Právo cenných papírů

5.14. Zemědělské skladní listy

 5.14.1 Obecné otázky a právní úprava

Zemědělské skladní listy jsou upraveny v zákoně č. 307/2000Sb[120]. Mezi cennými papíry zaujímají zvláštní postavení. Představují jediné věcněprávní cenné papíry v českém právu - ztělesňují vlastnické a event. zástavní právo k uskladněnému zboží (§ 2 odst. 1 ZemSklL). Jejich převodem se tak převádí vlastnické právo ke skladovanému zboží, nikoliv pouze nárok na jeho vydání (jako je tomu v případě běžných skladních listů).

Specifická je i podoba tohoto cenného papíru (k tomu blíže výklad pod bodem 5. 14. 2.) a omezen je rovněž okruh možných emitentů.

K vydávání zemědělských skladních listů jsou oprávněny právnické osoby, které disponují příslušnou licencí Ministerstva zemědělství k provozování zemědělského veřejného skladu. Předpokladem udělení licence jsou mj. dispoziční práva k vyhovujícímu skladišti, relativně vysoký vlastní kapitál (30 mil. Kč) a také povinné pojištění proti živelným pohromám a krádeži.

Provozovatel zemědělského skladiště přijímá zboží do individuální nebo druhově určené (hromadné) úschovy[121], vydává uschovatelům příslušné zemědělské skladní listy a vede příslušnou jejich evidenci v rámci tzv. skladní knihy[122]. Komodity, na které může být vystaven zemědělský skladní list, jakož i jejich jakost, určuje vyhláška Ministerstva zemědělství. Povětšinou jde o obiloviny nebo luštěniny. Minimální množství zemědělského zboží, na které se skladní list emituje, činí 30 tun bez ohledu na jeho druh.

Od převzetí zboží až do jeho předání odpovídá provozovatel odpovídá za škodu, která vznikne na skladovaném zboží. Majitelé zemědělských skladištních listů jsou do určité míry chráněni před případnou insolvencí provozovatele, neboť zboží, ke kterému byly vydány skladištní listy, se nestává součástí majetkové podstaty (§ 32 ZemSklL).

5.14.2 Vydání zemědělského skladního listu

Provozovatel vydává zemědělský skladní list neprodleně poté, co převezme zboží ve svém skladu. Tento cenný papír se vydává ve zvláštní zdvojené podobě: povinně sestává ze dvou relativně samostatných částí - tzv. vlastnického a zástavního listu. Oba na sebe navzájem odkazují, na vlastnickém listu je uvedeno, že k němu byl vydán zástavní list a naopak.

Náležitosti vlastnického i zástavního listu upravuje § 4 odst. 4 zákona. Tytéž údaje provozovatel současně zapíše do skladní knihy (§ 19 ZemSklL).

 5.14.3 Převody a vznik zástavního práva

Zemědělský skladní list v obou svých částech inkorporuje vlastnické právo k uskladněnému zboží. Vlastník tohoto cenného papíru je oprávněn neomezeně nakládat se zbožím. Může buď požádat o jeho vydání (vydáním ovšem končí platnost zemědělského skladního listu) nebo může současným převodem obou částí skladního listu[123] převádět vlastnické právo uskladněného zboží (striktně viděno, převádí se zemědělský skladní list a s jeho převodem je spojen automatický přechod vlastnického práva ke zboží, na které byl skladní list vystaven).

Tím se ovšem funkce popisovaného cenného papíru zdaleka nevyčerpává. Pokud by to byl jediný efekt vydání zemědělských skladních listů, došlo by tím k jejich degradaci na víceméně evidenční potvrzení vlastnického práva ke zboží v úschově.

Se zemědělským skladním listem však může být spojeno i zástavní právo k uskladněnému zboží. Vzniká prvním rubopisem a předáním zástavního listu nabyvateli.

První rubopis zástavního listu musí obsahovat: a) označení nabyvatele, b) výši pohledávky včetně příslušenství k datu splatnosti, pro kterou se zřizuje zástavní právo, c) den splatnosti zajištěné pohledávky, d) osobu, u níž má být placeno (domiciliát) a e) podpis převodce. Obsah prvního zástavního rubopisu se současně vyznačí na vlastnickém listu a zapíše se na žádost nabyvatele do skladní knihy. Dalším rubopisem a předáním zástavního listu přechází zástavní právo na dalšího nabyvatele. Pokud je převáděn dále vlastnický list, musí nový nabyvatel brát v úvahu, že sice získává vlastnické právo k uskladněnému zboží, ovšem omezené zástavním právem (jeho obsah může zjistit přímo z textu vlastnického listu).

 5.14.4. Prodej zástavy

Pokud nebyla splněna zajištěná pohledávka nejpozději do tří dnů od její splatnosti a tuto skutečnost potvrdí buď sám dlužník nebo osoba, u které se mělo platit (domiciliát), může vlastník zástavního listu požádat provozovatele skladu o prodej věcí k uspokojení své pohledávky. Žádost vlastníka musí být podána formou doporučeného dopisu a provozovatel musí zahájit prodej nejpozději do třiceti dnů od jeho obdržení, nejdříve však deset dnů poté, co odeslal vlastníkovi zástavního listu informaci o chystaném prodeji (a zvoleném způsobu prodeje - k tomu dále). Až do zahájení prodeje má vlastník vlastnického listu možnost složit příslušnou částku u provozovatele a tím tak zabránit nechtěnému prodeji svého zboží.

Forma zpeněžení závisí na provozovateli, přesněji řečeno na jeho výběru z následujících tří variant:

Za prvé může prodat věc na příslušné komoditní burze, ovšem jen pokud se s uskladněným zbožím na burze obchoduje.

Druhou variantu představuje dražba zboží, kterou vyhlásí sám provozovatel dle § 12 ZemSklL. Vyvolávací cena činí dvě třetiny obvyklé ceny, pokud jsou přítomni alespoň tři účastníci dražby. Jestliže jich je méně, předepisuje zákon k ochraně vlastníka vlastnického listu, že vyvolávací cena nesmí podkročit čtyři pětiny obvyklé ceny. Vydražená cena včetně daně z přidané hodnoty musí být vydražitelem zaplacena do tří pracovních dnů ode dne konání dražby; tím přejde i vlastnické právo ke zboží. Pokud se tak nestane, prodej se ruší.

Poslední možnost upravená v zákoně je „jiný vhodný způsob". Demonstrativně se uvádí odkup věcí samotným provozovatelem, ovšem to jen za podmínky, že s takovou formou prodeje a také cenou písemně souhlasí vlastník zástavního i vlastnického listu. Uvedený způsob může být zajímavý pro všechny zúčastněné strany, protože tím odpadnou náklady spojené s dražbou.

Jestliže výnos z prodeje, ať již k němu došlo jakýmkoliv způsobem (prodejem na komoditní burze, dražbou nebo „jiným vhodným způsobem"), nedosahuje výše zajišťované pohledávky, má vlastník zástavního listu právo postihu proti předcházejícím vlastníkům (indosantům) zástavního listu.

 

Následující