Právnické osoby
Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy


Vznik a vývoj právnických osob I
•Římské právo ani středověké právo neznalo právnické osoby jako obecnou kategorii
•Pojem právnické osoby se utváří s nástupem novověku
•Právnické osoby jako typy a obecný pojem vznikají po několika liniích:
•A) korporativní povahy
• (a)obchodní společnosti jako nositelé ekonomické aktivity (ziskové)
• b) spolky jako výraz občanské aktivity (neziskové)
•B) nadační povahy (legáty, fideikomisy, nadace, fondy..)
•C) samosprávné typy (obce, univerzity, profesní komory..)
•Smíšené typy: družstva, ústavy..

Vznik a vývoj právnických osob II
•Institut právnické osoby vznikal jako obecný pojem v podmínkách přirozenoprávního myšlení, které
bránilo připustit existenci subjektu, odlišného od člověka
•Řešení – teorie fikce
•Druhy teorií fikce:
•A) t. personifikace
•B) t. fikce ve vlastním smyslu (právní technika)
•C) t. transsubstanciace

Vznik a vývoj právnických osob III
•Proces přijetí PO jako reality (právní) - transobjektivizace  - vedl k převládnutí teorií reality
(PO je chápána jako reálně existující organizačně právní útvar)
•Druhy teorií reality:
•A) Teorie kolektivní vůle
• B) Teorie organická (Gierke)
• C) Teorie technické reality(Simonart)
•
•

Právnická osoba - podstata
•výsledek procesu:
-separace
-integrace
-institucionalizace
-personifikace
•zúčastněných zájmů

Charakteristické a identifikační znaky PO
•
1.Vliv státu a práva na vznik PO
2.Způsobilost k právům a povinnostem
3.Způsobilost k právním úkonům
4.Deliktní způsobilost
5.Organizační struktura
6.Název
7.Sídlo
8.„Národnost“ (osobní statut)
•Diskusní znak – majetek (majetková způsobilost)
1.

1.Vliv státu a práva na vznik PO
•Právnické osoby soukromého a veřejného práva
•Vliv veřejné moci uplatňován podle tří principů:
•- koncesní
•- legality (registrační, imatrikulační)
•- volnosti (liberality)
–- dílčí princip spontaneity

2. Způsobilost k právům a povinnostem
•Dva základní typy:
–Speciální subjektivita (daná předmětem činnosti)
–Neomezená subjektivita (shodně s FO)
–
–Současné pojetí vychází z:
•subjektivity FO
•omezení daného povahou PO
•(důvod opuštění spec. subj.: ochrana třetích osob před překročením oprávnění osob jednajících
jménem PO)
•Prakticky:překročení předmětu činnosti nezakládá neplatnost PÚ, může být veřejnoprávním deliktem

3.Způsobilost k právním úkonům
•Dva typy:
–Odvozená od rozsahu právní subjektivity (podpůrný argument § 20 odst. 2 obč. zák.) doktrína ultra
vires
–Omezená jen zákonem (v českém obch. p.)
–Jednání za právnickou osobu (§ 20 obč. zák.):
-Statutární orgán (jedná v plném rozsahu statutu PO)
-Jiní pracovníci nebo členové (stanoví-li tak vnitřní předpisy nebo je-li to obvyklé)
-Zmocněnci na základě plné moci
–Následky překročení  oprávnění (§ 20 odst. 2 obč. zák.)

4. Deliktní způsobilost
•Nutno odlišit :
-Trestně právní
-Administrativně právní
-Majetkovou (civilní) odpovědnost PO
•Nutno odlišit:
-Odpovědnost PO (rozsah, obsah – jen za sebe nebo za jiné?)
-Odpovědnost orgánů, členů, společníků atd. vůči vlastní společnosti (individuální)
-Odpovědnost orgánů, členů společníků, zakladatelů atd. PO za delikty primárně přičitatelné
právnické osobě (sociální)

5. Organizační struktura
•Vytváří předpoklady pro:
-Tvorbu vůle PO
-- koncepční
-- operativní
-Projev vůle PO vně PO
-Projev vůle PO dovnitř PO
-Kontrolu činnosti PO (odpovědnost vůči sobě samé a vůči společnosti)

6. Název
•Základní identifikační znak (§ 19b odst. 1 obč.zák.)
–Požadavek nezaměnitelnosti
–Povinná součást – ve stanovených případech označení typu PO
•Ochrana názvu PO (§ 19b odst. 2 obč.zák.)

7. Sídlo
•Identifikační znak (§ 19c obč. zák.)
•Požadavky na sídlo:
•Shoda registrovaného a skutečného s.
•Registrované sídlo – skutečná adresa, kde je umístěna správa a kde lze doručovat a osobně
kontaktovat + virtuální adresa na elektronických sítích (datová schránka)

8. „Národnost“ (osobní statut) – příslušnost k právnímu řádu
•Podrobnosti mezinárodní právo soukromé
•Určuje se podle tří principů:
•- princip sídla
•- princip inkorporace
•- princip kontroly