Právní aspekty softwaru
Úvodní informace |
V současné době náleží softwarový průmysl k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomickým segmentům na světě a celkové příjmy společností vyrábějících software v roce 2007 jsou celosvětově odhadovány na více než 450 miliard amerických dolarů. S ohledem na skutečnost, že v blízké budoucnosti nelze očekávat pokles významu softwaru, jakožto obchodní komodity, ba naopak lze očekávat ještě strmější vývoj směrem nahoru, než jaký byl k vidění dosud, je mimořádně žádoucí, aby mu rovněž právo věnovalo náležitou pozornost. |
|
Co je to software? |
V právní praxi se běžně lze setkat s různým užíváním výrazu „software“ a jeho zaměňováním s výrazy jako „počítačový program“ či „programové vybavení počítače“. Nejčastěji bývá pojem „software“ užíván jako zastřešující obecný výraz k označení libovolné informace uložené na jakémkoli nosiči informací v podobě čitelné pro výpočetní zařízení, tedy ve strojovém kódu. Je-li informace uložena v jiné podobě, například ve zdrojovém kódu, užívá se označení této podoby a nazve se například jako „zápis zdrojového kódu“. Pojmu „programové vybavení počítače“ se užívá tehdy, hovoří-li se o veškerém softwaru uloženém na pevném disku počítače. Pro výraz „počítačový program“ je výhodné rezervovat velmi specifické místo a nahlížet na něj jako na informace v jakékoli podobě, které podléhají autorskoprávní ochraně dle § 2 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (vizte následující text).
Heslo software v online encyklopedii Wikipedia.
Právní ochrana softwaru |
Ve většině zemí světa je software chráněn jako autorské dílo, tedy v režimu autorského práva. Úpravu této problematiky obsahuje v českém právním řádu zákon č. 121/2000 Sb., právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož § 2 odst. 2 stanoví, že:
„Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují.“
Právní dispozice se softwarem |
Nejobvyklejším případem dispozice se softwarem je zřejmě jeho prodej. Tento se bude zpravidla realizovat jako rozšiřování softwaru ve smyslu § 14 zákona č. 121/2000 Sb., právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozumí se jím zpřístupňování díla prodejem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. Kupující se prostřednictvím této transakce stává majitelem rozmnoženiny softwaru, avšak prostřednictvím licenční smlouvy získává pouze oprávnění k užití díla určitým způsobem. Vlastnické právo samozřejmě může přejít i jinou transakcí, např. darováním.
Se softwarem jakožto vlastnictvím však lze disponovat i tak, že nedojde k přechodu vlastnických práv, nýbrž pouze práv užívacích. Vlastník rozmnoženiny může tuto pronajmout jiné osobě. Pronájmem se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. K užití softwaru je také možné udělit licenci. Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, až na určité výjimky, poskytnout autorovi odměnu.
Tímto jsme samozřejmě nevyčerpaly veškeré způsoby disponování se softwarem jakožto majetkem. Samotný autorský zákon jich zná ještě celou řadu. Navíc si lze představit i uzavírání tzv. inominátních smluv.
Prezentace |