2.1. Obecné právní prameny právní úpravy cenných papírů

Ústřední místo mezi obecnými prameny upravujícími cenné papíry zaujímá zákon o cenných papírech. Tento předpis představuje - a to i přestože z něj zůstalo po přijetí zákona o kapitálovém trhu jen torzo - jakousi „ústavu" práva cenných papírů. Jde o obecný zákon právní úpravy cenných papírů v tom smyslu, že se vztahuje na všechny typy cenných papírů bez výjimky. Proto je jen zdánlivým paradoxem, že zákon o cenných papírech upravuje přímo pouze jediný cenný papír (a to kupón ve svém § 12) a ostatní cenné papíry pak detailně upravují speciální zákony. Obchodní zákoník je pro právní úpravu cenných papírů významný v několika ohledech. Jednak upravuje jako zvláštní předpis řadu cenných papírů (akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, opční listy, náložné a skladištní listy a cestovní šek). V jiných případech je však obchodní zákoník ve vztahu k zákonu o cenných papírech předpisem obecným (srov. např. ustanovení § 13 odst. 1 CenP). Občanský zákoník a občanský soudní řád automaticky řadí mezi obecné prameny práva cenných papírů jejich prominentní postavení obecných soukromých právních kodexů.

 2.2. Zvláštní prameny právní úpravy cenných papírů

Zvláštními prameny práva cenných papírů jsou zejména právní předpisy upravující jednotlivé typy cenných papírů. Jsou jimi:

a)         zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, upravující dluhopisy;

b)         zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, upravující směnky a šeky;

c)         zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, upravující zemědělské skladní listy;

d)         zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, upravující investiční kupony;

e)         zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravující zahraniční cenné papíry odlišně od zákona o cenných papírech.

 

Další typy cenných papírů jsou upraveny v zákonech, které mají buď povahu obecných právních pramenů právní úpravy cenných papírů (viz výše zmíněný obchodní zákoník nebo zákon o cenných papírech), nebo upravují práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu (zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o  kolektivním investování).

2.3. Právní prameny upravující  práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu

Dalšími prameny právní úpravy cenných papírů jsou právní předpisy upravující práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu. Z důvodů přehlednosti je zmiňujeme v tomto samostatném oddíle. Zmíněné právní předpisy neupravují přímo typy cenných papírů; výjimku tvoří zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje také podílové listy jako jeden z typů cenných papírů. Na zákon o kolektivním investování navazuje velké množství vyhlášek.

Ústředním předpisem upravujícím oblast kapitálového trhu je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále pro něj bude používána také zkratka „PKT"). Zákon o podnikání na kapitálovém trhu komplexně řeší veřejnoprávní regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu a jejich poskytovatelů - reguluje mj. investiční služby a podmínky pro jejich poskytování, veřejnou dražbu cenných papírů, veřejné nabízení cenných papírů, trh s investičními nástroji, vypořádání obchodů s investičními nástroji, evidenci investičních nástrojů, ochranu kapitálového trhu a investorů včetně úpravy Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, jakož i státní dozor. Na uvedený zákon navazuje celá řada vyhlášek.

Dále jde o zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, který upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem[1]. Mezi související prameny lze zařadit zákon o dani z příjmu, který upravuje zdanění z příjmu z prodeje a výnosu z cenných papírů.

 

---