Struktura přednášky

1.  Koncepce vztahu náboženství a práva

• náboženská a právní pravidla se kryjí; náboženství jako hodnotový základ práva
• právní pravidlo nadřazeno náboženskému pravidlu; náboženství nevystupuje ve podobě normativního systému, nýbrž jako způsob života, přičemž jeho existence a projevy jsou právem negativně či pozitivně sankcionovány (upravovány)

2.  Vznik státu jako proces sekularizace

• Böckenförde, E.-W. Vznik státu jako proces sekularizace. Přeložila Veronika Dudková. Bulletin Občanského institutu 4.170, 2005. [PDF]

Böckenfördův paradox demokracie:  Svobodný, sekularizovaný stát žije z předpokladů, které sám nemůže garantovat.

 

 

 

 

  

3.  Definice náboženství pro účely práva

• Edge, P. W. Religion and law - An introduction. Aldershot : Ashgate, 2006. 160 s.
  • Part "What is religion?" pp. 27 - 38. [PDF]
• Cane, P., Evans, C., Robinson, Z. (eds.). Law and Religion in Theoretical and Historical Context. New York : Cambridge University Press, 2008. 328 s. 
  • The book begins with a vigorous debate between Larry Sager and Jeremy Webber. Sager articulates and defends a conception of religious freedom based on equality between religion and non-religion and argues against a privileging of religious viewpoints and practices. Webber directly tackles this viewpoint arguing that religious freedom has an irreducibly religious core and necessarily reflects a view that religion is valuable.
  • Sager, L. G. The moral economy of religious freedom [PDF]
  • Webber, J. Understanding the religion in freedom of religion [PDF]
• Radan, P., Meyerson, D., Croucher, R. F. Law and Religion - God, the State and the Common Law. Abingdon : Routledge, 2005. 310 s.
  • Chapter 1 "International law and religion" [PDF]
     

Jedna z nejuniverzálnějších právních definic náboženství (pracovní překlad podle Peter W. Edge): Náboženství (v širším smyslu lat. religio, angl. religion) = „stanoviska týkající se metafyzické reality, a víra a praxe vycházející z těchto stanovisek, přičemž tato stanoviska nemohou být ověřena právními prostředky, zvláště pokud jsou mimo rozum či poznání.“

 

 

 

 

 

 

  4.  Taxonomie náboženských zájmů 

Dle P. W. Edge:	Postavení (status) osoby	Projev (manifestation)
náboženské vyznání (belief)	vnitřní víra v boha	náboženské úkony (obřady)
náboženská identita (identity)	identifikace s náboženským směrem	nošení náboženských symbolů
náboženské společenství (community)	identifikace s ostatními veřícími	výkon funkce ve společenství

 

Prezentace z přednášky:

• Vznik státu jako proces sekularizace, potřeba definice náboženství, taxonomie náboženských zájmů, Lemon test [PDF]