Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215 - 1 Právo jako společenský jev •právo = regulativní normativní systém •zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) •definice: soubor pravidel chování stanovených a vynutitelných státem •jiné normativní systémy •„společnost“ států: mezinárodní rozměr práva (mezinárodní společenství) •Evropská unie: ani stát, ani mezinárodní společenství Právo jako společenský jev - 2 •mnohoznačnost práva v obecném pojímání – výsledek: • •1. vnitrostátní (národní) právo – má každý stát –reguluje vnitrostátní vztahy - uvnitř jednotlivých států: stát --- jednotlivec, jednotlivci (osoby) navzájem •2. mezinárodní právo –reguluje mezinárodní vztahy (mezi státy) •3. právo Evropské unie –reguluje vztahy k EU a uvnitř EU Vnitrostátní právo 1 •subordinační povaha v rámci státu •vertikální hierarchizace: právní síla –ústavní pořádek (ústava, ústavní zákon, Listina základních práv a svobod) –zákony –nařízení vlády –vyhlášky ministerstev –předpisy s omezenou místní působností Vnitrostátní právo 2 •horizontální členění: odvětví –právo veřejné –právo soukromé –ostatní (procesní) • vynutitelnost práva: centralizovaná (stát) - sankce Mezinárodní právo 1 •vztahy mezi státy + podobnými subjekty •mezinárodní společenství •zásada svrchované rovnosti - suverenita •koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) •NIKDO NENÍ NIKOMU PODŘÍZEN ! •státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují Mezinárodní právo 2 •mezinárodní právo veřejné •vztah mezinárodního a vnitrostátního práva •Ústava ČR: zejm. čl. 1 odst. 2, čl. 10 • •mezinárodní právo soukromé: odvětví vnitrostátního práva Právo Evropské unie •EU = zcela zvláštní mezinárodní organizace •členské státy podřízeny •neplatí zásada svrchované rovnosti •charakter subordinační •upravuje vztahy mezi EU a členskými státy a mezi EU a jednotlivci •není to mezinárodní právo • Evropská unie Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B právo EU právo EU právo EU právo EU vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo mezinárodní právo soukromé • Evropská unie Stát A Jednotlivec státu A právo EU právo EU vnitrostátní právo A • Stát A Jednotlivec státu A vnitrostátní právo A • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) • •Mezinárodní právo: •specifika a subjekty Zvláštnosti mezinárodního práva - 1 •ošidnost srovnávání s právem vnitrostátním •„rané“ stadium vývoje •působí v jiném prostředí •projev vůle více států Zvláštnosti mezinárodního práva - 2 •1. Základ: zásada svrchované rovnosti států – KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP •2. Není centralizovaná normotvorba •3. Není autoritativní orgán, který by závazně rozhodl o porušení práva a stanovil sankce Zvláštnosti mezinárodního práva - 3 •4. Není centralizované donucení •Donucovací prostředky: –bez použití síly (retorze, přerušení styků) –s použitím síly (sebeobrana, akce RB) •5. Prameny – právo nepsané •6. Subjekty – jednotlivci? Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) • •Rozsah: •plná subjektivita (stát) •částečná subjektivita (mezinárodní org.) •marginální subjektivita (jednotlivec) Subjektivita – 2 •trvalost (dočasnost) •zdroj (obecné nebo partikulární MP) •původnost: –původní (primární): státy, povstalci, n-o hnutí –odvozená: mezinárodní organizace,jednotlivci –podle okolností: zvláštní politické útvary, města – Stát jako subjekt MPV Pojmové znaky státu: 1.území 2.obyvatelstvo 3.veřejná moc (státní moc) 4.způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (smluv) Zásada svrchované rovnosti •SVRCHOVANOST (SUVERENITA) –nezávislost na jiné moci unvitř i vně –přirozené vymezení –dobrovolné omezení –územní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky •ROVNOST –rovná práva, výjimky Třídění států v MPV •podle rozsahu suverenity –plně suverénní –s programově omezenou suverenitou (EU) –závislé (kolonie apod.) – •podle učlenění (vnitřní struktury) –jednotné (event. autonomní útvary) –federace vnitrostátní a mezinárodní –konfederace – Uznání státu •de iure •de facto • •účinky: –konstitutivní –deklaratorní – –Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva – -monismus -dualismus Výčet subjektů MP •státy •povstalci a národně-osvobozenecké hnutí •zvláštní politické útvary, města •mezinárodní (mezivládní) organizace •jednotlivci Sukcese státu •Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu k mezinárodním smlouvám – 1978 (platnost 1996) •Vídeňská úmluva o sukcesi ve vztahu k majetku, aktivům, dluhům – 1983 (neplatí) •Mezinárodní smlouvy: obecně přechod na sukcesora, kromě: –lokalizovaných –polouzavřených a uzavřených –dočasných Sukcese smluv - pokračování •mnohostranné: otevřené – notifikace, ostatní – souhlas protistran •dvoustranné: sukcese singulární, nikoli univerzální – musí být akceptace prohlášení druhou stranou (dohoda o nástupnictví) •plná volnost nového státu naložit se smlouvami (tabula rasa) Mezinárodní organizace •členové: státy nebo mezinárodní organizace •Pojmové znaky: –zřízeny mezinárodní smlouvou –odvozená subjektivita –relativně trvalé –vlastní orgány –usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy Organizační struktura mezinárodních organizací •„Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc •„Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace •sekretariát – výkonně technický orgán •(orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako subjekt MP •Získání subjektivity: • - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) • - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) • •Státní občanství - získání: • - ius sanguinis, ius soli • - opce, osvojení, manželství (naturalizace) • - dvojí občané (bipatridé), apatridé Mezinárodní smlouva: pojmové znaky •dohoda (souhlasný projev vůle) •strany = subjekty mezinárodního práva •právní účinky •řídí se mezinárodním právem