Vzhledem k tomu, že Posner se zaměřuje hlavně na ekonomickou efektivitu a přínosnost takových opatření a méně se soustředí na "ideologickou stránku věci, navrhuje taková opatření, na základě kterých bude diskriminovaná skupina profitovat. Dle Posnera je důležité, aby měl antidikriminační zákon formu určité daně, která je uvalena na ty, kteří podporují diskriminační jednání. Takový zákon musí mít 3 aspekty, aby byl efektivní. Těmi aspekty jsou široká územní působnost zákona, aby minimalizovala možnost se vyhnout povinnosti platit takovou daň a aby se zároveň zvyšovala částka takové daně při diskriminčním jednání. Dále by se měly příjmy z takové daně soustředit na zvýhodňování, resp. přidávání služeb diskriminované části populace a nakonec je nutné podporovat, aby bylo prostředí "namíchané" z obou skupin, jak minoritní, tak majoritní, protože pouze s určitým poměrem mezi těmito skupinami je možné, aby výběr daně byl dostatečně efektivní.
Dle mého názoru je to velmi rozumná teorie, která však bohužel nebere v úvahu i politické a sociální implikace takových opatření. Samozřejmě jsem si vědom, že Law & Economics se soustředí především na ekonomickou analýzu práva a jeho opatření, ale občas se mi zdá, že je potřeba věci zasadit do hlubšího kontextu, který pak má sekundární dopad na samotnou ekonomickou efektivitu. Např. u Posnerova příkladu se školou, kde by tedy byly černé děti zvýhodněné na základě daně, která by byla uvalena na studenty bílé, je nevyhnutelné to, že by si zvykly na určitou preferovanost ze strany státu, kterou by pak stát musel dodávat nepřetržitě i v jejich dalším životě nebo by ji nedal a riskoval by nejrůznější formy útoků, ať už to jsou soudní spory či v extrémnější formě i občanské nepokoje, obojí ve finále snižuje efektivitu takových řešení a to je přece primárním zájmem.