Právo a umění
Seminář č. 1: 30 případů majora Zemana
Na semináři byl promítán hlasováním vybraný díl Štvanice. Protože na výklad a diskusi již potom nezbylo moc času, zde je doplnění. Trochu pro zajímavost, trochu k pousmání, ale rozhodně i pro pocit mrazení nechuti v zádech...
Pro toho, kdo by se v ději dílu ztrácel:
Obsah dílu Štvanice (podle stránek fanklubu majora Zemana, takže ho lze vnímat i jako doklad možností interpretace)
V díle se vracíme do vesnice jménem Plánice, kde se odehrál před lety masakr, v němž byli postříleni zástupci komunistické partaje a zakladatelé JZD, včetně Karla Mutla, tehdejšího manžela Blanky. Dějově se příběh prolíná s dílem Vrah se skrývá v poli. Na začátku je plánický hřbitov, kde je redaktorkou Konečnou zpovídán farář, který tehdy ukrýval jednoho diverzanta. Konečná, Braun a další, jsou opět ústředními postavami dílu, Konečná natáčí pro televizi reportáže o událostech, které se dříve staly. Tato reportáž je o událostech z roku 1953, překrucuje fakta a Konečná mimo kameru tlačí na faráře, aby v ní byl rázný a sděloval konkrétní jména. Ten označuje za hlavní osoby kolem případu Zemana, Žitného a Kalinu. Byla to prý akce Státní bezpečnosti a tito tři jsou jím obviněni. Celé je to od Konečné provokace, ve které ale tito tři nedostávají možnost se bránit. Podle Žitného je to další akce Bílých linek a rezidenta Perryho Steina. Kalina a Žitný to prý ustojí, ale Žitný se obává o Zemana, Kalina ho označuje za křemen a věří, že vydrží. Kalina pak odchází do televize, aby si popovídal s Konečnou. Ta je jeho příchodem překvapena, Kalina nabízí, že s ním může udělat rozhovor, ve kterém jí odpoví na každou otázku. Zeman se objevuje ve své kanceláři, je tu i Stejskal, který sedí za jeho stolem. Zeman začíná o včerejší reportáži, ale zarazí se, Stejskal mu ze stolu vyklízí věci a i trezor je otevřený. Stejskal mu předává dopis, ve kterém je Zeman předvolán k soudu, má tam svědčit ohledně událostí z roku 1953. Stejskal dostal rozkaz, aby po Zemanovi převzal jeho funkci a Zeman má nastoupit dovolenou. On je z toho šokován a nemůže uvěřit tomu, že Stejskal to po něm převzal aniž by mu zavolal, zeptal se ho, jak to bylo. Ten se brání, že to udělal proto, aby tam nepřišel někdo cizí a nerýžoval z toho, co za ta léta spolu udělali. Až si Honza své věci vyřeší, opět mu uvolní židli. Se Zemanem ale není řeči. On pak odchází na ministerstvo vnitra, kde nejdříve potkává prokurátora Ševčíka a v Kalinově kanceláři mezi rozházenými papíry jen Žitného. Ten mu říká, že Kalina se zhroutil, dostal prý okamžitý vyhazov, protože si na něj stěžovala Konečná po jeho včerejší návštěvě.
Kalina jí prý vyhrožoval. Žitný říká, že balí kufry a odchází, nechce skončit stejně. Zeman ničemu nerozumí. Po odchodu se opět potkává se Ševčíkem, který jde za ním. Probírají spolu nastalou situaci. Ševčík je soudcem v rehabilitačních procesech a také prokurátorem Zemanova případu. Mluví o sebevraždě prokurátora Vršeckého, který byl u soudu v plánickém případu, mluví také o dopise, který poslal Vršecký Kalinovi. Plánický farář nyní žádá o rehabilitaci. Zeman prý nic nechápe, Ševčík mu říká, že tam nejde jako svědek, ale jako obžalovaný. Podle Zemana se nyní konají hony na slušné lidi a se Ševčíkem se rozchází. Jde za Kalinou domů. Tam nachází doktora Veselého, Kalina je prý u konce sil a blíží se jeho konec. Zeman s ním chce mluvit o dopise, ale Veselý to neschvaluje, jakékoliv rozčílení by znamenalo okamžitý konec. Zeman tedy s Kalinou mluví, jako by se nic nestalo, milosrdně zalže, že v práci je prý všechno v pořádku. Kalina je rád, vyčítal by si , kdyby to tak nebylo. Pak už je ale velmi vyčerpán a se Zemanem se loučí, je u konce. Doma u Zemanů Lidka brečí a říká, jak jí ve škole postavili na stupínek a tupili za to, že její otec může za padesátá léta. Zeman jí nedokáže rozumně vysvětlit, jak to bylo a rozhoduje se, že se všichni do Plánice vypraví. Při příjezdu se mu do skutečnosti prolínají obrazy z jeho pobytu ve vesnici v roce 1953. Jejich první zastávka je u tehdejšího pomocníka Bezpečnosti Matyse, vzpomínají na dobu a mluví o přítomnosti, v Plánici se mluví, co prý to v Praze dělají za blázniviny. Zeman se snaží sehnat svědky pro svůj proces. V místní škole se setkává s paní řídící, manželkou tehdy zastřeleného ředitele. Ta mluví o tom, že Daneš ve vsi sbírá podpisy na petici proti Zemanovi. Daneš si přichází pro podpis, ona mu říká, ať přijde až večer. Daneš se cítí nad Zemanem jako pán. Zeman pak navštěvuje ještě v JZD ženu Matyse, žádá jí také o cestu do Prahy svědčit. Té se to moc nelíbí, ale ptá se, kdy soud začíná. Při odjezdu potkávají Zemanovi na silnici paní řídící, ta odmítla podepsat a odchází z vesnice. Zeman se v autě dozvídá od Blanky, že Kalina zemřel a už mu nepomůže. Všichni se pak setkávají na jeho pohřbu, Zeman na něm žádá Veselého, ať zkusí sehnat Žitného a od něj Vršeckého dopis. Blanka pak sama navštěvuje plánického faráře, chce mu sáhnout do svědomí.
K soudu prý přivede plno svědků, před nimi ať pak farář řekne, jak to bylo. Začíná soud, kolem všeho je napjatá atmosféra. Zeman ještě někoho netrpělivě očekává. Zatím přichází farář, potkává s některými z Plánice. Je tu i paní řídící a Matysovi. Do sálu se už ale nikdo další nevejde, pláničtí se ale bouří a chtějí nahoru na galerii. Jednatel je tam pouští. Na poslední chvíli přichází Zemanovi předat doktor Veselý nalezený dopis od prokurátora Vršeckého. Má na tom největší zásluhu Žitný, někam ale zmizel. Zeman je předvolán k výpovědi, celý proces natáčí televize a redaktorka Konečná. Zeman líčí svůj účel cesty do Plánice, předseda je ale podjatý a Zemanovi nevěří, obhajuje faráře. Celá akce byla podle něj konstrukcí Státní bezpečnosti, všechna vina byla prý neprávem svalena na faráře. Vršeckého sebevražda prý morálně odhalila celé pozadí procesu. Farář po zjištění, že na galerii je plno plánických občanů, odmítne výpověď. Zeman sebe, Žitného a Kalinu obhajuje, že se nikdy nedopustili ničeho protiprávního. K soudu přichází jako svědek Pavel Daneš, má u sebe i petici pro farářovu rehabilitaci. Vypovídá, že Zeman ho loni protiprávně zatkl a držel ve vazbě, poznal tak, co je skutečně zač. V tu chvíli ale Zeman vynáší svůj trumf v podobě dopisu Vršeckého. V něm se píše, že Vršeckého donutili Braun s Danešem, aby obvinil Kalinu z plánické tragédie. Profesor Braun nervově nevydrží a v pískotu odchází. Daneš ještě vyčítá farářovi, že to celé pokazil. Pláničtí křičí, ať dostane slovo Zeman a řekne, jak to tenkrát opravdu bylo. Předseda ale odročuje líčení a tak je konec. Zeman zvítězil a pravda vyšla najevo, dosáhl také morálního zadostiučinění, i za Kalinu. Na chodbě soudní budovy se pak objímá se svou dcerou a matkou.
Jan Zeman: Vladimír Brabec
kpt. Mirek Stejskal: Ladislav Mrkvička
plk. Kalina: *Miloš Willig
pplk. Žitný: František Němec
plk. Pavlásek: *Josef Větrovec
MUDr. Veselý: Vladimír Ráž
por. Martin Gajdoš: Emil Horváth ml.
Blanka Zemanová: Jaroslava Obermaierová
Lída Zemanová: Ivana Andrlová
Zemanova matka: Pavla Maršálková
Dagmar Konečná: *Vlasta Vlasáková
Prokurátor Ševčík: *Václav Švorc
Farář: Ota Skenčka
Pavel Daneš: Petr Štěpánek
Profesor Braun: *Miloš Nedbal
Anča Šandová: Marcela Martínková
Matys: Ladislav Trojan
Paní řídící: Eva Klepáčová
Soudce: Josef Němeček
Obhájce: Václav Bouška
Dále hráli: Jana Andresíková, Jiřina Bílá, Pavel Jiras, Běla Jurdová,
Marie Landová, Jan Laibl, Miroslav Moravec, Zdeněk Skalický,
Josef Střecha, Miroslav Šindler a Jiří Vitvar
Ideový námět: Jan Kovář
Podle námětu a povídky: Jiřího Procházky
Scénář: *Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa,
Jiří Čermák, František Kruml
Dramaturg: mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. "Za zásluhy o výstavbu"
Dirigent: František Belfín
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: Michal Krška
Výprava: Karel Kočí
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Jaroslava Kubištová, Eliška Vitvarová
Umělecký maskér: Jaroslav Čermák
Skript: Alena Mikeťuková
Zástupci vedoucího výroby: Petr Čapek, Josef Hudlička,
Olga Mimrová, Jiří Radil
II. kameraman: Jan Kváča, Rudolf Jokl
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: Jiří Kejř
Výroba: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš a Josef Hanuš
Režie: *Jiří Sequens
*(zasloužilý umělec)
Vyrobila
Československá
televize Praha
Ústřední redakce armády,
bezpečnosti a brannosti
ve Filmovém studiu
Barrandov
Zpracovaly Filmové laboratoře
Barrandov
©1979
Kalina jí prý vyhrožoval. Žitný říká, že balí kufry a odchází, nechce skončit stejně. Zeman ničemu nerozumí. Po odchodu se opět potkává se Ševčíkem, který jde za ním. Probírají spolu nastalou situaci. Ševčík je soudcem v rehabilitačních procesech a také prokurátorem Zemanova případu. Mluví o sebevraždě prokurátora Vršeckého, který byl u soudu v plánickém případu, mluví také o dopise, který poslal Vršecký Kalinovi. Plánický farář nyní žádá o rehabilitaci. Zeman prý nic nechápe, Ševčík mu říká, že tam nejde jako svědek, ale jako obžalovaný. Podle Zemana se nyní konají hony na slušné lidi a se Ševčíkem se rozchází. Jde za Kalinou domů. Tam nachází doktora Veselého, Kalina je prý u konce sil a blíží se jeho konec. Zeman s ním chce mluvit o dopise, ale Veselý to neschvaluje, jakékoliv rozčílení by znamenalo okamžitý konec. Zeman tedy s Kalinou mluví, jako by se nic nestalo, milosrdně zalže, že v práci je prý všechno v pořádku. Kalina je rád, vyčítal by si , kdyby to tak nebylo. Pak už je ale velmi vyčerpán a se Zemanem se loučí, je u konce. Doma u Zemanů Lidka brečí a říká, jak jí ve škole postavili na stupínek a tupili za to, že její otec může za padesátá léta. Zeman jí nedokáže rozumně vysvětlit, jak to bylo a rozhoduje se, že se všichni do Plánice vypraví. Při příjezdu se mu do skutečnosti prolínají obrazy z jeho pobytu ve vesnici v roce 1953. Jejich první zastávka je u tehdejšího pomocníka Bezpečnosti Matyse, vzpomínají na dobu a mluví o přítomnosti, v Plánici se mluví, co prý to v Praze dělají za blázniviny. Zeman se snaží sehnat svědky pro svůj proces. V místní škole se setkává s paní řídící, manželkou tehdy zastřeleného ředitele. Ta mluví o tom, že Daneš ve vsi sbírá podpisy na petici proti Zemanovi. Daneš si přichází pro podpis, ona mu říká, ať přijde až večer. Daneš se cítí nad Zemanem jako pán. Zeman pak navštěvuje ještě v JZD ženu Matyse, žádá jí také o cestu do Prahy svědčit. Té se to moc nelíbí, ale ptá se, kdy soud začíná. Při odjezdu potkávají Zemanovi na silnici paní řídící, ta odmítla podepsat a odchází z vesnice. Zeman se v autě dozvídá od Blanky, že Kalina zemřel a už mu nepomůže. Všichni se pak setkávají na jeho pohřbu, Zeman na něm žádá Veselého, ať zkusí sehnat Žitného a od něj Vršeckého dopis. Blanka pak sama navštěvuje plánického faráře, chce mu sáhnout do svědomí.
K soudu prý přivede plno svědků, před nimi ať pak farář řekne, jak to bylo. Začíná soud, kolem všeho je napjatá atmosféra. Zeman ještě někoho netrpělivě očekává. Zatím přichází farář, potkává s některými z Plánice. Je tu i paní řídící a Matysovi. Do sálu se už ale nikdo další nevejde, pláničtí se ale bouří a chtějí nahoru na galerii. Jednatel je tam pouští. Na poslední chvíli přichází Zemanovi předat doktor Veselý nalezený dopis od prokurátora Vršeckého. Má na tom největší zásluhu Žitný, někam ale zmizel. Zeman je předvolán k výpovědi, celý proces natáčí televize a redaktorka Konečná. Zeman líčí svůj účel cesty do Plánice, předseda je ale podjatý a Zemanovi nevěří, obhajuje faráře. Celá akce byla podle něj konstrukcí Státní bezpečnosti, všechna vina byla prý neprávem svalena na faráře. Vršeckého sebevražda prý morálně odhalila celé pozadí procesu. Farář po zjištění, že na galerii je plno plánických občanů, odmítne výpověď. Zeman sebe, Žitného a Kalinu obhajuje, že se nikdy nedopustili ničeho protiprávního. K soudu přichází jako svědek Pavel Daneš, má u sebe i petici pro farářovu rehabilitaci. Vypovídá, že Zeman ho loni protiprávně zatkl a držel ve vazbě, poznal tak, co je skutečně zač. V tu chvíli ale Zeman vynáší svůj trumf v podobě dopisu Vršeckého. V něm se píše, že Vršeckého donutili Braun s Danešem, aby obvinil Kalinu z plánické tragédie. Profesor Braun nervově nevydrží a v pískotu odchází. Daneš ještě vyčítá farářovi, že to celé pokazil. Pláničtí křičí, ať dostane slovo Zeman a řekne, jak to tenkrát opravdu bylo. Předseda ale odročuje líčení a tak je konec. Zeman zvítězil a pravda vyšla najevo, dosáhl také morálního zadostiučinění, i za Kalinu. Na chodbě soudní budovy se pak objímá se svou dcerou a matkou.
Jan Zeman: Vladimír Brabec
kpt. Mirek Stejskal: Ladislav Mrkvička
plk. Kalina: *Miloš Willig
pplk. Žitný: František Němec
plk. Pavlásek: *Josef Větrovec
MUDr. Veselý: Vladimír Ráž
por. Martin Gajdoš: Emil Horváth ml.
Blanka Zemanová: Jaroslava Obermaierová
Lída Zemanová: Ivana Andrlová
Zemanova matka: Pavla Maršálková
Dagmar Konečná: *Vlasta Vlasáková
Prokurátor Ševčík: *Václav Švorc
Farář: Ota Skenčka
Pavel Daneš: Petr Štěpánek
Profesor Braun: *Miloš Nedbal
Anča Šandová: Marcela Martínková
Matys: Ladislav Trojan
Paní řídící: Eva Klepáčová
Soudce: Josef Němeček
Obhájce: Václav Bouška
Dále hráli: Jana Andresíková, Jiřina Bílá, Pavel Jiras, Běla Jurdová,
Marie Landová, Jan Laibl, Miroslav Moravec, Zdeněk Skalický,
Josef Střecha, Miroslav Šindler a Jiří Vitvar
Ideový námět: Jan Kovář
Podle námětu a povídky: Jiřího Procházky
Scénář: *Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa,
Jiří Čermák, František Kruml
Dramaturg: mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. "Za zásluhy o výstavbu"
Dirigent: František Belfín
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: Michal Krška
Výprava: Karel Kočí
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Jaroslava Kubištová, Eliška Vitvarová
Umělecký maskér: Jaroslav Čermák
Skript: Alena Mikeťuková
Zástupci vedoucího výroby: Petr Čapek, Josef Hudlička,
Olga Mimrová, Jiří Radil
II. kameraman: Jan Kváča, Rudolf Jokl
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: Jiří Kejř
Výroba: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš a Josef Hanuš
Režie: *Jiří Sequens
*(zasloužilý umělec)
Vyrobila
Československá
televize Praha
Ústřední redakce armády,
bezpečnosti a brannosti
ve Filmovém studiu
Barrandov
Zpracovaly Filmové laboratoře
Barrandov
©1979
To, co v porovnání s Vaší vlastní zkušeností z promítání uznáte za pravdivé, je samozřejmě jen na Vás...
Nicméně některá fakta nemůže úplně popřít ani zmiňovaný fanklub.
Jedním z nich je i to, že díl Štvanice musel být z více jak poloviny dodatečně přetočen, důvody byly samozřejmě politického rázu. Poznat to dodnes můžete tak, že na prvním záběru nahoře je v pozadí jasně rozpoznatelná rozvodněná Vltava , na druhém již nikoliv.Původní scénář měl název ,,Hrdelní pře,, , ale po změnách byl dodatečně přejmenován na Štvanici.
Komu by touha po dalších poznatcích o majoru Zemanovi nedaly spát, může je načerpat např. v knize Major Zeman - Propaganda nebo krimi?
Název knihy: Major Zeman - Propaganda nebo krimi?
Jméno autora: Daniel Růžička
Nakladatelství: Práh
Rok vydání: 2005
Náklad: neuvedeno
Cena: 269 Kč
Počet stran: 197 text a dokumenty, 64 fotky
Fotografie: Ano
Poznámka: Kniha mapuje vznik a natáčení seriálu, ukazuje vazby na tehdejší režim a objasňuje dosud neznámé informace. Součástí je bohatá fotopříloha a také autentické dopisy a dokumenty.