Posner argumentuje, že diskriminace z pohledu ekonomického představuje znevýhodnění člověka praktikující diskriminační metody. To se dá ukázat na příkladu obchodníka, který do obchodu nepouští černochy: zákaznická základna se zmenší o všechny zákazníky-černochy a prodejce se tak znevýhodňuje oproti prodejci nepraktikujícímu tento zákaz. Posner ovšem upozorňuje, že pro prodejce s předsudky představuje toto znevýhodnění cenu, kterou je ochoten zaplatit za svůj "dobrý pocit" z praktikování diskriminace. Jakýkoliv zásah státu směřující proti diskriminace tak lze chápat jako daň z diskriminační hodnoty, o kterou se cena diskriminace navyšuje. Antidiskriminační opatření by pak měla být činěna s tímto vědomím a měla by se inspirovat např. u zákonů proti nekalé hospodářské soutěži. Jinými slovy by jejich smysl měl spočívat ve zvýšení efektivity systému jako celku a neměl by vést k neprospěchu skupiny, kterou má ochraňovat (např. daň, která postihne minoritní hráče více než monopol, nemá moc smysl).