Právo doménových jmen

Definice pojmu doménové jméno a systém přidělování doménových jmen

Definice pojmu doménové jméno  

 

 

K tomu, abychom mohli přesně definovat pojem doménového jména musíme znát nejdříve pojem a funkci takzvané IP adresy. IP adresa je číselný kód, pomocí kterého se identifikují jednotlivé uzly, které mezi sebou komunikují v počítačové síti. Protože jsou tyto někdy až dvanáctimístné kódy obtížně zapamatovatelné, používá se místo číselné IP adresy doménové jméno a naopak, všude tam, kde jsme zvyklí zadávat doménová jména (internetové prohlížeče, elektronická pošta) můžeme použít přímo IP adresu.


Vazby mezi jednotlivými doménovými jmény a IP adresami jsou evidovány v databázi DNS (Domain Name Systém, dále jen DNS), která je umístěna na tzv. jmenných serverech. Jednotlivé záznamy o těchto vazbách se nazývají Resource Records, česká technická literatura používá termín DNS věty.
Samotný systém funguje tak, že když uživatel zadá doménové jméno do své aplikace (například do nastavení domovské stránky svého internetového prohlížeče), zašle aplikace pomocí klienta zvaného resolver dotaz (požadavek) na jmenný server, který v DNS databázi vyhledá příslušnou DNS větu a doménové jméno „přeloží“ na IP adresu. Teprve tehdy, když aplikace zjistí IP adresu, se může pokusit navázat spojení s uzlem, který je označen daným doménovým jménem.

 

Podrobný popis technické fonkce doménového jména naleznete na stránce správce "české" domény .cz na tomto odkazu:

 

 
 
 

 

 

 

 

Systém přidělování doménových jmen  

 

 

Registraci doménových jmen zabezpečují autorizovaní správci nejvyšších domén, přičemž jeden správce může spravovat i více domén. Pro správce domény literatura používá různé pojmy, často se mluví o doménové autoritě, rejstříku, nebo registrátorovi. Pojem doménová autorita je sice přesný, avšak v současné době méně používaný termín, rejstřík je pojem zavedený v doméně .eu a termín registrátor se v současné době používá spíš pro komerční subjekty oprávněné správcem domény poskytovat registraci domén veřejnosti (viz níže).

 

Generické domény jsou spravovány organizací ICANN, která však technickou správu těchto domén přenechává dalším organizacím.

 

Národní domény spravují zpravidla národní síťová informační střediska (správci národních domén). Správcové vedou databázi DNS (registr) a zpracovávají požadavky na registraci do této databáze přímo od uživatelů, nebo od obchodních společností (registrátorů), které nabízí uživatelům registraci doménového jména jako část svých podnikatelských aktivit. Všichni z našeho pohledu významní správcové upustili od zpracovávání požadavků přímo od uživatelů a tuto činnost přenechávají komerčním registrátorům.

 

 

Princip jedinečnosti a princip priority  

 

 

Registrace doménových jmen uživatelům se řídí principem jedinečnosti a principem priority.

 

Princip jedinečnosti spočívá v tom, že jedno doménové jméno může být zaregistrováno pouze jednomu uživateli.

Princip priority se uplatňuje v případech kde má o jedno doménové jméno zájem víc uživatelů. V tomto případě registrátor nezkoumá který uchazeč má k doméně lepší právo, ale zaregistruje doménu uchazeči který se o ni první přihlásil – „first come first served“.

 

           Jako doplňující zdroj pro základní orientaci v tématu doporučuji také dobře zpracované vlákno ve wikipedii na tomto          odkazu: 

 

Přednáškové slidy k této přednášce naleznete na odkazu níže.

Pravo_domenovych_jmen_II.pptx
Předchozí
Následující