Přednáška pro IV. jarní semestr bakalářského studia Dokazování v trestním řízení Rozhodnutí v trestním řízení Průběh trestního řízení prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 20. 4. 2011 Vývoj dokazování v českých zemích ØVe středověkém českém trestním právu byly důkazy označovány jako prostředky průvodní. ØTeorie o důkazech byla označována jako zákonná teorie průvodní. ØVzniká zásada materiální pravdy. Základní zásady dokazování v současném trestním právu ØZásada materiální pravdy ØZásada oficiality ØZásada vyhledávací ØZásada presumpce neviny ØZásada volného hodnocení důkazů ØZásada přiměřenosti a zdrženlivosti ØZásada kontradiktorního řízení ØZásada přiměřenosti ØZásada zdrženlivosti Termíny důkazního práva ØPojem důkazní právo (souhrn pravidel a předpisů) ØDůkazní prostředek (zdroj) ØDůkaz (informace) ØPředmět důkazu (okolnost, jež má být zjištěna) ØVyhledávání důkazu (opatření, zajištění) ØProvádění důkazu (zjištění předmětu důkazu) ØHodnocení důkazu (rozumový a myšlenkový postup - závažnost-zákonnost-pravdivost) Ø Účel dokazování ØRekonstruovat skutečnost z minulosti tak, aby poznání této skutečnosti bylo jejím správným odrazem. ØZjistit pravdu, tedy takový stav, který je ve shodě se skutečností; jen toto zjištění může být základem spravedlivého a přesvědčivého rozhodnutí. ØDokázána musí být vždy vina, pouhé nevyvrácené podezření k odsouzení nestačí (in dubio pro reo), přičemž vina musí být založena pouze na skutkových zjištěních. Otázky důkazního břemene ØZásada presumpce neviny, zásada kontradiktorní ØOČTŘ musí mít faktický a právní zájem na zjištění skutkového stavu – materiální pravda (osvícená inkvizice) ØObviněný nemusí dokazovat svou nevinu ( presumpce neviny) ØFormální a materiální důkazní břemeno v cizích úpravách (rozdělení důkazního břemene mezi strany v závislosti na dokazované skutečnosti, objektivní zájem stran, burden of going forward, burden of persuasion, burden of producing evidence, burden of proof, burden of establishing, atd.) Ø Ø Předmět a rozsah dokazování Ø ØOkolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé (hledisko hmotného práva – formální a materiální znaky tr. činu, pachatel, druh a výměra trestu, náhrada škody, okolnosti tr. činu) ØOkolnosti důležité pro postup v trestním řízení (hledisko procesního práva – přerušení řízení, otázky povinnosti svědčit, atd.) ØOkolnosti důležité pro použití odklonů (zda se obviněný činu dopustil /ne vina!/, náhrada škody, atd.), nebo jiných zvláštních způsobů řízení (zda jde skutečně o uprchlého, atd.). Ø Ø Ø Okolnosti, které není třeba dokazovat Ø ØPrávní předpisy uveřejněné nebo registrované ve Sbírce (iura novit curia) ØOtázka cizozemské právní úpravy (hmotně-právní a procesní hledisko!) ØSkutečnosti, o nichž bylo rozhodnuto způsobem pro trestní řízení závazným (otázky osobního stavu apod.) ØSkutečnosti a poznatky, které považujeme ze zkušenosti za pravdivé, pokud se nevyskytne rozumná pochybnost o nich (příčetnost obviněného, podání osoby na poště atd.). Ø Ø Rozdělení důkazů ØPodle vztahu k předmětu řízení: Øusvědčující Øospravedlňující ØPodle pramene: Øpůvodní ( bezprostřední – přímý vjem svědka, video z ohledání místa činu, originál smlouvy) Øodvozené ( zprostředkované – z doslechu…) ØPodle vztahu k dokazované skutečnosti: Øpřímé (prosté – dokazuje přímo vinu nebo nevinu, jako hlavní skutečnost) Ønepřímé (složené – lze z ní dovodit hlavní skutečnost). Ø Ø Ø Rozvržení dokazování do různých stádií trestního řízení Ø ØDokazování v přípravném řízení: ØDokazování v průběhu prověřování ØDokazování ve vyšetřování a rozšířeném vyšetřování ØDokazování ve zkráceném řízení ØDokazování v řízení před soudem: ØDokazování při předběžném projednání obžaloby ØDokazování při hlavním líčení ØDokazování v odvolacím řízení ØDokazování ve veřejném a neveřejném zasedání ØDokazování v řízení o mimořádných opravných prostředcích Ø Jednotlivé důkazní prostředky Ø ØVýpověď obviněného (§ 90 - § 95 TŘ) ØVýslech svědka (§ 97 - § 104 TŘ) ØZnalecký posudek (§ 105 - § 111 TŘ) ØVěcné a listinné důkazy (§ 112 TŘ) ØOhledání (§ 113 - § 118 TŘ) • ØZa důkaz může sloužit vše? ØNepřípustný důkaz? Zvláštní způsoby dokazování Ø ØKonfrontace (§ 104a TŘ) ØDůkazní prostředek, jehož cílem je odstranit rozpory v předchozích výpovědích obviněného nebo svědka a jiných obviněných nebo svědků tak, že tyto osoby jsou před orgánem činným v trestním řízení postaveny tváří v tvář. • ØRekognice (§ 104b, resp. § 93 odst. 2 TŘ) ØDůkazní prostředek spočívající v tom, že podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznává a tím ztotožňuje konkrétní osobu či věc. • Ø Ø ØVyšetřovací pokus (§ 104c TŘ) ØDůkazní prostředek, jímž se v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřují nebo upřesňují skutečnosti, zjištěné v trestním řízení, případně jsou zjišťovány nové skutečnosti důležité pro trestní řízení. • ØRekonstrukce (§ 104d TŘ) ØDůkazní prostředek spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl trestný čin spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověření výpovědi podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci. – • Ø ØPrověrka na místě (§ 104e TŘ): ØDůkazní prostředek spočívající v doplnění nebo upřesnění údajů důležitých pro trestní řízení, které se vztahují k určitému místu, a to zpravidla za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného nebo poškozeného/ svědka. Operativně pátrací prostředky •Předstíraný převod (§ 158c TŘ) •Sledování osob a věcí (§ 158d TŘ) •Použití agenta (§ 158e TŘ) •Předstíraný převod (§ 158c TŘ) – písemné povolení státního zástupce ØPředstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění, včetně převodu věci: -k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, -jejíž držení je nepřípustné, -která pochází z trestného činu, nebo -která je určena ke spáchání trestného činu. - • – •Sledování osob a věcí (§ 158d TŘ) –povolení státního zástupce nebo soudce ØZískávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky • •Použití agenta (§ 158e TŘ) – povolení soudce vrchního soudu – ØPoužití příslušníka Policie České republiky k úkolům uloženým řídícím policejním orgánem, vystupujícího zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti, ØZákaz provokovat trestnou činnost, ØTrestnost nebo beztrestnost agenta, vyjmenované trestné činy ØKontrolní oprávnění v rámci státního zastupitelství, ØPoužití v přípravném řízení a v řízení před soudem, – – – – Rozhodnutí v trestním řízení •Obecné výklady • ØRozhodnutí = výsledek projednání otázek spojených s průběhem trestního řízení a závazný způsob jejich řešení Gavel_of_justice Základní směrnice pro rozhodování •§ 119 trestního řádu: –soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví –v ostatních případech rozhoduje usnesením (pokud zákon nestanoví jinak) –státní zástupce a policejní orgán rozhodují usnesením (pokud zákon nestanoví jinak) –zvláštní ustanovení o trestním příkazu (§ 314e TŘ) –rozhodnutí jiných orgánů než OČTŘ: •ministr spravedlnosti - § 275 odst. 4, § 366 odst. 2, § 382 odst. 1 TŘ •prezident republiky v řízení o udělení milosti -§ 366 odst.1 TŘ Druhy rozhodnutí •Rozhodnutí ve věci samé (meritorní) –Usnesení o zastavení trestního stíhání –Rozsudek –Trestní příkaz, atd. • •Rozhodnutí jiná • –Usnesení o zahájení trestního stíhání –Usnesení o vzetí do vazby, atd. • Druhy rozhodnutí •Rozsudek •Trestní příkaz •Usnesení •Rozhodnutí svého druhu Rozsudek •Nejvýznamnější forma soudního rozhodnutí •Rozhoduje výlučně soud •Rozhodnutí ve věci samé: –zprošťující –odsuzující •Náležitosti rozsudku (§ 120 odst. 1 TŘ): –Úvod –Výrok –Odůvodnění –Poučení o opravných prostředcích Proces přípravy a vynesení rozhodnutí: •4 fáze: Ø ØUsnášení ØVyhlašování ØVyhotovování ØOznamování – Porada o rozsudku •zda se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán, •zda tento skutek má všechny znaky některého trestného činu, •zda tento skutek spáchal obžalovaný, •zda je obžalovaný za tento skutek trestně odpovědný, •zda trestnost skutku nezanikla, •zda a jaký trest má být obžalovanému uložen, •zda a v jakém rozsahu má být obžalovanému uložena povinnost nahradit poškozenému škodu, •zda a jaké ochranné opatření má být uloženo. Trestní příkaz •Zjednodušená forma odsuzujícího rozhodnutí v trestním řízení, nelze jím tedy zprostit •Rozhoduje samosoudce •Nedochází k projednání věci v hlavním líčení •Skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení •Náležitosti trestního příkazu (§ 314f odst. 1 TŘ): –Úvod –Výrok –Poučení o právu podat odpor Trestním příkazem lze uložit: •trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, •trest obecně prospěšných prací, •trest zákazu činnosti do 5 let, •peněžitý trest, •trest propadnutí věci, •trest vyhoštění do 5 let, •trest zákazu pobytu do 5 let. Usnesení •Nejčastější forma rozhodnutí v trestních věcech •Lze jím řešit otázky procesní, ale i otázku viny •Náležitosti usnesení: –Úvod –Výrok –Odůvodnění –Poučení o opravném prostředku •Méně formální charakter než rozsudek (nevyhlašuje se jménem republiky, neuvádějí se jména soudců, kteří rozhodovali, atd.) Rozhodnutí svého druhu •Řešení operativních otázek, které vyžadují jednoduchou formu rozhodnutí •Půjde zejména o obžalobu, návrh na potrestání, příkaz k zatčení, příkaz k domovní prohlídce, nařízení k použití operativně pátracích prostředků, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, atd. •Není přípustný opravný prostředek •Rozdíl mezi rozhodnutím a opatřením (neformální úkony) Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí •Právní moc – vlastnost rozhodnutí, která se projevuje v nezměnitelnosti a závaznosti navenek – stabilita a právní jistota •Formální právní moc (nezměnitelnost) •Materiální právní moc (závaznost) • •Vykonatelnost – vlastnost rozhodnutí, znamenající, že obsah rozhodnutí je třeba splnit, a pokud se tak nestane, může být splnění vynuceno •Problém tzv. předčasné vykonatelnosti • ØTrestní řád rozeznává následující stádia: • ØPřípravné řízení ØPředběžné projednání obžaloby ØHlavní líčení ØOpravné řízení ØVykonávací řízení Stádia trestního řízení Průběh trestního řízení ØHistorie a současná úprava přípravného řízení ØOrgány přípravného řízení: ØPolicejní orgán ØStátní zástupce ØSoud (resp. soudce) ØFormy přípravného řízení ØPostup před zahájením trestního stíhání (§ 158 – 159b TŘ) ØVyšetřování (§ 160 - § 175 TŘ) ØZkrácené přípravné řízení (§ 179a - § 179f TŘ) ØDokazování v přípravném řízení ØObžaloba a návrh na potrestání • • Přípravné řízení Rozhodnutí v přípravném řízení 1.Postup před zahájením trestního stíhání: • ØOdložení nebo jiné vyřízení věci (§ 159a TŘ): §Nejde o podezření ze spáchání trestného činu. §Trestní stíhání je nepřípustné. §Trestní stíhání je neúčelné. §Není znám pachatel. §(Nabývá právní moci, ale nečiní překážku rei iudicatae) ØDočasné odložení zahájení trestního stíhání (§ 159b TŘ) ØZahájení trestního stíhání (§ 160 TŘ) • 2.Vyšetřování: • ØPostoupení věci jinému orgánu (§ 171 TŘ) ØZastavení trestního stíhání (§ 172 TŘ) ØPřerušení trestního stíhání (§ 173 TŘ) ØPodmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307 TŘ) ØNarovnání (§ 308 TŘ) Ø ØPřezkum usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci Nejvyšším státním zastupitelstvím (§ 173a, § 174a TŘ) Ø ØPodání obžaloby (§ 176 TŘ) 3.Zkrácené přípravné řízení: • ØPodání návrhu na potrestání ØZahájení trestního stíhání ØPodmíněné odložení podání návrhu na potrestání Předběžné projednání obžaloby ØPostup předsedy senátu po podání obžaloby: Ønařízení hlavního líčení Ønařízení předběžného projednání obžaloby Ø Ø ØÚčel: Øúčelem předběžného projednání obžaloby je prověřit, zda přípravné řízení bylo provedeno v souladu se zákonem a zda jeho výsledky odůvodňují postavení obviněného před soud. • Řízení před soudem Hlavní líčení ØNejdůležitější a nejvýznamnější část trestního řízení: Ørozhodnutí o vině Ørozhodnutí o trestu Øjiné rozhodnutí – – ØPříprava hlavního líčení: Øúkony před doručením obžaloby Ødoručení obžaloby Øzajištění úspěšného provedení hlavního líčení Ønařízení hlavního líčení Øjiné opatření (zastavení trestního stíhání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, přerušení trestního stíhání) ØCharakteristika hlavního líčení: Øplné uplatnění základních zásad trestního řízení (veřejnost, bezprostřednost, ústnost, atd.) Ørozhodující úloha soudu Ørozdělení úlohy soudu mezi senát a předsedu senátu Øřízení se koná jen o skutku, pro který bylo zahájeno trestní stíhání a podána obžaloba Øpřesně specifikovaná účast osob v hlavním líčení: •soud •zapisovatel •státní zástupce •obžalovaný •obhájce •poškozený •další osoby Průběh hlavního líčení ØPočátek hlavního líčení: Øsdělení věci, která bude projednávána Øzjištění přítomnosti osob Øpřednesení obžaloby Øpráva poškozeného – ØDokazování: Øokruh dokazovaných otázek Øpořadí provádění důkazů Øzpůsob provádění důkazů: •aktivní součinnost stran •uplatnění zásad ústnosti a bezprostřednosti •zvláštní povaha výslechu u hlavního líčení Øskončení dokazování ØZávěr hlavního líčení: Øzávěrečné řeči státního zástupce a ostatních osob Øprávo posledního slova obžalovaného – ØRozhodnutí v hlavním líčení: Øpodklad pro rozhodnutí Ørozsudek Øzastavení trestního stíhání Øpodmíněné zastavení trestního stíhání Øschválení narovnání Øpřerušení trestního stíhání Øpostoupení věci • Zvláštní způsoby řízení ØŘízení ve věcech mladistvých - § 291 TŘ, zák. č. 218/2003 Sb. ØŘízení proti uprchlému - § 302 - § 306a TŘ ØPodmíněné zastavení trestního stíhání - § 307 - § 308 TŘ ØNarovnání - § 309 - § 314 TŘ ØŘízení před samosoudcem - § 314a - § 314g TŘ ØŘízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu - § 314h - § 314k TŘ ØŘízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu - § 314l - § 314n TŘ •Podstata a účel opravného řízení ØVady skutkové (error in facto) ØVady právní (error in iure) ØVady procesního postupu (error in procedendo) Opravné řízení Opravné prostředky •Řádné: • ØStížnost (§ 141 a násl.) ØOdvolání (§ 245 a násl.) ØOdpor (§ 314g a násl.) • •Mimořádné: • ØDovolání (§ 265a a násl.) ØStížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl.) ØObnova řízení (§ 277 a násl.) • • Jsou nějaké otázky???