Poválečný odsun z ČSR ČPD novověku 8. seminář Historie ØMyšlenka masového transportu obyvatelstva vznikla již po první světové válce, jako řešení komplikované národnostní skladby a z ní pramenících těžkých konfliktů. ØTato metoda byla skutečně použita, a to např. při řešení vztahů mezi Řeckem a Tureckem na Balkáně. ØJednalo se však v meziválečné Evropě o výjimečné řešení. ØProtiněmecké nálady gradovaly 2. světovou válkou (zrada v Mnichově, německá okupace) ØTouto problematikou se zabývaly všechny tehdejší mocnosti Ø Co k tomu vedlo ØZa války vládly v českých zemích protiněmecké nálady, a proto se po Heydrichiádě v roce 1942 objevila myšlenka totálního odsunu ØExilový prezident Edvard Beneš přišel s plánem, jehož součástí nebylo jen vysídlení Němců ze Sudet, ale také Maďarů z jihu Slovenska ØK odsunu nutný souhlas velmocí. ØV roce 1943 byl Beneš přijat Winstonem Churchillem a ten s ním v otázce transferu obyvatelstva souhlasil. Spíše než odsun však žádal pro Němce možnost dobrovolného odchodu. ØPoté Beneš odcestoval do Spojených států Amerických a také Roosevelt transfer akceptoval. ØKoncem roku 1943 se pak Beneš dohodl i se Stalinem a Molotovem ØVelmoci souhlasily s odsunem pod podmínkou, že bude proveden humánním způsobem. Během odsunu však došlo k několika excesům. Průběh ØOdsun lidí začal fakticky ještě před koncem války evakuací mnoha sudetských Němců před postupující frontou. ØK samotnému vyhánění a tzv. divokému odsunu začalo pak docházet již v průběhu Květnového povstání, kdy také začaly útoky na německé civilisty a vojáky. ØPodle některých zdrojů bylo do konference v Postupimi, kde se dne 2. srpna 1945 o odsunu jednalo, minimálně 700 tisíc sudetských Němců divoce vyhnáno anebo sami uprchli. ØDle údajů společné komise českých a německých historiků při této neřízené akci zahynulo 19 až 30 tisíc Němců. ØDo 1. listopadu roku 1946 pak bylo z českých zemí oficiálně a podle norem Postupimské konference odsunuto celkem 2 170 598 Němců. Transfer byl prováděn především za pomoci vlaků. Fakta ØKonečný počet Němců, kteří museli odejít v důsledku poválečného odsunu, se tedy pohybuje kolem 2,6 milionu osob. ØZjištěno bylo 18 816 obětí odsunu a 200 tisíc lidí se stále pohřešuje. ØOdsun se nevyhnul ani Židům, kteří se hlásili k německé národnosti. ØZůstat mohlo 250 000 Němců s omezenými občanskými právy: Ø Všichni Němci byli oficiálně považováni za cizince, takže neměli žádná občanská a politická práva, např. volit, shromažďovat se a spolčovat se. ØPotravinové a ošatní lístky dostávali jako Židé za války ØMuseli se policejně hlásit ØKromě povolených výjimek nesměli používat veřejné dopravní prostředky, navštěvovat veřejná prostranství, zařízení a sady. ØStejně jako Češi měli všeobecnou pracovní povinnost. Avšak v případě, že kterýkoliv Čech projevil zájem o místo, kde pracoval Němec, musel být Němec okamžitě propuštěn, pokud nebyl úředně prohlášen za nepostradatelného. Ø Ø Postupimská konference (17.7. – 2.8.1945) Øschválen odsun Němců z ČSR, ale i z Maďarska a Polska Ødeportace musí proběhnout humánně Øjednání „Velké trojky“ (J. Stalin,H. Truman, W. Churchill) Ørozčlenění Němců do okupačních zón Ødále v menší míře vysídleni i z Holandska, Francie, Itálie, Belgie, Lucemburska Ø Postupim – Velká trojka (Stalin, Truman, Churchill) Postupim2 „Divoký“ odsun Øpo květnu 1945 ØČeši ovládnuti vztekem vůči nacistům se mstili na Němcích, za všechno, co jim válka přinesla Ø odsun klecici Vyřizování účtů - akty bezpráví konecválky Hranice1945 ausstellung1 Revoluční gardy RG IMG13986 Revoluční gardy RG RG3 Nejdramatičtější odsuny: ØPostoloprty, koncentrační tábor v bažantnici, 31. května – 15. června 1945: 800-1000 zavražděných, mezi nimi i děti. Z hromadných hrobů u Postoloprt bylo exhumováno 763 pozůstatků lidských těl. Dodnes se nepodařilo objektivně prokázat, zda se jednalo pouze o německé obyvatele, nebo i o zavražděné Židy z postoloprtského koncentračního tábora, či oběti z pochodů smrti, které zde probíhaly krátce před ukončením války. Policejní vyšetřování zahájené v roce 2006 přisoudilo vinu za masakr Československé armádě a policii a důstojníkům št. kapitánu Vojtěchu Černému a veliteli postoloprtské policie Bohuslavu Markovi. Podle vyšetřovatele Pavla Karase šlo podle tehdejšího práva o vraždy, které by ale dnes byly klasifikovány jako genocida. ØDoupov: 24 zavražděných. Pohřbeni na školním hřišti. (V knize Perzekuce 1945. Praha, 1996, T. Staněk uvádí asi 40 obětí, z toho "je o 22 konkrétní údaj“). ØTocov, 5. června 1945: 32 zavražděných. ØPodbořany, 7. června 1945: 68 zavražděných. ØChomutov, 9. června 1945: 12 umučených po předchozím týrání na sportovním hřišti. Byli biti důtkami a železnými tyčemi, byly jim vypichovány oči, holí urážena přirození a jeden muž byl svlečený obalen svitky starých filmů a zapálen. Na odpoledním pochodu smrti zemřelo dalších 70 lidí. Ze zbytku, který byl internován v koncentračním táboře Sklárna, bylo přímo v něm zavražděno dalších 40 lidí. Kromě toho bylo vojáky z tábora odvedeno a na jiném místě popraveno několik desítek lidí. Celkem bylo zavražděno 140 Němců. ØMasakr na Švédských šancích (Horní Moštěnice u Přerova, noc z 18. na 19. června 1945) zavražděno 265 lidí, z toho 71 mužů, 120 žen a 74 nedospělých (včetně kojenců). Jen část z toho byli Karpatští Němci, zbytek pak Maďaři a Slováci ØDomažlice: asi 200 zavražděných. ØÚstecký masakr, 31. července 1945: cca 80-100 zavražděných. Ø Divoké odsuny „EXCESY“ ØBrněnský pochod smrti „Brünnerstrasse“ (názory o počtech obětí i samotném průběhu se podstatně liší!) Ø Brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo o hmotnosti maximálně 15 kilogramů. Na "brněnský pochod smrti" se pak směrem na jih do Rakouska vydalo ca 25 tis osob, převážně ženy, děti a starší 60 let. Po cestě jich stovky zahynuly kvůli vysílení, nemocem a "špatnému zacházení". Stovky lidí údajně zakopány do masových hrobů podél cesty (Brünnerstrasse - Brněnská) až do Vídně. Ø Brněnský pochod smrti „Brünnerstrasse“ Brnensky_pochod_smrti22 Organizovaný odsun od 1.1.1946 Øpo podepsání Postupimské dohody Ødozírala Spojenecká kontrolní rada Øbyl zřízen Úřad na odsun Němců při ministerstvu vnitra a ministerstvo obrany zase dohlíželo na technické provádění odsunu ØCo bylo povoleno vzít s sebou: osobní věci, ložní prádlo, teplé oblečení, z cennosti pouze snubní prsteny, zavazadla o váze v rozmezí 50-60 kg Øodjížděli vlaky do něm. okupačních zón Ø1947-1948 – dodatečný odsun (80 tisíc) Ø Bílá páska s písmenem „N“ bílá páska N Organizovaný odsun odsun němců upozornění okresní správní komise kraslicích Postoj k Židům ØStejná omezení jako vůči Němcům ØŘada z nich byla neprávem zahrnuta do odsunu divokého i organizovaného. ØAž v roce 1946 byla vydána směrnice, podle které byli lidé s židovským původem z odsunu vyňati Kdo mohl zůstat? 1.obyvatelstvo ze smíšených manželství 2.skupina lidí, kteří měli možnost prokázat svoji antifašistickou činnost 3.odborníci Ø ØI přes možnost zůstat odešlo přes 140 tisíc antifašistů Ø Problematika maďarské menšiny ØProti odsunu Maďarů se nakonec postavily západní mocnosti VB a USA ØNáhradní řešení l300 tisíc reslovakizovaných - donucení části Maďarů přihlásit se ke slovenské národnosti lpřes 70 tisíc „vyměněných" lpřes 44 tisíc násilně přesídlených - 1947 zastaveno Ø Rekapitulace 1945-1948 ØSamovolný útěk ØDivoký odsun (po osvobození) •Ca 660 000 Němců (Zákon č. 115/1946 Sb. – amnestijní zákon) ØOrganizovaný odsun (převážně v roce 1946) •2 250 000 Němců (Na základě Postupimské dohody) ØDodatečný odsun (1947-48) •80 000 Němců ØVnitřní odsun (1947-1949) •Přesouvání zbylých Němců do vnitrozemí ØVýsledek (ke konci roku 1948) •185 000 Němců zůstalo … 25 000 Němců zemřelo?? (počty nikdy přesně nezjištěny) Ø Důsledky odsunu ØOdsunem trpěly oba národy lNěmci byli krutě vypuzeni z domoviny lČeši ztratili morální prestiž ØPohraniční oblasti zpustly, nebylo v nich dost pracovních sil k udržení podniků, infrastruktury ØVětší připoutání k SSSR – garance provedení, bezpečnosti před Německem Ø Vánoční projev E. Beneše 1946 Ø"Letošní Vánoce nabývají obzvláštního významu a charakteru také tím, že je v naší vlasti slavíme poprvé bez Němců. To je výsledek, na jehož nesmírný historický význam jsem již vícekrát poukazoval. (...) Touto skutečností byla zlikvidována jedna z velkých kapitol naší minulosti.“ Argumenty pro odsun ØOdplata za nacismus a německé válečné zločiny Øprotičeskoslovenské vystupování sudetských Němců od třicátých let Øvysídlení přes 150 000 českých občanů ze Sudet a poté následující okupace zbytku Československa Øreakce na zvěrstva při pochodech smrti, které procházely přes české území Øbezprostřední živelná reakce na brutální postup okupační moci při potlačování českého protinacistického povstání Øsnahy o etnickou čistotu, aby se předešlo opakování předválečných událostí v Sudetech (SdP) Argumenty pro odsun ØVyhnání Němců je ospravedlňováno postupimskou dohodou, přesněji protokolem postupimské konference, který v čl. XIII uvádí: Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho součásti, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba přesunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že přesun musí byt prováděn spořádaně a humánně. Argumenty proti odsunu Øviníci nejsou všichni čeští Němci - vina není kolektivní Øodsunuti byli převážně ženy, děti a starší muži, kteří neměli na rozhodování vrcholných představitelů nacistického Německa téměř žádný vliv Øz odsunu nebyli vyjmuti Židé ØMaďaři i Slováci se provinili prakticky stejně, ale odsun zasáhl pouze prvně jmenované Øzabavený majetek byl z velké části rozkraden a ne použit na obnovu státu Ødeportace byly z politického hlediska výhodné zejména pro komunisty, kteří mohli rozdělováním konfiskovaného majetku uplatit své voliče Ø vertr-05-490acc83f29ac 483px-VolarydeadJews