Inflace Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz MAKROEKONOMIE 2 Inflace nProjev makroekonomické nerovnováhy nSpojována s růstem tržních cen a snižováním koupěschopnosti peněz nRůst cenové hladiny qCenová hladina – celková úroveň cen výrobků a služeb, které se v hospodářství prodávají a nakupují q MAKROEKONOMIE 3 Deflace a dezinflace nNutné rozlišovat nDeflace – pokles cenové hladiny nDezinflace – zpomalující se inflace qVšeobecně pokládána za známku velmi dobrého stavu ekonomiky qDeflace naopak vnímána jako velmi negativní stav ekonomiky q qNa konci 20. století zažívaly země Severní Ameriky trvalou dezinflaci, což mnozí přičítají silnému růstu v tomto období. MAKROEKONOMIE 4 Měření inflace nCenové indexy qIndex spotřebních cen qIndex cen výrobců qa další nDeflátor HDP n(parita kupní síly) MAKROEKONOMIE 5 Cenové indexy nVážené průměry cen vybraných zboží a služeb nIndex spotřebitelských cen (CPI) qZachycení dopadů změn cenové hladiny na domácnosti a jejich životní náklady qKonstruován jako poměr nákladů na pořízení reprezentativního spotřebitelského koše ve sledovaném roku k nákladům na pořízení výchozího roku Složení spotřebního koše ČR n n n n MAKROEKONOMIE 6 Název 1999 2005 2007 Potraviny a nealkoholické nápoje 19,8% 16,3% 17,03% Alkoholické nápoje, tabák 7,9% 8,2% 8,6% Odívání a obuv 5,7% 5,2% 4,72% Bydlení, voda, energie, paliva 23,6% 24,8% 25,34% Bytové vybavení, zařízení domácnosti 6,8% 5,8% 5,52% Zdraví 1,4% 1,8% 2,5% Doprava 10,1% 11,4% 11,49% Pošty a telekomunikace 2,3% 3,9% 3,99% Rekreace a kultura 9,6% 9,9% 9,37% Vzdělávání 0,5% 0,6% 0,78% Stravování a ubytování 7,4% 5,8% 4,42% Ostatní zboží a služby 4,9% 6,3% 6,24% CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% Problémy indexu spotřebitelských cen nVěrohodnost qZáleží na adekvátnosti výběru spotřebního koše co do druhů zboží a služeb i co do vah přiznaných jednotlivým druhům nZměna struktury výdajů v důsledku změn cen qKoš nemusí plně korespondovat nNeodráží úplnou cenovou hladinu ekonomiky qOmezeno na část tržní produkce zařazenou do reprezentativního koše MAKROEKONOMIE 7 Implicitní cenový deflátor (deflátor HDP) nUpřednostňován nNejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace nDeflátor = nominální HDP / reálný HDP x 100 nPostihuje skutečné pohyby cen veškeré finální produkce MAKROEKONOMIE 8 Typy inflace nZjevná vs. skrytá qZjevná – skutečně dochází k růstu cenové hladiny qSkrytá – není zachycena cenovým indexem nPotlačená qVzestup cenové hladiny zablokován (příčiny inflace ale zůstaly uchovány) nOčekávaná vs. neočekávaná MAKROEKONOMIE 9 Typy inflace dle rychlosti nMírná (plíživá) qTempo růstu cenové hladiny nepřekračuje tempo růstu výkonu, do 10 % nPádivá qPohybuje se řádově v desítkách procent nHyperinflace qExtrémní případ, v tisících procent MAKROEKONOMIE 10 Příčiny inflace (typy inflace dle podnětu) nPoptávková inflace qTažená poptávkou předpokládá vzestup poptávky, který vyvolá posun rovnovážného bodu za úroveň potenciálního produktu – rozevírá se tzv. inflační mezera (rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem) qrůst státních výdajů qexpanze úvěrů qnárazové použití úspor domácností a firem qpříliv zahraničního kapitálu MAKROEKONOMIE 11 Příčiny inflace (typy inflace dle podnětu) nInflace tažená nabídkou (nabídková) qMůže být vyvolána i za situace, kdy skutečný produkt nedosahuje úrovně potenciálního produktu qrůst cen základních surovin qrůst mezd qpolitické události qimportovaná inflace qzvýšení nepřímých daní q MAKROEKONOMIE 12 Důsledky inflace nDochází ke změnám relativních cen qVyvolání přerozdělovacích procesů mezi jednotlivými skupinami a subjekty tržní ekonomiky nSociální důsledky inflace (příjemci fixních důchodů) nMzdy a platy zpravidla s mírnou inflací udržují krok nPřerozdělování u úvěrových vztahů – prospěch dlužníka qMožnost vyvolání deformací ve výstupech i při alokaci vstupů (může ovlivnit úroveň produktu ekonomiky) Důsledky inflace nNázor části ekonomů – mírná inflace stimuluje AD a tím stimuluje i výkonnost ekonomiky a zaměstnanost nInflace vyrovnaná vs. nevyrovnaná qVyrovnaná – nemění se relativní ceny (žádné negativní dopady) qNevyrovnaná Inflace v ČR (deflátor HDP, %, r/r) Phillipsova křivka nPopisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností nZavedena na přelomu 50. a 60. let nPůvodní verze vyjadřovala tzv. substituční teorii inflace nPozději koncepce přirozené míry nezaměstnanosti – pak dlouhodobá Phillipsova křivka vertikála