Světová liberalizace služeb a standardy duševního vlastnictví Světové hospodářské právo Filip Křepelka krepelka@law.muni.cz Postupné rozšiřování hospodářské integrace •Všechny státy začínají integrací zbožových trhů: zóny volného obchodu, celní unie. •Málokterá seskupení států pokračují dále: integrace trhů služeb, uvolnění podnikání, uvolnění pohybu a pobytu pracovních sil, uvolnění investic kapitálu. •Evropská unie: společný trh, jednotný vnitřní trh – zahrnují též další svobody. •Postupně takovou liberalizaci zavádějí také některá další seskupení. Ovšem bez nadnárodních právních a mocenských prvků. Možnosti globální liberalizace mimo obchod zboží •Vysoká míra uvolnění obchodu zbožím v celosvětovém měřítku – výjimkou jsou jen zemědělské komodity. •Co lze uvolnit dále? •Investice kapitálu – většina států chce, aby se na jich území zahraniční kapitál investoval pro jejich rozvoj – jsou ochotné přistupovat na ujednání o ochraně a podpoře investic (samostatná lekce kursu). •Pohyb pracovních sil a uvolnění přistěhovalectví – ochota není, ve světě jsou stamiliony chudáků, kteří by se rádi přestěhovali kamkoli jinam. Ochota uvolnit tedy není. •Služby – hospodářství vyspělých i méně vyspělých zemí charakterizuje vysoký podíl služeb. Z řady přirozených a právních důvodů však jejich mezinárodní obchod zaostává za obchodem zbožím. •Podnikání – většina investorů chce v jiném státě podnikat, nikoli jenom půjčovat – státy jsou ochotny připouštět podnikání cizích subjektů. Liberalizace prostřednictvím GATS •Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade in Services) je jako příloha 1B součástí balíku smluv WTO. •Pokrývá jak mezistátní obchod službami, tak soustavné podnikání na území jiného členského státu WTO (tj. více svobod podle práva ES). •Uvolnění je částečné, odlišné pro jednotlivé státy, odvětví a způsoby poskytování. •Proč je uvolnění podnikání pomocí GATS zastřeno? Pro obavy z nepřijetí veřejností v řadě členských států? Liberalizace prostřednictvím GATS je skutečně terčem kritiky. Doložka nejvyšších výhod podle GATS •Východiskem pro uvolňování mezistátního obchodu službami v rámci WTO je doložka nejvyšších výhod. •Státy musejí mít vůči ostatním vůči hospodářským a dalším subjektům příslušným k dalším státům WTO stejná omezení, pokud jde o přístup na trhy služeb a při podnikání. Výjimka – zóny volného obchodu •GATS připouští užší integraci trhů služeb a vznik zón volného podnikání na základě smluv mezi dvěma či více členskými státy. •Zóna musí být všeobecná, nesmí být omezená jenom na některá odvětví. •V posledním patnácti letech vzniklo několik zón volného obchodu službami (NAFTA, EFTA, EHP, nově ASEAN, na základě dvoustranných smluv často přes kontinenty). •Liberalizace podnikání se skrývá rovněž za smlouvami o ochraně a podpoře investic. Specifické závazky •Členské státy nejsou ochotné uvolnit obchod službami všeobecně stejně jako zavést obecnou svobodu služeb.Podobně jako nejsou ochotné zcela odstranit cla. •Obchod službami neomezují cla, nýbrž zákazy a omezení stanovená vnitrostátním právem. •Podobně jako v případě GATT koncesní listiny vyjadřující míru snížení cel se uvolnění služeb a podnikání prostřednictvím GATS děje pomocí tzv. specifických závazků jednotlivých členských států WTO. Odvětvové členění •Specifické závazky se vyjadřují pro jednotlivá odvětví. Nepoužívají se obvyklé klasifikace statistiků pro hospodářství, nýbrž ad hoc klasifikační seznam. •Tento seznam některé služby člení podrobně, jiné nechává skoro nečleněné. •Některá odvětví jsou poměrně uvolněná, jiná nikoli. •Každý stát byl ochoten a tedy přijal různě rozsáhlé specifické závazky. Vyspělé státy byly a jsou ochotné k většímu uvolnění než státy rozvojové. •Vyspělé státy nejsou ochotné uvolňovat sociální služby (otázka veřejného hrazení) a jsou ostražité u služeb obecného hospodářského zájmu. Způsoby poskytování služeb a podnikání •Specifické závazky jednotlivých členských států WTO nejsou přijímané jenom pro jednotlivá odvětví, ale také pro jednotlivé způsoby překračování hranice. •Rozlišují se: (1)Mode one – cross border supply. (2)Mode two – consumption abrad (3)Mode three – commercial presence (4)Mode four – presence of natural persons •Ochota států uvolňovat nižší způsoby je větší než v případě vyšších. Mode three pokrývá usazování za účelem podnikání. Státy jsou málo ochotné uvolňovat zejména mode four, obávají se prolomení migrace za prací. Přístup na trh a stejné zacházení •Specifické závazky pro jednotlivá odvětví a jednotlivé způsoby (modes) se ještě vytvářejí zvláště pro přístup na trh a stejné zacházení. •Státy tímto obtížně vysvětlitelným a málo přehledným rozlišováním zachovávají prostor pro četné výjimky, uvedené pro jednotlivé položky ve svých specifických závazcích. Vedle toho se připouštějí ještě výjimky a omezení všeobecné (horizontální). Možná omezení obchodu službami a podnikání •Stejné zacházení znamená podrobení místnímu správnímu právu hospodářskému, právu ochrany životního prostředí, daňovému právu apod. Právo členského státu dopadá na poskytovatele služeb přítomné na území, popř. na příjemce. •Obchod službami lze omezit též nad tento rámec kvůli důležitým zájmům: bezpečnost, pořádek, zajištění výběru daní, zdraví, ochrana životního prostředí apod. Uvolňování prostřednictvím dalších jednacích kol •GATS předpokládala další uvolňování prostřednictvím jednacích kol (Dauhá). •Tomu ještě předcházelo dokončení liberalizace pro některá odvětví, kde se to nestihlo před Závěrečným aktem. Tyto změny jsou zakotvené jednotlivými dodatkovými protokoly. •Očekávání dalších uvolnění po roce 2000 se ale zjevně nenaplňují. Ochota uvolňovat obchod službami a vytvářet prostor pro podnikání neroste. Zvláště si státy chrání sociální služby, služby obecného hospodářského zájmu a služby strategické. •Více jsou mnohé státy ochotné vytvářet dílčí zóny volného obchodu službami a volného podnikání. • Česká republika, Evropská unie a GATS •ČR v roce 1994 přijala poměrně rozsáhlé specifické závazky. Možnosti omezení ani nevyužívala. •EU/ES neměly výlučnou kompetenci pro uvolnění obchodu službami v roce 1994. Členské státy si sjednávaly vlastní specifické závazky. •Nyní se kompetence celku posílily, zavedení výlučné kompetence EU po přijetí Lisabonské smlouvy. •Odlišné specifické závazky pro jednotlivé členské státy jsou nicméně nadále možné kvůli povaze věci. •Jak se transformovaly závazky ČR na závazky EU? Skutečnost globálního obchodu službami a mezinárodní podnikání •Mezinárodní podnikání je poměrně běžné, prostor pro ně vedle GATS vytvářejí především dvoustranné smlouvy o mezinárodní ochraně a podpoře investic a smlouvy o zamezení dvojího zdanění. •Díky novým komunikačním technologiím se výrazně rozvinul globální obchod distančními službami (zpracování dat). •Roste turistický ruch a s ním spojený obchod službami turistického ruchu. •Co globální hospodářská recese a mezinárodní integrace trhů služeb? TRIPS •Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Law). •Dohoda se označuje jako třetí pilíř WTO (vedle GATT a GATS). •Není to ale vhodné. Nezakládá vlastní liberalizaci, nýbrž posiluje ochranu duševního vlastnictví jejich propojením s uvolňováním mezinárodního obchodu zbožím a službami. Práva duševního vlastnictví ve světě •Vyspělé státy mají rozvinutou soustavu práv duševního vlastnictví, často ale poměrně nedávno vytvořených: •Přehled: autorská práva, práva výkonných umělců apod., patenty na vynálezy, plemena, odrůdy, design, polovodičové topografie, ochranné známky, označení původu apod. •Rozdíly právních úprav, rozsah ochrany a schopnost prosazení se ale nemálo odlišují. •Rozvojové (chudé) země odmítaly donedávna ochranu duševního vlastnictví, resp. některých institutů. •Také ve vyspělých zemích lze slyšet pochybnosti o některých institutech ochrany duševního vlastnictví. Celosvětová harmonizace v oblasti duševního vlastnictví •Existují mezinárodní smlouvy harmonizující právo duševního vlastnictví. •Státy jejich přijetím vyjadřují vůli chránit tato práva, a to nediskriminačně pro domácí a zahraniční nositele. •Bernská úmluva – autorská práva •Úmluvy o ochraně práv umělců a nahrávek, např. Římská úmluva •Madridská úmluva a systém – ochranné známky •Pařížská úmluva – patenty na vynálezy •a některé další. WIPO a kooperace •Práva duševního vlastnictví zakládaná registrací se registrují v jednotlivých členských státech pouze pro jejich území. •Pro usnadnění globální harmonizace existují mechanismy kooperace: např. uznávání práva na patentování, celosvětové rešerše, možnost snadného podání patentových přihlášek, mezinárodní mechanismy pro ochranné známky apod. •WIPO (World Intellectual Property Law Organization) – Ženeva – poskytuje administrativní zázemí pro kooperaci a harmonizaci v oblasti ochranných známek. • Slabosti stávajícího systému z hlediska nositelů práv duševního vlastnictví •Stát, který nechce, se neúčastní jako smluvní strana příslušné harmonizační úmluvy. •Neexistovaly a neexistují efektivní represálie pro prosazení při nedodržování závazků na ochranu. •V desítkách zemí světa se obtížně prosazuje právo duševního vlastnictví vůči porušitelům: slabé civilní a trestní sankce, nevůle je prosazovat, společenské odmítání práv duševního vlastnictví. Výsledky TRIPS •TRIPS stanovuje pro všechny členské státy WTO bez rozdílu určité standardy pro jednotlivé druhy práv duševního vlastnictví •Tím je víceméně nutí přijmout standardy vyjádřené jednotlivými harmonizačními smlouvami. •TRIPS potlačuje některé výjimky a výhrady z práv duševního vlastnictví. •TRIPS umožňuje postihovat účinně nedodržování standardů duševního vlastnictví cestou mezistátního sporu v rámci řešení sporů (DSU – příští seminář). •TRIPS se setkává s ostrou kritikou antiglobalizačního hnutí a odmítán je rozvojovými zeměmi. •