Srovnávací právověda neboli právní komparatistika patří již po déle než sto let ke ctihodným právním disciplínám. Zatímco však byla v minulosti vyhrazena její metodologie relativně úzkému okruhu elitních právníků, stává se v poslední době srovnávací komponenta práva každodenním chlebem právní praxe. Komparace však nepřináší jen výzvy související s řešením konkrétních otázek platného práva ale umožňuje nám i kriticky odstoupit od našeho právního systému a hodnotit jej na základě zkušeností kvalitativně zcela jiných právních kultur.

V přednášce jsme se zabývali srovnáním právních kultur Glennovou optikou, tj. na základě náboženského legitimačního základu, přičemž hlavní pozornost jsme věnovali evropské, angloamerické a islámské právní kultuře. Ukázali jsme si, že ke kritickému hodnocení naší právní kultury srovnáním s ostatními není třeba poznat jiné právní systémy kompletně, ale že nám inspiraci může přinést i jen relativně malé množství informací. Bylo by tedy škoda rezignovat na srovnávací pohled s poukazem na to, že cizí právní kulturu stejně nikdy zcela a úplně nepoznáme - vždyť takového poznání se nám nedostane ani vzhledem k naší vlastní právní kultuře

Je však třeba mít na paměti skutečnost, že právo je nedělitelným aspektem kultury a především tedy šetřit kritickými soudy směrem k cizím právním kulturám. Skutečnost, že se nám cizí právní kultura nebo její instituty mohou jevit problematickými, tak může být často dána spíše nedostatkem našich vlastních poznávacích schopností. Jakákoli komparativní metoda tak musí být primárně postavena na respektu a kritické hodnocení je pak vhodné mířit spíše na naši (domácí) právní kulturu.

Jako povinnou četbu prosím viz tuto kapitolu z brněnské učebnice Teorie práva. Jedná se o nezkrácený manuskript, který není určen ke zveřejnění a text tedy prosím dále nešiřte ani jinak neužívejte.

Jako doplňující prameny prosím viz následující články (všímejte si především naprosto odlišného přístupu autorů ke smyslu a účelu srovnávacího práva a jeho metody):

• Banakar, Reza, Power, Culture and Method in Comparative Law (2009). International Journal of Law in Context, 2009; A REVIEW ESSAY OF COMPARATIVE LAW: A HANDBOOK, Esin Orucu & David Nelken, eds., Hart Publishing, 2007 ; U. of Westminster School of Law Research Paper No. 10-10.
• Siems, Mathias M. , The End of Comparative Law. Journal of Comparative Law, Vol. 2, pp. 133-150, 2007.
• Smits, Jan M., Comparative Law and its Influence on National Legal Systems (2006). ; THE OXFORD HANDBOOK OF COMPARATIVE LAW, Mathias Reimann & Reinhard Zimmermann, eds., pp. 477-512, Oxford, 2006.

K dokončení tohoto modulu prosím zodpovězte otázky níže.