Ročník 1964 Sbírka zákonu Československé socialistické republiky Částka 19 Vydána dne 5. březn3 1964 Cena Kč. OBSAH. 40. Občani á k o a í k 40 Občanský zákoník za dne 28. února 1964 V ústavě československé socialistické republiky jsou zakotveny hlavni směry všestranného rozvoje naší společnosti i osobnosti člověka. Tím byl dan základ pro to, aby mohly být souhrnně a V8 vzájemné souvislosti nově upraveny vztahy v oblasti socialistické výroby 1 práca a v oblasti osobní spotřeby občanů. Rozvoj plánovitě řízené socialistické výroby, důsledné uplatňování zásad demokratického centralismu v řízení výroby a účinná prosazování zájmů celé společnosti v hospodářské činnosti socialistických organizací vyžaduji novou úpravu, kterou obsahuje hospodářský zákoník navazující j učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. fJJ Rovněž |a neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která JI činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. § 39 Neplatný Je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo Jej obchází anebo se příčí zájmům společnosti. § 40 (') Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, ktorou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. (J) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou psát nebo číst, Je třeba úředního zápisu. g 41 VztahuJe-11 se důvod neplatnost! jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu ano-bo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, ža tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. § 42 Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu Skoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. Smlouvy § 43 Očastnícl Jsou povinni dbát. aby pří úpravo smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů. § 44 Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci shodnou na jejím obsahu, pokud zákon nevyžaduje splnění dalších náležitostí. § 45 f1) Návrh na uzavření smlouvy Je třeba přijmout ve lhůtě určené navrhovatelem. Nenl-ll lhůta určena, je třeba návrh přijmout ihned, jednají-ll účastnící přímo; jinak je třeba jej přijmout bez zbytečného odkladu. Návrh je přijat okamžikem, kdy přijetí návrhu došlo navrhovateli. í2] K uzavření smlouvy nedojde, je-U návrh přijat opožděně nebo požaduje-11 druhý účastník změny; takový projev je novým návrhem. (3) Dokud návrh nebo jeho přijetí nedojde druhému účastníkovi, mohou účastníci od svých projevů ustoupit. § 46 í1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. t2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. § 47 Jestliže se účastníci v předepsané formě shodit no obsahu smlouvy a k jejímu vzniku je třeba ješiě rozhodnutí příslušného orgánu, jsou svými projevy vázáni až do tohoto rozhodnutí. Je-U rozhodnuti záporné, ke smlouvě nedojde. Strana 203 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 § 48 (*■) Od smlouvy může účastník odstoupit, Jen Jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. (Jl Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnulo jinak. § 49 (l) Účastník, který jednal v omylu, jejž druhý účastník vyvolni nebo ifinž druhému účastníkovi musel být znám. má právo od smlouvy odstoupit, jestliže se omyl týká takové okolnosti, 28 by bex nólio ke smlouvě nedošlo. f1) Byl-li omyl druhým účastníkem vyvolán úmyslně, má účastník, který jednal v omylu, právo odstoupí; od smlouvy, at jde o jakýkoli omyl. (3) Právo odstoupit od smlouvy má I ten účastník, který jt uzavřel v Usni za nápadná nevýhodných podmínííK. § 50 !l) účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby. (J) Není-11 v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá-li se tato osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li dohodnuto, že v lom-to případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel. (3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo jl uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí osoby vyhradí, nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela. § 51 Cčastnícl mohou uzavřít 1 takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. Hlava pátá ZAJIŠTĚNI PRAV A POVINNOSTI Ručeni § 52 Pohledávku lze zajistit ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, Jímž ručitel bere na seba vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, Jestliže jl neuspokojí dlužník. § 53 VěfiteJ je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši své pohledávky. § 54 f1) Ručitel Je povinen dluh splnit, nesplnil-U Jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván. (2) Ručitel muže proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník. 9 55 Ručitel může splnění odepřít, pokud věřitel zavlnil, ze pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. § 56 RučIír], který dluh splnil, Je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuto věřiteli. Dohoda o srážkách ze mzdy a Jiných příjmů § 57 (1) Uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činUy srážky při výkonu rozhodnutí. (*) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek oicamžlkem, kdy byla plátci dohoda předložena. (3) Ustanovení odstavce 1 a 2 platí 1 pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou. Omezení převodu nemovitosti § 58 f1) Věřitel může uspokojení 3vé pohledávky za> Jistit písemnou smlouvou uzavřenou s dlužníkem, kterou dlužník bere na sebe povinnost, že neprovede svou nemovitost bez souhlasu věřitele na jiného, dokud pohledávka nebude uspokojena. Má-11 mít omezení převodu nemovitosti právní účinky 1 pro dědice, musí to být ve smlouvě uvedeno. (2) Ke smlouvo je třeba její registrace státním notářstvím. Omezení převodu vznikne okamžikem registrace. § 59 j1) Dokud omezení trvá, Je převod bez souhlasu věřitele neplatný. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1984 Strana 207 [J] Došlo-ll k omezen! pro více věřitelů, Ja !c převodu třeba souhlasu všech. § 60 Pořadí a způsob uspokojení pohledávek zajištěných omezením převodu nemovitosti při výkonu rozhodnuti upravuje občanský soudní řád. § 81 Zánikem pohledávky nebo jejím promlčením omezení přsvodu nemovitosti zanikne. Složeni do úschovy § 62 PřlpouštHi to povaha dluhu, může být pln&nl požadované věřitelem složeno do notářské úschovy, zejména Jde-11 o pohledávku nesplatnou nebo jda-ll o pohledávku, jejli výše ja sporná. Tím zaniknou ]lná způsoby zajištěni pohledávky. Hlava šestá ZMSNA PRAV A POVINNOSTI Postoupení pohledávky § 63 (l] Věřitel múž9 svou pohledávku 1 baz souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. (2J S postoupenou pohledávkou přechází 1 JaJI příslušenství a všechna práva s ní spojená. § 34 f1} Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrti věřitele nebo jejíž obsah by se rměnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani pohla-dávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí. (Jl Rovněž nelze postoupit pohledávku, JestlI-2a by postoupení odporovalo dohodo s dlužníkem. I 33 Dlužník musí být o postoupení pohledávky vyrozuměn. Dokud se tak nestane, může dlužník plnit původnímu věřiteli nebo sa 3 ním Jinak vypořádat. § 38 Byla-li pohledávka postoupena za úhrada, odpovídá věřitel, který ji postoupil, tomu, komu byla postoupena, za to, že v době postoupení trvala. Za Její dobytnost odpovídá věřitel pouze tehdy. bylo-U to smluveno, a to jen do výše přijaté úhrady s příslušenstvím. § 87 I po postoupeni pohledávky zůstávají dlužní kovl zachovány námitky, které měl proti pohltí dávce v době postoupení. Převzetí dluhu § 6« f M Za souhlasu věřitele může být dluh pře vzat písemnou smlouvou, kterou občan nebo orga ntzace uzavřou s dlužníkem. {2J Ten, kdo převzal dluh, je povinen iaj splnil místo původního dlužníka. § 69 Je-Il převzatý dluh zajištěn ručením, trvá ručení dále, jen jestliže ručíte! k převzetí dluhu přivolil. Přistoupení k dlaho § 70 Kdo bez dohody s dlužníkem písemně prohlásí věř!t8li, Ž8 splní za dlužníka jeho dluh, stana se dlužníkem vedla původního dlužníka. Hlava sedmá ZÁNIK PRAV A POVINNOSTI Splněni dlahu § 71 {M Splněním dluh zanikne. (ř) Dluh musí být splněn řádně a včas. § 72 Lze-U dluh splnit několikerým způsobem, má právo volby splnění dlužník, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Od vykonané volby nelze odstoupit. § 73 Má-ll splnit témuž věřitel! dlužník několik dluhů a plnění nestačí na vyrovnání všech, je vyrovnán dluh, o němž dlužník pří plnění prohlásí, že jej chca splnit: jinak je plněním uhrazen dluh nejdříve- splatný, a to nejprve jeho příslušenství. § 74 fl] Jestliže Je právním předpisem stanoveno nabo účastníky dohodnuto, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je. věřitel oprávněn požadovat pinění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. Strana 208 Sbírka zákonu 2. 40/1964 Částka 19 (3) Nen!-ll právním predpíšem stanoveno nebo účastníky dohodnuto Jinak, jsou podíly na diuiiu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. (3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle Jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se t«nto podíl stejným dílem na všechny ostatní. § 75 f1) Má-11 dlužník splnit dluh více věřitelům, b Jde-li o plnění dělitelné, může každý věřitel požadovat Jen svůj díl; nenl-11 jiné dohody, je dlužník oprávněn plnit každému z věřitelů stejný díl. (3) Jde-li o plnění více věřitelům, které je nedělitelné, je dlužník oprávněn plnit kterémukoli s věřitelů, nebylo-li dohodnuto něco jiného. Splněním jednomu i věřitelů dluh zanikne. S 76 Mají-ll sl ze smlouvy zároveň plnit účastníci navzájem, může se domáhat plnění Jen ten, kdo Již sám dluh splnil anebo Je ochoten a schopen Jej splnit. § 77 Dlužník splní dluh 1 tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo potvrzeni o přijetí plněni; to však neplatí, Jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout. § 78 Není-lí doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřitelem požádán. § 79 Je-li doba splněn! ponechána na vůli dlužníka, ur« Ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s pravidly socialistického soužití. 8 80 Jde-11 o plnění ve splátkách, může věřitel žádat Zttplaceiií celé pohledávky pro nesplnění ně- které splátky, Jen bylo-li to dohodnuto neuo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. § 81 Věřitel je povinen přijmout 1 Částečné plněni, neodporuje-li to dohodě nebo povaze pohledávky. § 82 t1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo splnění takto určeno, Je Jím bydliště nebo sídlo dlužníka. (J) Plní-11 dlužník peněžitý dluh prostřednictvím pošty nebo peněžního ústavu, je dluh splněn okamžikem, kdy byla částka poukázána, není-li dohodnuto jinak. § 83 PřipouŠti-li to povaha dluhu, lze Jej z důležitých důvodů týkajících se věřitele splnit uložením do notářské úschovy, zejména odpírá-11 věřitel přijmout pinění, je-li věřitel neznám nebo nepřítomen. § 84 f1) Věřitel Je povinen vydat dlužníkovi na Jeho požádáni písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. (2) Dlužník je oprávněn splněni odepřít, ne-vydá-lí mu věřitel zároveň potvrzeni. 8 85 t1] Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, Je v prodlení. Jestliže Je] nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; Jde-U o plnění dělitelné, může te odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat 1 Jen jednotlivých plněni. (J) Jde-11 o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle splnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodleni; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpisy. (J) Jde-11 o prodlení s plněním věcí, odpovídá dlužník za Její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo 1 jinek. § 86 Byla-li vs smlouvě stanovena přssná doba splnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném splnění nemůže mít věřitel zájem, musí věřitel, chce-11 trvat na splnění, oznámit Částka 19 Sbírka zákonu č. 40/1964 Strana 209 to dlužníkovi bez zbytečného odkladu; jestliíe lak neučiní, smlouva se ruší. § 87 Právo věřitele na náhradu Škody způsohené prodlením dlužníka není dotčeno; pří prodleni s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. § 88 K prodleni dlužníka nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Jde-li o plněul věci, nese věřitel nebezpečí jejl ztráty, zničeni nebo poškození. § 89 Dojde-11 k dohodě o tom, že bude ve splátkácn plněn dluh již splatný, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodleni, musí to být výslovně dohodnuto. Dohoda S 90 Jestliže dlužník s věřitelem dohodne, že mu misto toho, co byl povinen plnit, poskytne plněni Jiné, původní dluh zanikne. Nenl-lí dohodnuto jinak, zanikne s dluhem 1 jeho zajištění. K dalšímu trváni ručení Je třeba souhlasu ručitele. g 91 f1) Věřitel se může t dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí mít písemnou formu. (J) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatné. § 92 t1) Dohodou mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná. Dohoda, kterou maji být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. i1) Zajištěni práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k dohodo došlo bez souhlasu ručitele, může proti věřiteli namítat vše, co by mohl namítat, kdyby dohody nebylo. Nemožnost plnění § 93 l1) Stane-ll se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne. f2) Týká-li se npmožnnsr jen části plněn', zanikne povinnost, jun pokud jtítí o tuto část: vftřiiel má však právo stran zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. I3) Právo na náhradu škody ani právo m vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu není dotčeno. Uplynutí doby § 94 Práva 1 povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Smrt dlužníka nebo věřitele § 95 l1) Smrti dlužníka povinnost nezanikne, ledaže Jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. (2) Smrti věřitele právo zanikne, bylo-11 plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztíženi společenského uplatnění. ZapoCtenl § 96 Mají-ll věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, Jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní projev směřujíc! k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se pohledávky setkají. § 97 (*] Proti pohledávce státu není započtení přípustné. Rovněž není přípustné započtení proti pohledávce na náhradu škody způsobené, na zdraví, ledaže "by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, Jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatné. (') Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavci 1 a 2. g 98 Započtení prott pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodine. Strana 210 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 Neuplatněni práva § 99 K zániku práva proto, že nebylo ve stanoveno době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K záruku soud přihlédne. 1 když to dlužník nenamitne. Hlava osmá PROMLČENÍ íl] Právo se promlč:, jestliže nebylo vykonáno, v době v tomto zákone stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. ;! Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického, práv osobního užívání byrů a pozemků, omezení převodu nemovitosti. Jakož i práva z vkladů na vkladní knížce nebo božném učtu, pokud vkladový vztah trvá. Promlčecí doba § lír. Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno Jinak, Je promlčecí doba tříletá t. běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. § 102 U práv. která musí být uplatněna nejprve a organizace, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno. § 103 Bylo-li dohodnuto plnení ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba Jednotlivých splátek ode dne Jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění aěkteré za splátek splatným celý dluh (§ 801. počne běžet promlčecí doba ode dne splatností nesplnené splátky. § 104 U práv na plněni z pojištěni počíná běžet pro* tnlčecí doba za rok po pojistné události. § 105 Ide-ti o právo oprávněného dědíce na vydáni dědictví, počne bMet promlčecí doba od úmrtf za-stavttele anebo ode dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, Jimž byl zůstavitel prohlášen za mrtvého. § 108 (ll Právo na náhradu škody se promlčí za rok oda dne. kdy su poškozený dozví o škodě a o tom, kdo .'a ni odpovídá. !-) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky. a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž Škoda vznikla: to neplatí, Jde-ll o škodu na zdraví. § 107 (1) Právo na vydání neoprávněně získaného majetkového prospěchu se promlčí za rok ode dne, kdy se oprávněný dozví, že byl majetkový prospěch neoprávněně získán a kdo Jej získal. (J1 Nejpozději se právo na vydáni neoprávněná získaného majetkového prospěchu promlčí za tri roky, a jde-U o prospěch získaný úmyslně, za deset let ode dne, kdy k neoprávněně získanému majetkovému prospěchu došlo. § 108 Práva z přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu škody u přepravy osob. § 109 Právo zajištěná omezením převodu nemovitosti se promlčuje za deset let. § 110 (M Bylo-lI právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za desefc let ode dne. kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-lí právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznáni došlo: byla-ll však v uznání uvedena lhůta k plněni, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. (2) Stejná promlčecí doba platí l pro Jednotlivé splátky, na něž bylo plněni v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná ode- dne jejich splatností. Stane-li *e nesplněním některé ze splátek splatným celý dluh (§ 80), počna běžet desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněná splátky. (s) Úroky a opětující se plněni se promlčují ve třech letech; Jde-ll však o práva pravomocné přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud Jde o úroky a opětující sa plněni, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání. Běh promlčecí doby § 111 Změr.n v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1964 Strana 211 § 112 Uplatnt-ll věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo n jiného príslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčení doba od tohoto uplatněni po dobu řízení neběží. To platí 1 o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. § 113 Jde-U o práva osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva proti těmto osobám, promlčení nepočne, dokud jim zástupce není ustanoven. Již započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven nebo kdy překážka jinak pomine. S 114 Jde-U o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočína ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí 1 o právech mezi manžely. Hlava devátá VYMEZENI NĚKTERÝCH POJMU Domácnost § 115 Domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a spoiečně uhrazují náklady na své potřeby. Osoby blízké § 116 Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, Jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala Jako Ujmu vlastní. § 11? Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přfmé pochází jedna od druhé a v řadě pobočná obě od nejbližšího společného předka. Věci a ptána § 113 Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci a práva, pokud to povaha práva připouští. S 119 ('I Věci jsou movité nebo nemovité. ('-) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. § 120 Součástí věci je vše, co k ní podle |ej! povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. § 121 J1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jscu jim určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. í2) Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. I3) Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodleni a náklady spojené s jejím uplatněním. Počítáni Času § 122 (M Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní. (2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. (J) Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbllže příští pracovní den. C A S T DRUHA SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ A OSOBNÍ VLASTNICTVÍ Hlava prvm SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ A USPOKOJOVANÍ POTŘEB OBČANU § 123 Věci, které jsou určeny k osobní potřebě občanů, se převádějí ze socialistického společenského vlastnictví do jejich osobního vlastnictví, nebo se jim přenechávají do osobního užíváni. § 124 Společenskému užívání občanů slouží veřejná zařízeni, jako zařízení dopravní, zdravotní, kulturní, sociální, tělovýchovná a rekreační. Strana 212 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 Hlava druhá OSOBNI VLASTNICTVÍ Zdroj a účel osobního vlastnictví § 125 ['-) Zdrojem osobního vlastnictví je především práce ccčana ve prospěch společností. í~] Majetek získaný z nepoctivého zdroje nepožívá ochrany osobního vlastnictví. § 126 Osobní vlastnictví slouží k uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů. Předmět osobního vlastnictví § 127 V osobním vlastnictví jsou především příjmy a úspory z práce a ze sociálního zabezpečení. V osobním vlastnictví jsou dále zejména věci domácí a osobní potřeby, rodinné domky a rekreační chaty. § 128 í1) Rodinný domek je obytný dům, u něhož aspoň dvě třetiny podlahové plochy všech místností připadají na byty. Rodinný domek může mít nejvýše pět obytných místností nepočítajíc v to kuchyně. Větší počet obytných místností může mít. Jestliže úhrn jejich podlahové plochy nepřesahuje 120 m2; z obytných kuchyní se do tohoto úhrnu započítávají pouze plochy, o které výměra kuchyně přesahuje 12 m2. í\i Za podmínek uvedených v odstavci 1 se považuje za rodinný domek i obytná část zemědělské usedlosti. § 129 V osobním vlastnictví může být jen jeden rodinný domek. Obsah a ochrana osobního vlastnictví § 130 (') Vlastník má právo užívat věc pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti; má právo na užitky a přírůstky věci, jakož I právo převést ji na jiného. Není-li to v rozporu se zájmy společnosti, může vlastník věc přenechat k užívání jinému anebo s ní nakládat i jinak. 1-1 Věci nahromaděné v rozporu se záimy spo-lečnostf nad míru osobní potřeby vlastníka, leho rodiny a domácnosti nepožívají ochrany osobního vlastnictví. § 131 í1.) Osobní vlastnictví |e nedotknutelné, fen )de-li o důležitý zájem společností, který nemůže být uspokojen Jinak, může být věc použita 1 bez svolení vlastníka, avšak pouze dočasně, v nezbytné míře a za náhradu. To platí 1 tehdy, je-li krajně ohrožen život nebo zdraví občana anebo jeho naléhavý zájem. [2] Vyvlastnit věc, které je v osobním vlastnictví, je možné jen v důležitém zájmu společnosti, a to na základě zákona a za náhradu. Totéž platí, má-li být osobní vlastnictví k věci trvaie omezeno. § 132 Občan má právo na ochranu proti tomu, kdo neoprávněně do jeho vlastnického práva zasahuje: zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Způsoby nabýváni osobního vlastnictví § 133 Osobního vlastnictví k věci lze nabýt koupí, Qarem nebo Jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. § 134 [') Převádí-11 se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví převzetím věci, není-ll právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. f2] Ke smlouvě o převodu nemovitosti je třeba Její registrace státním notářstvím. Vlastnictví přechází registrací smlouvy. § 135 Jde-ľ o nabytí vlastnictví rozhodnutím státního srgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí. Hlava třetí OSOBNI SPOLUVLASTNICTVÍ § 136 p) Věc může být v osobním spoluvlastnictví více občanů. [2] Spoluvlastnictví Je podílové nebo bezpodílové. Bezpodílové spoluvlastnictví může vzniknout jen mezi manžely. Podílové spoluvlastnictví § 137 Pl Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Částka 19 Sbírka zúkonů č. 40/1964 Strana 213 (:) Neni-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné. § 138 (l) Běžné záležitosti týkající se společné věci může vyřizovat každý ze spoluvlastníků. V ostatních záležitostech Je třeba souhlasu všech: jinak je právní úkon neplatný. I2) Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. § 139 Dojde-li mezi spoluvlastníky k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z podílového spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého z nich soud. § 140 Spoluvlastník může svůj podíl bez souhlasu ostatních spoluvlastníků převést jen na spoluvlastníka anebo na své potomky; jinak je třeba k převodu podílu souhlasu všech spoluvlastníků. § 141 (m Spoluvlastníci se mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádáni; je-U předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí být dohoda písemná. [z] Každý ze spoluvlastníka Je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali, neměla-li Již dohoda o zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání písemnou íormu. § 142 Nedojde-11 k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Jestliže Je to možné, rozdělí soud věc mezi spoluvlastníky podle výše podílů. Není-li rozděleni věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu Jednomu nebo více spoluvlastníkům; přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita v souladu se zájmy společnosti. Nechce-!; věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů. Bezpodílové spoluvlastnictví manželů § 143 V bezpodílovém spoluvlastnictví manželů Je vše, co může být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trváni manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů. § 144 Věc) v bezpodílovém spoluvlastnictví užívají oba. manželé společně; společně hrad! též nákiřiuy na věci vynaložené nebo spojuné s jejich u^ivúním a udržováním. § 145 (m Běžné záležitosti týkající se společných věci může vyřizovat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů: jinak je právní úkon neplatný. l2J Z právních úkonů týkajících se společných věcí jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně. § 546 Dojde-U mezi manžely k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z bezpodílového spoluvlastnictví, rozhodne na uávrh některého z meh soud. § 147 Pohledávka věřitele jen jednoho z manželů, která vznikla za trvání manželství, může být při výkonu rozhodnutí uspokojena i z majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. § 148 I1) Zánikem manželství zanikne 1 bezpodílové spoluvlastnictví manželů. I2} Ze závažných důvodů, zejména jestliže by další trvání bezpodílového spoluvlastnictví odporovalo pravidlům socialistického soužití, může soud na návrh některého z manželů toto spoluvlastnictví zrušit i za trváni manželství. § 149 f i) Zanikne-li bezpodílové spoluvlastnictví, provede se vypořádáni podle zásad uvedených v § 150. (Z) Dojde-lí k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali. (3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. § 150 Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů Jo oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Dále se přihlédne především k potřebem nezletilých dětí, k tomu, jak se Sbírka zákonu 2. 40/1964 Částka 19 knžď- i manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabyti o udrženi společných věci. Při určen: miry přičiněni |e třeba vzít též zřete! k péči e det: .i k obstaráváni společné domácnosti. § 151 jestliže za trváni manželství bezpodílové spoluvlastnictví zaniklo, může být obnoveno jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů. ČÁST Tft ETI OSOBNÍ UŽÍVÁNI BYTU, JINÝCH MÍSTNOSTÍ A POZEMKU Hlava první OSOBNÍ U21VAN! BYTO § 152 Socialistické organizace, které spravují bytový majetek, jsou povinny vytvářet předpoklady pro to, aby bytové potřeby občanů byly náležitě uspokojo-vanv a aby úroveň bydlení byla soustavně zvyšována. § 153 Státní, družstevní a jiné socialistické organizace přenechávají byty občanům do osobního užívání bez určení doby užívání, a to za úhradu, ae-ni-li právním předpisem stanoveno jinak. § 154 (x) Rozhodnutím o přidělení bytu vydaným místním národním výborem nebo Jiným orgánem příslušným podle předpisů o hospodařeni s byty, anebo jinými skutečnostmi stanovenými tímto zákonem vznikne občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o odevzdání a převzetí bytu. fJ) Clenu stavebního bytového-družstva vznikne splacením členského podílu právo, abv mu byl orgánem družstva přidělen do osobního užívání družstevní byt. § 155 (m Právo užívat byt vznikne dohodou o odevzdání a převzetí bytu sjednanou mezi organizací a občanem. f*] O dohodě o odevzdání a převzetí hytu se sepišp zápis, který podepíše ten, kdo jednal za organizaci, a občan, který s organizací dohodu uzavřel V zápisu musí být zejména uvedeny rozhodnutí o přidělení bytu předmět a rozsah práva užívat byt včetně jeho příslušenství, určena výše úhrady za užíváni a za služby, popřípadě uvpden zpôsoh určení úhrady, a popsán stav bytu Organizace Je povinna vydat občanovi opis zápisu. § 153 (M Nedohodnou-Ii se organizace a občan, Jemuž byt byt přidělen, o rozsahu příslušenství bytu nebo o výši úhrady za užíváni a za služby, urči ]• místní národní výbor. I1) Nedojde-!i k takové dohodo u družstevního bytu. určí rozsah příslušenství bytu nebo výši úhrady za užívaní a za služby příslušný orgán družstva. § 157 Jestliže se někdo nastěhoval do bytu bez rozhodnuti příslušného orgánu o přidělení bytu anebo byt získal na základě neúplných nebo nepravdivých údajů, vydá místní národní výbor příkaz k vystěhování: náhradní byt ani náhradní ubyto-tování se neposkytne. Obsah práva užívání bytu § isa Kromě práva užívat byt má uživatel právo užívat společné prostory a zařízení domu. jakož i používat služeb, jejichž poskytování Je s užíváním bytu spojeno. § 159 f1] Uživatelé bytů mají právo podílet se na správě domu, a to osobně nebo prostřednictvím osob, které si za tím účelem zvolí. f2} Způsob účastí uživatelů bytů na správě domů stavebních bytových družstev upravují stanovy družstva. § 180 f M Uživatel [e povinen užívat byt. společná prostory a zařízení domu řádně, jakož i řádně používat služeb, Jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. (*) Uživatelé jsou povinni pří výkonu svých práv dbát. aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťujíc: všem nerušené užíváni bytů, společných prostor a zařízeni domu. § 151 (i) Organizace Je povinna zajistit uživateli plný a nerušený výkon jeho práv spoiených s užíváním bytu. Zejména je povinna odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užíváni, v tomto stavu jej udržovat a podle možnosti I zlepšovat, provádět řádnou údržbu domu a jeho zařízen: a zajišťovat i řádné plněni služeb, jejíchž poskytování je spojeno s užíváním bytu. [2\ Drobné opravy v bytě souvisící s |eho užíváním a náklady spojené s obvyklým udržováním hradí uživatel. Částka 19 Soiľka zákonů č. 40/1964 Sira na 215 § 162 Nesplnf-1) organizace svou povinnost odstranit závady, Které brání řádnému užíváni bytu nebo Jimiž je výkon uživatelova práva ohrožen, má uživatel právo po předchozím upozorněni organizace závady odstranit a požadovat od ní náhradu účelné vynaložených nákladů. Právo na náhradu musl uplatnit u organizace bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-11 uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad. § 163 i1] Uživatel Je povinen oznámit bez zbytečného odkladu organizaci potřebu těch oprav v bytě, které má nést organizace, a umožnit Jejích provedeni; Jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. (2) Nepostaré-11 se uživatel o včasné provedení drobných oprav a obvyklé údržby bytu. má organizace právo učinit tak po předchozím upozorněni uživatele na Jeho náklad sama. § 184 Uživatel Je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo tl, kdož s ním bydlí. Nectane-11 se tak, má organizace právo po předchozím upozorněni uživatele závady a poškozeni odstranit a požadovat od uživatele náhradu. § 165 UZlvatel nesmi provádět stavební úpravy ani Jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu organizace, a to ani na svůj náklad. § 166 Organizace Je oprávněna provádět stavební úpravy bytu a Jiné podstatné změny v bytě )en v dohodě s uživatelem. Provádí-U organizace takové úpravy na příkaz národního výboru, Je uživatel povinen Jejich provedeni umožnit. § 167 Podrobnosti o způsobu užíváni bytů, společných prostor e zařízeni domu a o používáni služeb upraví domovní řády vydané místními národním! výbory, u družstevních bytů též zvláštní domovní řády schválené orgánem stavebního bytového družstva. Ohrada za užíváni bytu a xa služby S 168 (!) Uživatel Je povinen platit úhradu za užívání bytu; úhrada se platí měsíčně pozadu. (J) Ohrada za služby, jejichž poskytováni je spojeno s uživením -bytu, nebo záloha na nS se platí spolu s úhradou za užívání bytu. neni-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky donod-nuto jinak. |3) Výši úhrady za užíván! bytů a za pusKyio-vánl služeb, jakož 1 způsob jejich placení stanoví zvláštní předpisy. § 169 Nezaplatí-11 uživatel úhradu za užíváni bytu nebo za služby do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit organizaci poplatek z prodleni. § 170 f1) Uživatel má právo na přiměřenou sievu z úhrady za užívání, dokud organizace přes Jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje Jejich užíváni. Právo na přiměřenou slevu z úhrady má uživatel 1 tehdy, jestliže užívaní je takto zhoršeno neplněním nebo vadným plněním služeb, jejich* poskytováni je spojeno s tímto užíváním. (2) Stejné právo má uživatel. Jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po- deiáí dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu. \i] Uživatel má právo na přiměřenou stevu z úhrady za služby, dokud Je organizace řádné a včas neplní. § 171 Právo na slevu z úhrady za užívání nebo za služby Je třeba uplatnit u organizace bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, neoylo-11 uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem, které toto právo zakládají. Společné užívání bytu § 172 f1) Právo užíváni bytu může příslušet více občanům společně. Společní uživatelé mají stejná práva a povinnosti. [J] U družstevního bytu může právo společného užívání vzniknout jen mezí manžely. § 173 11) Běžné záležitosti týkající se společného užívání bytu může vyřizovat každý ze společných uživatelů. V ostatních záležitostech 1e třeba souhlasu všech; jinak Je právní úkon neplatný. 12) Z právních úkonů týkajících se společného užívání bytu Jsou oprávněni a povinní všichni společní uživatelé společně a nerozdílně. § 174 DOjJe-11 mezi společnými uživateli k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společ- Strana 218 Sbírka zákona 6. 40 '1964 Částka 19 neho užívání bytu, rozhodna na návrh některého z nich soud. Společné užívání bytu manžely 3 175 (M Jestliže za trvaní manželství manželé nebo Jeden z nich nabudou práva užívat byt, vznikne právo společného užívání bytu manžely. [2] Vznikne-11 jen Jednomu z manželů za trváni manželství právo na přiděleni družstevního bytu, vznikne s právem společného užívání t společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinní společně a nerozdílně. f5) Ustanovení odstavca 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. § 178 (m Nabyl-ll práva užívat byt některý z man-islů před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům právo společného užívání tohoto bytu uzavřením manželství. (!) Totéž platí, vznikÍo-11 přad uzavřením manželství některému z manželů právo na přidělaní družstevního bytu. § 177 (l) Nedohodnou-11 se rozvedení manželé o užírání bytu. soud na návrh Jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného užívání bytu. Zároveň určí, který z manželů bude byt dála užívat. [•) Nabyl-11 práva na přidělení družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného užívání bytu rozvodem: právo byt užívat zůstane tomu t manželů, který nabyl práva na byt před uzavřením manželství. V ostatních případech společného užívání družstevního bytu rozhodne soud, nedohod-nou-ll se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich po slyšeni orgánu družstva o zrušení tohoto práva, jakož l o tom, kdo z nich bude jako člen družstva byt dále užívat; tím zanikne 1 společné členství rozvedených manželů v družstvu-. í5) Při rozhodnutí o dalším užívání bytu vezme soud zřetel na zájmy nezletilých dětí. § 173 Rozvedenému manželovi, který je povinen se vystěhovat z bytu, může místní -národní výbor poskytnou! místo náhradního bytu nůnrad:-! ubytováni, jesriije mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy děti. Smrt uživatele § 179 (m Jestliže uživatel zemře a nejde-lt o byt ve společném užívání manželů, stávají se uživateli jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zet a snacha, kteří s nim žili v den Jeho smrti ve společ-é domácnosti a nemají vlastní byt. Uživateli se stávají také tl, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého uživatele nebo na něho byli odkázáni výživou. Jestliže s ním žili ve společné domácnosti "aspoň po dobu Jednoho roku před jeho smrtí a nemají vlastní byt. (*) jestliže zemře uživatel družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném užívání manželů, přechází smrtí uživatele jeho členství v družstvu a právo užívat byt na toho dědice. Jemuž připadl členský podíl. § 180 (l) Zemře-U jeden z manželů, kterým příslušelo právo společného užívání bytu. společné užíváni zanikne a jediným uživatelem se stane pozůstalý manžel. (J) Jde-11 o byt družstevní, zanikne smrtí Jednoho z manželů právo společného užívání bytu manžely. Bylo-U práva na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a Jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne státní notářství při vypořádání mezi dS-dici a pozůstalým manželem. Jestliže zemřel manžel, který nabyl práva na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a právo užívat byt aa toho dědic9, Jemuž připadl členský podíl. § 181 Ustanovení § 179 odst. 1 a § 130 odst. 1 platí 1 v případě, Jestliže uživatel opustí trvala společnou domácnost. § 182 Ustanovení § 172 až 181 neplatí pro byty trvale určené pro ubytování pracovníků organizace. Zánik práva užívání bytu § 183 Právo užívat byt zanikne písemnou dohodou mezi organizací a uživatelem nebo písemním ozná-manim uživatele, že nechce byt užívat, v písemném oznámeni musí být uvedena lhůta, kdy má užívání skončit, a to nejméně jeden měsíc tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce: není-li lhůta uvedena, skončí užívání koncem měsíce následujícího pií měsíci, v němž oznámeni došlo organizaci. Částka 19 Sbírka rdkonů 8. 40/1984 § 164 Soud může na návrh organizace zrušit právo užívat byt: a) trvale určený pro ubytování pracovníka organizace, jestliže dosavadní uživatel přestal pro ni pracovat a organizace naléhavě potřebuje byt pro Jiného svého pracovníka. V odůvodněných případech může soud uložit organizaci povinnost nahradit uživateli stěhovací náklady; b) jestliže uživatel nebo ti, kdož s ním bydlí, přes výstrahu porušují hrubě zásady socialistického soužití nebo jestliže uživatel hrubě porušuje své povinnosti, zejména tím. že neplatí úhradu za užívání bytu nebo za služby po dobu delší než tři měsíce; c) má-11 uživatel dva byty; d) neužívá-li bez vážných důvodů uživatel bytu vůbec nebo užívá-U ho jen občas. § 185 Místní národní výbor může právo užívat byt zrušit: a) jde-li o byt nadměrný podle předpisů o hospodařeni s byty; b) je-li třeba naložit s bytem nebo s domem tak, že byt nelze dále užívat. § 186 11) Uživatel není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není přidělen přiměřený náhradní byt. I bez přidělení náhradního bytu Je povinen se z bytu vystěhovat, jestliže podle zákona stačí poskytnout náhradní ubytování anebo jestliže není třeba poskytnout ani náhradní byt, ani náhradní ubytování. 12) Je-li uživatel povinen se z bytu vystěhovat proto, že byt bez vážných důvodů užívá jen občas, stačí poskytnout místo náhradního bytu náhradní ubytováni. Ani náhradní byt, ani náhradní ubytování se neDOs^-íne, je-li uživatel povinen se z bytu "•/-:šhv/vat proto, že má dva byty nebo že bez vážných důvodů neužívá byt vůbec. (3j V případech, kde zákon stanoví, že uživatel bytu není povinen se vystěhovat, dokud mu není přidělen přiměřený náhradní byt nebo zajištěno náhradní ubytováni, zanikne právo užívat byt teprve dnem, kdy dojde k přidělení náhradního bytu nebo k zajištění náhradního ubytováni. § 187 t1) Jestliže byt trvale určený pro ubytování pracovníka organizace po jeho smrt: nebo po rozvodu Jeho manželství užívají dále manžel, popří- padě osoby uvedené v § 179 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud Jim není přidělen přiměřený náhradní byt, nestačí-ll podle zákona poskytnout náhradní ubytování. To platí i v případě, Jestliže pracovník organizace opustí trvale společnou domácnost. (2) Zánikem členství uživatele ve stavebním bytovém družstvu zanikne právo užívat družstevní byt. Uživatel není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není přidělen přiměřený náhradní byt. Vráceni členského podílu se může člen domáhat teprve po vystehování z bytu. Výměna "bytu § 188 J1] Uživatelé se mohou dohodnout o výměně bytu. Dohoda musí mít písemnou íormu a musí být schválena místním národním výborem nebo Jiným orgánem podle předpisů o hospodaření s byty k tomu příslušným. Dohodu o výměně bytů v domech stavebního bytového družstva schvaluje orgán družstva. (2j Pro vznik práva užívat vyměněný byt platí ustanovení § 155. § 189 (1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tři měsíců od schválení dohody; jinak právo zanikne. (2) Nastanou-11 dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odklad-u. Povinnost k náhrado škody tím není dotčena. Hlava druhá OSOBNI U2IVANI JINÝCH OBYTNÝCH MÍSTNOSTI § 198 ll) Rozhodnutím o přidělení obytné místností v zařízeních určených k trvalému bydlení vydaným místním národním výborem nebo Jiným orgánem příslušným podle předpisů o hospodaření s byty vznikne občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o užívání místnosti. (2J Právo užívat obytnou místnost vznikne dohodou o odevzdání a převzetí místnosti do užívání. § 191 Uživatelé místností maji právo podílet se na správě zařizeni prostřednictvím osob, které si za tím účelem zvolt. § 192 Jsou-li o užívání téže místnosti uzavřeny dohody s více občany. Je každý z nich samostatným Strana 218 Sbírka záRonfl C. 40/1964 uživatelem, a to v rozsahu, který mu byl v dohode vymezen. § 133 Je-li uživatel povinen se z místnosti vystehovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování. § 194 O užívání obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení platí přiměřeně ustanovení o užívání bytů s výjimkou ustanovení § 154 až 156, 159, 161 odst. 2. § 163 odst. 2, § 187 a 172 až 181. § 195 Podrobnosti o užívání obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení, společných prostor a společných zařízení a o používáni služeb s užíváním spojených upravují ubytovací řády. Hlava třetí OSOBNI D2IVAN1 MÍSTNOSTI NESLOUŽÍCÍCH K BYDLENI § 198 t1) Rozhodnutím o přiděleni místnosti nesloužící k bydlení (garáže, ateliéry, skladiště apod.] vydaným místním národním výborem nebo jinými skutečnostmi stanovenými tímto zákonem vznikne občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o užívání místností. Jde-li o místnosti stavebních bytových družstev, přiděluje tyto místností členom užívajícím družstevní byt orgán družstva. (2) Právo užívat místnost nesloužící k bydleni vznikne dohodou o odevzdání a převzetí místnosti do užívání. § 197 J1] o užíváni místností nesloužících k bydlení platí přiměřeně ustanovení o užívání bytů s výjimkou ustanovení § 152 až 154, 155 odst. 1, § 184 pism. a], c), § 185 pism. aj, § 186 a 187. Ustanovení o společném užívání bytu manžely však nelze použit, }de-li o místnost sloužící k výkonu povolání Jen Jednoho manžela. (2) Místní národní výbor může zrušit užíváni také tehdy, má-li být místnost, které Již není třeba k plánovitému hospodaření s nebytovými místnostmi, přeměněna na místnost sloužící k bydlení. Mlstnl národní výbor poskytne uživateli náhradní místnost, Jsou-ll pro to důležité důvody. Hlava čtvrtá OSOBNI UŽIVÄN! POZEMKO § 198 (m Právo osobního užíváni pozemků slouží k tomu, aby sl občané na pozemcích, ke kterým se právo zřídl, mohli vystavět rodinný domek, rekreační chatu nebo garáž anebo zřídit zahrádku; toto pravo je možno zřídit i k pozemkům, na kterých tyto stavby jsou již vystavěny nebo zahrádky zřízeny. Právo osobního užívání není časově omezeno a přechází na dědice. (2] Právo osobního užívání se zřizuje za úhradu: bezplatně se zřizuje. Jen stanoví-11 to zvláštní předpis. § 199 I1) Právo osobního užíváni může být zřízeno jen k pozemkům, které jsou v socialistickém společenském vlastnictví a které podle územních plánů nebo územních rozhodnutí jsou určeny k výstavbo rodinných domků, rekreačních chat nebo garáži anebo ke zřizování zahrádek. Půdy určené k jiným účelům, zejména půdy zemědělské, nesmi být ke zřízení práva osobního užívání použito. (2) K stejnému účelu může být v osobním užíváni občana jen jeden pozemek. § 200 (m Výměra pozemku přenechaného k výstavbo rodinného domku nebo k výstavbě rekreační chaty se určí podle územního plánu nebo územního rozhodnutí. Pozemek k výstavbě rodinného domku nesmí být větší než 800 m2, pozemek k výstavbo rekreační chaty větší než 400 m2 a pozemek přenechaný ke zřízení zahrádky nesmí být větší než 400 m2; výměra pozemku přenechaného k výstavbo garáže nesmí přesahovat výměru k tomu účelu nezbytně potřebnou. (2) NejvyšŠÍ přípustná výměra pozemku může být výjimečně překročena. Jen kdyby Jinak vznikl pozemek nevhodného tvaru anebo by došlo k nehospodárnemu zastavení pozemku. § 201 Uživatel má právo užívat pozemek pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti, a to v souladu s účelem, pro který toto právo bylo zřízeno. § 202 Právo osobního užívání pozemku nelze smluvnS převádět. Přechod práva užívání zastavěného pozemku při převodu stavby upravuje ustanovení § 218. § 203 Uživatel má právo na ochranu proti tomu, kdo do Jeho práva osobního užívání pozemku neoprávněně zasahuje. Částka 19 Sbírka zákonu fi. 40/1904 Strana 219 § 204 (i) I bez svolení uživatele může být pozemek, k némuž bylo zřízeno právo osobního užívání, v důležitém zájmu společností, který nemůže být Jinak uspokojen, použit, avšak jen dočasně, v nezbytné míře a za náhradu. Totéž platí, je-li krajně ohrožen život nebo zdraví občana anebo jeho naléhavý zájem. I-) Jen v důležitém zájmu společnosti za podmínek platných pro vyvlastnení Je možno právo osobního užívání pozemku odejmout, a to na základě zákona a za náhradu. Vznik práva osobního užíváni pozemku § 205 (') Rozhodnutím o přiděleni pozemku do osobního užívání vznikne občanovi právo, aby s nim byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku. Rozhodnuti vydává okresní národní výbor. (-) Na podkladě přidělení pozemku do osobního užíváni uzavře dohodu o zřízení práva osobního užíváni s občanem národní výbor nebo organizace, které mají pozemek ve správě, anebo organizace, která Je vlastníkem pozemku. Dohoda musí mít písemnou formu; je k ní třeba registrace státním notářstvím. Právo osobního užívání pozemku vznikne registrací dohody u státního notářství. § 206 Dohoda musí obsahovat zejména označeni pozemku přiděleného do osobního užívání, účel a rozsah užívání a výší úhrady. Zánik práva osobního užívání pozemku § 207 Právo osobního užívání pozemku zanikne dohodou účastníků; dohoda musí mít písemnou formu. § 208 Soud může na návrh národního výboru nebo organizace [§ 205 odst. 2) zrušit právo osobního užívání, jestliže uživatel neužívá pozemek vůbec nebo ho užívá k jinému než k dohodnutému účelu, přestože byl na následky svého jednáni upozorněn. § 209 Zanikne-11 právo osobního užívání pozemku a nedohodnou-ll se účastníci o vypořádáni, provede vypořádání na návrh některého z nich soud; přitom přihlédne k výši úhrady, kterou občan zaplatil za právo osobního užíváni, a k nákladům, které účelně vynaložil na trvalé zlepšeni pozemku, popřípadě na Jeho osázení. Společné nřiváni pozemka § 210 Právo osobního užívání téhož pozemku může vzniknout l více občanům společně. § 211 11) Běžné záležitosti týkající se společného užívání pozemku může vyřizovat každý ze společných uživatelů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu všech; Jinak je právní úkon neplatný. 12) Z právních úkonů týkajících se společného užívání pozemku Jsou oprávněni a povinni vSlchni společní uživatelé společně a nerozdílně. § 212 Dojde-li mezi společnými uživateli pozemku k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného užívání, rozhodna na návrh některého z nich soud. § 213 Dojde-ll k zániku práva společného užívání pozemku, dohodnou se uživatelé o vzájemném vypořádání. Každý z nich je povinen vydat ostatním na požádání písemné potvrzení o tom, Jak se vypořádali. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh některého z nich o vypořádán! soud. Společné užívání pozemku manžely § 214 Jestliže uzavřeli dohodu o osobním užívání pozemku za trváni manželství oba manželé anebo Jeden z nich, vznikne jim právo společného užívání pozemku. Toto právo však nevznikne, uzavře-11 dohodu jeden z manželů, kteří spolu trvale nežijí. § 215 f1) Zánikem manželství zanikne 1 právo společného užívání pozemku manžely. (2) Zanikne-li manželství rozvodem a nedohod-nou-li se manželé o tom, který z nich se stane uživatelem pozemku a Jak se vypořádají, rozhodne na návrh některého z nich soud v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. (s) Ustanovení odstavce 2 platí též, zanikne-H za trvání manželství bezpodílové spoluvlastnictví manželů. § 218 O společném užívání pozemku manžely platí ustanovení § 211 až 213. Strana 220 Sbírka zákonů č. 40/1964 Částka 19 Užíváni pozemka zastavěného § 217 Rodinný domek, rekreační chata nebo garáž vystavěné uživatelem na pozemku k tomu účelu určeném jsou v jeho osobním vlastnictví. § 218 í1) S převodem vlastnictví ke stavbě zřízené na pozemku přechází na nabyvatele stavby '1 právo osobního užívání pozemku. (2) Nový vlastník stavby Je povinen se s předchozím uživatelem pozemku vypořádat; přitom Je třeba přihlédnout k výši úhrady, která byla za užívání zaplacena, jakož 1 k nákladům, které původní uživatel účelně vynaložil na trvalé zlepšení pozemku, popřípadě na jeho osázení. Dohoda o vypořádání je součástí smlouvy o převodu stavby. § 219 Právo osobního užívání pozemku, na němž Je zřízena stavba, zanikne, přejde-1} stavba do socialistického společenského vlastnictví. Právo osobního užívání musí být přitom vypořádáno. § 220 Jde-ll o pozemek, na němž byla zřízena stavba, nelze použít ustanovení § 207 až 209. Neoprávněná stavba § 221 Zřídí-11 na pozemku stavbu občan, který není oprávněn pozemek užívat anebo který Je oprávněn ho užívat k Jinému účelu, rozhodne o vlastnictví ke stavbě soud. Stavebníkovi může však vlastnictví ke stavbě přiznat, Jen jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Soud může též rozhodnout, ta stavebník Je povinen stavbu na svůj náklad odstranit. CAst Čtvrtá SLUŽBY Hlava první OBECNÁ USTANOVENÍ O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB § 222 j1) Službami poskytují socialisticko organizace občanům věcná plnění, výkony, jakož 1 Jiná plněni k uspokojování jejich hmotných a kulturních potřeb. |2j Ustanovení tohoto zákona o službách platí i pro služby poskytované podle zvláštních předpisů, pokud to jimi není vyloučeno. § 223 Organizace poskytující služby jsou povinny vytvářet předpoklady pro jejich poskytování tak, aby společensky odůvodněné požadavky občanů byly řádně a plynule uspokojovány. § 224 l1) Služby se poskytuji na základě smluv nebo na základě jiných skutečností právními předpisy stanovených. (a) Náležl-Ii poskytnutí služby k úkolům organizace, je organizace povinna ji na žádost občana poskytnout, ledaže by to nebylo v mezích jejích provozních možností (§ 223). (3) Ustanovení o službách poskytovaných na základě smlouvy se použijí přiměřeně i pro služby poskytované na základě jiných skutečností, neni-U zvláštní úpravy. § 225 t1) Služby se poskytují Jako služby placené, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní předpis, že se poskytují bezplatně. P) Jestliže občan zneužije služeb poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně, Je povinen nahradit náklady, které tím organizaci vznikly, 1 když z toho neměl majetkový prospěch. § 226 Organizace je povinna poskytnout službu tak, aby potřeba občana mohla být řádně uspokojena; vyžaduje-H to povaha služby, Je organizace povinna občana o ní též správně a úplně Informovat. § 227 Občarr je povinen poskytnout organizaci součinnost, které Je k provedení služby třeba. Jestliže občan potřebnou součinnost včas neposkytne, má organizace právo na náhradu nutných nákladů, které jí tím vznikly. Neposkytne-11 občan součinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě dané mu organizací, může organizace kromě toho odstoupit od smlouvy. § 228 Převede-Il organizace na občana poskytnutou službou vlastnictví k věci, nemohou být proti němu uplatněna práva jiných osob týkající se této věcí. Totéž platí, jestliže občan poskytnutou službou nabude práva věc užívat. Cena § 229 Cena se určí pří uzavření smlouvy podle cenových předpisů. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1964 Strana 221 § 230 Byla-11 cena dohodnuta podle rozpočtu, nesmi být bez souhlasu občana zvýšena. Práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat jen tehdy, jestliže Je občan písemně schválil nebo jestliža práce dodatečně písemně objednal. § 231 f1) Není-11 možno cenu při uzavření smlouvy určit pevnou částkou, musí být určena alespoň odhadem. ZJistí-11 organizace dodatečně, že bude nutno cenu určenou odhadem podstatně překročit, Je povinna občana na to neprodleně písemně upozornit a sdělit mu nově určenou cenu; jinak nemá právo na zaplaceni rozdílu v ceně, (2) Občan je oprávněn po sdělení nově určené ceny od smlouvy odstoupit; odstoupí-li od smlouvy, Je povinen zaplatit organizaci částku připadající na vykonanou prácí a vzniklé náklady podle původně určené ceny, jen pokud měl z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch. Odstoupením od smlouvy neni dotčeno právo občana na náhradu Škody. (3) Neodstoupí-11 občan od smlouvy bez zbytečného odkladu, je povinen zaplatit za poskytnutou službu nově určenou vyšší cenu. § 232 f1) Cena Je splatná zpravidla v hotovosti po poskytnuti služby. Jestliže je to odůvodněno povahou služby nebo stanoveno zvláštním předpisem, může organizace požadovat zálohu nebo zaplaceni ceny předem. í2) Jestliže se cena za poskytnutou službu fakturuje, je občan povinen zaplatit cenu do sedmi dnů po doručení faktury, není-11 zvláštním předpisem stanoveno jinak. V pochybnostech se má za to, že faktura byla občanovi doručena třetího dne po odeslání. Na splatnost musí být občan ve faktuře upozorněn. Kdy je organizace povinna fakturovat, stanoví zvláštní předpisy. (') Nezaplatl-11 občan fakturovanou cenu za službu, na kterou se vztahuje povinnost organizace k fakturováni, Je povinen platit poplatek z prodleni. Je-li faktura nesprávná, není občan povinen poplatek z prodlení platit; Je oprávněn požadovat vydání nové faktury. Odpovědnost za provedení služeb a za Škodu § 233 (m Za řádné a včasné poskytnuti služeb odpovídají organizace způsoby v tomto zákoně stanovanými nebo účastníky dohodnutými. (2) Je-ll s poskytnutím služby spojen přistup do bytů nebo k osobnímu majetku občanů, odpovídá organizace 1 za škodu způsobenou pří této příležitosti zaviněním osob, kterých k poskyrnutí služby použila. Ten, kdo škodu způsobil úmyslně, odpovídá za ni společně a nerozdílně s organizací* (J) Odpovědnost stanovená zákonem nemůže být účastníky vyloučena ani omezena. § 234 [l] Občan má právo od smlouvy odstoupit, ne-byla-li služba provedena ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou poskytl. Odstoupí-li od smlouvy, Je povinen zaplatit organizaci částku připadající na vykonanou práci a na vzniklé náklady, jen pokud měl z částečného plnění služby majetkový prospěch. (2) Odstoupením od smlouvy není dotčeno právo na náhradu škody. § 235 í1) Byla-li služba poskytnuta vadně, má občan právo na bezplatné odstraněni vady nebo na doplněni služby. Není-li to dobře možné, má právo na nové poskytnuti služby nebo na zrušeni smlouvy, jestliže služba pro vadnost provedeni nemůže řádně plnit svůj účel; v ostatních případech vadného provedeni služby má občan právo na přiměřenou slevu. (2) Právo na nové poskytnutí služby občanovi nepřísluší, jde-11 o službu, která byla poskytnuta hromadně. fJ) Písemným prohlášením vydaným občanovi může organizace za poskytnuti služby převzít odpovědnost ve větším rozsahu, než je uvedeno v odstavci 1 a 2. V písemném prohlášení určí organizace podmínky a rozsah této odpovědnosti. § 236 j1] Práva z odpovědnosti za vady poskytnuto služby musí občan uplatnit u organizace bez zbytečného odkladu. Práva zaniknou, nebyla-li uplatněna do šestí měsíců od poskytnutí služby, pokud v tomto zákoně není pro jejich uplatněni stanovena lhůta jiná. Í2J Občan má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědností za vady. Toto právo musí být uplatněno u organizace nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí doby, do které musí být uplatněno právo z odpovědnosti za vady; Jinak právo zanikne. § 237 Organizace odpovídá za poškozeni, ztrátu nebo zničení věci, kterou k provedeni služby od občana převzala, ledaže by ke škodě došlo 1 Jinak. Strana 222 Sbírka zákona č. 40/1964 Částka 19 § 238 Organizace odpovídá t za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, Jichž bylo při poskytnutí služby použito; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Hlava druhá PRODEJ V OBCHODE § 239 (') Občan má právo, aby mu obchodní organizace prodala podle Jeho výběru věci určené k prodeji. (*) Z prodeje vzniká organizaci povinnost prodanou věc kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinno* t věc převzít a zaplatit organizaci její cenu. § 240 Věci, u nichž to vyžaduje Jejich povaha, Jakož i věci, k Jejichž prodeji je organizace určena, ale které běžně nevede, se prodávají na objednávku. Objednanou věc je organizace povinna opatřit v dohodnuté lhůt*-, a není-11 lhůta dohodnuta, ve lhůtě okolnostem přiměřené. Nestane-11 se tak, je občan oprávněn od smlouvy odstoupit. Odstoupením kupujícího od smlouvy není dotčeno jeho právo na náhradu škody. § 241 I1) Je-U organizace podle dohody s občanem nebo podle povahy věci povinna dodat věc na aalsto občanem určené, Je občan povinen převzít věc při dodání. V ostatních případech je občan povinen převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s organizací jinak. (J) Nepřevezme-ll občan věc v době uvedené v odstavci 1, Je organizace oprávněna požadovat poplatek za uskladněni; výši poplatku stanoví zvláštní předpis. § 242 Služby, které nejsou s prodejem věci obvykle poskytovány, musí být zvlášť dohodnuty. § 243 (*) Prodává se za hotové; Jinak než za hotové se prodává jen v případech stanovených zvláštními předpisy. (J) U věcí vystavených k prodeji musí být Jejich ceny viditelně vyznačeny. Jakost a množství § 244 Prodávaná věc musí mít požadovanou Jakost, množství, míru nebo váhu a musí být bez vad, '.ejména musl odpovídat technickým normám. Při- pouští-ll to povaha věci, má občan právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby Její. činnost mu byla předvedena. § 245 Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řldí-U se užívání technickou normou. Je organizace povinna občana s nimi seznámit, ledaže Jde o pravidla obecně známá. Nesplnl-ll organizace tuto povinnost, je povinna nahradit občanovi škodu z toho vzniklou. § 246 Věci, které mají vady, jež nebrání, aby mohlo být věcí užíváno k určenému účelu, smějí být prodávány Jen za nižší ceny; kupujícího je třeba upozornit, že věc má vadu a o jakou vadu Jde, není-11 to zřejmé Již z povahy prodeje. Odpovědnost za vady prodaná věci § 247 í1) Organizace odpovídá za vady, které má prodaná věc při převzetí. U věcí použitých neodpovídá za vady vzniklé Jejich použitím nebo opotřebením. U věcí prodávaných za nižší cenu neodpovídá za vadu, pro kterou byla sleva poskytnuta. (*) Nejde-11 o věcí, které se rychle kazí, nebo 0 věci použité, odpovídá organizace 1 za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době [záruka]. § 248 l1) Záruční doba Je šest měsíců; Jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dni, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, Jejím obalu nebp návodu k ní připojeném vyznačena lhůta, do které musí být věc použita, neskončí záruční doba před uplynutím této lhůty. (í) u prodeje věcí, které Jsou určeny k tomu, aby se Jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než šest měsíců. Záruční doba přesahující šest měsíců se může týkat 1 jen některé součástky věci. Organizace Je povinna vydat kupujícímu pří prodeji záruční list s vyznačením záruční doby. [z] Prohlášením v záručním listě vydaném občanovi může organizace poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě určí organizace podmínky a rozsah této záruky. § 249 Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Čistka 19 Sbírka zákona C. 40/1964 Strana 223 9 250 Jde-ll o vadu, kterou lze odstranit, má občan pravo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna. Organizace ]e povinna odstranit vadu nejdéle ve lhůtě, které byla pro služby téhož druhu krajským národním výborem stanovena. Nebyla-11 věc Ještě použita, může občan namísto odstraněni vady požadovat výměnu věci nebo, týké-ll se vada jen součástky věci, výměnu součástky. Organizace může vždy namísto odstraněni vady vyměnit vadnou věc za bezvadnou. § 251 (1) Jde-lí o vadu, kterou nelze odstranit a které bráni tomu, aby věc mohla být řádně užívána Jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci, anebo mé právo smlouvu zrušit. Táž práva příslušejí kupujícímu, Jde-ll sice o vady odstranitelné, Jestliže však kupující nemůže pro opětné vyskytnuti vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat (2) Jde-ll o jiné vady neodstranitelné, mé kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci. § 252 Má-li věc prodávaná za nižší cenu nebo věc použitá vadu, za kterou organizace odpovídá [§ 247], má občan místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu. § 253 Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u obchodní organizace, kde věc byla koupena. Je-li však v záručním listě uvedena organizace určená k opravě, která Je v místě obchodní organizace nebo v miste pro občana bližším, uplatní občan právo na opravu u organizace určené k opravě; tím uplatni právo ze záruky. Organizace k opravě určená Je povinna opravu provést ve lhůtě, která pro služby téhož druhu byla stanovena krajským národním výborem. § 254 (1) Práva z odpovědnosti za vady věcí. pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyía-li uplatněna v záruční době. (2) Práva z odpovědnosti za vady u věci, které se rychle kazí, musí být uplatněna nejdéle v den následující po koupi věci a u věcí použitých nejdéle do šesti měsíců po Je|ich koupi; Jinak práva taniknou. § 255 (m Doba od uplatnění práva z odpovědnosti ta vady až do doby, kdy občan po skončBni opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby nepočítá. Organizace Je povinna vydat kupujícímu potvrzeni o tom, kdy právo uplatnil, Jakož 1 o provedení opravy a o době jejího trváni. (') Dojde-ll k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové věci. Totéž platí, do-Jde-U k výměně součástky, na kterou byla poskytnuta záruka. Prodej JlnýmJ než obchodními organizacemi § 256 Ustanoveni § 239 odst. 2 a § 240 až 255 platí též, prodávajl-li věci občanům Jiné organizace než obchodní Hlava tretí PŮJČOVANÍ VEC! § 257 Smlouvou o půjčení věci vznikne občanovi právo věc po dohodnutou dobu užívat a povinnost zaplatit organizaci půjčovné. § 258 f1) Organizace je povinna předat občanovi věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Ustanovení § 245 platí i pro užívání půjčené věci. (J) Má-11 půjčená věc vadu, pro kterou Ji nelze řádně užívat nebo která takové užíváni ztěžuje, má občan právo, aby mu byla půjčena jiná věc sloužící témuž účelu. Nejde-li o půjčeni bezplatné, má kromě toho právo na prominuti nebo slevu půjčovného za dobu, kdy věc nemohl pro jejl vadu řádně užívat bud" vůbec, nebo Jen za ztížených podmínek. f5) Právo na prominutí nebo slevu půjčovného musí být uplatněno u organizace nejpozději do vrácení věci; Jinak právo zanikne. § 259 (') Občan Je oprávněn užívat půjčenou věc řádně a v souladu s účelem. Jemuž slouží; Je povinen chránit Ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. [2] Neni-li dohodnuto Jinak, nesmí občan přenechat věc k užívání jinému. § 260 J1) Za opotřebeni věci způsobené řádným užíváním občan neodpovídá. (J) Dojde-ll k poškození, ztráto nebo zničeni půjčené věci, je občan povinen ohlásit to organizaci bez zbytečného odkladu. Povinnost občana nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu; občan však neodpuvidá Strana 224 Sbírka zákona č. 40/1964 Částka 19 za škodu, která vznikla tím, Že organizace nesplnila povinnost uloženou ustanovením § 258 odst. 1 věty druhé. § 261 ř1) Vrátl-ll občan věc po době dohodnuto ve smlouvě, je povinen platit půjčovné až do vráceni věci. B y 1 o -11 to dohodnuto, je při opožděném vrácení povinen zaplatit táž poplatek z prodlení. (J) Jestliže se půjčená věc ztratila nebo byla zničena, je občan povinen platit půjčovné a poplatek z prodlení, bylo-li Jeho placeni dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení organizaci neohlásí nebo dokud se organizace o tom jinak nedozví. (4) Občan mé právo na slevu půjčovného a poplatku z prodleni, jestliže opožděným vrácením nebo ohlášením vzrostly půjčovné a poplatek z prodlení tak. že by jejich placení nebylo úměrné ceně věci. Jestliže na opožděném vráceni nebo ohlášení nenese vinu, není povinen půjčovné za dobu po uplynutí dohodnuté doby půjčení a poplatek z prodlení platit. § 262 t1) Věc půjčenou bezplatně je občan povinen vrátit, Jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce určené doby půjčení. (2) Organizace může požadovat vrácení věci půjčené bezplatně i před skončením určené doby půjčení, Jestliže občan věc neužívá řádně nebo Jestliže Ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží, [s] V půjčovních řádech může být stanoveno. Ze občan, který nevrátí věc půjčenou bezplatně včas, je povinen platit poplatek za opožděné vrácení; výši poplatku a způsob Jeho placení určí půjčovní řád. Hlava čtvrtá ZHOTOVENI VECI NA ZAKÁZKU § 283 Smlouvou o zhotovení věci na zakázku vznikne občanovi právo, aby mu organizace podle jeho objednávky věc zhotovila, a povinnost zaplatit organizaci cenu služby. § 264 Není-U služba poskytnuta na počkání, je organizace povinna vydat občanovi o přijetí objednávky písemné potvrzení. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu, rozsahu a Jakostí služby, Jakož i cenu a dobu provedení služby. § 265 Až do zhotovení věci může občan od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit organizaci částku, která připadá na práce již provedené, pokud organizace nemůže jejich výsledku jinak použit, a nahradit jí účelně vynaložené náklady. Tím na-Jsou dotčena ustanovení g 234 až 236. § 266 Poskytne-ll občan řádně a včas potřebnou součinnost, avšak organizace v určený čas k provedeni služby nepřistoupí, přísluší mu právo na náhradu nutných nákladů, které mu tím vznikly. Toto právo musí uplatnit u organizace nejpozději do Jednoho měsíce od převzetí věci, odstoupí-li však z tohoto důvodu od smlouvy (§ 234), musl Je uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od odstoupení; jinak právo zanikne. § 287 f1) Má-U občanem dodaný materiál nedostatky, které brání řádnému zhotovení věci na zakázku. Je organizace povinna občana na to bez zbytečného odkladu upozornit. Tutéž povinnost má organizace 1 tehdy, žádá-U občan, aby služba byla provedena podle pokynů, které jsou nevhodné. (J) Trvá-11 občan přes upozornění organizace na objednávce, může organizace od smlouvy odstoupit. Provedeni služby § 266 t1) Organizace Je povinna zhotovit věc podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Krajský národní výbor může stanovit pro některé druhy služeb, že tato doba nesmí být deiší než lhůta, kterou určil. Jestliže Je pro provedení stanovena technická norma, musl provedení odpovídat této normě. (3) Ustanovení § 245 platí i pro užívání věci zhotovené na zakázku. § 269 Trvá-11 občan na provedení služby, která nebyla poskytnuta včas. má právo na slevu z ceny; podmínky a rozsah slev stanoví prováděcí předpis. Odpovědnost za vady § 270 í1} Organizace odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená pří převzetí občanem, jakož 1 za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti občanem při zakázce vymlněné. (J) Organizace odpovídá za vady provedené zakázky, Jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného občanem či nevhodnost jeho pokynů, jestliže občana na vadnost materiálu či nevhodnost jeho pokynů neupozornila. § 271 t1) Záruční doba |e šest měsíců, u zhotoveni stavby osmnáct měsíců. Částka 19 Sbírka zákonů 6. 40/1984 Strana 'i 25 (J.) U vôd, které jsou určeny k tomu, aby s n Jích užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než šest měsíců; záruční doba přesahující šest měsíců se může týkat 1 jen některé součástky. Organizace je povinna vydat občanovi záruční list s vyznačením záruční doby. (s) Prohlášením v záručním listě vydaném občanovi může organizace poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě určí organizace podmínky a rozsah této záruky. § 272 Záruční doba začíná běžet od převzetí vecí. Převzal-11 občan věc až po dni, do kterého měl povinnost jl převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost. § 273 t1) Jde-11 o vadu, kterou lze odstranit, je občan oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Organizace je povinna odstranit vadu nejdéle ve lhůtě, která byla pro služby téhož druhu krajským národním výborem stanovena. (*) Jde-11 o vadu, kterou nelze odstranit a která bráni tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádná užívána Jako věc bez vady, má občan právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu přísluší u vad odstranitelných, Jestliže pro opětné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat. Jde-11 o vadu neodstraníte]nou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má občan právo na přiměřenou slevu. § 274 Práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u organizace v záruční době; Jinak práva zaniknou. Doba od uplatnění práva ze záruky až do provedeni opravy se do záruční doby nepočítá. Organizace Je povinna vydat občanovi potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, Jakož 1 o provedeni opravy a o době jejího trvání. Převzetí věci § 275 [l] Občan Je povinen převzít věc nejpozději do Jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy služba-měla být provedena, a byia-11 služba skončena později, do Jednoho měsíce od vyrozumění o jejím skončení. NeuČlnI-11 tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění. (2) O věci, kterou občan nepřevzal ve lhůtě uvedené v odstavci 1, platí ustanoveni § 282 odst. 2 a 3 o nevyzvednutých věcech. Hlava pátá OPRAVA A OPRAVA VECI § 276 Smlouvou o opravě nebo úpravě věci vznikne občanovi právo, aby mu organizace podle Jeho objednávky provedla opravu nebo úpravu věci; organizaci vznikne právo, aby jí občan zaplatil cenu služby. Provedení služby § 277 Organizace je povinna provést opravu nebo úpravu věci podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Krajský národní výbor může stanovit pro některé druhy oprav a úprav, že tato doba nesmí být delší než lhůta, kterou určil. Jestliže je pro provedeni stanovena technická norma, musí provedení odpovídat této normě. § 278 (') Organizace má právo zadržet si věc, které byla předmětem služby, dokud občan cenu služby nezaplatí. Toto právo organizaci nepřísluší, je-11 cena organizaci požadovaná sporná a občan Jt zajistí složením do notářské úschovy. ('] Zadrženou věc je organizace povinna řádně opatřovat; má právo na náhradu nutných nákladů, které jí opatrováním vznikly. Odpovědnost zá vady § 279 P) Organizace odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava př! převzetí věci občanem po provedené službě, jakož 1 za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. {*) Organizace odpovídá také za vady, Jejichž příčinou Je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, ČI nevhodnost pokynů občana. Jestliže ho na vadnost věci či na nevhodnost pokynů neupozornila. § 280 (l) Záruční doba je tři měsíce, není-ll zvláštními předpisy stanoveno Jinak; u stavebních prací Je záruční doba osmnáct měsíců. (2J Jestliže účelem opravy nebo úpravy je, aby věc mohla být i nadále po delší dobu užívána, stanoví zvláštní předpisy pro opravu nebo úpravu věci záruční dobu delší než tři měsíce; záruční doba přesahující tři měsíce se může týkat i jen některé součástky. Organizace je povinna vydat občanovi záruční list s vyznačením záruční doby. (s) Prohlášením v záručním listě vydaném občanovi může organizace poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě urči organizace podmínky a rozsah této záruky. Strana 226 Sbírka zákonu C. 40/1964 Částka 19 S 281 11) Je-li věc opravena nebo upravena vadně, má jbi'-an právo na bezplatná odstranění vady. Organizace je povinna vadu odstranit najdéle ve lhůtě, krerá byla pro služby téhož druhu krajským národním výborem stanovena. Nelze-U vadu odstranit, nebo neodstrani-U ji organizace v určené lhůta, anebo vyskytne-li se vada znovu, má občan právo na zrušení smlouvy nebo na přiměřené sníženi ceny služby. 12) Práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u organizace v záruční době; jinak práva zaniknou. Doba od uplatnění práva až do provedeni opravy nebo úpravy se do záruční doby nepočítá. Organizace je povinna vydat občanovi potvrzeni o tom, kdy právo uplatnil, jakož I o provedení opravy nebo úpravy a o době jejiho trvání. Nevyzvednuté věci § 282 (1) Občan je povinen vyzvednout si věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy služba měla být provedena, a byla-11 služba skončena později, do jednoho měsíce od vyrozumění o jejím skončeni. Neučinl-U tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění. (2) Nevyzvedne-U sl občan věc ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má organizace právo věc prodat. Je-li organizaci známa adresa občana a Jde-M o věc větší hodnoty, je organizace povinna o zamýšleném prodeji občana předem písemně vyrozumět a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednuti věci. (3) Dojde-!J k prodeji nevyzvednuté věci, vyplatí* organizace občanovi výtěžek prodeje po odečteni ceny služby, poplatku za uskladněni a nákladů prodeje. Právo na výtěžek prodeje musí občan uplatnit u organizace do jednoho roku od prodeje věci; jinak právo zanikne. § 283 Ustanoveni § 264 až 267, 289 a 272 plati I pro opravy a úpravy věci. Hlava šestá OBSTARÁVATEĽSKÉ SLUŽBY § 284 Smlouvou o poskytnutí obstaravatelské služby vznikne občanovi právo, aby mu organizace obstarala poskytnuti požadované služby Jinou organizaci nebo aby jinak obstarala jeho záležitost; organizaci vznikne právo, aby jl občan zaplatil cenu služby. § 285 O uzavřeni smlouvy musl organizace vydat občanovi písemné potvrzení, v němž je třeba uvést předmět služby, jakož i cenu a dobu Jejího provedení. § 288 Občan může až do poskytnutí obstaravatelské služby od smlouvy odstoupit; musí však organizaci nahradit účelně vynaložené náklady a jinou újmu organizaci tím vzniklou, pokud ji organizace nemohla zabránit. Tím nejsou dotčena ustanoveni § 234 až 238. § 287 Organizace je povinna při obstarávání dbát příkazů občana; odchýlit se od nich může jen tehdy, jestliže je to v zájmu občana nutné a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu. § 288 Bylo-ll obstaráno poskytnuti služby Jinou organizací a nebyla-ll tato služba poskytnuta řádně, odpovídají za vady obé organizace; občan může uplatnit právo z odpovědnosti za vady u kterékoli z nich. O způsobu a rozsahu odpovědnosti platí ustanoveni vztahující se na služby, které byly předmětem obstaráni. Obstaráni prodeje věci § 289 Smlouvou o obstaráni prodeje věci vznikne občanovi právo, aby organizace od něho věc do prodeje svěřenou převzala a provedla opatření k prodeji potřebná. § 290 O uzavření smlouvy musí organizace vydat občanovi písemné potvrzení, v němž je třeba uvést cenu. za kterou věc má být prodána, odměnu organizace za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupeni od smlouvy (§ 291). § 291 Odstoupí-li občan od smlouvy před uplynutím třiceti dnů ode dne, kdy organizace věc do prodeje převzala, je povinen zaplatit organizaci poplatek ve výši stanovené zvláštním předpisem. § 292 [i] Organizace má právo na odměnu, jen do-älo-ll k prodeji svěřená věc!. (2) Občan má právo, aby mu organizace vyplatila po srážce odměny částku, za kterou věc prodala. Částka 19 Sbírka zákonu 6. 40/1984 Strana 227 § 293 Cena věci svěřené do prodeje, včetně odměny organizace, se určí podle cenových předpisů. Ne-lze-11 cenu takto určit, určí se cena odhadem. § 294 Neprodá-11 organizace věc do tři měsíců ode dne, kdy byla svěřena do prodeje, smlouva se ruší, nebylo-li mezi občanem a organizací dohodnuto jinak. § 295 (1) Při prodeji věci svěřené do prodeje odpovídá kupujícímu za vady věci organizace, která prodej obstarala; přitom odpovídá 1 za to, Ze prodaná věc má vlastností organizaci pří prodeji uvedené. (J) Jinak platí pro tuto odpovědnost obdobná ustanovení týkající se prodeje použitých věcí. 0 schová § 298 t1) Smlouvou o úschovo vanlkna občanovi právo, aby organizace věc od něho do úschovy převzatou řádně opatrovala. (2) Ve smlouvě lze dohodnout, te organlzaoa může předat věc do úschovy dalál organizaci. § 297 Občan Je povinen kromě ceny služby nahradit organizaci nutné náklady, které na věc při Jejím opatrování učinila. § 29S Jestliže to bylo účastníky dohodnuto, může organizace smlouvu o úschově vypovědět i před uplynutím dohodnuto doby úschovy. § 299 Občan Je oprávněn požadovat vrácení rěet 1 před uplynutím dohodnuté doby úschovy. Ustanoveni § 286 tlm není dotčeno. Hlava sedmá UBYTOVACÍ SLUŽBY § 300 [l] Ze smlouvy o poskytnuti ubytovací služby vznikne občanovi právo, aby mu organizace poskytla přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytováni v zařízeni k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení). (•} Za poskytnutí ubytován! a služby s nim spojené je občan povinen platit organizaci cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády. § 301 Občan má právo užívat prostory, které mu k ubytováni byly vyhrazeny, jakož 1 užívat společné prostory ubytovacího zařízení a používat služeo, Jejichž poskytování je s ubytováním spojeno. § 302 Organizace Je povinna odevzdat občanovi prostory Jemu k ubytování vyhra-ané ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon Jeho práv s ubytováním spojených. § 303 Občan Je povinen užívat prostory Jemu k ubytováni vyhrazené a služby s ubytováním spojené řádně; v těchto prostorách nesmí občan bez souhlasu organizace provádět žádné podstatné změny. ! 304 O odpovědnosti organizace za věci vnesené do prostor organizace ubytovaným občanem nebo pro něj platí ustanovení § 433 až 438. | 305 (•) Občan může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, je však povinen nahradit organizaci újmu vzniklou z předčasného zrušení ubytování, pokud Jí organizace nemohla zabránit. Tím nejsou dotčena ustanoven! § 234 až 238. [t] Organizace může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, Jestliže občan v ubytovacím zařízení přes výstrahu hrubé porušuje zásady socialistického soužití nebo Jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy. g 300 Bližší úpravu užívání ubytovacích prostor a sa-řízení, jakož i používání Jiných služeb s ubytováním spojených stanoví ubytovací řády. Hlava osmá PREPRAVNÍ SLUŽBY Oddíl první Osobní přeprava § 307 Občan, který za stanovené Jízdná použije dopravního prostředku, má právo, aby ho dopravní organizace nebo Jiné organizace k tomu oprávněná (dopravce] přepravila do místa určení řádně a včas. Strana 228 Sbírka zákonů č. 40/1964 Částka 19 § 308 Dopravce Je povinen starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících a pří hromadné přepravě |lm umožnit používání společenských a kulturních zařízení. § 309 (l) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje Je do-p-avce bud společně s nim a pod jeho dohledem, nebo odděleně. (3) Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, Je dopravce povinen dbát, aby bylo přepraveno do místa určeni nejpozději ve stejnou dobu s cestujícím. Odpovědnost § 310 (i) Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, Jestliže přeprava nebyla provedena včas. (J) Při nepravidelné přepravě osob Je dopravce povinen nahradit škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena vůbec nebo že nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. (3J Práva podle odstavce 1 a 2 musí cestujíc! uplatnit u organizace bez zbytečného odkladu; ne-byla-li práva uplatněna nejpozději do šesti měsíců, zaniknou. § 311 (1) Vznikne-ll cestujícímu za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním čl na věcech, které měl u sebe, odpovídá za ni dopravce podle ustanoveni o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 až 431), (2) Za škodu způsobenou přepravou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujícího odpovídá dopravce podle ustanovení o odpovědnosti při nákladní přepravě. Oddíl druhý Nákladní přeprava § 312 í1) Občan (odesílatel) má právo, aby mu dopravce za přepravné zásilku přepravil do určeného místa a vydal jl určenému příjemci. (?) Odesílatel je povinen dopravci na požádání objednávku přepravy pisemně potvrdit. !J) Dopravce je povinen na požádání odesílatele převzetí zásilky písemně potvrdit. § 313 (') Až do vydání zásilky příjemci má odesilatel právo dávat za podmínek stanovených přepravními řády dopravci nové příkazy. j2J Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové příkazy přísluší příjemci, stanoví přepravní řády. § 314 Dopravce Je povinen provést přepravu s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě. § 315 (1) Dopravce může užít k provedení přepravy l Jiných organizací; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám. (2j Provádí-lí přepravu společně několik dopravců podle přepravního řádu jako přepravu sdruženou, stanov! přepravní řády, který z dopravců a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá. Odpovědnost § 316 t1) Dopravce odpovídá za Škodu, která vznikla na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena odesílatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit. (2) Přepravní řády mohou stanovit, za jakých podminek se má za to, že škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1. (3) Na škody vzniklé na přepravovaných zásilkách se nevztaii'ijí ustanoveni § 427 až 431. § 317 (m Při ztrátě nebo zničení zásilky Je dopravce povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě. Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození nebo částečné ztrátě zásilky hradí dopravce částku, o kterou byla zásilka znehodnocena; je-li účelné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy. (2) Za jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované zásilce, odpovídá dopravce, jen byly-li způsobeny překročením dodací lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. § 318 Právo na náhradu škody musí občan uplatnit u dopravce do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci, nebo jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo zanikne. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1964 Strana 229 Oddíl t f e t í Společná ustanovení § 319 Zvláštni prepravní předpisy Podrobnejší úpravu osobni a nákladní přepravy stanovi zvláštní přepravní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V rámci této úpravy mohou přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodni přepravě pro přepravu vnitrostátní; odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto zákonem nesmi být omezena. § 320 Nevyzvednuté xásllky (m O nevyzvednutých (neodebraných) zásilkách platí ustanoveni § 282 odst. 2 a 3. (2) Přepravní řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých zásilek, zejména věcí nebezpečné povahy nebo věci, které se rychle kazí, lhůty kratší než 6 měsíců. Hlava devátá PRÄVN1 POMOC ADVOKÁTNÍ ORGANIZACE § 321 (m Smlouvou o poskytnuti právní pomocí uzavřenou s advokátní organizací vznikne občanovi právo, aby mu byla advokátem, kterého si z pracovníků organizace zvolí a kterému udělí plnou moc, poskytnuta právní pomoc k ochraně jeho práv a oprávněných zájmů. Je-li podle zákona advokát občanovi ustanoven, vznikne právo na poskytnutí právní pomoci tímto ustanovením. (2| Organizace má právo na zaplacení odměny a na náhradu účelně vynaložených nákladů. Občan má však právo, aby mu právní pomoc byla poskytnuta zčásti nebo zcela bezplatně, jestliže je to odůvodněno jeho osobními a majetkovými poměry nebo Jsou-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele. § 322 í1) Občan má právo od smlouvy o poskytnutí právní pomocí kdykoli odstoupit; je však povinen zaplatit organizaci odměnu připadající na úkony Již provedené a účelně vynaložené náklady do té doby vzniklé. ('l Organizace Je oprávněna odstoupit od smlouvy Jen ze závažných důvodů. Odstoupí-li organizace od smlouvy, musí být po dobu patnácti dnů od odstoupení prováděny Ještě neodkladné úkony právní pomoci, neučlní-li občan Jiné opatřeni. § 323 Jestliže advokát, kterého si občan zvolil, zemře nebo ztratí způsobilost k poskytování právní pomoci, poskytne právní pomoc advokát, kterého organizace k tomu ustanoví, nezařidí-li občan Jinak. § 324 Bližší úpravu poskytování právní pomocí stanoví zákon o advokácii. Hlava desátá PENÉ2NI SLUŽBY Oddíl první Vklady § 325 («) Občan má právo, aby spořitelna nebo Jiná peněžní organizace k tomu určená přijímala od něho vklady na vkladní knížku nebo, vede-ll běžná účty. 1 vklady na běžný účet. (2) Vkladový vztah mezí občanem a organizací vznikne tím, že organizace na návrh občana příjme od něho vklad na vkladní knížku nebo na běžný účet; jde-11 o cestovní vkladní knížku nebo o zřízeni běžného účtu, musí být návrh písemný. § 326 (1) Občan má právo s vkladem nakládat. Má dále právo na úroky nebo Jiné majetkové výhody, pokud to stanoví prováděcí předpisy. (2) Organizace je povinna na příkaz občana provádět z vkladu výplaty, popřípadě celý vklad vrátit. Mé právo na náhradu nutných nákladů poskytnutím služeb vzniklých. (3j Organizace nesmí provádět výplaty, obdrže-la-11 úřední zákaz nebo má-li důvodné podezřeni z trestného činu týkajícího se vkladu. § 327 Za vklady, úroky a jiné majetkové výhody občanů u státních peněžních ústavů ručí stát. Vklady na vkladních knížkách § 328 (m Přijeti vkladu potvrdí organizace vkladní kr.lžkou; ve vkladní knížce se vyznačují změny ve výší vkladu, jakož 1 jiné skutečnosti vkladu se týkající. (2) Není-ll prokázána jiná výše vkladu, Je rozhodný zápis ve vkladní knížce. § 329 Vkladní knížka může být vystavena na doručitele nebo na jméno. Strana 230 Sbírka zákonů č. 40/1964 Částka 19 § 330 ll) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat. (J] S vkladem na vkladní knížce na doručitele )• oprávněn nakládat každý, kdo }l předloží. (*) S vkladem ne vkladní knížce na jméno |e oprávněn nakládat ten, na ]Rhož jméno, příjmení a adresu je vkladní knižka vystavena. S vkladem na cestovní vkladní knížce je vsak ve stanovených případech oprávněn nakládat každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek. § 331 l1) V dohodě s organizací může občan výplatu 1 jiné nakládán! s vkladem učinit závislým na sdělení hesla nebo na jiné podmínce. Podmínky, na nlcht lze učinit nakládání s vkladem závislým, stanoví prováděcí předpis. (») Nezné-11 ten, kdo vkladní knížku předkládá, její heslo, musí prokázat, že je jejím vlastníkem. § 332 f.1) jestliže se vkladní knížka ztratí nebo zničí, může občan s vkladem nakládat, jen prohlásl-li organizace na jeho návrh čí na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou. (3) Po umoření vydá organizace navrhovateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatí oelý vklad. (Jj Prováděcí předpis stanovi, v kterých případech může organizace provést výplatu vktadu nebo vydat novou 'vkladní knížku l bez umoření původní vkladní knížky, je-li ji oprávněný znám. § 333 Jestliže občan po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku organizaci k doplněni záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby; občan má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu. Vklady na běžných účtech § 334 Běžný účet Je určen k tomu, aby na něj občan akládal peníze a přijímal platby a aby z něho byly podle Jeho příkazu prováděny výplaty a platby. Pro více občanů lze zřídit společný běžný účet. § 335 [') Běžný účet se označí Jménem, příjmením a adresou vkladatele. í*) Vkladatel je povinen organizaci sdělovat změny údajů obsažených v označení božného účtu. § 336 Vkladatel nakládá s vkladem na běžném účtu vlastnoručně podepsanými písemnými příkazy. § 337 Zástupce může za vkladatele nakládat s vkladem jen na základě písemné plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje. Není-11 plná moc vystavena před organizací nebo neni-ll podpis zmocnitele organizaci znám, musí být podpis na plné moci ověřen. § 338 f1) Není-11 prokázána Jiná výše vkladu, je rozhodný zůstatek vykázaný v účetních knihách organizace. (J) Organizace je povinna vkladateli nejpozději 31. března každého roku oznámit zůstatek vkladu na běžném účtu, který je vykázán v jejich účetních knihách k poslednímu dni předcházejícího roku. í3} jestliže vkladatel nesprávnost zůstatku, který byl vykázán v účetních knihách organizace k poslednímu dni kalendářního roku, nenamítne do tří roků od tohoto dne a jestliže ani organizace v téže lhůtě zůstatek neopraví a opravu vkladateli nesdělí, platí vykázaný zůstatek za správný. § 339 (ij Vkladatel může běžný účet kdykoli zrušit. [JJ Organizace je oprávněna běžný účet zrušit, Jestliže po pět let nedošlo k vkladu na běžný účet nebo k výplatě z něho. anebo přestala-li organizace vklady na běžném účtu vést. (3) Zruší-li se běžný účet, má vkladatel právo na výplatu zůstatku zrušeného běžného účtu. § 340 Ustanovení o běžném účtu platí též pro běžné účty zřizované podle zvláštních předpisů, pokud tyto předpisy neobsahují odchylnou úpravu. Oddíl druhý PĎjeky § 341 (!J Smlouvou o půjčce vznikne občanovi právo, aby mu organizace poskytla peněžitou půjčku pro účel, Jemuž má půjčka sloužit. (J) Smlouva o půjčce musí mít písemnou formu. § 342 Organizace plní svou povinnost ze smlouvy především tím, že xa občana splní podle účelu půjčky Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/19&4 Strana 23.i jeho platební povinnosti; občanovi vyplatí půjčenou částku, Jen bylo-H to dohodnuto, nebo vyžadu-je-li to povaha věci. § 343 (1) Občan je povinen půjčenou částku organizaci splatit v dohodnuté lhůtě a zaplatit jí úroky podle sazeb, které stanoví prováděcí předpis, (e oprávněn splatit půjčenou částku i před smluvenou lhůtou. (2) Ve smlouvá lze dohodnout, že organizace má právo připisovat úroky k pohledávce; připsáním se úroky stávají součástí pohledávky. § 344 Použije-li občan půjčené částky bez souhlasu organizace na Jiný než smluvený účel, je organizace oprávněna požadovat na něm její splacení před uplynutím dohodnuté lhůty. Hlava jedenáctá POPŠTÉNÍ Oddíl první Společná ustanoveni § 345 Pojištěním se zabezpečuje občanům právo na výplatu peněžních prostředků k úhradě potřeb, které vznikají z nahodilých událostí. § 346 Ke vzniku pojištění je třeba, aby mezi občanem a pojišťovnou byla uzavřena pojistná smlouva (pojištění smluvní), nesřanoví-li zvláštní předpis, že pojištění vznikne na základě jiné skutečnosti (pojištění zákonné). § 347 Pojistit lze: a) majetek pro případ jeho poškození, zničeni, ztráty, odcizení nebo Jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku); b) občana pro případ jeho tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištěni osob); c) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za Jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škodu). § 348 Pro právní úkony týkající se pojištění je zapotřebí písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Oddil drubý Pojistná smlouva Uzavření pojistné smlouvy § 349 í1) K uzavření smlouvy je třeba, aby návrh lni přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neur-čil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdržel. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu. (2) Návrh pojišťovny lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůto podle odstavce 1; smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno. § 350 11) Kdo s pojišťovnou uzavírá pojistnou smlouvu,. Je povlnea odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojišťovny týkající se sjednávaného pojištěni. To platí též, jde-li o změnu pojištěni. f2) Tuto povinnost má i ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo odpovědnost za škody se má pojištěni vztahovat, i když smlouvu sám ne-uzavlrá. § 351 f1) Podrobnější úpravu pojištěni stanoví pojistné podmínky. 12) Od pojistných podmínek se mohou účastníci odchýlit, jen pokud to v nich není vyloučeno. § 352 Pojistnou smlouvu, ze které má být oprávněn občan, může s pojišťovnou uzavřít též socialistická organizace; pojistné podmínky stanoví, pokud je při tomto pojištěni možné se odchýlit od ustanoveni tohoto zákona. Práva a povinnosti z pojiStění § 353 Povinnost pojišťovny plnit a Její právo na po Jlstné vznikne prvním dnem po uzavření smlouvy. nebylo-H účastníky dohodnuto, že vznikne Již uzavřením smlouvy nebo později. § 354 (l) Kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu. na kterou bylo pojištění sjednáno ijed-norázové pojistné). •trana 232 Sbírka zákonů C. 40/1984 Částka 18 (J) Nebylo-11 dohodnuto Jinak, ]e běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. (*) Pojistné podmínky mohou stanovit, kdy Je ten, kdo smlouvu uzavřel, zproštěn povinnosti platit pojistné, aniž Je tím dotčena vyše plnění pojišťovny. § 355 (l) Právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno Jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na Jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný). (J) Právo na plnění vznikne, nastane-11 skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny plnit (pojistná událost). (*) Plnění Je splatné do patnáctí dnů. Jakmile pojišťovna skončila šetření nutné k zjištění rozsahu povinností pojišťovny plnit. Setření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůža-ll být skončeno do jednoho ntěsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dozvedela, je pojišťovna povinna poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu. § 356 Pojišťovna Je oprávněna plnění ze smlouvy přiměřeně snížit, jestliže na základě vědoma nepravdivé nebo neúplné odpovědi (§ 350) bylo určeno nižší-pojistné. § 357 [*) Pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty uebo které jsou v tomto zá koně anebo v pojistných podmínkách stanoveny za tím účelem, aby se rozsah následků pojistné udá* lostl nezvětšoval. (s) Kdo má právo na plnění. Je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o Jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si pojišťovna vyžádá. Pojistné podmínky mohou mu uložit t další povinnosti. (-) Môlo-U vědomé porušení povinností uvedených v odstavci 1 a 2 podstatný vliv na zvětšení rozsahu následků pojistné události. Je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy snížit podle toho, Jaký vliv mělo toto porušení na rozsah její povinnosti plnit. Zánik pojištění § 358 f1) Pojištěni, u kterého Je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím. (2) Lze též dohodnout, že pojištěni může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; Jejím uplynutím pojištěni zanikne. (3) Pojišťovna nemůže podle odstavce 1 vypovědět pojištěni osob s výjimkou pojištěni pro případ úrazu. § 359 Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištěni zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-11 zaplacena jen část pojistného. § 360 t1) Při vědomém porušeni povinností uvedených v ustanovení § 350 může pojišťovna od smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by smlouvu neuzavřela.Toto právo může pojišťovna uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistila; jinak právo zanikne. (-) Dozví-11 se pojišťovna až po pojistné události, že její příčinou Je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohla zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření smlouvy byla podstatná. Je oprávněna plnění ze smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne. § 381 (J) Pojišťovna má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. (-) Zanlkne-lí pojištění před uplynutím doby* za kterou bylo pojistné zaplaceno, je pojišťovna povinna zbývající část pojistného vrátit. (3) Nastala-li pojistná událost a důvod dalšího pojištění tím odpadl, náleží pojišťovno pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jde-li o pojištěni za jednorázové pojistné, náleží pojišťovno í v těchto případech vždy celé pojistné. § 362 Pojistné podmínky pro pojištění osob stanoví, ve kterých případech je pojišťovna povinna vyplatit při zániku pojištění odbytné, kdy pojištění nezanikne pro neplacení pojistného a na které případy se nevztahuje ustanoveni § 361 odst. 2 o vrácení pojistného. Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/1964 Strana 233 Oddíl třetí Pojištění majetku § 363 Z pojiatění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-Il se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje. § 364 (*! Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo k zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo které vzal na sebe smlouvou. (2) Porušii-li pojištěný vědomě nebo následkem opilosti povinnosti uvedené v odstavci 1 a toto porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejich následků, je pojišťovna oprávněna piněnl ze smlouvy přiměřeně snížit. Totéž platí, porušil-li tyto povinnosti vědomě nebo následkem opilosti ten, kdo s pojištěným žije ve společné domácnosti. § 365 Pojištěný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události, která pojištěnému majetku bezprostředně hrozila. Rovněž má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil, aby zmírnil následky pojistné události. § 368 f1) Týká-ll se pojistná událost nemovitosti, Jejíž převod je vázán na souhlas* věřitele, plní pojišťovna jen s jeho souhlasem, avšak Jen tehdy, ohlásí-11 věřitel nejpozději do výplaty plnění, že omezeni převodu nemovitostí je registrováno u státního notářství. (2) Odepře-li věřitel souhlas k plnění, složí je pojišťovna do notářské úschovy. § 367 Změnou v osobě vlastníka pojištěné věci pojištění zanikne, nestanovi-li pojistné podmínky, že přechází na nabyvatele věci. § 368 (l) jestliže pojištěný má proti Jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojišťovnu, a to až do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla. 1'-) Přešlo-11 na pojišťovnu právo podle odstavce 1 proti občanovi, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450*. (•>) Na pojišťovnu nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti nebo Které jsou na něho odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně. § 369 Nahradila-li pojišťovna pojištěnému jen část škody, je osoba, proti níž má pojištěný právo na náhradu zbývající části škody, povinna uspokojit pojišťovnu až po uspokojení pojištěného. § 370 Pojištění se může vztahovat na majetek Jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, jen stanovi-li to pojistné podmínky. Oddíl čtvrtý Pojištěni osob § 371 Z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost. § 372 j1) Je-li dohodnuto, že pojistnou události je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. A2 do vzniku pojistné události může určeni osoby změnit; není-11 ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, můža tak učinit jen se souhlasem pojištěného. Změna určeni osoby je účinná doručením sdělení pojišťovně. (2) Nenl-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a nenl-11 ho, děti pojištěného. (5) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-11 Jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrti ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. § 373 Vznikne-11 právo na plnění několika osobám a nejsou-li Jejich podily určeny, má každý z nich právo na stejný díL Strana 234 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 § 374 Zemřel-U ten, kdo uzavřel s pojišťovnou smlouvu, podle které je pojištěným někdo jiný, vstupuje do pojištěni na jeho místo pojištěný. § 375 Je-li pojistnou událostí úraz pojištěného, Je pojišťovna oprávněna snížit částku, kterou má vyplatit, došlo-U k úrazu následkem opilosti pojištěného. § 376 Právem vůči pojišťovně není dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá. Oddíl pátý Pojištění odpovědnosti za škody 3 377 Z pojištěni odpovědností za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojišťovna za něho nahradila podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá. § 378 Náhiadu platí pojišťovna poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojišťovně nemá, nestanoví-ll zvláštní předpisy jinak. Nesouhlasí-li pojištěný, aby bylo plněno poškozenému, složí pojišťovna plnění do notářské úschovy. § 379 Pojistné podmínky mohou stanovit, v kterých případech změnou v osobě vlastníka věci nezaniká pojištění odpovědnosti. § 380 Pojišťovna nemá právo snížit podle ustanovení § 357 odst. 3 náhradu, kterou za pojištěného vyplácí poškozenému; částku, o kterou pojišťovna takto nemohla své plnění snížit, je povinen jí nahradit pojištěný. § 381 Jestliže pojištěný způsobí škodu následkem opilosti, má pojišťovna proti němu právo na přiměřenou náhradu toho, co za něj plnila. § 382 Pokud pojišťovna nahradila za pojištěného škodu, přechází na ni právo pojištěného na náhradu škody, které mu v souvislosti s jeho odpovědností za šknriu vzniklo proti jinému. Přešlo-li na pojišťovnu právo na náhradu škody proti občanovi, platí pří jeho uplatňování přiměřeně ustanovení 3" 450. § 383 Stanoví-li to pojistné podmínky, může se pojištěni vztahovat na odpovědnost jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel. ČÁST PATÁ PRÁVA A POVINNOSTI Z JINÝCH PRÁVNÍCH ÚKONtľ Hlava první OBČANSKÁ VÝPOMOC Společná ustanoveni § 384 (1) Jestliže občan pro jiného občana na Jeho žádost provede nějakou prácí, poskytne mu půjčku anebo mu Jinak vypomůže, Jde o občanskou výpomoc. (2) Poskytnutí občanské výpomoci musí být v souladu s pravidly socialistického soužití. § 385 f1} Při poskytnutí občanské výpomoci má občan právo na náhradu účetně vynaložených náklade. [•) Právo na odměnu má občan Jen potud, pokud byla dohodnuta a pokud odpovídá povaze výpomoci, zejména bylo-li výsledku dosaženo jeho osobním přičiněním. § 386 Kdo při poskytováni občanské výpomoci převezme věc druhého, je povinen nahradit mu škodu, která vznikla její ztrátou, poškozením nebo zničením, podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu. Půjčka § 387 [l] Jde-li o půjčku peněz, lze požadovat úroky. Jen byly-li smluveny. Úroky nesmějí přesahovat výši, kterou stanoví prováděcí předpis. Dohoda o jiných majetkových výhodách je neplatná. (2i Není-li dohodnuta doba vrácení. Je občan povinen splatit půjčku na požádání. § 338 (') Kdo si vypůjčí věci určené podle druhu, je povinen vrátit věci téhož druhu a jakosti ve stejném množství. Dohoda o vrácení věcí ve větším množství nebo o jiných majetkových výhodách je neplatná. f2] Není-li dohodnuta doba vrácení, je občan povinen vrátit věci na požádání. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1964 Strana 235 § 389 í1) Nebylo-li dohodnuto Jinak, smi ten, kdo si vypůjči určitďu movitou věc, ji užíval )en obvyklým způsobem a k účelu, kterému věc slouží. Jinému ji může půjčit jen se svolením toho, od něhož byla vypůjčena. (2) Nenl-li dohodnuta doba vráceni, je ten, kdo si věc vypůjčil, povinen ji vrátit na požádáni; byl-li však dohodnut účel půjčky, lze požadovat věc zpět teprve, když mohl být účel půjčky splněn. Vráceni věci lze požadovat ihned také, je-li věci užíváno v rozporu s dohodnutým nebo s obvyklým tpflsobem. [J] Náhrada za opotřebení věci smi být požadována, jen pokud to bylo dohodnuto. Hlava druhá JIN£ SMLOUVY Oddíl první Přenecháni bytu t rodinném domku § 390 t1) Nemůže-11 vlastník rodinného domku byt v něm sám obývat, může jej přenechat k bydlení jinému občanovi. (2) Na užívání bytu v rodinném domku přenechaného k bydlení Jinému občanovi se vztahují přiměřeně ustanovení § 153 až 189 s výjimkou ustanovení § 159, 184 písm. aj a § 187 a s výjimkou ustanovení týkajících se družstevního bytu. § 391 Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národní výbor za podmínek stanovených předpisy o hospodaření s byty užívací právo toho, Jemuž byl byt přenechán, chce-li se vlastník do bytu ve svém rodinném domku nastěhovat nebo Jestliže jej potřebuje pro své ženaté nebo vdané děti. V odůvodněných případech může místní národní výbor uložit vlastníku rodinného domku povinnost nahradit dosavadnímu uživateli stěhovací náklady. Přenecháni Jiná místnosti v rodinném domku § 392 (') Nemúže-11 vlastník rodinného domku místnost, která neslouží k bydlení, sám užívat, může 11 přenechat k užívání jinému. (2) Na užívání místnosti v rodinném domku přenechané k užíváni jinému se vztahují přiměření ustanovení § 196 a 197. § 393 Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národní výbor právo užívat místnost nesloužící k bydleni, jestliže ji vlastník potřebuje pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané děti a vznlk-la-li tato potřeba až po uzavřeni smlouvy o přenechání místnosti. Oddíl druhý Přenechání části bytu § 394 (l) Uživatel bytu může Jeho část přenechat k užíváni Jinému občanovi. Jde-li o byt trvale určený pro ubytováni pracovníka organizace, může tak učinit Jen se souhlasem této organizace; prováděcí předpisy stanovi, v kterých jiných případech ]a k přenechání části bytu třeba souhlasu příslušné organizace I2] Smlouvu o přenecháni části bytu lze uzavřít jen s přivolením místního národního výboru nebo jiného orgánu příslušného podle předpisů o hospodaření s byty. Tohoto přivolení není třeba, Jde-li o byt družstevní. (3) Na přenechání části bytu se vztahují přiměřeně ustanoveni § 153 až 186 s výjimkou ustanovení § 159 a 185 písm. a) a s výjimkou ustanovení týkajících se družstevního bytu. § 395 Na návrh uživatele bytu zruší místní národní výbor právo užívat část bytu též, Jestliže uživatel bytu i tuto část potřebuje pro sebe, pro ivé ženaté nebo vdané děti anebo pro své rodiče a vznikla-lf tato potřeba až po uzavření smlouvy o přenecháni části bytu. § 396 Bylo-U právo užívat část bytu rozhodnutím soudu nebo místního národního výboru zrušeno, stačí zajistit náhradní ubytování; to neplatí, byla-U část bytu přenechána do užíváni rodiny. Oddíl třetí Přenechání n e m o v 11 o • t i k d o fl a •-limo nlÍTinl ä 397 (m Nemovitost nebo Její část lze dohodou přenechat Jinému k dočasnému užíváni. (2J Ten, Jemuž* byla nemovitost k dočasnému užívání přenechána, smí JI užívat Jan dohodnutým způsobem, a nenl-11 nic dohodnuto, obvyklým způsobem odpovídajícím účelu, kterému nemovitost slouží. (3) Za užívání lze dohodnout přiměřenou náhradu. Strana 236 Sbírka zákonu C. 40/1964 Částka 19 § 398 Užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo dohodnuto. Není-ll doba určena, skončí užívání uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byla nemovitost do užívání přenechána. Je-li však nemovitostí užíváno v rozporu s dohodnutým nebo s obvyklým způsobem, lze požadovat, aby užívání bylo skončeno ihned. Oddíl čtvrtý Koupě, výměna a darování Koupě a výměna § 399 i1) Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost věc kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost věc převzít a zaplatit za ni prodávajícímu dohodnutou cenu. (2) Dohodnuté cena koupené věcí nesmi přesahovat cenu stanovenou podle cenových předpisů. Nelze-U cenu takto určit, určí se odhadem. § 400 Mé-ll věc vady, o nichž prodávající ví, je povinen kupujícího pří sjednávání smlouvy na ně upozornit. § 401 t1) Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na slevu z kupní ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; Jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit (2) Právo odstoupit od smlouvy má kupující 1 tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vy-míněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým. § 402 Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady. § 403 (i) Vady musí kupující vytknout prodávajícímu bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady může kupující uplatnit u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, Jde-11 o vady krmiv, do tří týdnů, a Jde-11 o vady zvířat, do Šesti týdnů od převzetí věci. I2) Právo na náhradu nutných nákladů (§ 402) může kupující uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu oznámí ve lhůtě uvedená v odstavci 1. § 404 Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody. § 405 Nákup zemědělských výrobků nákupními organizacemi je upraven zvláštními předpisy. § 406 Ustanovení o koupi platí přiměřeně 1 o výměně věci za věc. Darování § 407 j1] K darování je třeba, aby obdarovaný nabídku daru přijal. (2) Darovací smlouva musí být písemná, ne-dojde-li k odevzdání a převzetí věci již při darování. [i\ Neplatná je darovací smlouva, podle niž mé být plněno až po dárcově smrtí. § 408 Dárce je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví. Má-U věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit. § 409 Dárce se může domáhat vrácení daru, Jestliže se obdarovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje pravidla socialistického soužití. Oddíl pátý Obstaraní záležitosti jiného § 410 (m Jestliže má občan podle dohody obstarat záležitost jiného, je povinen se řídit danými příkazy. Odchýlit se od nich může jen tehdy, jestliže je to nutné v zájmu toho, jehož záležitost obstarává, a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu. I2) Není-li dohodnuto jinak, musí být obstarání záležitosti provedeno osobně. Bez dohody Je možno obstarání záležitosti svěřit jinému, jen jde-11 o záležitost, jejíž obstarání nestrpí odkladu a ne-lze-li včas dosáhnout souhlasu. § 411 Kdo byl pověřen záležitost obstarat, má právo na náhradu nutných nákladů s obstaráním spojených. Na odměnu má právo, pokud byla dohodnuta a odpovídá výsledku vynaloženého přičinění. Částka 19 Sbírka zákonu č. 40/1964 Strana 237 Hlava třetí VEŘEJNÁ SOUTĚŽ § 412 Vyhlásl-11 organizace veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž je třeba vyhlásit, kdo a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění. § 413 í1) Organizace je povinna ceny vyhlášené veřejnou soutěží poskytnout těm, kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže pro udělení cen stanovené. (2) Byi-li výsledek dosažen činností několika soutěžících, rozdělí se cena, nebyl-li vyhlášen jiný postup a není-li dohody, podle toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel. § 414 (1) Veřejnou soutěž lze odvolat Jen ze závažných důvodů. Odvolání musí být provedeno týmž způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo jiným, stejně účinným způsobem. (2) Dojde-ll k odvolání veřejné soutěže, je organizace povinna poskytnout přiměřené odškodnění soutěžícím, kteří před odvoláním soutěže její podmínky zcela nebo zčásti Již splnili. Na toto právo musl organizace soutěžící při odvolání soutěže upozornit. část Šestá ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU A ZA NEOPRÁVNĚNÝ MAJETKOVÝ PROSPECH Hlava první PŘEDCHÁZENI HROZÍCÍM ŠKODÄM A NEOPRÁVNENÉMU MAJETKOVÉMU PROSPĚCHU § 415 Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a na majetku ani k neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti nebo jednotlivce. § 416 j1) Každý Je povinen upozornit příslušné orgány na hrozící závažnou škodu. Zakročit je povinen, je-ii k odvrácení škody zákroku neodkladně třeba; nemusí tak učinit, brání-11 mu v tom důležitá okolnost neho jestliže by tím vystavil vážnému ohroženi sebe nebo osoby sobá blízké. |2] Ustanovení odstavce 1 platí 1 o hrozícím závažném neoprávněném majetkovém prospěchu. § 417 (m Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přlměřenvm okolnostem ohrožení. {-) ]de-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. § 418 f1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolnosti odvrátit jinak anebo jestliže, je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. (2) Rovněž neodpovídá' za Škodu, kdo ji způsobil v nutné obrano proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-ii zřejmá nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. § 419 Kdo odvracel hrozící škodu nebo bránil neoprávněnému majetkovému prospěchu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, 1 proti tomu, v Jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě nebo neoprávněnému majetkovému prospěchu, které byly odvráceny. Hlava druhá ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU Oddíl p r v n i Obecná odpovědnost Odpovědnost občanů § 420 f1) Občan odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. í2j Odpovědnosti se občan zprostí,jestliže prokáže, že škodu nezavinil. Odpovědnost organizaci § 421 f1) Organizace odpovídá občanovi za škodu, kterou mu způsobila porušením právní povinnosti. [-} Skoda je způsobena organizací, jestliže byla způsobena v rámci plněni jejích úkolů těmi, kteří tyto úkoly plnili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; Jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Strana 238 Sbírka zákonu C. 40/1964. Částka 19 i * j Organizace se odpovědnosti zprosti, jestliže prokáže, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na ní požadovat. Své odpovědnosti se však nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření nadřízených orgánů. Oddíl druhý Případy zvláštní odpovědnosti Odpovědnost za škodn způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání § 422 (!j Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jim způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednáni a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s nim odpovídá, kdo Je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí Škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad nim dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, Jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-11 dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. § 423 Kdo se uvede vlastni vinou do takového stavu, té není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílná • ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli. Odpovědnost za jednání proti pravidlům socialistického soužití § 424 Za Škodu odpovídá í ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti pravidlům socialistického soužití. Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody § 425 Občanovi, který nesplnil povinnost uvedenou v ustanovení § 416 odst. 1, ačkoli by jejím splněním bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může soud uložit, aby přispěl k úhradě škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud jl není možno uhradit jinak. Přitom soud přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a Jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům občana, který povinnost nesplnil. Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím § 426 Státní orgán nebo orgán, na který přešly úkoly státního orgánu, odpovídá též za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle úpravy obsažené ve zvláštních předpisech. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků § 427 í1) Organizace provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. (2j Stejně odpovídá 1 jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. § 428 Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen ještěže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. § 429 Provozovatel odpovídá jak za škodu způsobenou na zdrav! a věcech, tak za škodu způsobenou odcizením nebo ztrátou věcí, pozbyl-ll občan při poškození možnosti je opatrovat. § 430 í1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou nedbalosti umožnil. (2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako provozovatel dopravního prostředku. § 431 Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem xvláší nebezpečným § 432 Za škodu vyvolanou povahou provozu zvlášť nebezpečného odpovídá provozovatel stejně Jako provozovatel dopravního prostředku. Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/Jfl&4 Strana 239 Odpovědnost za Škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech § 433 (m Organizace poskytující ubytovací služby odpovídá za věci, které byly ubytovanými občany nebo pro ně do prostor organizace vneseny, ledaže by ks škodě došlo 1 jinak. Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor vyhrazených k ubytování občana nebo určených k uložení věcí aneho které byly za tím účelem odevzdány některému z pracovníků organizace. [2] je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (s) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. § 434 l1) Za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem. Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení. [2] Bez omezení se hradí škoda 1 tehdy, Jestliže byly věci převzaty do úschovy. § 435 Stejně Jako organizace poskytující ubytovací služby odpovídají 1 provozovatelé garáží a Jiných podniků podobného druhu, pokud Jde o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství. § 433 Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno nejpozději patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl. § 437 Za škodu způsobenou na věcech odložených v dopravních prostředcích hromadné dopravy se odpovídá Jen podle ustanovení o náhradě škody způsobené jejich provozem [§ 427 až 431). Oddíl třetí Společná ustanovení o náhradě škody Společná odpovědnost ä 43a (!) Zpňsobl-ll škoau více občanů nebo organizací anejo občan sptílu s organizací, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody, pokud zákon nestanoví Jinak. (2) v odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni společně a nerozdílně. § 439 Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořáaá se s nimi podle účasti na způsobeni vzniklé Škody. § 440 Kdo odpovídá za šKodu způsobenou zaviněním Jiného, má proti němu postih. Zavinění poškozeného § 441 Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně Jeho zaviněním, nese Ji sám. Způsob a rozsah náhrady § 442 í1) Hradí se jen skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích. [2] Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může soud přiznat náhradu i jiné škody, Jestliže by nepřiznání této další náhrady odporovalo pravidlům socialistického soužití. (3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to l tehdy, jestliže Jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. § 443 Při určení výše škody na věcí se vychází z ceny v době poškození. § 444 Pří škodě na zdraví se Jednorázově odškodňuj! bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Strana 240 Sbírka tókonú C. 40/1964 Částka 19 § 445 Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého pfed poškozením dosahoval. § 446 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi Jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským. § 447 I1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného Invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu. (2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným Invalidním důchodem nebo částečným Invalidním důchodem nesmí přesahovat částku, kterou stanoví prováděcí předpis v souladu s výší důchodů upravených předpisy o sociálním zabezpečení. Při škodě na zdrávi rpůsobené úmyslně může soud určit 1 vyšší částku náhrady, jestliže by její nepřiznání odporovalo pravidlům socialistického soužití. § 448 {') Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečeni poskytovanými z téhož důvodu. U těchto dávek se nepřihlíží k částce, která odpovídá výši přídavků na děti dříve poskytovaných. [■) Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřfilého; přitom se však nepřihlíží k částkám, o které průměrný výdělek přesahuje částku stanovenou prováděcím předpisem. Při usmrceni způsobeném úmyslně může soud určit 1 vyšší Částku náhrady, Jestliže by její nepřiznání odporovalo pravidlům socialistického soužití. Sníženi náhrady § 450 Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména ke společenskému významu škody, k tomu. Jak k ní došlo, jakož 1 k osobním a majetkovým poměrům občana, který ji způsobil; přihlédne přitom také k poměrům občana, který byl poškozen. Snížení nelze provést, jde-ll o škodu způsobenou úmyslně. Hlava třetí ODPOVĚDNOST ZA NEOPRÁVNĚNÝ MAJETKOVÝ PROSPECH § 451 Kdo na úkor občana nebo organizace neoprávněně získá majetkový prospěch, musí jej vydat. § 452 Neoprávněným majetkovým prospěchem Je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z neplatného právního úkonu, jakož 1 prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. § 453 f1] Neoprávněný majetkový prospěch má také ten, kdo si ponechá věc nalezenou. Nelze-ll nalezenou věc vrátit tomu, kdo JI ztratil, Je nutno nález hlásit bez zbytečného odkladu místnímu národnímu výboru. Nepřihlásí-ll se vlastník nalezené věci do roka, připadá věc státu. Nálezce mé právo na náhradu nutných nákladů. (-) Věci opuštěné nebo skryté, Jejichž vlastník není znám, připadají do vlastnictví státu. Kdo sl Je prisvojí nebo kdo Jich užívá, Je povinen státu Je vydat, popřípadě vydat 1 neoprávněný majetkový prospěch takto získaný. § 454 Neoprávněný majetkový prospěch má i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. § 449 (») Při škodě na zdraví se hradí též účelné ná-kladv spojené s léčeném. I-! Při usmrceni se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nehvly uhrazeny pohřebným poskvtnutýtn podle předpisů o nemocenském pojištěn; li] Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo Je vynaložil. § 455 (m Za neoprávněný majetkový prospěch se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. (2J Rovněž se za neoprávněný majetkový prospěch nepovažuje přijetí plněni ze hry nebo sázky uzavřené mezi občany a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených; u soudu se však těchto plnění nelze domáhat. Částka 19 Sbírka zákonů C. 40/1964 Strana 241 § 458 Neoprávněný majetkový prospěch musí být vydán tomu. na Jehož úkor byl získán. Nelze-11 toho, na jehož úkor byl neoprávněný majetkový prospěch získán, zjistit, musí být majetkový prospěch vydán státu. § 457 l1) Je-11 smlouva neplatná nebo byla-11 zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle nl dostal. (2) Jestliže oba účastnici uzavřeli neplatnou smlouvu s úmyslem porušit zákon, může soud na návrh prokurátora vyslovit, že část anebo celé plnění připadá státu. I'3) Uzavřel-11 takovou smlouvu s tímto úmyslem jen Jeden z nich, je povinen vrátit druhému účastníkovi vše, co od něho dostal; o tom, co by mělo být vráceno jemu, může soud na návrh prokurátora vyslovit, že připadá zčásti anebo zcela státu. § 458 j1) Musí být vydáno vše, co bylo neoprávněně získáno. Není-lí to dobře možné, zejména proto, že prospěch záležel ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. (2) S neoprávněno získaným majetkovým prospěchem musí být vydány 1 užitky z něho, pokud ten, kdo prospěch získal, nebyl v dobré víře. í3) Ten, kdo neoprávněně získaný majetkový prospěch vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil. § 459 Je-11 povinen majetkový prospěch vydat ten, kdo nebyl v dobré víře, může soud rozhodnout, že lze právo uspokojit 1 z věcí. kterých z majetkového prospěchu nabyl, a to 1 tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání majetkového prospěchu uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. CAST SEDMA DEDÉNÍ MAJETKU V OSOBNÍM VLASTNICTVÍ Mluva prvm NABÝVÁN! DĚDICTVÍ § 460 Dědictví se nabývá smrtí zústavltele. § 461 f1) Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů. (2) Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-ll se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající Části dědici ze zákona. § 462 Dědictví, Jehož nenabuds žádný dědic, připadne státu. Odmítnuti dědictví § 46o i1} Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnuti se musí stát ústním prohlášením u státního notářství nebo písemným prohlášením jemu zaslaným. f2J Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje. § 464 Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědíc učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl státním notářstvím o právu dědictví odmítnout a o následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může státní notářství tuto lhůtu prodloužit. § 465 Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počináním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout. § 486 K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; rovněž nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášeni nemají účinky odmítnutí dědictví. § 467 Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlésí-11 dědic, že dědictví neodmítá. § 468 K dědici neznámému nebo k dědic! neznámého pobytu, který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou státního notářství a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět, se při projednáni dědictví nepřihlíží. Jeho opatrovník nemůže prohlášení o odmítnutí čí neodmítnutí dědictví učinit. Dědická nezpůsobilost § 469 Nededí, kdo se dopustil úmyslného trestného Čínu proti zůstavitell, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil. Strana 242 Sbírka zákonů C. 40/1984 Částka 19 Odpovědnost za dluhy § 470 (!) Dědic odpovídu do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zů-stavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přeš)u v.ústavitelovou smrti. izl Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zú-stavitolova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. § 471 (') Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Státní notářství tuto dohodu schválí, neodporuje-li zákonu nebo zájmu společnou -j Nedojde-li k dohodě mezi dědici a věřiteli, řídí se povinnost dědiců plnit tyto dluhy ustanoveními notářského řádu o likvidací dědictví. Dědici přitom neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky neoznámili přesto, že je k tomu stárni notářství na návrh dědiců vyzvalo, pokud Je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena Jimi nabytého dědictví vyčerpána. § 472 (m Stát, Jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady Jeho pohřbu stejně jako dědic (2) Není-li možno uhradit peněžitý dluh zcela nebo zčásti penězi z dědictví, může stát použít k úhradě 1 věcí, které jsou předmětem dědictví a které svou hodnotou odpovídají výši dluhu. Od-mítne-l! věřitel přijeti těchto věci, může stát navrhnout likvidaci dědictví. Hlava druhá DĚDEM ZE ZÁKONA s 473 (i) v první skupině dědí zůstavitelovy dětí a manžel, každý z nich stejným dílem. I2) Nedědí-H některé dítě, nabývají leho dědického podílu stejným dílem Jeho děti. Jestliže nededí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. § 474 P) Nedědi-li zústavitelovl potomci, dědí v druhé skupině manžel, zústavitelovl rodiče a déle ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu ied-noho roku před jeho smrtí ve společné domácnost! a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. (2J Dědici druhé skupiny dědl stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví. § 475 Nedědl-11 manžel ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zústavitelovl sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrti ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Hlava třetí D EDEN! ZE ZÄVETI § 476 l1) Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou nebo ji zřídit ve formě notářského zápisu. (2) K platnosti závěti napsané vlastní rukou je třeba, aby jl zůstavitel podepsal a uvedl v ní den, měsíc a rok, kdy jl podepsal. (JJ Spoiečná závěť vlce zústavitelů Je neplatná. § 477 v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které jim maji připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné. § 478 Jakékoli podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno. § 479 Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí Jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této částí neplatná. § 480 M) Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ni nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání mus? mít formu, Jaké je třeba k závěti i2) Zůstavitel zruší závět také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána. Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/1984 Strana 243 Hlava čtvrtá POTVRZENI DĚDICTVÍ A VYPOŘÁDANÍ DED1CÚ § 481 Je-ll dědic Jen Jeden, potvrdí mu státní notářství, že dědictví nabyl. § 482 í1) Je-ll vlce dědiců, vypořádají se u státního notářství mezi sebou o dědictví dohodou. ('*'] Neodporuje-li dohoda zákonu nebo zájmu společnosti, státní notářství Ji schválí a potvrdí podle ni nabyti dědictví. § 483 Nedojde-U k dohodo, provede vypořádání mezi dědici státní noréřství. § 484 (m Vypořádání se provede podle dědických podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; při dědění ze závěti Je třeba toto započtení provést, jestliže k němu dal zůstavíte! příkaz anebo Jestliže by Jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v ustanoveni § 479 neodůvodněná zvýhodněn. (2j Při rozdělení dědictví se přihlédne k možnosti účelného využití věcí v souladu se zájmy společnosti. Za tím účelem může Jednotlivé věci nebo 1 celé dědictví převzít Jeden z dědiců. Dědická práva ostatních dědiců se uspokojí buď v penězích nebo ze zbývajícího dědictví, přičemž se vezme zřetel na dluhy převzaté jednotlivými dědici. (3) MaJÍ-li podle vypořádání dědici odpovídat za dluhy jinak, než jak je stanoveno v § 470 odst. 2, nebo týká-li se vypořádáni jinak práv věřitelů, lze dluhy vypořádat jen se souhlasem věřitelů. Hlava pátá OCHRANA OPRÁVNENÉHO DĚDICE § 485 f') Zjistí-II se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo Jiný, Je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o neoprávněném majetkovém prospěchu tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice. (z) Nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem Je někdo jiný, má právo jen na náhradu nutných nákladů a je povinen oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky. § 486 Kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice. § 487 Ustanovení § 485 a 486 platí 1 tehdy, Jestliže dědictví připadlo státu. CAST OSMA ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Hlava první OPRAVA JINÝCH OBČANSKOPRÁVNÍCH VZTAHU § 488 Do občanskoprávních vztahů vstupují 1 Jiná organizace než socialistické, jsou-U právnickými osobami. Pokud tyto organizace nejsou zřízeny zákonem, mohou být zřízeny jen rozhodnutím nebo na základě přivolení orgánu, který je k tomu povolán. § 489 Občanskoprávní vztahy vznikají 1 z individuálního vlastnictví k věcem, jež nejsou předmětem osobního vlastnictví (soukromé vlastnictví); taká toto vlastnictví je chráněno proti neoprávněným zásahům. § 490 l1) Věci, které jsou v soukromém vlastnictví, lze smluvně převádět a dědit. [2] Nezastavěné stavební pozemky smějí občané převádět jen na stát nebo na socialistickou organizací k tomu zvláštním předpisem oprávněnou. Pokud by nezastavěné stavební pozemky vzhledem k svému určeni a výměře mohly být předmětem práva osobního užívání (§ 200], mohou je občané darovat příbuzným v řadě přímé a sourozencům. K smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém vlastnictví, a k smlouvě o převodu nebo nájmu zemědělského (lesního) pozemku, je třeba souhlasu okresního národního výboru. Jinak se na smluvní převody věcí, které jsou předmětem soukromého vlastnictví, vztahují přiměřeně ustanovení § 134. (3) Pro dědění majetku v soukromém vlastnictví platí ustanovení § 480 až 487. § 491 (l) Vynaloží-11 socialistická organizace v zájmu společnosti účelné náklady na nemovitost, která je v soukromém vlastnictví, je vlastník povinen jí tyto náklady nahradit; uspokojení této pohledávky lze požadovat jen z nemovitosti, na kterou náklady byly vynaloženy. Strana 244 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 [*) Ustanoveni odstavce 1 se nevztahuje na obytná domy, které jsou v soukromém vlastnictví, avšak mají plnit účel rodinných domků. § 492 [i] Na spoluvlastnictví k vécem, které Jsou v soukromém vlastnictví, se vztahují přiměřené ustanovení o podílovém spoluvlastnictví (§ 137 až 142); k převodu podílu však není třeba souhlasu spoluvlastníků. (J| Nabude-11 některý z manželů tyto věci za trvání manželství, platí přiměřeně ustanoveni o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů (§ 143 až 151J. § 493 [i] O užívání bytů v domech, které jsou v soukromém vlastnictví, platí přiměřeně ustanovení § 153 až 189, s výjimkou ustanovení o družstevních bytech. I'l O užívání místnosti nesloužících k bydleni ▼ těchto domech platí přiměřeně ustanovení § 196 • 197, s výjimkou ustanovení týkajících se místností stavebních bytových družstev. § 494 O nájmu zemědělského pozemku platí přiměřeně ustanoveni o přenechání nemovitosti k dočasnému užívání {§ 397 a 398], nestanoví-li zvláštní předpisy Jinak. § 495 (i) Zástavní práva a věcná břemena mohou vznikat Jen ze zákona; přecházejí s vlastnictvím věc! na nabyvatele. 1*1 Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky a jejího příslušenství; vztahuje se na zástavu, její přírůstky a příslušenství. Uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy může věřitel požadovat po splatnosti pohledávky. Jde-lí o zástavní právo váznoucí společně a nerozdílně na několika zástavách, je věřitel oprávněn požadovat uspokojeni celá pohledávky nebo její části z kterékoli z nich. i3| Věcná břemena omezuji vlastníka věci tak, že Je povinen něco trpět nebo činit anebo něčeho se zdržet. § 496 Občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto ani Jiným zákonem, se řídl ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem a účelem jim nejbližši. § 497 Vztahy vznikající v mezinárodním obchodním styku upravuje zvláštní zákon. Hlava druhá PRECHODNÁ A ZRUSOVAC1 USTANOVENI § 498 Pokud dále není uvedeno Jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. dubnem 1964; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964 se však posuzují podle dosavadních předpisů. § 499 f1) Občané, kteří byli podle dosavadních předpisů zcela zbaveni svéprávnosti, se po 31. březnu 1964 považuji za osoby zbavené podle tohoto zákona způsobilostí k právním úkonům. (2) Občané, kteří byli podle dosavadních předpisů částečně zbaveni svéprávnosti, jsou 1 napříště způsobilí k právním úkonům v rozsahu stanoveném dosavadními předpisy, pokud soud nerozhodne o rozsahu jejich způsobilostí podle ustanoveni § 10 odst. 2. § 500 f1) Majetková společenství mezi manžely vzniklá podle dřívějších předpisů zanikají dnem 1. dubna 1964. Tímto dnem vznikne bezpodílová spoluvlastnictví manželů ke všemu, co podle tohoto zákona do jejich bezpodílového spoluvlastnictví patří. (*) Byly-11 v zaniklém majetkovém společenství věci, Jež nejsou předmětem osobního vlastnictví, vztahují se na ně přiměřeně ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, (s) Pokud trestní zákon č. 140/1961 Sb. stanoví, že výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, rozumí se tím od 1. dubna 1964 zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů. § 501 Nabyl-ll před 1. dubnem 1964 právo užívat byt Jeden z manželů, vznikne tímto dnem právo společného užívání bytu oběma manželům. Toto právo však nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí. § 502 í1) Byly-ll smlouvy o pojištění osob uzavřeny před účinnosti tohoto zákona ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky, má od 1. dubna 1964 právo na plněni pojištěný (§ 355 odst. 1); je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, vznikne právo na plnění osobám uvedeným v § 372. (*) Pokud se ustanovení § 61 zákona č. 47/ 1956 Sb., o civilním letectví, dovolává pro pojištěni proti následkům odpovědnosti ustanovení § 58 až 60 téhož zákona, rozumí se tím od 1. dubna 1964 ustanovení § 427 až 431 tohoto zákona. Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/1964 Strana 245 § 503 f1] Při dědění se užije práva platného v den smrti zústavitele; byla-ll však závěf zřízena před 1. dubnem 1964, posuzuje se její platnost podle dosavadních předpisů. [2] Dnem 1. dubna 1964 zanikají všechna omezeni vyplývající ze svěřeneckého náhradnictví. I3] Pokud zákon nestanoví jinak, dědí pozůstalý manžel, který žil se zústavitelem v době jeho smrtí ve společné domácností, vedis svého podílu nedoplatky zůstavitelovy odměny za práci a opětujících se důchodů až do výše jednoměsíčního příjmu. § 504 Podle dosavadních předpisů se až" do svého zakončení posuzuji lhůty a promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964. § 505 Jde-11 o právo na náhradu škody způsobené úmyslně nebo o právo na vrácení neoprávněného majetkového prospěchu získaného úmyslně, platí desetiletá promlčecí doba počítaná ode dne, kdy počala běžet lhůta původní; tohoto ustanovení nelza použít, jde-li o právo, které se jíž před 1. dubnem 1964 promlčelo podle dosavadních předpisů. § 508 t1) Práva a povinnosti ze zástavních práv a věcných břemen vzniklých před 1. dubnem 1964 se řídí ustanovením § 495* pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy. To platí 1 o zástavních právech a věcných břemenech vzniklých ze smlouvy. (?) Vznikne-11 změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcná břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby bylo namísto věcného poskytováno plnění peněžité. § 507 Majetkové vypořádání společností zrušených ustanovením § 563 odst. 2 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. řídí se nadále těmi předpisy, kterými se řídilo dosud. § 508 f1) Podrobnější předpisy k provedení občanského zákoníku vydají příslušná ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy. (*) Vzorové stanovy stavebních bytových družstev vydá Ústřední rada družstev se schválením vlády. § 509 Zrušují se: 1. občanský zákoník č. 141/1950 Sb s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2, pokud upravuje uzavírání pracovních smluv, a § 22 a 352; 2. zákon č. 126/1946 Sb., o úpravo zemědělských pachtovních poměrů; 3. zákon č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobeni zemědělské půdy; 4. zákon č. 45/1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 3. července 1947 č. 139 Sh., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy; 5. zákon č. 207/1948 Sb., o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemku; 8. zákon č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě; 7. zákon č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky; 8. zákon č. 65/1951 Sb>, o převodech nemovitostí a pronájmech zemědělské a. lesní půdy; 9. ustanoveni § 18 odst. 2 a § 20 zákona č. 84/ 1952 Sb., o organizaci peněžnictví; 10. ustanovení § 95 a 96 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském; 11. ustanoveni § 55 odst. 2 písm. a), 58, 59 odst. r a § 60 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectvlj 12. ustanovení § 50 odst, 6 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona 1; 13. ustanoveni § 32 zákona Č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání; 14. vládni nařízení č. 366/1940 Sb., o plovárnách a koupalištích; 15. vládní nařízení č. 183/1947 Sb., Jímž se určují zemědělské výrobní oblasti; 16. vládní nařízení č. 53/1955 Sb., kterým se doplňuje a mění vládni nařízení č. 183/1947 Sb., Jímž se určují zemědělské výrobní oblasti; 17. nařízení ministra spravedlnosti č. 157/1950 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, ve znění nařízení ministra spravedlnosti č. 37/1955 Sb.; 18. nařízení ministra spravedlnosti Č. 179/1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušeni bez výpovědi: 19. vládní vyhláška č. 113/1956 0. 1.. o vybírání nedoplatků nájemného, s výjimkou ustanovení § 5 až 7; 20. vládni vyhláška č. 211/1357 C. 1., o provádění drobných oprav v bytech; Strana 246 Sbírka zákonů C. 40/1964 Částka 19 lil. pruona vyhlášky ministerstva financi C. 157/ 1954 O. 1„ kterou se vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění; 22. přílohy 1 až 11 vyhlášky ministerstva financi C. 237/1955 0. 1.. o pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou; 23. vyhláška ministra financí č. 206/1957 U. 1.. o vkladních knížkách; 24. vyhláška ministerstva financí C. 33/1958 0. 1-, o pojistných podmínkách pro pojištěni mastku a osob sjednávaná se Státní pojišťovnou; 25. ustanovení Cl. 22 a* 25 vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu C. 125/1959 0. I.. o ?éklad-nlbh předpisech pro práci prodejen. Účinnost zákona § 510 Tento zákoník nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Lenárt v. r. Částka 19 Sbírka zákonů č. 40/1964 Strana 247 PŘEHLED OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU ZÁSADY OBČANSKOPRÁVNÍCH VZTAHU ľ!. i—viii část první OBECNÁ USTANOVENI Hlava první: Občanskoprávní V2tahy a jejich ochrana....... § 1—8 Hlava druhá: Účastníci občanskoprávních vztahů......... § 7—21 Oddíl první: Občané..... § 7—17 Oddíl druhý: Socialistické organizace .......... § 18—21 Hlava třetí: Zastoupeni...... § 22—33 Hlava čtvrtá: Právní úkony .... § 34—51 Hlava pátá: Zajištění práv a povinností ........... § "52—62 Hlava šestá: Změna práv a povinnosti § 83—70 Hlava sedmá: Zánik práv a povinností § 71—99 Hlava osmé: Promlčeni...... § 100—114 Hlava devátá: Vymezeni některých pojmů........... § 115—122 část DRUHÁ SOCIALISTICKÉ SPOLEČENSKÉ VLASTNICTVÍ A OSOBNI VLASTNICTVÍ Hlava první: Socialistické společenské vlastnictví a uspokojováni potřeb občanů.......... § 123—124 Hlava druhé: Osobní vlastnictví ... § 125—135 Hlava třetí: Osobní spoluvlastnictví . § 136—151 část treti OSOBNI UZIVANI BYTU, JINÝCH MÍSTNOSTI A POZEMKU Hlava první: Osobní užívání bytů . . § 152—189 Hlava druhá: Osobní užívání Jiných obytných místností...... § 190—195 Hlava třetí: Osobní užívání místností nesloužících k bydleni..... § 1S6—197 Hlava čtvrtá: Osobni užívání pozemků § 198—221 ČÁST ČTVRTÁ SLUŽBY KVava první: Obecná ustanoveni o poskytování služeb....... § 222—238 Hlava druhá: Prodej v obchodě . . Hlava třetí: Půjčováni věcí . . . Hlava čtvrtá: Zhotovení vécl na zakázku .......... Hlava pátá: Oprava a úprava věcí . Hlava šestá: Obstaravatelské služby Hlava sedmé: Ubytovací služby. . . Hlava osmá: Přepravní služby . . Oddíl první: Osobní přeprava . Oddíl druhý: Nákladní přeprava Oddíl třetí: Společná ustanovení Hlava devátá: Právní pomoc advokát ni organizace..... Hlava desátá: Peněžní služby . Oddíl první: Vklady . . . Oddíl druhý: Půjčky . . Hlava Jedenáctá: Pojištění . . Oddíl první: Společná ustanoveni Oddíl druhý: Pojistná smlouva . Oddíl třetí: Pojištěni majetku . Oddíl čtvrtý: Pojištění osob . . Oddíl pátý: Pojištění odpovědnosti za škody § 239"—256 § 257—262 § 263—275 § 278—283 § 284—299 § 300—306 § 307—320 § 307—311 § 312—31S § 319—320 § 321—324 § 325—344 § 325—340 § 341—344 § 345—383 § 345—348 § 349—362 § 363—370 § 371—376 § 377—383 ČÁST PÁTÁ PRÁVA A POVINNOSTI Z JINÝCH PRÄVNlCH ÚKONU Hlava první: Občanská výpomoc . . . § 384—389 Hlava druhá: jiné smlouvy..... § 390—411 Oddíl první: Přenechání bytu v rodinném domku .... § 390—393 Oddíl druhý: Přenechání části bytu ......... § 394—396 Oddil třetí: Přenechání nemovitosti k dočasnému užívání . § 397—398 Oddíl čtvrtý: Koupě, výměna a darování ......... § 309—409 Oddil pátý: Obstaráni záležitosti jiného......... § 410—411 Hlava třetí: Veřejná »outSž .... § 412—414 Strana 248 Sbírka zákona C. 40//1964 Částka 19 CAST SESTA ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU A ZA NEOPRÁVNĚN? MAJETKOVÝ PROSPECH Hlava prvni: Předcházení Hrozícím škodám a neoprávněnému majetkovému prospěchu ......§ 415—419 Hlava druhá: Odpovědnost za škodu . § 420—450 Oddíl první: Obecná odpovědnost § 420—421 Oddíl druhý: Případy zvláštni odpovědnosti .......§ 422—437 Oddíl třetí: Společná ustanovení o náhradě škody.....§ 438—450 Hlava třeli: Odpovědnost za neoprávněný majetkový prospěch ... § 451—459 CAST SEDMA DEDENÍ Hlava první: Nabýváni dědictví . . § 480—472 Hlava druhá: Dědění za zákona . . § 473—475 Hlava třetí: Děděni ze závěti ... § 476—480 Hlava čtvrtá: Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců ......§ 481—484 Hlava pátá: Ochrana oprávněného dědice...........§ 485—487 CAST OSMA ZÁVEREČNÁ USTANOVEN! Hlava první: Oprava- jiných občanskoprávních vztahů.....§ 488—497 Hlava druhé: Přechodná a zrušovací ustanoveni ........§ 498—510 Vydatatel: Ministerstvo spravedlnosti - Redakce: Pralte 1 Mala stran*. rriiStft 9. Telefon 53 3a 41 ai 49 — Artmirusiraes: siati-r,rf « evidentní vydavatelství Usknpis6 u p Praha i "ala strana TrtiStŕ a Telefnn M 3S 41 a* 49 Vvc:ia*> p '<"« noireu* predplatne na celí rok kcs as - na pOl roku kcs 30 - na Čtvrt roku kcs 1S.- Přtaplécil lze na loDi "-'l01-.!, ť r v r t roku. vtdv |an k i dni katdeho kaiendarmno čtvrtletí — Zruíenl odboru «a uznav* i«n ke konci kazdrno Ha*i»nd»rnlho "* ne|poxde)l 10 dni pfad stanoveném datem - Tankované reklamace se uznávali |nn doldou 11 do 15 dnů po vydaní monné castkv — Uťat S8CS Praha 1. C a 3210OS2 - Novinová sazba povolena pcštovnim arádxo Praha 022. íislo 313-34S se- Tiskna: Knlntlsk 1. národní podnik v Praze 1 Malt Strana. Karmelitsko 8. Dohledaní post* PreBa 07.