Autor: JUDr. Michal Janovec

S účinností od 1. dubna 2006 došlo k významnému kroku v oblasti dohledu nad finančním trhem schválením zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem.

Původní vládní návrh zákona o integraci dohledu nad finančním trhem předpokládal postupnou integraci ve dvou etapách. Integraci bankovního dohledu s dohledem nad družstevními záložnami do České národní banky a integraci státního dozoru v pojišťovnictví a dozoru nad penzijními fondy a penzijním připojištěním spolu s dozorem nad kapitálovým trhem do Komise pro cenné papíry, jejíž název měl být změněn na Komise pro finanční trh. Nakonec bylo rozhodnuto nevytvářet dvě etapy, ale provést integraci jednotnou sjednocující dohled nad finančním trhem výhradně v rámci České národní banky s tím, že oproti dosavadní sekci bankovního dohledu se vytváří v rámci České národní banky další dvě sekce – regulace a dohledu nad kapitálovým trhem a sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami a penzijními fondy

Regulace na mezinárodní úrovni

a) Basel I

Na mezinárodní úrovni již od poloviny 20.století existovaly určité nerovnosti mezi bankovními institucemi z důvodu různorodé právní úpravy regulace v jednotlivých, nejen Evropských zemích. Protože se většina bank pohybuje na mezinárodním poli, získávaly ty banky, které pocházely ze zemí s benevolentnějšími regulačními prvky, jistou výhodu už jen tím, že měly menší náklady na svou existenci a fungování vůbec.

Takováto nerovnost dala impulz k vytvoření Basilejské komise pro bankovní dohled guvernéry centrálních bank G-10¹. Tato komise dovršila svých úkolů v podobě tzv. basilejské kapitálové dohody z roku 1988 (Basel Capital Accord - Basel I), která byla podepsána všemi guvernéry G- 10 a byla první mezinárodní dohodou týkající se regulace finančních rizik. Na základě této dohody byla vyjádřena kapitálová přiměřenost, jež byla definována jako udržování min. 8% výše kapitálu v poměru k rizikově váženým aktivům. V tomto konceptu bylo zohledňováno pouze riziko úvěrové, a proto byl v roce 1993 prosazen návrh na zohlednění i rizika tržního vedle úvěrového. Tržní riziko zahrnovalo tři druhy rizik – úrokové, měnové a akciové.

Na základě jednotlivých doporučení vydávala EU direktivy, které členské státy postupně byly nuceny zapracovat do svých právních řádů. Nejdůležitější jsou patrně směrnice o kapitálové přiměřenosti² a direktiva o investičních službách³, jejímž cílem bylo především vytvoření jednotného kapitálového trhu. V ČR byla směrnice ISD implementována až ZPKT. Kapitálová přiměřenost byla po nějaké době zavedena i pro investiční společnosti a obchodníky, jež disponovali oproti bankám výhodou v méně přísnější regulaci. Nová směrnice ohledně kapitálové přiměřenosti označovaná jako CAD II vznikla v roce 1998 a zaváděla i zohledňování tržního rizika.

b) Basel II

S postupem doby a rozvojem různých informačních technologií byly vytvořené metody dle Basel I málo flexibilními a nedostačujícími, navíc docházelo ke stále se zvyšujícímu vlivu jiných rizik, které do té doby v Basel I uvažovány nebyly (např. riziko operační).

Bylo nutno vypracovat dohodu novou, která by nedostatky v Basel I odstranila. Nová Basilejská dohoda byla schválená v roce 2002 a do právního řádu ČR byla začleněna vyhláškou č. 123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Mimo úvěrové a tržní riziko přibyla také potřeba tvořit kapitálový požadavek k operačnímu riziku. Současně byla upřednostněna metoda individuálních ratingů a banky i obchodníci najednou měli možnost si vybrat tu metodu vypočítání kapitálového požadavku, která nejvíce vyhovuje jimi poskytovaným investičním službám.

Basel II zvýšila nároky na řízení rizik a současně zavedla určitou tržní disciplínu tím, že stanovila určité požadavky na zveřejňování informací bankami a obchodníky (např. informace o složení akcionářů, o strategiích a postupech snížení rizik atd.).

MiFID – evropská směrnice o trzích finančních nástrojů

(Directive 2004/39/EC of the European Parliment and of the Council of April 2004 on markets in finacial instruments)

MiFID zahrnuje celkem tři evropské právní předpisy:

- Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS („rámcová směrnice“, „MiFID“) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES.

- Směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniku a o vymezení pojmu pro účely zmíněné směrnice („prováděcí směrnice“)

- Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniku, hlášení obchodu, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmu pro účely zmíněné směrnice („prováděcí nařízení“).

MiFID a navazující právní předpisy přinesly spoustu změn v pravidlech fungování kapitálového trhu vůbec v celoevropském měřítku. Především je zde vyšší míra harmonizace a rozšíření regulace také na činnosti, které doposud regulovány nebyly, nebo byly regulovány jen velmi málo. Například jsou evidentní přísnější pravidla pro činnost obchodníků a změny v kompetencích dohledu ČNB - Dohledu ČNB nově podléhají poskytovatelé investičního poradenství, obchodníci s komoditními deriváty, obchodníci s deriváty na měnu, komoditní burzy, osoby obchodující s investičními nástroji na vlastní účet.

Od ledna 2008 bylo dosavadní sektorové členění tří dohledových sekcí (dohled nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem) nahrazeno funkcionální organizační strukturou se třemi dohledovými sekcemi s novými působnostmi. Byly zřízeny sekce regulace a analýz finančního trhu, sekce licenčních a sankčních řízení a sekce dohledu nad finančním trhem. Nové organizační uspořádání přináší ve srovnání se sektorovým uspořádáním dohledu mnoho výhod ⁴