1. skupina :

 

A)  Zaměř se na Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.12.2006, sp. zn. 1 Afs 36/2006, dostupný na www.nssoud.cz a Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6.11.2003, sp. zn. 30 Ca 79/2001, dostupný např. v ASPI

 

1)    Jaký je dle rozsudku účel institutu obnovy řízení? Do kterého nepsaného právního principu se tímto institutem zasahuje? Za jakých podmínek bylo možné daňové řízení obnovit?

 

2)    Zaměř se na Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22.2.2007, sp. zn. 6 Ca 214/2005, dostupný např. v ASPI,  Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30.1.2006 sp. zn. 6 Ca 50/2004, dostupný např. v ASPI a nakonec na Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7.2.2006 sp. zn. 29 Ca 48/2004, dostupný např. v ASPI

 

-         jak soud interpretoval jednu z podmínek pro nařízení obnovy řízení? O kterou podmínku šlo?

 

-         Zabývej se všemi 4 rozsudky z hlediska skutkového stavu a uveď, které konkrétní skutečnosti nebyly soudy uznány jako důvod pro nařízení obnovy řízení

 

3)    Zaměř se na úpravu podmínek obnovy řízení v daňovém řádu. Je zde rozdíl oproti ZSDP?

 

4)    Jaký je základní rozdíl mezi úpravou přezkumného řízení v daňovém řádu a ZSDP?

 

5)    Je možné podat návrh na obnovu řízení v průběhu probíhajícího soudního řízení správního, v kterém je přezkoumáváno rozhodnutí vydané správcem daně ve stejné věci?

 

6) Pokus se vyhledat alespoň nějakou judikaturu k temporálním účinkům judikatury. Je možno na základě změny judikatury nařídit přezkumné řízení i u sporů již uzavřených?

 

 

B)   Zaměř se na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 11/2010 ze dne 13. května 2010, dostupný na www.nssoud.cz

1)         stručně popiš skutkový stav včetně rozboru hmotněprávní úpravy

2)         vysvětli, co se rozumí simulací a dissimulací právních úkonů, z jakého právního předpisu vycházíš?

3)         upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů či upravoval zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů nějakou formu simulace právních úkonů? Popřípadě jakou?

4)         co znamená princip zneužití práva? Jakou podobu nabývá v českém právním řádu?

5)         proč nelze směšovat aplikaci principu zneužití práva a institutu simulace právních úkonů?

6)         kdy nastupuje role principu zneužití práva?

7)         Jak vyřešil Nejvyšší správní soud výše uvedený případ?

 

 

2. skupina :

 

A) S pomocí tam uvedených kritérií definuj tzv. překvapivé rozhodnutí. Za tím to účelem využij v rozsudku uvedené nálezy Ústavního soudu, dále můžeš využít například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8.3.2005 č. j. 3 As 6/2004 – 105, dostupný na www.nssoud.cz a Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1019/2009 na www.nsoud.cz

 

1)   - co to tedy je překvapivé rozhodnutí?

 

      - s jakým základním lidským právem je v protikladu?

 

      - s jakou konkrétní zásadou správy daní je v protikladu?

 

2) Jak se projevuje konkrétně ochrana před překvapivým rozhodnutím v úpravě odvolacího řízení v daňovém řádu?

 

3) Je zde nějaký rozdíl oproti ZSDP?

 

4) Na rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.5.2000, sp. zn. 22 Ca 301/1999 dostupný v ASPI vysvětli, jak se historická judikatura snažila předejít překvapivému rozhodnutí v odvolacím řízení

 

5) Prozkoumej Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2009, č. j. 1 Aps 2/2008-76, dostupné na www.nssoud.cz

 

      - které otázky byly předloženy rozšířenému senátu?

 

      - jak na ně bylo rozšířeným senátem reagováno?

 

 

B)  Analyzuj Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.2.2008, sp. zn. 7 Afs 212/2006

 

1)  Popiš skutkový stav věci?

 

2) Jaký je rozsah přezkumné činnosti odvolacího orgánu - projev a meze zásady dispoziční?

 

3)  Jak definoval a uzavřel NSS pojem částečná a úplná nepřezkoumatelnost rozhodnutí?

 

 

C)  Vymez dozorčí a opravné prostředky při správě daní dle daňového řádu?

       - obecně ?

       - ve vazbě na jejich užitelnost po soudním (nebo v rámci) přezkumu ?

 

 

 

3 skupina :

 

A) celé zadání (3 podskupiny), jenž nebyly vyřešeny v rámci předchozího semináře

 

 

B) Zaměř se na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. prosince 2009, sp. zn. 1 Afs 118/2009, dostupný na www.nssoud.cz

 

1)  Vysvětli rozložení důkazního břemene v daňovém řízení ?

 

2)   Jaké základní zásady správy daní jsou při dokazování aplikovány?

 

3)  Jsou z rozložení důkazního břemene stanoveny výjimky? Pokud ano, odkaž na konkrétní ustanovení v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

 

4)  Jakým nejčastějším způsobem může daňový subjekt prokázat svá tvrzení uvedená v daňovém přiznání? – vyhledej jakékoliv případné soudní rozhodnutí vztahující se k této otázce a na semináři ho rozeber (můžeš využít i z nabízených rozhodnutí v analyzovaném judikátu)

 

5)  Unese-li daňový subjekt v první fázi své břemeno důkazní, jaké jsou možnosti správce daně k opětovnému převrácení tohoto důkazního břemene? – opět vyhledej jakékoliv případné soudní rozhodnutí vztahující se k této otázce a na semináři ho rozeber (můžeš využít i z nabízených rozhodnutí v analyzovaném judikátu)

 

6)  Daňové řízení je ovládáno zásadou volného hodnocení důkazů. V čem spočívá podstata této zásady? Je tato zásada slučitelná s ust. § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů nebo s § 38l zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů?

 

7) Jaké důkazní prostředky vyjmenovává zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Znáte ještě nějaké jiné?

 

 

C) Příklad

 

Společnost provozující pohostinské zařízení (hernu), v pronajatých prostorech, má v části této umístěny výherní hrací přístroje (VHP), které náleží společnosti odlišné, která je vlastníkem těchto VHP. Obvykle je za umístění a provozování VHP placeno (úplaty za služby související s provozem VHP, tedy služby spočívající v zajištění obsluhy VHP a služby dohledu nad jejich provozem). V daném případě však provozovatel herny uzavřel s majitelem VHP smlouvu o podnájmu nebytových prostor. Dle pozdějších zjištění správce daně však nebylo toto jejich primárním smyslem.

Toto vyplynulo zejména ze svědeckých výpovědí dále vyplynulo, že podnájemci neměli přístup, do jim pronajatých prostor, tyto nemohli sami otevřít, uzavřít a ani dokonce zamezit přístupu třetích osob do nich. Jim pronajaté prostory dále z ekonomických důvodů - souvislost s podnikáním a službami v rámci něj poskytovaných provozovatelem herny - ani nemohli jakkoli oddělit od prostor jim nepronajatých - barem, zbytkem  herny. Z dalšího průběhu vytýkacího řízení dále vyplynulo, že osoby, jimž mělo svědčit právo užívání nemovitosti z titulu podnájmu, neměli možnost naložit s daným prostorem jinak, než zde umístit výherní hrací přístroje (dále jen VHP).  Umístnění VHP na přenechané ploše o velikosti několika m2 vylučovalo, aby podnájemce využíval prostor způsobem, který by sám uznal za vhodné. Rovněž v případě omezení provozu provozovny z technických nebo jiných důvodů, jejího uzavření (např. i v důsledku nemoci provozovatelem herny), neměl podnájemce právo vstupu do nemovitosti, a to bez ohledu na jeho vůli či potřebu.

 

Pozn. Smlouva o nájmu (podnájmu) nebytových prostor řadí mezi své pojmové znaky to, že účastníci si mohou sjednat i jiné podmínky při předání nebytového prostoru, např. předání holých místností pronajímatelem a jejich úpravu nájemcem pro potřeby sjednaného účelu nájmu. Obecně se pak stanoví, že pronajímatele stíhá povinnost udržovat nebytový prostor ve stavu způsobilém k smluvenému užívání a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno. Jde především o to, že za stav nebytového prostoru nese odpovědnost pronajímatel (čímž není dotčena odpovědnost nájemce za způsobené škody). Nájemci je ze zákona rovněž uložena povinnost oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu oprav, které má pronajímatel provést. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, hovoří výslovně pouze o opravách. Provedení ohlášených oprav, ale i všech nezbytných oprav, které zjistí pronajímatel jiným způsobem, je nájemce povinen strpět a umožnit jejich provedení pronajímateli nebo jemu pověřeným osobám. Může jít například o opravu poruchy vodovodního řadu, netěsnosti topenářských těles, otvoru ve střeše.

 

Úkol                     :

 

Dospěl-li správce daně k tomu, že se v daném případě nejednalo o plnění na základě smlouvy o podnájmu nebytových prostor, na základě jakých zjištění (a jak tato kvalifikoval), tak mohl učinit?

 

a) jednalo se o disimulaci ve smyslu ust. § 2 odst. 7 ZSDP, pak-li že ano, je na tuto situaci aplikovatelné ust. § 8 odst. 3 daňového řádu? 

 

b) jedná se o obcházení zákona ? kterého a jak k tomuto může správce daně dospět? - k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2010, čj. 1 Afs 11/2010-94

 

c) jedná se o zneužití práva? co je pak správce daně povinen zjistit a konstatovat v rozhodnutí?