17.4.2012
1
1
Filosofické základy práva
duševního vlastnictví
JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
únor 2012, Brno
2
• Ochrana investice
– Bentham, Locke, Jefferson, von Mieses
• Ochrana osobnosti
– Kant, Fichte, Hegel, Rand
• Volný trh myšlenek
– Reimarus, Hayek
3
„To, co bylo vynalezeno, je možné kdekoliv na
světě napodobit. Bez existence zákonného
monopolu by vynálezce mohl být vytlačen
z trhu svými konkurenty, kteří samotní, bez
nutnosti vynakládat prostředky na výzkum či
vývoj, získávají neoprávněnou konkurenční
výhodu a mohou tak na trhu prodávat za nižší
cenu, než ten, kdo se o vynalezení nového
předmětu zasloužil svou prací a vynaložením
finančních prostředků“.
„That which was invented, all the world can
imitate. Without the assistance of the laws, the
inventor would always be driven out of the
market by his rival, who finding himself,
without any expense, in possession of a
discovery which cost the inventor much time
and expense, would be able to deprive him of
all deserved advantages, by selling at a lower
price“.
Jeremy Bentham,
A Manual of Political Economy
4
John Locke,
A Second Treatise of Civil Goverment
„Můžeme říci, že práce autorova těla
a dílo jeho rukou jsou ze své povahy
jeho majetkem. Jestliže autor
investoval do něčeho, co vytvořil,
svůj um a energii a zanechal tuto
investici ve hmotném předmětu,
potom na hmotném předmětu
ulpívá určitá osobnostní přidaná
hodnota, kterou ze samotné
podstaty nemohou užívat cizí osoby
bez souhlasu tvůrce. Jestliže tato
investice je z přirozené podstaty věcí
považována za majetek autora,
potom žádný jiný člověk není
oprávněn takový tvůrčí počin užívat,
neboť je zde dostatek prostoru
užívat to, co zůstává společné “.
„The labour of his body, and the work of his
hands, we may say, are properly his.
Whatsoever then he removes out of the state
that nature hath provided, and left it in, he
hath mixed his labour with, and joined to it
something that is his own, and thereby makes
it his property. It being by him removed from
the common state nature hath placed it in, it
hath by this labour something annexed to it,
that excludes the common right of other men:
for this labour being the unquestionable
property of the labourer, no man but he can
have a right to what that is once joined to, at
least where there is enough, and as good, left
in common for others“.
„Those very intellectuals who are generally inclined to question those forms of
material property which are indispensable for the efficient organisation of the
material means of production have become the most enthusiastic supporters
of certain immaterial property rights invented only relatively recently, having
to do, for example, with literary productions and technological inventions (i.e.
copyrights and patents).
The difference between these and other kinds of property rights is this: while
ownership of material goods guides the use of scarce means to their most
important uses, in the case of immaterial goods such as literary productions
and technological inventions the ability to produce them is also limited, yet
once they have come into existence, they can be indefinitely multiplied and
can be made scarce only by law in order to create an inducementto produce
such ideas. Yet it is not obvious that such forced scarcity is the most effective
way to stimulate the human creative process“.
Fridrich August von Hayek
The Fatal Conceit: The Errors of Socialism
(4) Větší právní jistota a vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví
poskytovaná harmonizovaným právním rámcem týkajícím se
autorského práva a práv s ním souvisejících podpoří podstatné
investice do tvůrčí a inovační činnosti včetně síťové infrastruktury a
povede tím k růstu a vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu,
a to jak v oblasti obsahu a informačních technologií, tak obecněji v
široké škále průmyslových a kulturních odvětví. Tato skutečnost zajistí
zaměstnanost a podpoří vytváření nových pracovních míst.
(9) Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících
musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro
duševní výtvory zásadní. Jejich ochrana napomáhá zajistit udržení a
rozvoj tvořivosti v zájmu autorů, výkonných umělců, výrobců,
spotřebitelů, kultury, průmyslu a široké veřejnosti. Duševní vlastnictví
bylo proto uznáno za nedílnou součást vlastnictví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001
o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v
informační společnosti