a) Osoby směnečného postihu

 

Osoby, vůči nimž je postih veden, se označují v teorii jako tzv. postižníci, resp. regresáti. Ten, kdo postih vykonává, je postihovatel, resp. regredient.

O tom, kdo je postižníkem i postihovatelem rozhoduje samozřejmě text směnky. Prvním v řadě dlužníků je výstavce cizí směnky (trasant). Ten odpovídá podle § 9 SŠZ za zaplacení a přijetí směnky. Bude tedy postihován majitelem směnky v případě, že směnka nebude akceptována nebo - což bude v praxi obvyklejší důvod postihu - pokud nebyla zaplacena přímým dlužníkem. Jak již bylo uvedeno, mohl výstavce vyloučit svou odpovědnost za přijetí (ovšem nikoliv odpovědnost za zaplacení - případná doložka tohoto významu by platila za nenapsanou, srov. § 9 odst. 2 SŠZ).

Typický postižní dlužník je indosant, který odpovídá za přijetí a zaplacení směnky, pokud nejde o zvláštní druh rubopisů (viz výše výklad o druzích rubopisů, zejména o exoneračním a přímém rubopisu a podrubopisu). Postižníky jsou dále avalisté těchto osob a čestní příjemci.

Přímí dlužníci nejsou sice postihovými dlužníky, ovšem obsah nároků vůči nim se v podstatě neodlišuje. V rámci postihu je v zásadě zacházeno se všemi dlužníky stejně, bez ohledu na to, zda jde o dlužníky přímé či nepřímé^[94]. Podle § 47 odst. 1 SŠZ jsou všichni, kdo směnku vystavili, přijali^[95], indosovali nebo se na ní zaručili, zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou. Citované ustanovení v zásadě sjednocuje postavení přímého a nepřímého dlužníka v rámci postihu.

Uvedení směneční dlužníci jsou zavázáni solidárně. Majitel může žádat plnění na každém z nich, několika z nich nebo na všech dohromady. Není přitom vázán jejich pořadím; vůbec nemusí zohlednit čas, kdy byla příslušná zavazující prohlášení na směnku umístěna. Dlužník, vůči kterému majitel vykonává postihová práva, se nemůže bránit námitkou, že jsou zde jiní (dřívější) směneční dlužníci nebo že se majitel na tyto předchůdce obrátil dříve. V případě, že postihovatel vede postih vůči svému bezprostřednímu předchůdci, hovoříme o pravidelném postihu, resp. postihu podle pořadí či postihu pořadem. Při nedodržení pořadí postižních dlužníků se hovoří o postihu skákavém, resp. přeskočném^[96].

 

b) Druhy směnečných postihů

 

Postih pro nepřijetí směnky (první postih před splatností směnky)

 

Tento postih je možný pouze u směnky cizí a vyznačuje se tím, že je prováděn ještě před splatností směnky. Předpokladem tohoto regresu je skutečnost, že směnka byla vydána neakceptovaná, že byla řádně předložena do splatnosti k přijetí směnečníkovi a tento směnečník směnku nepřijal, event. ji přijal, ale jen zčásti^[97] (postih pro nepřijetí se v takovém případě omezuje na zaplacení neakceptované sumy). Dle okolností je další podmínku výkonu postižních práv pro nepřijetí také ještě protestace směnky pro nepřijetí směnky (§ 44 odst. 1 SŠZ). Této protestační povinnosti však mohl být majitel zbaven zákonem nebo doložkou „bez protestu" či doložkou obdobného významu.

 

Postih pro nejistotu (druhý postih před splatností směnky)

 

Druhým předsplatnostním postihem je postih pro nejistotu (pro ohrožení). Zákonodárce u něj vycházel z toho, že jsou situace, dle kterých je zřejmé, že směnka nebude řádně zaplacena při splatnosti. Bylo by potom zbytečné čekat na splatnost směnky. Důvody postihu pro nejistotu stanoví ust. § 43 odst. 2 bodu 2 a 3 SŠZ. Jde o 1) vydání rozhodnutí o úpadku na směnečníka, resp. výstavce vlastní směnky^[98] 2) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku u směnečníka, 3) rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku na výstavce tzv. neakcepovatelné traty^[99], 4) bezvýsledně vedená exekuce nebo výkon rozhodnutí na majetek směnečníka, 5) pouhé zastavení plateb směnečníkem

V případech uvedených pod body 1 - 4 není nutné směnku předložit k placení ani protestovat. Naplnění předpokladů postihu se prokazuje jinak - např. předložením rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu. V případech uvedených pod body 4 a 5 musí majitel směnku předložit směnečníkovi k placení a učinit protest pro neplacení (pokud nebyl protestační povinnosti zbaven doložkou v listině^[100]).

 

Postih pro neplacení

 

Obvyklým důvodem postihu je nezaplacení směnky. Jeho předpokladem je řádné předložení směnky k placení, příp. i protest, ledaže by byl majitel zákonem nebo doložkou na směnce této povinnosti zproštěn (srov. § 46 SŠZ). Pokud směnka byla zaplacena zčásti, realizuje se postih částečný - v rozsahu nezaplacené směnečné sumy.

 

c) Postižní práva

 

Obsah postihových práv je různý podle toho, zda jde o postih před splatností nebo po splatnosti, a zejména podle toho, zda jej vykonává majitel směnky (pak jde o tzv. postih v prvním stupni) nebo ten postihový dlužník, který již za směnku v postihu zaplatil a nyní se obrací na své předchůdce s vlastním postihem (tzv. rembursní postih).

            Z § 48 odst. 1 SŠZ vyplývá, že majitel může v rámci prvního postihu žádat od kteréhokoliv postižního směnečného dlužníka:

1. směnečný peníz (s eventuálními úroky - u vistasměnky a lhůtní vistasměnky)

2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti,

3. útraty (obvykle náklady na protest a na podávání zpráv),

4. odměnu (provizi).

            Při postihu pro nepřijetí nebo pro nejistotu je od směnečného peníze nutno odečíst úroky za mezidobí. Jde totiž o postih před splatností a bylo by nespravedlivé, aby majitel směnky získal obnos, který odpovídal datu v budoucnu. Vypočítají se podle diskontní sazby České národní banky platné v den postihu v místě bydliště majitele^[101].

            Výše uvedené nároky tvoří ve svém souhrnu tzv. první postižní sumu. V případě, že ji majiteli uhradí přímý dlužník, je veškeré nakládání se směnkou u konce: dochází k zániku všech práv ze směnky (i závazku případného avala přímého dlužníka), neboť přímý dlužník se již nemůže obracet na jiné osoby.

Pokud ale majitel obdrží plnění od nepřímého dlužníka, kterému ještě odpovídají jiné osoby ze směnky, zanikají jen práva majitele (ten byl ze směnky uspokojen) a ten, kdo směnku vyplatil, se může v rámci dalšího postihu obracet na své předchůdce v postihu v dalších stupních (rembursní postih).

Postihovatel musí postižníkovi vydat směnku s eventuálním protestem a potvrzením o zaplacení - tzv. návratním účtem. Není přitom vhodné opatřit směnku kvitancí o zaplacení jako v případě přímého placení směnky (srov. § 39 odst. 1 SŠZ). Pokud by totiž z potvrzení jasně nevyplynulo, že se týká placení jen konkrétním postihovým dlužníkem, mohl by být oprávněný závěr, že směnka byla zaplacena dlužníkem přímým (a že tedy došlo k zániku všech práv ze směnky)^[102].

Ten, kdo směnku vyplatil v prvním postihu, získává právo vést svůj vlastní postih (postih v druhém stupni). Postihovatelem je zde předchozí postižník. Tento proces se může opakovat v dalších stupních (podle počtu dlužníků na směnce). Stejně jako majitel není ani nový postihovatel - a samozřejmě ani postihovatel v dalších stupních - vázán pořadím svých předchůdců. Pro rembursní postih je stanovena relativně krátká promlčecí lhůta šesti měsíců^[103].

Obsah postižních práv vyplývá z § 49 SŠZ - dlužník vyplativší směnku může tedy na všech svých předchůdcích vymáhat:

1. celou částku, kterou zaplatil,

2. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil,

3. své vlastní útraty,

4. odměnu (provizi).