První odpovídající se s myšlenkou o nutnosti striktního oddělení textu od autora neztotožňuje, protože to podle jeho názoru není v některých případech možné a někdy ani vhodné, protože by tím dílo ztratilo část svého kouzla. Přednáška tento jeho názor ještě více utvrdila.

Druhý naopak nezastává natolik vyhraněné stanovisko, jelikož Barthesovu teorii chápe jako reakci na ruského formalismu, jak vyplynulo z přednášky. Nicméně bere ji pouze jako dílčí fázi v průběhu vývoje analýzy textu, dnes už neaplikovatelnou, jelikož extremistickou. Přednášku hodnotí jako přínosnou a povedenouJ

 

Třetí student na tuto Barthesovu teorii vyhraněný názor nemá, dle jeho názoru totiž nelze jeden postup uplatnit na všechna díla. U některých literárních děl je dle jeho slov přímo nutné znát osobnost autora, aby byly pochopeny všechny aspekty díla, a u jiných je naopak lépe se od osoby autora úplně odprostit. Přednáška tak jeho názor ani tak nezměnila, jako spíše utvořila.

 

Další odpovídající vyhraněný názor má, a to že Smrt autora je zřejmě dobrá věc, ovšem je přesvědčen, že význam textu nemůže být vkládán do textu jen autorem, ale ani pouze čtenářem, pokud je jím myšlen jednotlivec. Jedna subjektivita totiž podle jeho názoru jen nahradí jinou, když v důsledku je interpretace úplně odtržena od původního textu. K takovému závěru ho dovedlo studium sémantiky, Fregeho logiky a transparentní intenzionální logiky Pavla Tichého, tudíž přednáška jeho názor již nijak neovlivnila.

 

Následující student ohledně teorie o Smrti autora vyhraněný názor nemá, spíše ji jen akceptuje jako širší pole pro interpretaci i fantazii čtenáře. Přednášku hodnotí kladně, ale vlastně ho nijak výrazně neovlivnila, jelikož ho nedonutila si ten vyhraněný názor vytvořit. :)

 

Poslední odpovídající došel k tomu, že má vyhraněný názor na vyhraněné názory o zabití autora, jelikož nemůže existovat jediná správná interpretační metoda uměleckého díla, když i u právních norem jsou oficiálně uznávané čtyři. Pro pochopení některých děl není podle jeho názoru třeba znalosti kontextu, buď proto, že z nich přímo vyplývá, nebo proto, že nemají moc společného s reálným světem, a takové texty je nejspíše možno vykládat „barthesovsky“. Jiná díla však mohou mít i nějaký účel, třeba před něčím varovat nebo na něco upozornit. Autor je podle názoru odpovídajícího výsledkem našeho poznávání, který je následně využitelný při poznávání autorova díla a představa o pisateli je jen naše interpretace kontextu. Je přitom zvláštní, že nikdy dřív pořádně nad tímto nepřemýšlel, tak ani přednáška jeho názor neměla jak měnit.

 

Pokud Vás tyto odpovědi inspirovaly k vlastní potřebě se vyjádřit, bude jakákoliv Vaše aktivita vítána...ale nikoho nelze nutit... samozřejmě:)