Mezibankovní platební styk Měnové a devizové právo, Jaro 2011 Libor Kyncl 2 Základní body prezentace I • Prameny právní úpravy • Kdo je banka? • Subjekty obdobné bance • Mezibankovní platební styk • Účet mezibankovního platebního styku • Platební systémy • Platební systémy s neodvolatelností zúčtování 3 Základní body prezentace II • Platební styk z hlediska mezinárodního práva • Mezibankovní platební styk v platebním systému • Platební styk mimo platební systémy • Příkaz k převodu, smlouva o platebních službách • Opravné zúčtování 4 Základní body prezentace III • Korespondenční banky • Číslo účtu – vnitrostátní, IBAN • SWIFT • Dohled nad mezibankovním platebním stykem • CERTIS • Příklady zrušené právní úpravy 5 Prameny právní úpravy II • Vnitrostátní právo x Mezinárodní právo • Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen ZPS) – hmotné i procesní právo – obecná ustanovení pro platební styk, i na mezibankovní – pokud není uvedeno jinak, prezentace se odkazuje na tento zákon • Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách • Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech • Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 6 Prameny právní úpravy II • Zákon o podnikání na kapitálovém trhu • Zákon o finančních konglomerátech • Zákon o finančním arbitrovi • Správní řád – procesní ustanovení – až na výjimky se použije při řízení před Českou národní bankou – obecný právní předpis se subsidiárním použitím 7 Prameny právní úpravy III • Právo Evropské unie: • Dána přímá aplikovatelnost: • - nařízení ES/924/2009 o přeshraničních platbách v eurech • - nařízení ES/1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků • Není dána přímá aplikovatelnost: • - směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu • - směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry • - směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES. 8 Kdo je banka? • Akciová společnost mající bankovní licenci • Základní kapitál banky 500.000.000,- Kč (§ 4 odst. 1 zákona o bankách) • Peněžité vklady v základním kapitálu nejméně 500.000.000,- Kč • Vedena v seznamu bank a poboček zahraničních bank ČNB - https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_R ESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=05.05.2011&p_hie=HI&p_rec _per_page=25&p_ses_idx=1. 9 Subjekty obdobné bance • Mezibankovní platební styk obdobně i mezi dalšími subjekty: • - družstevní záložny , stavební spořitelny (nemají SWIFT kód – viz dále) • - ČNB, ostatní centrální banky • - vypořádací centra (UNIVYC) • - zahraniční subjekty odpovídající bankám 10 Mezibankovní platební styk • § 38 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů – účty mezibankovního platebního styku: • ČNB je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. … (jeho účastníkům) je veden v systému ČNB účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu, uzavře-li ČNB s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku. 11 Účet mezibankovního platebního styku I • zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, § 20b odst. 2: • ČNB vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného ČNB, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. • Účty mezibankovního platebního styku mají i pobočky zahraničních bank. 12 Účet mezibankovního platebního styku II • Ustanovení i družstevní záložny - § 13a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. (povinné užití platebních systémů s neodvolatelností zúčtování – u bank obdobné ustanovení neexistuje z důvodu nutnosti harmonizace) • Z tohoto účtu uhrazovány platby při mezibankovních převodech. 13 Platební styk z hlediska mezinárodního práva • harmonizace podle práva Evropského společenství – platby v měně EURO Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách v eurech – bezprostřední závaznost pro celé EU. 14 Mezibankovní platební styk v platebním systému I • Viz předchozí seminář a prezentace v ISu • CERTIS – jediný český platební systém s neodvolatelností zúčtování • Podle zákona o bankách platební styk v rámci ČR v české koruně, může probíhat v platebním systému s neodvolatelností zúčtování – u spořitelních a úvěrních družstev musí. 15 Platební systém obecně • = systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí • PS obecně pouze musí dodržovat požadavky na přístup k systému a účast v systému: – Nediskriminaci, – Přiměřenost, – Neodůvodněné rozlišování mezi kategoriemi osob. 16 Platební systém s neodvolatelností zúčtování: • = systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže: – Má alespoň 3 účastníky (obecně) nebo 2 účastníky (pokud zajišťuje propojení 2 platebních systémů s neodvolatelností zúčtování) – Je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě dvoustranných písemných smluv mezi provozovatelem systému a účastníky systému, – Provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, – Provádí převody peněžních prostředků podle zákonných pravidel a – Jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi EU. 17 Vysvětlení k následujícím schématům • Převádějící banka (plátce/příjemce) se nazývá poskytovatel. • K mezibankovním platbám může z platebních systémů sloužit pouze platební systém s neodvolatelností zúčtování. • Platební styk mezi bankami i bez platebních systémů s neodvolatelností zúčtování – možnost vynucena harmonizací (směrnice 2007/64/ES) 18 19 20 Mezibankovní platební styk v platebním systému III • Banky se zapojují do zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování (např. do slovenského SIPS). • V platebních systémech s neodvolatelností zúčtování se používají i jiné měny než Kč (EUR v TARGET), případně více měn. 21 Platební styk mimo platební systémy I • Použití SWIFT zpráv – obsahují příkazce, příjemce částky, typ zprávy (odpovídá typu platby) – v mezinárodním formátu čísla účtu a banky. • Většina mezinárodních plateb probíhá přes SWIFT. 22 Platební styk mimo platební systémy II • Využití vypořádacího systému ve smyslu §§ 82 – 90 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji). 23 Platební styk mimo platební systémy III • Telexové platby = platby prováděné pomocí dálnopisu • - historicky používané platby • - používá se u zemí, kde banky nejsou propojeny do SWIFTu – např. Mongolsko, Myanmar 24 CERTIS • = Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system • jediný platební systém v současnosti v provozu v ČR • platební styk mezi bankami v ČR • provozovatel ČNB • používá způsob vyrovnání pohledávek Real Time Gross Settlement 25 CERTIS – historický vývoj • V roce 1992 plně fungovalo Zúčtovací centrum Státní banky československé, přípravy už od 1990 • Po vzniku ČR od 1993 Zúčtovací centrum České národní banky • ZC transformováno na platební systém CERTIS 26 SWIFT I • SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication • subjekt soukromého práva – společnost založená podle belgického práva – 1973 • provozuje celosvětový systém pro zasílání finančních zpráv – zprávy odpovídají platbám mezi bankami, ale navíc systémové zprávy 27 SWIFT II • Banka má přidělen SWIFT kód = BIC kód mezinárodně unikátní • Přidělování SWIFT kódů popsáno technickou normou ISO 9362 (není to právní norma!) • Liší se od vnitrostátního kódu banky, který není mezinárodně unikátní • BIC = Bank Identification Code 28 SWIFT III • SWIFT v současnosti funguje na bázi telekomunikací – zabezpečená datová síť • SWIFT není platebním systémem ve smyslu českého práva! • Přes SWIFT průměrně posláno více jak 12.000.000 zpráv za den • Funguje na smluvním základě (smlouva mezi SWIFT a bankou) 29 Řetězení platebních systémů – platba z Itálie do Portugalska • Dříve (od zavedení TARGET 2 již není interlinking využíván): 30 Platební systém TARGET 1 x TARGET 2 • Platební systém TARGET – fungujev rámci celé eurozóny, k provádění přeshraničních plateb, i v zemích mimo eurozónu • TARGET 1 – propojoval jednotlivé národní platební systémy, docházelo k řetězení platebních systémů • X • TARGET 2 – propojuje banky, nejsou potřeba národní platební systémy • Přechod z TARGET 1 na TARGET 2: květen 2008 31 Smlouva o platebních službách • Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli – provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené („rámcová smlouva“), – provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou („smlouva o jednorázové platební transakci“) – rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu. 32 Platební transakce • a) vložení peněžních prostředků na platební účet, • b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, • c) převod peněžních prostředků. 33 Platební příkaz I • pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce • bezpodmínečný (tzv. příkaz k úhradě) nebo se stanovenými podmínkami – pak se provede po splnění podmínek (např. dokumentární platby – dokumentární akreditiv) 34 Platební příkaz II • K účinnosti příkazu je vždy potřeba přijetí příkazu bankou (§ 94 ZPS) – dvoustranný právní úkon – možnost odmítnutí provést • forma smlouvy o jednorázové platební transakci nebo příkaz udíleného v rámci účinnosti rámcové smlouvy 35 Platební příkaz III • Druhy: • 1) příkaz vydávaný plátcem (hladká platba) • 2) příkaz vydávaný příjemcem (inkaso) • Dělení: • 1) v rámci jedné banky => nedojde k mezibankovnímu platebnímu styku • 2) mezi bankami => dojde k dtto (převod přes platebním systém s neodvolatelností zúčtování) 36 Platební příkaz IV • Povinně poskytované smluvní informace: – Před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci, – Před uzavřením rámcové smlouvy – Před provedením platební transakce – Informace příjemci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci – Informace plátci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci – Dtto x2 u transakce z rámcové smlouvy (§ 90, § 91) – Informace o rámcové smlouvě na žádost 37 Opravné zúčtování I • § 20c zákona o bankách • provádí se při zúčtování částky v rozporu s příkazem nebo při použití nesprávného bankovního spojení • banka na účet oprávněného příjemce převede peněžní prostředky ve správné výši spolu s úroky 38 Opravné zúčtování II • lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování – prekluzivní lhůta • zmocnění České národní banky k vydávání sekundárních prováděcích předpisů – vyhlášek - v této oblasti • nelze provést k tíži účtů správců daně (FÚ, FŘ, CÚ, CŘ, soud…) 39 Korespondenční banky • Banky, které mezi sebou mají dvoustranné příp. vícestranné smlouvy o vzájemném platebním styku, jsou korespondenčními bankami – platby jsou přes ně přeposílány • Obvykle zahraniční banky • Seznamy korespondenčních bank publikovány online. 40 Korespondenční banky II • Korespondenční banky se nevyužijí, když platba je zpracována přes platební systém nebo se zřetězí více platebních systémů za sebou (platby v rámci ČR přes CERTIS, v rámci eurozóny přes TARGET). • Používají se např. při posílání plateb do USA. 41 Číslo účtu - vnitrostátní • Banky v ČR reprezentovány 4-ciferným číslem – kódem banky nebo 4-znakovým slovem – kódem banky. • Uvádí se navíc k číslu účtu, obvykle za lomítko: 1111111111/0700 • 0100 – Komerční banka, 0300 – ČSOB • Znakový kód pro KB a ČSOB: KOMB, CEKO 42 IBAN • IBAN = mezinárodní číslo účtu u banky = International Bank Account Number • obsahuje: kód země (CZ) + kontrolní číslo (65) + vnitrostátní kód banky (0800) + číslo účtu (0000192000145399) • Př.: CZ65 0800 0000 1920 0014 5399 • pořadí a délka částí v jednotlivých zemích se může lišit! vždy obsaženy: kód země a 2 kontrolní čísla na začátku (první 4 znaky) 43 IBAN II • Př. • DE89 3704 0044 0532 0130 00 • FR14 2004 1010 0505 0001 3M02 606 • GB29 NWBK 6016 1331 9268 19 • GR16 0110 1250 0000 0001 2300 695 • MT84 MALT 0110 0001 2345 MTLC AST0 01S 44 IBAN III • - IBAN se nevyužívá v USA, používá se hlavně v ES. • - Podle čl. 4 odst. 1 nařízení ES/924/2009 je povinností banky sdělit každému klientovi na jeho vyžádání, jestliže to připadá v úvahu: • 1. číslo jeho účtu ve formátu IBAN • 2. BIC/SWIFT kód banky 45 Dohled nad mezibankovním platebním stykem I • provádí ČNB (také ECB a jiné centrální banky, pokud jde o pobočku zahraniční banky) • povinnost mlčenlivosti • provozní a technické požadavky • povinné audity • požadavky na další konkrétní aktivity 46 Dohled nad mezibankovním platebním stykem II • opatření k nápravě – vydává ČNB • pokuty - dtto • ochrana osobních údajů – dohled provádí Úřad pro ochranu osobních údajů • kontrola správcem daně v oblasti daňové (banka je poplatníkem různých daní) 47 Příklady již zrušené právní úpravy • Vyhláška Státní banky československé č. 414/1991 Sb., o mezibankovním platebním styku a zúčtování (účinná do 31. 12. 1991) • Vyhláška Státní banky československé č. 51/1992 Sb., o platebním styku a zúčtování mezi bankami (účinná od 1. 2. 1992 do 29. 2. 2004) • Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku (účinný od 1. 1. 2003 do 31. 10. 2009) 48 Shrnutí na závěr • Platební styk mezi bankami v ČR – platební systém s neodvolatelností zúčtování CERTIS • Mezinárodní systém zasílání zpráv obdobných telegramům pomocí datové sítě – systém SWIFT – není platební systém 49 Děkuji vám za pozornost • Dotazy? • -> JUDr. Bc. Libor Kyncl • -> libor.kyncl@law.muni.cz