V případě, že šek byl řádně předložen k placení a byly splněny jiné formální předpoklady regresu (zjištění skutečnosti, že placení šeku bylo odepřeno), může majitel realizovat postih nepřímých dlužníků ze šeku (čl. II § 40 SŠZ). Odepření placení musí být formálně zjištěno: buď šekovým protestem, nebo písemným potvrzením šekovníka na šeku^[116]. 

Šekovými dlužníky jsou: výstavce (čl. II § 12 SŠZ), indosanti u šeku s formou na řad (čl. II § 18 SŠZ), „indosanti" u šeků na majitele (čl. II § 20 SŠZ) a konečně šekoví rukojmí (čl. II § 25 SŠZ).

Postižní práva majitele šeku vůči těmto dlužníkům jsou upravena v čl. II § 45 (postih v prvním stupni) a v čl. II § 46 SŠZ (postih v dalších stupních, tzv. rembursní postih).

V rámci prvního postihu může majitel žádat 1) šekový nominál, 2) šestiprocentní úroky ode dne předložení, 3) náklady protestu, příp. náklady náhradního zjištění, že šek nebyl honorován, náklady notifikace, příp. jiné náklady, a 4)  šekovou odměnu ve výši jedné třetiny procenta šekového peníze, pokud nebyl dohodnut nižší paušál. K rembursnímu postihu viz čl. II § 46 SŠZ.

Regresní nároky majitele proti výstavci a dalším osobám zavázaným ze šeku se promlčují v relativně krátké lhůtě šesti měsíců od uplynutí lhůty k předložení.