Mediální právo

Média veřejné služby / obsah rozhlasového a televizního vysílání

Všimněme si nejprve regulačních rámců. Ten tvoří v přvní řadě zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a klíčové pojmy s tímto zákonem spojené. Jako další právní předpisy lze - zejména vzhledem k pojmu "elektronické komunikace" využít  zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) a zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. 

Prezentace k přednášce je zde.


V prvé řadě je nutné dotknout se samotného rozhlasového a televizního vysílání a převzatého rozhlasového a televizního vysílání, jak je vymezuje příslušný zákon:

 

rozhlasové a televizní vysílání převzaté rozhlasové a televizní vysílání

I. prvotní šíření původních r. a tv. programů a služeb přímo souvisejících s programy, (včetně teletextu v analogovém televizním vysílání),

II. určených k příjmu veřejností,

III. v podobě chráněné nebo nechráněné systémem podmíněného přístupu prostř. sítí elektronických komunikací

I. příjem vysílání původních r. a tv. programů nebo jejich podstatných částí,
II. a jejich současné, úplné a nezměněné šíření,
III. pro veřejnost,
IV. prostřednictvím sítí elektronických komunikací

 

Klíčové postavení má v rámci regulace rozhlasového a televizního vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Jedná se o správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání.

Pro provozování rozhlasového a televizního vysílání je bezbytná licence, kterou uděluje RRTV v tzv. licenčním řízení. Rada při svém postupu využívá tzv. "Manuál postupu rozhodování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání." Zde se můžete seznámit s některými rozhodnutími o udělení licence (CET 21, FTV Premiéra). K provozování převzatého rozhlasového nebo televizního vysílání je nezbytná registrace.

 

Z práva USA se jeví jako zajímavý případ NATIONAL BROADCASTING CO. v. U. S., 319 U.S. 190 (1943), ve ktrerém Nejvyšší soud USA konstatoval že FCC (Federal Communications Commision), tedy správní orgán dohlížející na vsílání a telekomunikace, může vydávat pokyny, či pravidla dotýkající se propojování vysílacích sítí.
 

Česká televize - informace o zprávě Veřejného ochránce práv o Czechteku

Události komentáře 31.1.2006

NOVA - CSI: LAS VEGAS

Česká televize - vyjednávání o vládě

Události 24.8.2006

objektivita a vyváženost ohrožování mravního vývoje mládeže objektivita a vyváženos
 

RRTV posoudila předmětnou reportáž jako neobjetivní a nevyváženou. Toto rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze č.j. 8 Ca 205/2006 a Nejvyšší správní soud č.j. 5 As 11/2007-63.

Podobnou repotáž v pořadu Události RRTV rovněž sankcionovala, avšak Městský soud v Praze (č.j. 7 Ca 215/2006) rozhodnutí zrušil, neboť Rada v něm nevysvětlila obsah pojmu objektivní a vyvážený.

RRTV zde pokutovala CET 21 za vysílání pořadů, které obsahují sdělení, která mohou ohrozit mravní vývoj mládeže, a to v době od 6:00 do 22:00. Městský soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil (č.j.10 Ca 64/2008) RRTV konstatuje, že nelze subjektivně interpretovat výpověď (zde M. Bursíka), neboť tím dochází k tomu, že diváci získají fakticky nesprávnou interpretaci. Toto povrdil ve svém rozhodnutí Městský soud v Praze (č.j. 10 Ca 35/2007-34). Toto rozhodnutí posléze zrušil Nejvyšší správní soud (č.j. 7 As 20/2007 - 61) a následně na to i Městský soud v Praze (č.j. 10 Ca 179/2008 - 69).
Podle RRTV bylo v reportáži vynecháno nejdůležitější sdělení, a to, že zákrok byl oprávněný a současně ve sdělení byly vynechány jakékoli zmínky o tom, že zásadních chyb se dopustili i technaři. Podle Rady uříznutí hlavy představuje zvrácený způsob vykonání vraždy a může mít na jedince otupující vliv...

Podle NSS nelze vytrhávat jednotlivé odvysílané informace, komentáře či vyjádření z celkového kontextu a samostatně je z hlediska objektivity a vyváženosti hodnotit, aniž by byl takový postup Radou odůvodněn a aniž by se Rada vypořádala s dalšími, pro posouzení objektivity a vyváženosti vysílání relevantními okolnostmi, jako např. s tím, co bylo hlavním tématem předmětné části vysílání, nakolik byla daná informace (vyjádření) v dané části vysílání zvýrazněna či naopak potlačena, jaký časový prostor je dané informaci ve vztahu k celkové délce předmětné části vysílání věnován atd.

 

 

 

 

Jednou z událostí poslední doby je uveřejňování doprav Ministerstva dopravy, které mají za cíl zvýšit bezpečnost silničního provozu. Tyto reklamy, uvedené níže, některé televize (NOVA, Prima), vysílají mezi 6:00 a 22:00 s omezením. Blíže např. zde
 

 

Zajímavou kauzou spojenou s Českou televizí bylo předvolební vysílání. Pořadem, který byl předmětem zájmu byly Otázky Václava Moravce - speciál (pro připomenutí zde). Nejvyšší správní soud se k tomu vyjádřil v usnesení ve věci č.j. Vol. 15/2006 - 20, kde mimo jiné konstatoval:

    • Na různé druhy médií dopadají v předvolebním období zejména tři povinnosti: všechna média, regulovaná zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání, podléhají trvalému požadavku objektivnosti a vyváženosti vysílání; všechna veřejnoprávní a veřejnoprávními korporacemi provozovaná média podléhají zásadě vyváženosti a rovného přístupu kandidujících subjektů v období volební kampaně; Česká televize a Český rozhlas pak nadto plní ještě specifický úkol svěřený jim v § 16 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb. , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, poskytnout bezplatně 14 hodin vysílacího času, jenž se rozdělí rovným dílem mezi kandidující subjekty.

    • Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu.

    • Ustanovení § 16 odst. 4 cit. zákona zakotvuje rovnost mezi jednotlivými kandidujícími subjekty z hlediska času, který je vyhrazen pro jimi prováděnou agitaci, nikoli z hlediska času, který je vyhrazen pro agitaci v jejich prospěch. Je tedy rozhodné, kdo agitaci provádí, nikoli v čí prospěch.

 

Z oblasti Rady Evropy je relevantní Úmluva o přeshraniční televizi.

Pohlédneme-li do práva Evropského společenství, je pro nás relevantní s*měrnice Rady o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (89/552/EHS) – tzv. směrnice „Televize bez hranic". S tím souvisí i rozhodnutí Evropského soudního dvora C – 89/04  (rozhodoval o střetu směrnic 2001/31/ES - o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu a 98/34/ES - o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů).

Pro další studium této oblasti mohou být relevantní také rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, např.

Demuth proti Švýcarsku (2002),

Groppera Radio proti Švýcarsku (1990)