ZÁKLADNÍ ZÁSADY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA DEKLARACE VS OSN ZÁSAD PŘÁTELSKÝCH VZTAHŮ A SPOLUPRÁCE MEZI STÁTY (1970) •ZÁKLADNÍ ZÁSADY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA •-katalog zz sestavilo, vyhlásilo a konkretizovalo VS OSN • •- Deklarace přijata jednomyslně = vysoká politická autorita dokumentu •- Deklarace podrobně vykládá zásady vyhlášené Chartou OSN (1945) •- význam: vysoký stupeň abstrakce obsahu dovoluje regulovat rozsáhlé oblasti mezinárodních styků • - zásady připomínají ústavu mezinárodního společenství • •1/ zásada nepoužití síly •2/ zásada mírového urovnání sporů •3/ zásada nevměšování •4/ zásada spolupráce států •5/ zásada sebeurčení národů •6/ zásada svrchované rovnosti států •7/ zásada poctivého dodržování závazků 1. Zásada nepoužití síly a hrozby silou •vystříhat se hrozby silou nebo použití síly (vojenské) •a) jak proti územní celistvosti •b) tak proti politické nezávislosti jiného státu •útočná válka = zločin proti míru •např. povinnost nepoužít sílu nebo hrozbu za účelem porušení existujících hranic • •- vystříhat se ozbrojených represálií s použitím vojenské síly •- vystříhat se organizování nepravidelných vojenských jednotek k vtržení na území jiných států • - zakázáno je organizování a podněcování občanských nepokojů nebo teroristických aktů v jiném státě • - zákaz okupace (vojenské) území jiného státu • •V závěru zásady nepoužití síly se uvádějí případy LEGÁLNÍHO použití síly: • * výkon práva sebeobrany • * donucovací akce Rady bezpečnosti OSN proti útočníkovi • * použití vojenské síly regionální organizací po předchozím zmocnění Radou bezpečnosti OSN 2. Zásada mírového urovnání sporů •- každý stát má povinnost urovnávat své mezinárodní spory s jinými státy mírovými prostředky tak, aby nebyly ohroženy mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost • - úsilí má směřovat k brzkému a spravedlivému urovnání •k tomuto účelu mohou státy využívat různých prostředků a metod, jako např. vyjednávání, dobré služby, zprostředkování, vyšetřování, smírčí řízení, soudní řízení … - čl. 33 Charty (svobodný výběr prostředku) • - pokud se sporným stranám nepodaří urovnat spor jedním z mírových prostředků, mají povinnost usilovat o jeho vyřešení pomocí jiného 3. Zásada nevměšování (překrývá se s 1, 2) •- žádný stát nemá právo vměšovat se přímo nebo nepřímo, z jakéhokoliv důvodu do záležitostí jiného státu (suverenita, územní výsost) • - ozbrojená intervence = mezinárodní zločin (zvláštní případ vměšování) • - povinnost zdržet se hospodářských, politických a dalších opatření s cílem donutit jiný stát, aby se podřídil státu intervenujícímu •- zákaz trpět na svém území podvratnou nebo ozbrojenou činnost namířenou k násilnému svržení vlády v jiném státě •- za vměšování se nepovažují různé zásahy OSN proti státu, který ohrozil mezinárodní mír, porušil mír, nebo se dopustil útočného činu (Rada bezpečnosti jedná na základě zmocnění všech členských států OSN) • •„mírnější“ případy vměšování (výkon pravomoci na území cizího státu, nerespektování hranice – zásahy, přelety apod.) 4. Zásada spolupráce •závazek spolupracovat bez ohledu na odlišnosti politického, hospodářského a společenského zřízení • •spolupráce v různých oblastech – bez diskriminace - s cílem udržet mezinárodní mír a bezpečnost • •na prvém místě stojí závazek států spolupracovat při udržování mez. míru a bezpečnosti, následuje povinnost •- spolupráce při dodržování lidských práv a základních svobod, odstraňování rasové diskriminace, náboženské nesnášenlivosti •- spolupráce na poli hospodářském, sociálním kulturním, v oblasti vědy, techniky • •všechny styky nutno rozvíjet v souladu se zásadou svrchované rovnosti států a zásadou nevměšování 5. Zásada sebeurčení národů •všechny národy mají právo svobodně rozhodovat (bez zásahu zvenčí) o svém politickém statusu – volit svobodně svůj hospodářský, společenský a kulturní rozvoj • •podrobení jakéhokoliv národa = porušení základních lidských práv • •zásady sebeurčení se mohou dovolávat pouze jednotlivé národy, nikoliv různé národnosti, etnické nebo náboženské menšiny • •- právo na sebeurčení lze realizovat zřízením vlastního svrchovaného a nezávislého státu, sdružením nebo spojením s jiným státem, rozhodnutím o jiném politickém statusu • •- zásadu nelze vykládat tak, že tato opravňuje nějakou skupinu k rozčlenění nebo zmenšení územní celistvosti ! • •právo na sebeurčení nemají národnostní menšiny 6. Zásada svrchované rovnosti (překrývání - nejobecnější) •svrchované státy mají rovná práva a jsou rovnými členy mezinárodního společenství •- každý stát má zejména právo svobodně si zvolit své politické, společenské, hospodářské a kulturní zřízení, územní celistvost a politická nezávislost jsou neporušitelné • •- ze zásady vyplývají i tyto tři povinnosti: •· respektovat osobnost jiných států •· plnit své mezinárodní závazky •· žít v míru s ostatními státy 7. Zásada poctivého dodržování závazků • •každý stát je povinen: •plnit poctivě závazky , které stát převzal v souladu s Chartou OSN •dodržovat závazky z platných mezinárodních smluv, jichž je stranou •plnit závazky z obecně uznávaných norem a zásad obyčejového MP • Helsinki 1975 •Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která přijala Deklaraci zásad upravujících vztahy mezi účastnickými státy •- obsah zásadně stejný s Deklarací OSN •- rozdíl: v počtu zásad (10) a jejich řazení •- rozpracovanější je zásada respektování lidských práv a základních svobod •