Mediální právo

Svoboda projevu a mediální právo II.

Téma: Specifické důvody pro omezení svobody projevu; podmínky omezení svobody projevu; principy pro omezení svobody projevu formulované NS USA, ESLP a ÚS (základní judikatura). Ochrana mravnosti (včetně tzv. reality tv); ochrana bezpečnosti státu; ochrana soudního řízení. Pojem cenzura a autocenzura. Jiné způsoby omezení svobody projevu.

Prezentaci k přednášce si můžete stáhnout zde.

Materiály k diskusi:

Jako cenzura bývají označovány různé praktiky či postupy. Jedním z nich je i případ Campbell v Mirror Group Newspapers [2005] UKHL 61. Krátce řečeno, zobrazení fotografie ze soukromí obecně známé osobnosti bylo označeno jako zásah do soukromí. Vydavatel byl povinen zaplatit přiměřené zadostiučinění ve výšce 3.500 £. Soudní náklady sporu však dosáhly výše cca 1 mil. £. Vzhledem k takto vysoké částce vydavatel deklaroval, že se jedná o zvláštní způsob cenzury. Zamyslete se nad tím, zda se v tomto případě může jednat o cenzuru, či nikoliv. (Podobný spor viz Tolstoy Miloslavsky proti Velké Británii (1995).

Promyslete si z pohledu svobody projevu a jejích omezení vztah soudu a masových médií - tedy, jak mohou masová média kritizovat soudy a soudní rozhodnutí. Kde leží hranice mezi zásahem do nezávislosti soudní moci a nutností informovat o výkonu veřejné moci.

Pro ilustraci - následující fotografie a video byly ve své době považovány za silně necudné, nemravné, či obscénní. Z toho lze zjistit, že se  při posuzování zásahů do mravnosti velice často setkáme s kriteriem, které se mění v závislosti na čase a na situaci v dané společnosti.

                      

Reklamní plakát Calvin Klein Jeans - považovaný za nemravný Reklama Calvin Klein Jeans Reklama Calvin Klein Jeans - považovaná za nemravnou
Reklama Kalvin Clein - nedoporučená pro obscénnost  

                                                 

  

Busta Jamese Joyce v Dublinu

 

 

 

Podobný osud poznamenal i knihu Jamese Joyce "Odyseus", která se rovněž musela vypořádat s obviněním z obscénnosti. UNITED STATES v. ONE BOOK CALLED "ULYSSES"

 V souvislosti se vztahem masových médií a soudů (orgánů soudní moci) se zmiňuje i reportáž TV NOVA z pořadu NATVRDO "Úplatný soudce a mlčící ministerstvo".


Pro rozšíření tématu můžete použít i následující soudní rozhodnutí:

Cenzura

S cenzurou souvisí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, čj. 3 Co 16/94, které nastoluje vztah mezi cenzurou a tzv. předběžným opatřením. Evropský soud pro lidská práva otázku cenzury řešil např. rozhodnutí Observer a Guardian proti Velké Británii (1991)Mimo obvyklé pojetí cenzury však jako případy obdobné bývají posuzovány také skutečnosti zmiňované v případu Tolstoy Miloslavsky proti Velké Británii (1995)

Bezpečnost státu

Tuto problematiku řešil například Evropský soud pro lidská práva v těchto případech:

Castells proti Španělsku (1992)
Thorgeir Thorgeirson proti Islandu (1992)
Janowski proti Polsku (1999)

Ochrana soudích rozhodnutí

Na tomto poli se můžeme setkat s případem, který spíše spadá pod rozhodnutí o ochraně osobnosti, přesto však zmiňuje i některé otázky vztahu médií a soudů - rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci IV. ÚS 23/05.

Ochrana mravnosti

Problémem ochrany mravnosti, svobody projevu a svobody umělecké tvorby se zabývá např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci IV. ÚS 606/03. Nejvyšší soud ČR otevřel otázku tzv. dětské pornografie např. v rozhodnutí 7 Tdo 1077/2004 - I. Evropský soud pro lidská práva problematiku ochrany mravnosti a její střet se svobodou projevu řešil i v těchto případech:

 
Jacobellis v. Ohio, 378 U.S. 184 (1964)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 V USA mezi řešenými významnými případy nalezneme např. tyto: