Ekonomická analýza práva především zkoumá efektivnost práva, zkoumá různé varianty, které jsou ještě ekonomicky výhodné. Nezaměřuje se ani tak na obecné otázky spravedlnosti, ale řeší, zda vůbec má pro stěžovatele ekonomicky smysl se domáhat nápravy - tudíž tento směr hlásá, že pokud je ekonomicky výhodnější nechat věc být, tak se kategorií spravedlností nezabývá. Kdežto realismus spravedlnost řeší, nějakým způsobem, očekává nějaký výsledek dle selského rozumu, dle spraveldnosti, tak ji cítí laik a jedinec. Ekonomická analýza na toto nebere zřetel, zkoumá ekonomické důsledky a pokud jsou příznivější i bez prvku spravedlnosti, tak je upřednostní. Podle ekonomické analýzy práva také nemusí být vždy uspokojeno poškozené subjektivní právo jedince, jeho subjektivní nárok, ale na řešení problému hledí objektivně a opět poměřuje ekonomické hledisko řešení - tudíž pokud bude efektivnější subjektivní nárok neuspokojit, tak uspokojen nebude. Pokud např. u způsobené škody je levnější sám si zjednat nápravu, než žádat soud o ochranu sub. práva, nebude toto uspokojeno.