zastupují tito vlastníci pozemků: ing. Mrkvica ­ 1. místostarosta, ing. Hrabálek ­ tajemník MÚ, současně předseda
sdružení vlastníků pozemků a ing. V. Horák, radní a krajský zastupitel, předseda Výboru JMK pro životní
prostředí!
Radnice argumentuje finančními zisky ze zóny. Na základě informací z  JMK lze tato očekávání považovat
minimálně za přehnaná. Předpokládaných přibližně 15 000 pracovních příležitostí pro cca 300 nezaměstnaných
šlapanických občanů nemůže převýšit zápory plynoucí ze zóny. Nikdo navíc nezaručí, že zaměstnáni budou právě
lidé ze Šlapanic. Jedním z dalších argumentů radnice ,,pro" zónu je cyklostezka. Ta však má začínat u benzinky
a končit na Hraničkách!
Nejproblematičtější část průmyslové zóny CTP tzv. III. fázi přitom už naši zastupitelé bohužel schválili, je
nejblíže sídlištím Brněnská a Brněnská pole a přinese do těsné blízkosti těchto obytných souborů průmyslové
provozy a cca 3200 aut denně. Přinese i zvýšenou prašnost, průmyslové exhalace, další zvýšení hlukové zátěže
a celkově podstatné snížení komfortu pro občany.
A co na to naše obec?
Platí zákony pro všechny nebo jen pro někoho?
My všichni, kteří platíme daně a dodržujeme zákony naší republiky, se musíme zeptat: ,,Proč by měly být
v případě šlapanické průmyslové zóny obcházeny zákony? Zákon o ochraně zemědělské půdy, o ochraně
ovzduší, z něj vyplývající určování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, stavební zákon a další?"
A především proč nejsou chráněna naše práva garantovaná Listinou základních práv a svobod:
Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví.
Čl.32 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství
přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
* Obrovský nárůst dopravy
* Výrazné zhoršení životního prostředí s dopadem na zdraví nás všech
* Zhoršení kvality bydlení
* Snížení hodnoty nemovitostí
* Nenávratné zničení krajiny Šlapanic
* Zábor nejkvalitnějších půd chráněných Ministerstvem životního prostředí
Další informace najdete na: www.ciste-slapanice.info
Podpořte naše úsilí a podepište petici proti průmyslové zóně a záboru půdy
(Petiční místo:Květiny Bednářová, na konečné zastávce trolejbusu)
Informujte o záměru na zónu své okolí, pomozte nám s organizováním petic
Zúčastněte se informační schůzky našeho sdružení
(10.12.09 od 18:00 na Chaloupce, horní zastávka trolejbusu)
Připomínkujte s naším sdružením nebo jinou neziskovou organizací průmyslovou zónu
CTP ­ Šlapanice v Zásadách územního rozvoje JMK (prosinec 2009 ­ leden 2010)
Oslovte členy obecního zastupitelstva např. 16.12.09 v 17:00
na veřejném zasedání Zastupitelstva naší obce v kinosále ZŠ Šlapanice
Nechte nám na sebe kontakt, budeme Vás informovat: ciste.slapanice@seznam.cz
Neměřitelným, ale o to důležitějším faktorem je kvalita a kultura bydlení. Většina uvažujících obcí
umisťuje průmyslové zóny v  takové vzdálenosti, aby bylo zajištěno, že nemohou negativně
ovlivňovat životní prostředí obce a zdraví občanů. Pokud by zóna byla realizována v plném rozsahu,
dramaticky se změní krajina Šlapanic. Hlavní příjezdová cesta Brněnská bude lemována šedými
továrními halami s průmyslovými provozy. (Dvojitá alej, kterou slíbilo CTP vysadit, pohled na haly
neskryje). Umíte si představit takovýto návrat domů?
V blízkém okolí mají vzniknout či vznikají průmyslové zóny o celkové rozloze 850 ha (Šlapanice, Slatina,
Tuřany, Brněnské Ivanovice, Kobylnice a Dvorska). Což odhadem činí cca 70 000 pracovních míst. Brno
se už nyní potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Kdo tedy bude ve všech těchto zónách
pracovat? Jak a kudy budou tito lidé dojíždět? Kde budou bydlet případní noví občané?
Nezanedbatelným faktorem je totiž otázka dalšího rozvoje Šlapanic. Kam se budou Šlapanice dále
rozvíjet? Po dobudování dálnice D47 úsek D 4709.2 Bohumín - hranice ČR/PR a R52, což je propojení
Brna s Vídní, se tyto komunikace stanou tranzitním propojením mezi jihem a severem střední Evropy.
Do budoucna nás čeká i tzv. Jihovýchodní tangenta (odklon dopravy z D2 na sever D1 mimo město
Brno, která povede mezi Šlapanicemi a Kobylnicemi).
Uvažuje se i o vybudování velkého nákladního letiště a překladiště pro přepravu materiálu
západ ­ východ. O tom, co bude znamenat pro životní prostředí vybudování velkého nákladního
letiště, se zatím takticky mlčí.
Tyto stavby ,,sevřou" Šlapanice a Bedřichovice ze tří stran a uprostřed bude obří průmyslová zóna
Územní Plán SÚ Šlapanice, změny 3
Jihovýchodní Tangenta
Dálnice D1
ulice Brněnská
Tondach
1
1
Tondach 2
Impact 3
Sateso 4
Bonagro 5
Vatex 6
ICEC 7
Letiště Brno-Tuřany 8 2 3
4
5
6
7
8
9
10
1CT Park
Fakta o průmyslové zóně CTP Šlapanice:
Občanské sdružení ČISTÉ ŠLAPANICE je volným sdružením znepokojených občanů Šlapanic a Bedřichovic,
Naše cíle:
Krátkodobý: V současné době se snažíme rozvinout diskuzi o
možném vzniku obří průmyslové zóny CTP v těsné blízkosti Šlapanic.
Dlouhodobý: Naším dlouhodobým cílem je zachování Šlapanic jako
obce pro kvalitní život. Současný stav životního prostředí Šlapanic
nás znepokuje, proto se chceme aktivně podílet na rozhodováních a
procesech, které ho mohou negativně ovlivnit.
Kdo jsme?
Prakticky celá zóna ­ cca 250ha- má být uskutečněna záborem nejkvalitnějších půd. Náš stát přitom tyto bonitní
půdy považuje za natolik důležité, že je chrání zákonem č. 334/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. Přes
nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí obec i firma CTP neustále lobují za ,,obejítí" zákona.
"Jedná se o bonitně nejcennější půdy a půdy s nadprůměrnou produkční schopností, pro jejich odnětí nejsou dány
zákonné důvody." (stanovisko MŽP k ZUR JMK) Zisk soukromého investora mezi zákonné důvody jednoznačně
nepatří! MŽP proto navrhuje průmyslovou zónu úplně vypustit z územního plánování. Zábor této půdy je
v rozporu i s přijatou vládní politikou životního prostředí, ve které je jasně řečeno, že přednostně mají být využity
stávající průmyslové plochy, tzv. ,,brownfields".
Půda
Šlapanice jsou opakovaně zařazovány Ministerstvem životního prostředí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší (tzv. OZKO). Důvodem je překračování zákonem stanovených limitů pro polétavý prach frakce PM10, oxidů
dusíku. Naměřeny jsou i zvýšené hodnoty benzo(a)pyrenů.
Všechny tyto látky mají závažné dopady na naše zdraví. Jejich dlouhodobý vliv může způsobovat chronická
onemocnění dýchacího a kardiovaskulárního ústrojí. Některé z nich jsou karcinogenní, mohou poškodit i dědičné
vlastnosti, reprodučkní schopnosti, atd. Nejvíce ohroženy jsou děti a starší lidé. V posledních letech dramaticky
stoupá i počet alergických a astmatických onemocnění, především u dětí.
Poslední zpráva MŽP o stavu životního prostředí dává tato onemocnění do přímé souvislosti se zhoršenou kvalitou
ovzduší! (viz zpráva MŽP o životním prostředí 2007 http://www.mzp.cz/cz/zprava_zp_cr_07)
Průmyslová zóna s sebou přitom přinese enormní nárůst dopravy, Zplodiny z dopravy (právě PM10, oxidy
dusíku, benzo(a)pyreny, aj. nezůstanou za ,,plotem zóny", ale především v terénních sníženinách jako jsou
Šlapanice a Bedřichovice.
Kromě toho leží Šlapanice a Bedřichovice blízko u dálnice D1, která působí jako velký liniový zdroj znečištění.
Šlapanice už přitom jednu problematickou průmyslovou zónu mají. Rovněž umístěnu na samé hranici obytné
zástavby. Obsahuje velký zdroj znečištění - cihelnu Tondach a několik dalších středních zdrojů. Představte si, že
problémy, které řešíme s cihelnou, Vatexem, Impact Industry a dalšími, budou v zóně CTP přítomny mnohonásobně.
Ovzduší
Vybudování III. fáze zóny je podmíněno vyřešením dopravní obslužnosti této zóny. Současný plán počítá s obchvatem
Slatiny, který vyústí na stávajícím kruh. objezdu na ,,státničce", tudíž se celý dopravní problém pouze přesune
z křižovatky u slatinského kostela na tento kruh.objezd. (dnešní provoz na Brněnské přestavuje cca 8000 aut denně,
III. fáze zóny přivede do Šlapanic dalších 3200 aut, tedy 40% nárůst).
Doprava
Asfalt a plech mění dopadající sluneční záření na teplo asi 7x více než zeleň. V létě dojde ke zvýšení teploty.
V zimě naopak lze čekat větší mrazy. Srážky ze zpevněné plochy odtečou mnohem rychleji než z půdy.
"Bleskové povodně jsou při intenzivních deštích u nás pak nabíledni. Je to logické, voda nemá kam odtékat, Když
pak dlouho nezaprší, nedostatek zásob dešťové vody v půdě způsobuje naopak velká sucha."
(ministr ŽP Ladislav Miko)
Vliv na mikroklima
Stránky sdružení , se kterým spolupracujeme:
www.ekobrana.cz, www.eps.cz, www.nesehnuti.cz