Cardozo vnímá literaturu, jako značně významný prvek v utváření právníka jako takového. Dle jeho názoru (a nutno dodat, že nejen jeho, naopak tento názor zastává stále více odborníků) je nutné, aby se právník vzdělával i pomocí běžné a ne jen čistě odborné literatury. Proč? Literatura nám pomáhá rozšířit obzory, čtení hnih nás učí schopnosti z více či méně informací vystavět nebo zrekonstruovat příběh tak, jak se nejspíš skutečně stal. Právník zběhlý v literatuře umí lépe vystihnout charakter jedince, umí si lépe dávat do souvislostí vztahy mezi jednotlivými lidmi a událostmi. Toto vše mu pomůže vytvořit určitý obraz společnosti, který pak použije např. ve svém rozhodnutí, pokud se jedná o soudce. V neposlední řadě dodává tato schopnost přesvědčivost  čtivost judikátům, které tak mají pro širší veřejnost větší výpovědní hodnotu.