Ochrana osobnosti – obecné vymezení
Přednáška je zaměřena na uvedení do problematiky tzv. osobnostních práv (ochrany osobnosti). Klíčovým je v této oblasti střet ochrany osobnosti a svobody projevu. V rámci zpravodajství jsou limity ochrany osobnosti svázány s veřejnými zájmy:
"Zpravodajství představuje hájení veřejných zájmů pouze tehdy, týká-li se oprávněného veřejného zájmu, a jestliže tomuto oprávněnému veřejnému zájmu také slouží."
Můžeme rozlišit tyto prvky ochrany osobnosti: život a zdraví, občanskou čest a lidskou důstojnost, soukromí, jméno, projevy osobní povahy, atd.
Ochrana cti a důstojnosti
Zajímavé (pro srovnání) je v této souvislosti rozhodnutí, ke kterému se pojí na začátku podosnovy obrázek k filmu "Rasputin and the Empress - Rasputin: The Mad Monk" režiséra Richarda Boleslawského (1932)
Youssoupoff v. Metro-Goldwyn-Mayer Pictures Ltd (1934) 50 TLR 581
V této souvislosti se lze dotknout i možnosti zásahu do osobnostních práv skrze skutková tvrzení. K tomu lze doplnit rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 923/2004.
S tím souvisí i tzv. převzaté informace (tj. informace od třetích osob). O tomto tématu rozhodoval i Ústavní soud ČR ve věci III. ÚS 73/02 a obdobně i Nejvyšší soud ČR ve věci 30 Cdo 214/2000.
Ochrana jména
V této můžeme zmínit například tzv. "hašlerkový" spor o jméno, které mohlo být zasaženo v reklamě na tyto bombóny. Výtah rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR Rv I 1591/38.
Kritika
Problém kritiky a její přípustnosti či nepřípustnosti by náplní další části přednášky.
V případě, že se zaměříme na její personální zvláštnosti, dostaneme se k tzv. "osobám veřejného zájmu". Této problematiky se dotýká např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci III. ÚS 11/04, I. ÚS 453/03, nebo opětovně Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 923/2004.
Z věcného hlediska se kritika reflektuje v rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci II. ÚS 357/96, nebo I. ÚS 156/99, nebo opět Nejvyššího soudu ČR ve věci 30 Cdo 2573/2004.
Možné formě kritiky se věnuje Ústavní soud ČR ve věci III. ÚS 359/96.
Evropský soud pro lidská práva tuto problematiku zmiňuje například rozhodnutích Feľdek proti Slovensku (2001) - česky zde - a Hrico proti Slovensku (2004) - česky zde.