Veřejné výdaje (Veřejné finance – ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje nVztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů nFinancují netržní činnosti státu a územní samosprávy nČást HDP, která je spotřebována kolektivně na základě veřejné volby nStěžejní problémy: –Stanovení objemu –Struktura –Nalezení zdrojů financování –Výrazná dynamika růstu veřejných výdajů ve 2. pol. 20. stol. –Efektivnost –Posouzení důsledků Funkce veřejných výdajů nAlokační –Zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo nRedistribuční –Zmírnění nerovnosti v důchodech a majetku –Charakter účelových či neúčelových dotací, příspěvků, plošných či adresných sociálních dávek –Ve SR objemově významné nStabilizační –Ovlivňování agregátní poptávky –Stabilizační účinky má i většina alokačních výdajů Členění veřejných výdajů nDruhové třídění –Běžné výdaje (neinvestiční, provozní) – většinou charakter mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů –Kapitálové výdaje – financování investice ve veřejném sektoru nebo splácení investičního úvěru nebo splátek půjček z emise CP nPodle návratnosti –Nenávratné a neekvivalentní výdaje – rozhodující část –Návratné výdaje – návratné půjčky nebo výdaje související s finančním investováním Členění veřejných výdajů nPodle účelu – tzv. odvětvové (funkční) třídění –Např. na školství, na zdravotnictví, obranu,… nZ jakého peněžního fondu jsou vynakládány –Výdaje veřejných rozpočtů –Výdaje mimorozpočtových fondů nPodle vládních úrovní –Výdaje státního rozpočtu a výdaje státních fondů –Výdaje rozpočtů územní samosprávy a výdaje mimorozpočtových fondů územní samosprávy Členění veřejných výdajů nPodle toho, zda jsou plánovatelné –Plánovatelné – největší objem mandatorní výdaje –Neplánovatelné – nahodilé výdaje nebo sankční výdaje nBývalé členění –Civilní –Vojenské – Struktura veřejných výdajů nMěnila se v čase v závislosti na změnách: –Ekonomické a sociální struktury společnosti –Úlohy státu –Ve stabilizační fiskální politice státu nRůst podílu výdajů souvisejících se splácením veřejného dluhu včetně úroků (tzv. dluhová služba) –V některých zemích i 25 % běžných výdajů státního rozpočtu Vývoj veřejných výdajů nOd konce 19. stol. nepřetržitě rostou nUkazatel podílu veřejných výdajů na veřejný sektor k hrubému domácímu produktu v procentech –Do 1. sv. války průměrně 8,3 %; po 2. sv. válce cca 25 %; 80. léta 20. stol. cca 43 % n Vývoj veřejných výdajů v ČR n Vývoj veřejných výdajů v ČR (podíl veřejných výdajů na HDP, v %) Teorie zdůvodňující růst veřejných výdajů nWagnerův zákon –Podíl veřejných výdajů roste s růstem důchodu na jednoho obyvatele, s hospodářským rozvojem země nTeorie prahových efektů –Max. možné zdanění, které je společnost ochotna snést, tzv. práh zdanění, je možné posunout v případě „krizové situace“ nTeorie stupňovitého růstu –Technologické změny nBaumolův zákon –Posuzování mezd v soukromém a veřejném sektoru nBudování státu blahobytu –Zajistit určitou životní úroveň všem občanům –Zabezpečit některé potřeby a sociální jistoty Růst veřejných výdajů - faktory nRůst produktivity práce, průměrného příjmu, životní úrovně nVývoj míry nezaměstnanosti nDemografické faktory nUrbanizace nTechnický a technologický pokrok nInflace nDemonstrační efekt nRůst některých investic v soukromém sektoru nPolitické a sociální vlivy (vládní populismus,…) Efektivnost veřejných výdajů nNeefektivnost předmětem častých kritik nEfektivnost – výsledkem: –Hospodárnosti (na vstupu) – zajistit veřejné potřeby s co nejnižšími náklady –Účelnosti, užitečnosti (na výstupu) – na splnění vytyčeného cíle, preferovaného obyvatelstvem nV praxi velmi obtížné respektovat obě stránky - kompromisy Efektivnost veřejných výdajů nDůvody neefektivnosti: –Neznalost preferencí občanů –Neoprávněnost zařazení určitého projektu k realizaci v rámci veřejného sektoru –Alokační či produkční neefektivnosti Důsledky veřejných výdajů nDůchodový (příjmový) efekt dotace –Peněžní transfer z rozpočtové soustavy zvyšuje disponibilní příjmy u příjemce dotace –Plošné dotace – regresivní dopad (neefektivnost přerozdělovacích procesů) –Adresné dotace – progresivní dopad (přerozdělování ve prospěch sociálně potřebných) nSubstituční efekt –Dotace k ceně výrobku – změna struktury poptávky ve prospěch dotovaných výrobků a služeb –Získávají i bohatí –Může dojít k nadspotřebě a jevu přetížení