JEDNACÍ ŘÁD VLÁDY
schválený usnesením vlády ze dne 16. září 1998 č. 610, usnesením vlády ze dne
22. května 2000 č. 506, usnesením vlády ze dne 13. září 2000 č. 913, usnesením
vlády ze dne 10. ledna 2001 č. 53, usnesením vlády ze dne 7. listopadu 2001
č. 1161, usnesením vlády ze dne 15. července 2002 č. 737, usnesením vlády ze dne
7. srpna 2002 č. 772, usnesením vlády ze dne 17. února 2003 č. 180, usnesením
vlády ze dne 28. dubna 2003 č. 427, usnesením vlády ze dne 11. června 2003
č. 590, usnesením vlády ze dne 30. července 2003 č. 773, usnesením vlády ze dne
3. září 2003 č. 853, usnesením vlády ze dne 2. června 2004 č. 538, usnesením vlády
ze dne 3. listopadu 2004 č. 1072, usnesením vlády ze dne 13. září 2006 č. 1055,
usnesením vlády ze dne 17. ledna 2007 č. 57, usnesením vlády ze dne 18. července
2007 č. 816, usnesením vlády ze dne 3. října 2007 č. 1125, usnesením vlády ze dne
11. ledna 2010 č. 36, usnesením vlády ze dne 9. února 2011 č. 101, usnesením
vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 655 a usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011
č. 922
Čl. I
Úvodní ustanovení
(1) Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů
a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování
o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi
řízeným orgánům.
(2) Vláda přijímá rozhodnutí zpravidla na základě materiálu předloženého jí
členem vlády, výjimečně na základě ústní informace člena vlády, jde-li o věc, která
nesnese odkladu.
(3) Rozhodnutí vlády mají formu usnesení vlády. Usnesení vlády zavazují
všechny členy vlády, ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy, ostatní správní
úřady a další subjekty, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
Čl. II
Příprava materiálů pro jednání schůze vlády a jejich předkládání vládě
(1) Každý materiál pro jednání schůze vlády musí být před jeho předložením
vládě předložen ke stanovisku všem ministrům, místopředsedovi vlády, pokud není
pověřen řízením ministerstva, guvernérovi České národní banky a vedoucímu Úřadu
vlády, s výjimkou materiálů uvedených v příloze č. 5 tohoto jednacího řádu. Materiál
pro jednání schůze vlády, který se týká ochrany lidských práv a základních svobod
a práv národnostních menšin, se předloží ke stanovisku také zmocněnci vlády pro
lidská práva. Materiál se předkládá ke stanovisku prostřednictvím elektronické
2
knihovny Úřadu vlády (dále jen „elektronická knihovna“). Lhůta pro sdělení
stanoviska činí 10 pracovních dnů, pokud předkladatel, který materiál ke stanovisku
předkládá, nestanoví lhůtu delší; lhůta počíná běžet pracovním dnem, který
bezprostředně následuje po dni, v němž byl materiál do elektronické knihovny vložen,
a končí uplynutím posledního pracovního dne této lhůty. Výjimku z požadavku
připomínkového řízení, včetně lhůty pro sdělení stanoviska, může u materiálů
nelegislativní povahy povolit předseda vlády. Připomínková místa sdělují své
stanovisko předkladateli materiálu prostřednictvím elektronické knihovny. Vedoucím
jiných ústředních orgánů státní správy, veřejnému ochránci práv, primátorovi
hlavního města Prahy, krajským úřadům a jiným orgánům vykonávajícím státní
správu se materiál pro jednání schůze vlády předkládá prostřednictvím elektronické
knihovny ke stanovisku v případě, že se týká jejich působnosti. Materiál pro jednání
schůze vlády předkládá ke stanovisku vedoucí toho orgánu, který materiál zpracoval.
U materiálu obsahujícího rozhodnutí Bezpečnostní rady státu (dále jen „BRS“)
o předložení vládě, nahrazuje připomínkové řízení projednání věci v BRS.
U materiálů, které se týkají problematiky Evropské unie a patří do působnosti Výboru
pro EU, může být připomínkové řízení nahrazeno jejich projednáním ve Výboru pro
EU, pokud o předložení materiálu do připomínkového řízení nepožádá některý
z členů Výboru pro EU.
(2) Materiál, který nemá legislativní povahu, se předkládá ke stanovisku podle
odstavce 1 tak, že se po souhlasu osoby, která stojí v čele orgánu, který materiál
vypracoval, vloží do elektronické knihovny. Spolu s tímto materiálem se
do elektronické knihovny vloží informace o tom, jaká je lhůta pro uplatnění
připomínek a na jakou elektronickou adresu je možné připomínky zaslat. Text
průvodního dopisu obsahuje záhlaví, pokud je oslovováno více připomínkových míst,
postačí v oslovení uvést slova „Vážená paní/vážený pane“; přiměřeně to platí pro
dopisy, jimiž jsou připomínky vložením do elektronické knihovny zasílány.
(3) Orgány, jimž je materiál předkládán podle odstavce 1 ke stanovisku,
mohou jimi uplatněné připomínky, které považují za podstatné, označit za připomínky
zásadní. Pokud předkladatel materiálu pro jednání schůze vlády takto označeným
připomínkám nevyhoví, stávají se předmětem rozporu. Nepodaří-li se rozpor
odstranit na úrovni náměstků, řeší rozpor člen vlády nebo vedoucí jiného orgánu,
který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, jednáním s členem vlády
nebo vedoucím jiného orgánu, který zásadní připomínku uplatnil. Člen vlády nebo
vedoucí jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády,
musí zároveň dbát, aby vyřešení rozporu nevyvolalo následně rozpor s jiným členem
vlády.
(4) Při jednání o rozporech podle odstavce 2 člen vlády nebo vedoucí jiného
orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, dále dbá na to,
aby byly vládě předloženy k rozhodnutí pouze nevyřešené rozpory koncepčního
charakteru s tím, že materiál v takovém případě zpravidla obsahuje konkrétní
varianty směřující k řešení rozporu. Dojde-li po předložení materiálu vládě k dohodě
o způsobu vyřešení rozporu, informuje příslušný člen vlády, který materiál vládě
předložil, ostatní členy vlády a vedoucí jiných orgánů bezodkladně o způsobu
vyřešení rozporu.
3
(5) Předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády je člen vlády
a v případech stanovených zákonem předseda Českého statistického úřadu,
guvernér České národní banky nebo veřejný ochránce práv. Předkladatelem
materiálu obsahujícího rozhodnutí BRS je předseda BRS, místopředseda BRS,
případně jeho předkladatel do BRS. Předkladatelem materiálu pro jednání schůze
vlády může být též vedoucí Úřadu vlády. Byl-li materiál pro jednání schůze vlády
vypracován ve spolupráci s jinými ministerstvy, jsou členové vlády pověření řízením
těchto ministerstev spolupředkladateli tohoto materiálu. Pokud materiál pro jednání
schůze vlády vypracoval zmocněnec vlády, ústřední orgán státní správy nebo
poradní orgán vlády, v jejichž čele není člen vlády, je předkladatelem tohoto
materiálu ten člen vlády, který je pověřen vykonávat vůči těmto orgánům koordinační
funkci nebo do jehož působnosti tento orgán patří. Vedoucí ústředního orgánu státní
správy, poradního orgánu vlády nebo zmocněnec vlády je spolupředkladatelem
materiálu pro jednání schůze vlády.
(6) Kromě materiálu pro jednání schůze vlády mohou členové vlády předložit
vládě materiál, jehož součástí není návrh usnesení vlády, a který je označen „Pro
informaci členů vlády". Účelem těchto materiálů je seznámit členy vlády s politicky,
ekonomicky a sociálně závažnou problematikou, jejíž řešení však je v působnosti
člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy. Pro informaci
členů vlády zařazuje na program jednání schůze vlády předseda vlády též ty
materiály, které jsou na základě příslušných zákonů předkládány státními orgány
vládě k informaci. Pro informaci členů vlády nelze předkládat materiály uvedené
v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední.
(7) Materiál upravený podle výsledků připomínkového řízení se zašle
k projednání vládě tak, že se po souhlasu osoby, která stojí v čele orgánu, který
materiál vypracoval, vloží do elektronické knihovny, včetně údaje o tom, zda má být
zařazen na program schůze vlády, a to do části A, do části B nebo do části C
programu schůze vlády podle čl. V odst. 5. Týž den zašle člen vlády materiál
předsedovi vlády v listinné podobě v počtu 3 výtisků, jejichž obálky jsou vlastnoručně
podepsány předkladatelem (předkladateli). Dojde-li následně, před projednáním
materiálu vládou, ke změně materiálu nebo jeho části, předkladatel ji provede jak
prostřednictvím elektronické knihovny, tak výměnou materiálu nebo jeho části
v listinné podobě a v průvodním dopise uvede stručně provedené změny a místa
materiálu, kterých se změny týkají.
(8) Materiál pro jednání schůze vlády, který má legislativní povahu (návrh
věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh stanoviska vlády
k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda) se předkládá podle Legislativních
pravidel vlády.
(9) Materiál pro jednání schůze vlády musí být shodný v listinné i elektronické
podobě. V případě rozporu listinné a elektronické podoby má přednost elektronická
podoba materiálu zařazená do elektronické knihovny.
4
Čl. III
Příprava a schvalování mandátů pro účast členů vlády na zasedáních Rady
Evropské unie a Evropské rady a předkládání informací z těchto zasedání
(1) Pro přípravu, projednávání a schvalování mandátů pro účast členů vlády
na zasedání Rady EU a Evropské rady (dále jen „mandát“), se použije zvláštní
postup stanovený ve Statutu Výboru pro Evropskou unii. Pokud jsou tyto mandáty
předkládány k projednání a schválení na schůzi vlády, použijí se ustanovení
Jednacího řádu vlády; ustanovení Statutu Výboru pro Evropskou unii se použijí
podpůrně.
(2) Návrh mandátu předkládá vládě po projednání ve Výboru pro EU nebo ve
Výboru pro EU na pracovní úrovni věcně příslušný člen vlády. Projednání ve Výboru
pro EU nebo ve Výboru pro EU na pracovní úrovni nahrazuje připomínkové řízení.
Pokud se návrh mandátu týká působnosti více resortů, mandát předkládá ten člen
vlády, v jehož působnosti je převážná část agendy daného zasedání Rady EU nebo
který je gestorem dané formace Rady EU či je mandát předkládán pro každou
samostatnou ucelenou část samostatně (např. v případě Rady pro spravedlnost
a vnitřní věci), případně ten člen vlády, kterého určí předseda vlády. Určený člen
vlády jej předkládá v dohodě s ostatními věcně příslušnými členy vlády, kteří
zodpovídají za pozice k bodům programu Rady EU ve své působnosti.
(3) Návrh mandátu na zasedání Evropské rady předkládá předseda vlády.
(4) Návrh na projednání a schválení mandátu vládou se operativně zařazuje
na program nejbližšího jednání schůze vlády, v případě potřeby svolá předseda vlády
mimořádné zasedání vlády. Lhůty pro předkládání návrhů vládě podle čl. V odst. 1 se
nepoužijí.
(5) Dojde-li od schválení mandátu k závažné změně v programu daného
zasedání Rady EU a Evropské rady, informuje předkladatel, pokud je třeba po
projednání s věcně příslušnými členy vlády, okamžitě o návrhu stanoviska ČR
k novým zásadním bodům programu předsedu vlády a místopředsedu vlády
a ministra zahraničních věcí a vyžádá si jejich vyjádření (i telefonicky). V méně
závažných otázkách je zmocněn odsouhlasit doplnění mandátu, pokud je třeba po
projednání s věcně příslušnými členy vlády, sám. I v takových případech musí
předem informovat předsedu vlády.
(6) K materiálu pro jednání vlády k účasti člena vlády na zasedání Rady EU
a Evropské rady se předkládací zpráva zpravidla nevypracovává.
(7) Pokud byl mandát schválen postupem podle odstavce 1 věty druhé, je člen
vlády, který se zasedání Rady EU nebo Evropské rady zúčastnil, povinen předložit
vládě informaci nejpozději do 10 dnů od konání tohoto zasedání. Pokud ze zasedání
nevyplynou žádné úkoly, je materiál předkládán pro informaci členů vlády.
(8) Pro materiály předkládané Výborem pro EU vládě v dalších věcech platí
obdobně odstavce 1, 2, 4 a 6.
5
Čl. IV
Náležitosti materiálů pro jednání schůze vlády
(1) Materiál pro jednání schůze vlády obsahuje vždy
a) obálku (vzor je uveden v příloze č. 1 tohoto jednacího řádu),
b) návrh usnesení vlády (vzor je uveden v příloze č. 2 tohoto jednacího řádu),
c) předkládací zprávu,
d) vlastní písemný podklad ve věci s tím, že jde-li o jednoduchou věc, může vlastní
písemný podklad ve věci nahradit předkládací zpráva, ve které se uvedou
potřebné údaje.
(2) Návrh usnesení má část
a) schvalovací,
b) ukládací a
c) případně další nebo jen některou z těchto částí.
(3) Má-li vláda svým rozhodnutím uskutečnit zákonem stanovenou pravomoc,
je třeba dbát, aby formulace použitá ve schvalovací části návrhu usnesení vlády
odpovídala znění příslušného ustanovení zákona. Schvaluje-li vláda legislativní
návrh (návrh věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh
stanoviska vlády k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda), vyjádří se to
vždy slovem „schvaluje“. Pokud nelze předmět schvalovací části vyjádřit stručně
a výstižně přímo v příslušném bodě návrhu usnesení vlády, uvede se tento předmět
v příloze k návrhu usnesení vlády a v příslušném bodě návrhu usnesení vlády se na
tuto přílohu odkáže.
(4) Ukládací část návrhu usnesení vlády musí obsahovat označení orgánu,
kterému vláda úkol ukládá, konkrétně vyjádřený úkol a termín, do kterého má být
úkol splněn. Není-li termín stanoven, má se za to, že uložený úkol má být splněn do
30ti dnů. Jestliže materiál obsahuje část, na kterou návrh usnesení vlády odkazuje
a v níž jsou uvedeny nebo předpokládány úkoly, jež mají být plněny vůči vládě, musí
být tyto úkoly vyjádřeny způsobem uvedeným ve větě první i v ukládací části návrhu
usnesení vlády, popřípadě v příloze návrhu usnesení vlády; v opačném případě
se má za to, že úkol nebyl vládou uložen.
(5) V případné další části návrhu usnesení vlády může být stanoveno, že
vláda bere určitou skutečnost na vědomí, doporučuje určité postupy nebo něco žádá.
(6) Při vypracování návrhu usnesení vlády musí člen vlády nebo vedoucí
jiného orgánu, který je předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády, dbát, aby
navržené usnesení nebylo v rozporu s jiným, dříve vládou přijatým usnesením. Má-li
předkladatel za to, že je třeba změnit nebo zrušit dříve přijaté rozhodnutí vlády, musí
navrhnout změnu již přijatého usnesení vlády nebo jeho zrušení či zrušení jeho části.
(7) Předkládací zpráva obsahuje vždy
a) stručné vyjádření důvodu, pro který je materiál předkládán schůzi vlády; má-li
vláda uskutečnit pravomoc na základě konkrétního ustanovení zákona, uvede se
zároveň citace tohoto ustanovení,
b) stručnou charakteristiku obsahu vlastního písemného podkladu ve věci,
6
c) zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu
k rovnosti mužů a žen, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob;
zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných
dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů
členěných na muže a ženy, jsou-li tyto údaje k dispozici,
d) přehled orgánů, kterým byl materiál zaslán ke stanovisku, datum, v němž byl
materiál rozeslán a lhůtu stanovenou předkladatelem pro sdělení stanoviska,
výsledky připomínkového řízení, včetně sdělení, že materiál je předkládán bez
rozporů, případně s popisem rozporu, který se nepodařilo odstranit ani na úrovni
členů vlády; výsledky připomínkového řízení (s výjimkou nevyřešených rozporů)
lze vyjádřit v samostatné části materiálu s uvedením připomínkujících orgánů
a jejich připomínek a stanoviska předkladatele k nim.
Závěry obsažené v předkládací zprávě musejí být věcně správné a musejí
obsahovat zhodnocení z hlediska jejich případných dopadů na jednotlivé druhy
veřejných rozpočtů v tříletém výhledu, z hlediska dopadu na podnikatelské prostředí
České republiky a vyžaduje-li to jejich povaha, i z hlediska jejich souladu s právním
řádem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Vyplývají-li ze
závěrů obsažených v předkládací zprávě finanční nároky na státní rozpočet, musí
materiál pro jednání schůze vlády obsahovat konkrétní zdroj, z kterého budou tyto
nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly
státního rozpočtu a podobně). Ministerstvu financí lze jen výjimečně navrhovat
uložení obecného úkolu, aby zabezpečil finanční krytí navrženého opatření nebo
aby, mimo režim projednávání návrhu státního rozpočtu vládou, promítl finanční krytí
do návrhu státního rozpočtu na následující roky. Jedná-li se o koncepční materiál,
který se týká životního prostředí, musí předkládací zpráva obsahovat i stanovisko
Ministerstva životního prostředí. Jedná-li se o materiál, na základě jehož závěrů je
v příslušném bodě návrhu usnesení vlády navrhováno vypracovat návrh materiálu
pro schůzi vlády, který má legislativní povahu, postupuje se podle Obecných zásad
pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
(8) V případě materiálu obsahujícího rozhodnutí BRS (usnesení BRS) je toto
rozhodnutí přílohou návrhu usnesení vlády a předkládací zpráva dále obsahuje
informaci o výsledcích projednávání návrhu na schůzi BRS.
(9) V případech, kdy materiál pro jednání schůze vlády nebo pro informaci
členů vlády obsahuje utajované informace, musí být označen příslušným stupněm
utajení určeným podle seznamu utajovaných informací v návaznosti na příslušný
zákon. Za stanovení stupně utajení odpovídá předkladatel.
Čl. V
Příprava jednání schůze vlády
(1) Materiály pro jednání schůze vlády, které předkladatel požaduje zařadit na
program nejbližší schůze vlády, je nutno předložit podle čl. II odst. 7 věty první
nejpozději do 14.00 hodin sedmého dne předcházejícího jednání schůze vlády.
7
(2) Jednání schůze vlády svolává předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti
v České republice nebo z jiných závažných důvodů 1. místopředseda vlády nebo jiný
předsedou vlády pověřený místopředseda vlády. Schůze vlády se svolává tak, že se
program schůze vlády s určením data a místa konání poté, co jej podepíše předseda
vlády, popřípadě příslušný místopředseda vlády, vloží do elektronické knihovny, a to
nejpozději 6 dnů přede dnem konání schůze vlády.
(3) Ve výjimečných a zvlášť naléhavých případech může předseda vlády
zaslat program schůze vlády nebo jeho dodatek ve lhůtě kratší než šest dnů před
dnem konání jednání schůze vlády.
(4) Nerozhodne-li předseda vlády jinak, na program schůze vlády se materiál
zařadí jen tehdy, byl-li vládě předložen v elektronické podobě, prostřednictvím
elektronické knihovny v souladu s čl. II odst. 7. Materiál legislativní povahy lze na
program schůze vlády zařadit jen tehdy, je-li k němu vypracováno stanovisko
Legislativní rady vlády nebo stanovisko předsedy Legislativní rady vlády a bylo-li toto
stanovisko vloženo do elektronické knihovny ve lhůtě podle odstavce 1.
(5) Program schůze vlády se člení na
a) část A, do které se zařadí materiál nelegislativní povahy, který se výlučně týká
působení České republiky v Evropské unii;
b) část B, do které se zařadí materiál, který nepatří do části A ani do části C;
c) část C, do které se zařadí materiál nelegislativní povahy, který je vládě předložen
bez rozporů, není v něm navrženo uložit úkoly jiným členům vlády nebo vedoucím
jiných ústředních orgánů státní správy, než předkladateli, jejich obsah nemá
zásadní význam z hlediska ekonomického, politického a sociálního a lze proto
předpokládat, že jej vláda může schválit bez rozpravy; může jít například
o materiály, jejichž druhy jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto jednacího řádu, dále
se do části C zařadí materiály obsahující rozhodnutí BRS. Do části C nelze zařadit
materiál nelegislativní povahy, jehož předmětem je návrh na rozhodnutí o věci
týkající se nakládání s konkrétním majetkem státu, veřejné zakázky, koncesní
smlouvy, dotace nebo výdaje organizační složky státu anebo stanovení výše
účasti státního rozpočtu na financování programu, o níž rozhodnout náleží do
působnosti vlády, nebo o stanovisko k ní vládu požádal člen vlády, do jehož
působnosti jinak tato věc náleží, anebo si vláda projednání této věci vyhradila.
Čl. VI
Zásady rozhodování, jednání a řízení schůzí vlády
(1) Vláda rozhoduje ve sboru na schůzi vlády. Jednání schůze vlády se konají
zpravidla jednou za týden.
(2) Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti
1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády (dále jen
„předsedající“).
(3) Vláda je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech
jejích členů. Není-li vláda usnášeníschopná, předsedající určí den, hodinu a místo
8
příštího jednání schůze vlády a jednání schůze vlády ukončí; o tom musí být
informováni i nepřítomní členové vlády.
(4) Vláda jedná podle programu schůze vlády, stanoveného předsedou vlády,
popřípadě příslušným místopředsedou vlády. Člen vlády může navrhnout, aby
materiál zařazený v programu schůze vlády do části B byl přesunut do části C nebo
naopak. Program schůze vlády může být doplněn o projednání neodkladných
záležitostí a ústních informací; v těchto případech navrhovatel zpravidla předloží
alespoň návrh usnesení vlády a věc je projednána postupem stanoveným pro část B
programu schůze vlády. Člen vlády může rovněž navrhnout, aby materiál, který je
předkladatelem označen „Pro informaci členů vlády“ a takto na programu schůze
vlády uveden, byl zařazen do části A nebo do části B programu schůze vlády;
v tomto případě předseda vlády určí, zda a v jaké lhůtě bude materiál projednán
v připomínkovém řízení a stanoví lhůtu, v jaké předkladatel doplní materiál o návrh
usnesení vlády a o výsledky případného připomínkového řízení.
(5) Nemůže-li se člen vlády výjimečně účastnit jednání schůze vlády, předem
se předsedovi vlády písemně omluví a oznámí důvod své nepřítomnosti a jméno
náměstka, který se za něj jednání schůze vlády zúčastní. Náměstek přednese
stanovisko zastupovaného člena vlády, popřípadě podá další informace
k projednávané záležitosti; nemůže však za člena vlády hlasovat.
(6) Jednání schůze vlády se účastní osoby, u kterých to stanoví Ústava České
republiky, ústavní zákon nebo zákon, dále předseda Českého statistického úřadu,
vedoucí Úřadu vlády, zástupce Kanceláře prezidenta republiky, zapisovatel vlády
a další osoby určené předsedou vlády.
(7) Jednání schůze vlády se může účastnit též spolupředkladatel materiálu,
který není členem vlády; účastní se přitom té části jednání schůze vlády, kdy je
předmětný materiál projednáván.
(8) Jestliže člen vlády považuje účast některé další osoby na jednání schůze
vlády za žádoucí, oznámí to při zahájení projednávání příslušného bodu programu
schůze vlády předsedajícímu. K účasti těchto osob na schůzi vlády je třeba souhlasu
vlády. Tyto osoby se účastní jednání schůze vlády jenom po dobu jednání o bodu
programu schůze vlády, k němuž byly přizvány.
(9) K materiálu zařazenému do části A programu schůze vlády a k materiálu
zařazenému do části B programu schůze vlády předsedající uděluje úvodní slovo
předkladateli materiálu. Předkladatel v úvodním slově stručně charakterizuje obsah
materiálu a odůvodní závěry, které jsou v materiálu navrhovány. Pokud se
předkladatel v úvodním slově k materiálu legislativní povahy nevyjádří ke stanovisku
Legislativní rady vlády nebo předsedy Legislativní rady vlády, má se za to, že s tímto
stanoviskem souhlasí. Po odpovědích na dotazy se koná k projednávanému bodu
programu schůze vlády rozprava. Po skončení rozpravy předsedající navrhne závěry
jednání, včetně případných změn předloženého návrhu usnesení vlády.
(10) Při projednávání materiálu podle odstavce 9 se zpravidla nepřihlédne
k těm uplatněným připomínkám, které nebyly k projednávanému materiálu předtím
uplatněny v připomínkovém řízení, s výjimkou případu, kdy materiál nelegislativní
9
povahy byl na základě výsledků připomínkového řízení podstatně přepracován a již
nebyl znovu projednán v připomínkovém řízení a s výjimkou připomínek ke
stanovisku Legislativní rady vlády nebo stanovisku předsedy Legislativní rady vlády.
(11) Připomínky uplatněné k materiálu projednávanému podle odstavce
9 musejí být konkrétně a jednoznačně formulovány s uvedením konkrétní změny,
která je navrhována; jde-li o návrh právního předpisu, musí být navrženo, které
ustanovení má být vypuštěno, a má-li být doplněno nebo nahrazeno jiným, musí být
navrženo nové znění tohoto ustanovení.
(12) K materiálům zařazeným do části C programu schůze vlády, předkladatel
zpravidla nepřednese úvodní slovo a nekoná se k nim rozprava. Vláda k nim přijímá
usnesení vlády v podobě, v jaké bylo navrženo.
(13) O návrzích závěrů jednání schůze vlády dává předsedající hlasovat.
K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů vlády.
(14) O návrzích závěrů ke všem materiálům, zařazeným do části C programu
schůze vlády, vláda rozhoduje jedním hlasováním. Usnesení vlády k těmto
jednotlivým materiálům jsou pak přijata stejným poměrem hlasů.
(15) Pokud je materiál předkladatelem stažen z programu schůze vlády nebo
v průběhu jejího jednání, nebo pokud bylo jeho projednávání přerušeno, navrhne
předkladatel zároveň termín, kdy bude materiál vládě znovu předložen, popřípadě,
byl-li materiál z programu schůze vlády nebo v průběhu jejího jednání stažen, uvede
důvody, proč již nebude vládou projednáván. Nesdělí-li předkladatel nový termín
předložení, má se za to, že bude materiál předložen do 30ti dnů.
(16) Jednání schůze vlády jsou neveřejná. Vláda může rozhodnout, že určitý
bod programu schůze vlády projedná bez účasti osob, které nejsou členy vlády na
uzavřeném jednání schůze vlády. V těchto případech vláda zároveň rozhodne, zda
z projednávání tohoto bodu programu uzavřeného jednání schůze vlády bude
pořízen zvukový záznam.
Čl. VII
Koordinační úloha předsedy vlády v záležitostech Evropské unie
(1) Předsedovi vlády přísluší koordinovat činnost vlády a Výboru pro
Evropskou unii na vládní i pracovní úrovni
a) při sjednocování pozic České republiky v Evropské unii,
b) při tvorbě koncepce evropské politiky,
c) ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí při přijímání
unijních aktů a opatření provádějících Lisabonskou smlouvu pozměňující
Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství,
d) ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ostatními
členy vlády při přípravě pozice pro jednání Evropské rady,
e) ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí
v institucionálních otázkách týkajících se Evropské unie.
10
(2) Předseda vlády spolupracuje s místopředsedou vlády a ministrem
zahraničních věcí, jakožto gestorem, při koordinaci projednávání změn primárního
práva Evropské unie.
(3) Předseda vlády může pověřit řízením Výboru pro Evropskou unii na
pracovní úrovni jinou osobu, která je pracovněprávně zařazena v Úřadu vlády.
K tomuto účelu může předseda vlády jmenovat státního tajemníka pro evropské
záležitosti.
Čl. VIII
Koordinační úloha ministra a předsedy Legislativní rady vlády
Ministru a předsedovi Legislativní rady vlády přísluší koordinovat činnost vlády
v oblasti přípravy a tvorby návrhů právních předpisů, včetně koordinace plnění
legislativních závazků České republiky vůči Evropské unii. Ministr a předseda
Legislativní rady vlády zejména
a) zajišťuje činnost Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí,
b) předkládá vládě stanoviska Legislativní rady vlády nebo stanoviska předsedy
Legislativní rady vlády k návrhům věcných záměrů zákonů, k návrhům zákonů
a k návrhům nařízení vlády,
c) vypracovává a vládě předkládá návrhy stanovisek vlády k návrhům zákonů,
jejichž předkladatelem není vláda,
d) vypracovává a vládě předkládá návrhy Plánu legislativních prací vlády,
Legislativních pravidel vlády, Statutu Legislativní rady vlády, Jednacího řádu
Legislativní rady vlády, Jednacího řádu vlády, Metodických pokynů pro
zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České
republiky v Evropské unii, Směrnice vlády o postupu při zasílání návrhů
legislativních aktů ES/EU a materiálů Evropské komise Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky a Senátu České republiky, a jejich změn,
e) zajišťuje vypracování úplných znění zákonů,
f) zajišťuje vypracování stanovisek o slučitelnosti návrhů právních předpisů České
republiky s právem Evropské unie,
g) zajišťuje sledování plnění legislativních závazků České republiky vůči Evropské
unii a přidělování gescí k předpisům Evropské unie a jejich návrhům
prostřednictvím Informačního systému pro aproximaci práva a informuje o tom
vládu,
h) zajišťuje oznamování implementačních předpisů České republiky orgánům
Evropské unie.
11
Čl. IX
Poradní orgány a zmocněnci vlády
(1) Vláda může zřídit své poradní orgány složené z členů vlády a dalších
odborníků. V čele poradních orgánů vlády je zpravidla člen vlády nebo zmocněnec
vlády. Činnost poradních orgánů vlády se řídí jejich statutem, který schvaluje vláda.
(2) Vláda může zmocnit osobu, která není členem vlády - zmocněnce vlády aby
pro její potřeby vykonával určitou činnost.
Čl. X
Usnesení vlády, zvukové a písemné záznamy z jednání schůze vlády a použití
elektronické knihovny Úřadu vlády po schválení materiálu vládou
(1) Správnost formulace usnesení vlády před jeho podpisem podle odstavce 4
tohoto článku ověřuje ten člen vlády, nebo ti členové vlády, kterých se toto usnesení
týká. Nesouhlasí-li člen vlády s formulací usnesení vlády, které mu bylo předloženo
k odsouhlasení, sdělí tuto skutečnost písemně předsedovi vlády. Nepodaří-li se tento
rozpor odstranit, předloží jej člen vlády, který rozpor uplatňuje, k posouzení
a rozhodnutí vládě na jednání její nejbližší schůze.
(2) Pokud člen vlády (nebo jím pověřená osoba) nesdělí do 24 hodin své
stanovisko, má se za to, že s návrhem usnesení vlády souhlasí. Do této doby se
nezapočítává doba připadající na dny, které nejsou dny pracovními.
(3) Z jednání schůze vlády je pořizován písemný záznam. V tomto záznamu
se uvede zejména název projednaného bodu programu schůze vlády, stručný průběh
rozpravy, závěry jednání, včetně výsledku hlasování, a pokud vláda dospěje
k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost
spolu se závěry do písemného záznamu. Součástí výsledku hlasování o návrhu
usnesení k materiálu uvedenému v čl. V odst. 5 písm. c) větě poslední je i údaj
o tom, kteří členové vlády hlasovali pro návrh, kteří proti návrhu a kteří se zdrželi
hlasování, a to uvedením jejich funkcí. Při ověřování správnosti formulace
jednotlivých bodů záznamu z jednání schůze vlády se postupuje stejným způsobem
jako v odstavci 1 tohoto článku.
(4) Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády, opatřené podpisem
zapisovatele vlády, podepisuje předsedající (předseda vlády nebo jím pověřený
místopředseda vlády nebo jiný člen vlády) nebo jím pověřený místopředseda vlády.
Záznam z jednání schůze vlády a usnesení vlády obdrží členové vlády nejpozději
před následující schůzí vlády s výjimkou těch, u kterých se nepodařilo odstranit
rozpor podle odstavce 1 tohoto článku. Záznam z jednání schůze vlády a usnesení
vlády se vloží do elektronické knihovny; v týž den se v listinné podobě rozešlou podle
rozdělovníku stanoveného vedoucím Úřadu vlády.
(5) Pro členy vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy a jiné
orgány (například soudy) jsou v odůvodněných případech vyhotovovány úředně
12
ověřené kopie usnesení vlády, případně záznamů z jednání schůze vlády. Úřední
ověření provádí zapisovatel vlády otiskem ověřovací doložky s uvedením data
ověření a s jeho podpisem.
(6) O jednání schůze vlády je zpravidla vydáváno mluvčím vlády komuniké.
(7) Z jednání schůze vlády se pořizuje zvukový záznam. Pravidla jeho
pořizování, manipulace s ním, jeho archivace a pořizování písemných opisů z něj
jsou stanoveny v Zásadách pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze
vlády a jeho využívání, které jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto jednacího řádu.
(8) Přijme-li se k materiálu, který nemá legislativní povahu, usnesení vlády,
v němž se odkazuje na část, popřípadě části materiálu, která není přílohou usnesení
vlády, vloží orgán, který materiál vládě předložil, upravené znění této části, popřípadě
částí materiálu do elektronické knihovny, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode
dne, kdy předseda vlády usnesení vlády podepíše.
(9) Přijme-li se usnesení vlády k materiálu, jehož předmětem je návrh na
vyslovení souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy nebo návrh na výpověď nebo na
jiný způsob ukončení platnosti takové mezinárodní smlouvy, orgán, který materiál
vládě předložil, zašle vládní návrh tohoto materiálu v listinné podobě předsedovi
vlády k podpisu v počtu 4 výtisků pro Poslaneckou sněmovnu a 2 výtisků pro Senát.
Vládní návrh materiálu obsahuje obálku (vzor je uveden v příloze č. 6 tohoto
jednacího řádu), návrh usnesení příslušné komory Parlamentu (vzor je uveden
v příloze č. 7 tohoto jednacího řádu), předkládací zprávu a text mezinárodní smlouvy,
ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro její výklad a zároveň v překladu
do českého jazyka, není-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné
podle mezinárodního práva pro její výklad. Orgán, který materiál vládě předložil, vloží
jeho vládní návrh do elektronické knihovny nejpozději následující pracovní den po
dni, kdy byl vyrozuměn o tom, že jej předseda vlády podepsal. Vládní návrh tohoto
materiálu zasílá předseda vlády současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Pro jiné
materiály nelegislativní povahy, předkládané vládou některé z komor Parlamentu, se
ustanovení tohoto odstavce použije obdobně.
(10) Úřad vlády informuje bezodkladně prostřednictvím elektronické knihovny
orgán, který materiál vládě předložil, o tom, že předseda vlády podepsal v případě
podle odstavce 8 usnesení vlády a v případě podle odstavce 9 vládní návrh
materiálu. Za soulad materiálu vloženého podle odstavce 8 nebo 9 do elektronické
knihovny se závěry jednání schůze vlády odpovídá člen vlády nebo vedoucí jiného
orgánu, který materiál vládě předložil.
Čl. XI
Závěrečná ustanovení
(1) Pro přípravu, projednávání a předkládání materiálů legislativní povahy pro
jednání schůze vlády, včetně vkládání vládou schválených návrhů do elektronické
knihovny, platí Legislativní pravidla vlády; v případech, které nejsou upraveny
Legislativními pravidly vlády, se použije tento jednací řád.
13
(2) Pro přípravu, projednávání a předkládání materiálů s návrhy na
sjednávání nebo vypovězení mezinárodních smluv pro jednání schůze vlády platí
Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování
platnosti mezinárodních smluv nebo Směrnice vlády ke sjednávání mezinárodních
smluv v rámci Evropské unie a k jejich vnitrostátnímu projednávání; v případech,
které nejsou upraveny těmito směrnicemi, se použije tento jednací řád.
(3) Tento jednací řád nabývá účinnosti dne 23. září 1998.
P ř í l o h a č. 1 Jednacího řádu vlády
Vzor uspořádání obálky materiálu pro jednání schůze vlády
neobsahujícího utajované informace
Ministerstvo (Předseda vlády, Místopředseda vlády)
Č. j.: ....../.... předkladatele
V Praze dne ................
Výtisk č.: .....................
PRO SCHŮZI VLÁDY
Věc: ............................................................................................................................
název materiálu
Důvod předložení: Obsah:
I. Návrh usnesení vlády
II. Předkládací zpráva materiálu
III. (Název vlastního písemného
podkladu ve věci)
IV. Výsledky připomínkového řízení
Předkládá:
...........................................(jméno)
...........................................(funkce)
2
Vzor uspořádání obálky materiálu pro jednání schůze vlády
obsahujícího utajované informace
Ministerstvo ...... (Předseda vlády, Místopředseda vlády)
Č. j.: ...../..... předkladatele
V Praze dne ..........................................
Stupeň utajení:
Výtisk č.: ..............
Počet utajovaných příloh materiálu: ....
Počet neutajovaných příloh materiálu: ...
PRO SCHŮZI VLÁDY
Věc: ................................................................. .............................................................
název materiálu
Důvod předložení: Obsah:
I. Návrh usnesení vlády
II. Předkládací zpráva materiálu
III. (Název vlastního písemného
podkladu ve věci)
IV. Výsledky připomínkového řízení
Předkládá:
...........................................(jméno)
...........................................(funkce)
P ř í l o h a č. 2 Jednacího řádu vlády
Vzor
USNESENÍ
VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne č.
(název usnesení stručně a výstižně postihující jeho obsah)
Vláda
I. schvaluje (vláda vyjadřuje své stanovisko ve věci, která
souhlasí je zpravidla hlavním předmětem usnesení)
bere na vědomí
II. zrušuje (vláda v návaznosti na bod I provádí změny či
mění rušení navazujících rozhodnutí či dokumentů,
například usnesení vlády)
III. ukládá (vláda v návaznosti na bod I a II formuluje
doporučuje své volní akty)
pověřuje
jmenuje
odvolává
Provedou:
(výčet všech subjektů, kterým jsou
bezprostředně ukládány usnesením
úkoly nebo pro jejichž činnost bezprostředně
nějaké úkoly z usnesení vyplývají;
zpravidla se jedná o členy vlády,
vedoucí ostatních ústředních orgánů
státní správy, zmocněnce vlády
apod.)
Na vědomí:
(výčet subjektů, kterým se zašle vyhotovení
usnesení, pokud nejsou příjemci usnesení
podle stabilního rozdělovníku, případně
subjektů, jejichž činnosti se usnesení
bezprostředně týká)
2
Poznámka:
Tento vzor usnesení vlády postihuje pouze základní strukturu usnesení jako
aktu řízení. V případě potřeby je nutné volit členitější strukturu a bohatší slovní
zásobu. Podle potřeby je též možné doplnit usnesení vlády jednou nebo více
přílohami, a to zejména v případech, kdy text obsažený v přílohách je rozsáhlý a činil
by samotný text usnesení nepřehledným.
Vzor obálky přílohy k usnesení je uveden dále.
Vzor
Příloha
k usnesení vlády
ze dne č.
(název přílohy stručně a výstižně postihující její obsah)
P ř í l o h a č. 3 Jednacího řádu vlády
Z Á S A D Y
pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády
a jeho využívání
I.
Úvodní ustanovení
1. Z jednání schůze vlády se pořizuje zvukový záznam.
2. Zvukový záznam se nepořizuje z jednání schůze vlády nebo té jeho části,
která byla vládou označena za uzavřenou.
II.
Podmínky pro pořizování zvukového záznamu z jednání schůze vlády
a jeho využívání
1. Zvukový záznam je pořizován na technickém zařízení umístěném
v místnosti k tomu vyhrazené.
2. Zvukový záznam je pořizován ve dvou kopiích na magnetofonové kazety
označené čísly. Jedna kopie zvukového záznamu je archivována odborem vládní
agendy Úřadu vlády. Magnetofonové kazety s druhou kopií, sloužící pouze pro
zabezpečení bezchybné nahrávky, nejsou archivovány a jsou použity pro další
zvukové záznamy.
3. Všechny magnetofonové kazety jsou uchovávány v odboru vládní agendy
Úřadu vlády. Klíč od trezoru se nachází u pracovníka pověřeného pořizováním
zvukového záznamu.
4. Zvukové záznamové zařízení obsluhuje pověřený pracovník odboru vládní
agendy Úřadu vlády. Při pořizování zvukového záznamu tento pracovník
zaznamenává na programu schůze vlády k jednotlivým bodům programu číslo
nahrávané magnetofonové kazety a její strany a rovněž průběžně poznamenává
podle číselníku na technickém zařízení jednotlivá vystoupení členů vlády a dalších
přítomných. Tento písemný záznam se uchovává spolu s magnetofonovými
kazetami.
2
5. Nahrávání zvukového záznamu se účastní mimo pracovníka obsluhujícího
technické zařízení též druhý zapisovatel vlády, případně pracovník pověřený
sestavováním programů schůze vlády.
6. Doslovné přepisy částí průběhu jednání schůze vlády jsou pořizovány na
pokyn předsedy vlády, případně vedoucího Úřadu vlády, na základě požadavků
členů vlády.
7. Právo poslechu zvukového záznamu mají členové vlády a vedoucí Úřadu
vlády. Jiné osoby, které jsou pracovníky příslušných resortů, mohou být k poslechu
zvukového záznamu pověřeny členem vlády. Pověřující člen vlády určí těmto
osobám, která část zvukového záznamu má být jimi vyslechnuta. Poslech zvukového
záznamu a evidenci pověřených osob zajišťuje pracovník odboru vládní agendy
určený vedoucím Úřadu vlády.
8. Poskytování originálů ani kopií magnetofonových kazet se zvukovým
záznamem se nepovoluje. Výjimku z tohoto zákazu může udělit pouze předseda
vlády.
9. Archivování a zveřejňování zvukových záznamů se provádí podle platných
právních předpisů (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
P ř í l o h a č. 4 Jednacího řádu vlády
D o d a t e k
k Jednacímu řádu vlády, platný v době krizové situace
Tento dodatek vstupuje v platnost při hrozbě vzniku krizové situace a po
vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, kdy je
potřebné brát ohled na limitovaný čas, který je pro jednání vlády a její rozhodování
k dispozici. To je zvláště důležité v počátečních fázích krizové situace, kdy je
potřebné přijmout opatření pro rychlý a efektivní přechod na činnost v době krizové
situace. V tomto případě se použije ustanovení Jednacího řádu vlády přiměřeně
s tím, že:
1. V případech živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod
nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo
majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, může vláda vyhlásit
nouzový stav pro omezené nebo pro celé území státu na určitou dobu, nejdéle na
dobu 30ti dnů. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda
vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.
Současně s vyhlášením nouzového stavu se vymezí, která práva a v jakém
rozsahu se omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Rozhodnutí
o nouzovém stavu se zveřejní v hromadných sdělovacích prostředcích
a vyhlašuje se stejně jako zákon. Účinnost nabývá okamžikem, který se
v rozhodnutí stanoví.
2. BRS se podílí na zajišťování bezpečnosti v rozsahu pověření vládou (usnesení
vlády z 10. června 1998 č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření
k zajištění bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších usnesení).
3. U materiálu, který je předkládán vládě a který obsahuje rozhodnutí BRS,
nahrazuje připomínkové řízení předchozí projednání v BRS.
4. Rozhodnutí BRS je přílohou návrhu usnesení vlády. Předkládací zpráva obsahuje
informaci o výsledcích projednávání návrhu na zasedání BRS.
5. Svolání schůze vlády se uskuteční podle potřeby tak, že předseda vlády určí
členům vlády nezbytné údaje k obsahu, času a místu konání schůze vlády.
6. V případě, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, se mohou lhůty pro přípravu materiálu
pro jednání schůze vlády a jejich předkládání vládě z rozhodnutí předsedy vlády
zkrátit a správnost formulace usnesení vlády se uzavře přímo na jednání vlády.
7. Materiál pro jednání schůze vlády, který má legislativní povahu, se předkládá se
stanoviskem předsedy Legislativní rady vlády.
P ř í l o h a č. 5 Jednacího řádu vlády
Materiály zasílané ke stanovisku omezenému okruhu připomínkových
míst, popřípadě předkládané vládě bez připomínkového řízení
Druh materiálu Připomínkové místo
Žádosti rozpočtovému výboru Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky
o souhlas se změnami závazných ukazatelů
státního rozpočtu (§ 24 odst. 3 zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,
ve znění pozdějších předpisů).
Ministerstvo financí.
Návrhy na vyslovení souhlasu s přelety nebo
průjezdy ozbrojených sil jiných států přes
území České republiky v příslušném roce.
Ministerstvo dopravy,
Ministerstvo financí,
Ministerstvo zahraničních věcí.
Plán vojenských cvičení jednotek a štábů
Armády České republiky se zahraničními
partnery na území České republiky i mimo
ně, včetně návrhů na doplnění tohoto plánu.
Ministerstvo zahraničních věcí.
Informace o přeletech a průjezdech
ozbrojených sil jiných států, uskutečněných
přes území České republiky (zpětné).
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Informace o vojenských cvičeních jednotek
a štábů Armády České republiky se
zahraničními partnery na území České
republiky i mimo ně (zpětné).
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Informace o nasazení sil a prostředků
Armády České republiky v zahraničních
operacích (zpětné)
Ministerstvo zahraničních věcí
Návrh na jmenování do hodností generálů Bez projednání v připomínkovém
řízení.
2
Návrhy na vyslání delegací do zahraničí,
uskutečnění oficiálních návštěv činitelů
České republiky v zahraničí a přijetí
oficiálních delegací na území České
republiky.
Ministerstvo zahraničních věcí.
Návrhy na vyslovení souhlasu s úhradou
vkladů a příspěvků mezinárodním
organizacím.
Ministerstvo financí,
Ministerstvo zahraničních věcí.
Návrhy na jmenování profesorů a rektorů
vysokých škol.
Návrhy na jmenování soudců.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Stanoviska ministerstev ke kontrolním
závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Zprávy o plnění úkolů uložených vládou za
příslušný měsíc.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Informace o stavu přidělování gescí
a plnění legislativních závazků
vyplývajících z členství České republiky
v Evropské unii.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Zpráva o činnosti Vojenského zpravodajství
za příslušný rok.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Návrh na schválení spolupráce Vojenského
zpravodajství se zpravodajskou službou cizí
moci.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
Vyjádření vlády k návrhu obce na stanovení
městem nebo městysem podle § 3 odst. 1
a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), v platném znění.
Bez projednání v připomínkovém
řízení.
P ř í l o h a č. 6 Jednacího řádu vlády
V z o r
Vládní návrh,
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací
Smlouva ………………………………. , podepsaná v ………. dne …………
Poznámky:
1. Podle dikce příslušného usnesení vlády se v názvu uvede přesný důvod
předložení vládního návrhu Parlamentu, např. k vyslovení souhlasu s ratifikací,
s výpovědí, s ukončením platnosti mezinárodní smlouvy, nebo s přístupem České
republiky k mezinárodní smlouvě apod.
2. Obálka neobsahuje záhlaví Poslanecké sněmovny nebo Senátu, ani číslo
volebního období, ani číslo sněmovního nebo senátního tisku.
P ř í l o h a č. 7 Jednacího řádu vlády
V z o r
NÁVRH
USNESENÍ
POSLANECKÉ SNĚMOVNY
PARLAMENTU ČESKE REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy
…………………………… podepsané v ………….. dne ……….
Poznámky:
1. Podle formulace názvu vládního návrhu na obálce se uvede navrhované
vyjádření Poslanecké sněmovny, např. dává souhlas k ratifikaci, k výpovědi,
k ukončení platnosti mezinárodní smlouvy, nebo k přístupu České republiky
k mezinárodní smlouvě apod.
2. V podpisové doložce na konci předkládací zprávy pro Parlament se uvádí datum
skutečného podpisu vládního návrhu předsedou vlády, o kterém je předkladatel
vyrozuměn Úřadem vlády; jméno předsedy vlády se strojem nevypisuje.
2
V z o r
N Á V R H
USNESENÍ
SENÁTU
PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
Senát Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy
…………………………. podepsané v …………. dne …………………. .
Poznámky:
1. Podle formulace názvu vládního návrhu na obálce se uvede navrhované
vyjádření Senátu, např. dává souhlas k ratifikaci, k výpovědi, k ukončení platnosti
mezinárodní smlouvy, nebo k přístupu České republiky k mezinárodní smlouvě
apod.
2. V podpisové doložce na konci předkládací zprávy pro Parlament se uvádí datum
skutečného podpisu vládního nábrhu předsedou vlády, o kterém je předkladatel
vyrozuměn Úřadem vlády; jméno předsedy vlády se strojem nevypisuje.